Téma

Jarišova voda na vlasy: kdy pomůže a kdy škodí

Jarišova voda se na vlasy nepoužívá jako vlasová kúra, ale spíše na podrážděnou pokožku hlavy, například při svědění, lehkém zarudnutí nebo přechodném zklidnění po podráždění. Nanáší se ke kůži, ne do délek vlasů. Není vhodná jako léčba padání vlasů, silných lupů, mokvání, infekce ani dlouhodobé domácí mazání. Při pálení, zhoršení vyrážky nebo šupin je lepší dermatolog.

Napsala zdravotní sestra Mgr. Světluše Vinšová
Vydáno
Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař

Jarišova voda na vlasy je dotaz, který v ordinaci i v domácí péči slýchám hlavně od lidí, kteří už vyzkoušeli několik šamponů, vlasových vod a babských rad, ale pokožka hlavy je pořád napjatá, svědí, pálí nebo se z ní sypou šupinky. Hned na začátku je potřeba říct jednu praktickou věc: Jarišova voda není přípravek na výživu vlasů ani na podporu růstu vlasů. Je to zevní roztok určený především ke kontaktu s kůží. Když se použije ve vlasech, cílem není vlas samotný, ale vlasatá část pokožky hlavy.

V praxi se za tímto dotazem skrývají čtyři typické situace. První scénář je žena po barvení vlasů, která říká: „Kůže mě po barvě pálí, je napjatá a bojím se, že jsem si ji spálila.“ Tady může krátkodobé zklidnění dávat smysl, ale pouze pokud nejde o výraznou alergickou reakci s otokem, mokváním nebo puchýřky. Druhý scénář je muž s mastnými lupy, zarudnutím a svěděním, často za ušima a u vlasové hranice. Ten většinou nepotřebuje jen zklidňující vodu, ale cílené řešení seboroické dermatitidy. Třetí scénář je senior, který má suchou, tenkou kůži, škrábe se v noci a pak si chce hlavu „vydezinfikovat“. Tady bývá největší riziko, že podrážděnou kůži dalším přípravkem ještě víc rozdráždí. Čtvrtý scénář je maminka, která chce použít Jarišovu vodu dítěti na šupinky ve vlasech. U dětí bych byla velmi opatrná a bez doporučení lékaře bych ji na větší plochy vlasaté části hlavy nepoužívala.

Jarischův roztok se tradičně spojuje s kyselinou boritou, glycerolem a vodou. Kyselina boritá má mírný antiseptický a zklidňující charakter, glycerol pomáhá vázat vlhkost. To zní jednoduše, ale na pokožce hlavy rozhoduje stav kožní bariéry. Když je kůže celistvá, jen lehce podrážděná a člověk roztok použije krátce, může vnímat úlevu. Když je však pokožka rozškrábaná, mokvající, krvácí nebo je na ní rozsáhlý zánět, látky se mohou vstřebávat výrazněji a zároveň mohou víc pálit. Praktický dopad je jasný: čím poškozenější kůže, tím menší prostor pro domácí experimenty.

V diskuzích se často opakují tři vzorce. První zní: „Pomohlo mi to na svědění po šamponu.“ To odpovídá situaci lehkého podráždění, kdy se po vysazení dráždivého šamponu kůže postupně uklidní a Jarišova voda může působit jako krátkodobý podpůrný krok. Druhý vzorec zní: „Lupy se na chvíli zlepšily, ale pak se vrátily.“ To už často ukazuje na seboroickou dermatitidu, kde samotné zklidnění nestačí, protože problém souvisí s mazem, kvasinkami a zánětlivou reakcí kůže. Třetí vzorec je varovný: „Začalo mě to víc pálit a kůže zčervenala.“ Tam je na místě přípravek vysadit, ne přidávat další vrstvy.

Pacienti popisují zkušenosti velmi konkrétně. Jedna paní po melíru říkala, že si roztok nanášela vatovým tamponem jen do pěšinek a druhý den už neměla pocit horké hlavy. To je použití, které dává logiku, pokud se současně vynechá barvení, laky a parfémované vlasové přípravky. Jiný pacient si ji ale lil na celou hlavu každý večer tři týdny, protože měl mastné lupy. Výsledek byl sušší vlas, napnutá kůže a lupy stále stejné. Třetí pacientka měla za krkem a ve vlasech zarudlé šupinaté projevy ve vlasaté části hlavy – fotografie, které pokládala za „obyčejné podráždění“, ale dermatolog nakonec potvrdil seboroickou dermatitidu a nasadil léčebný šampon.

Jako sestra bych proto poradila velmi střízlivě: Jarišova voda může být pomocník, ale nesmí zastínit diagnózu. Pokud svědění vzniklo po novém šamponu, barvě, laku, suchém vzduchu nebo mechanickém drhnutí pokožky, má smysl nejprve odstranit spouštěč, zklidnit režim a krátkodobě zkusit šetrnou péči. Pokud jsou přítomné mastné žlutavé šupiny, opakované lupy, červené mapy, strupy, vypadávání vlasů v ložiscích nebo bolest, je už potřeba myslet na seboroickou dermatitidu, lupénku, kontaktní alergii, plíseň nebo bakteriální zánět.

Praktické shrnutí z diskuzí a praxe: lidé bývají spokojení, když Jarišovu vodu použijí krátce na lehce podrážděnou pokožku. Zklamaní bývají tehdy, když od ní čekají vyléčení lupů, ekzému nebo padání vlasů. Největší potíže vznikají při dlouhodobém používání, nanášení na rozškrábanou kůži nebo kombinování s agresivními šampony, alkoholem, domácím octem a častým barvením.

Vzorce chování jsou také dobře čitelné. Jeden člověk chce rychlou úlevu a každý večer zkouší něco nového; tím ale kožní bariéru rozhodí ještě víc. Druhý se bojí kortikoidů nebo léčebných šamponů, a tak měsíce používá jen „jemné vodičky“, zatímco zánět pokračuje. Třetí si správně zapisuje, co pokožku zhoršilo, na dva týdny vysadí parfémované přípravky, zvolí jemné mytí a při návratu potíží jde k dermatologovi. Právě třetí přístup bývá nejbezpečnější a nejrychleji vede k tomu, že člověk ví, co mu skutečně pomáhá.

Čtěte dále a dozvíte se:

Kdy může Jarišova voda na pokožku hlavy pomoci a kdy je riziková

Jarišova voda může mít místo hlavně u lehkého, přechodného podráždění pokožky hlavy. Klinicky jde o situaci, kdy je kožní bariéra podrážděná, ale není hluboce poškozená. Příkladem je svědění po novém šamponu, pocit napětí po barvení, mírné zarudnutí po nadměrném mytí nebo podráždění po stylingových přípravcích. Praktický dopad je jednoduchý: roztok se nenanáší proto, aby „léčil vlasy“, ale aby krátce zklidnil kůži, zatímco člověk odstraní vyvolávající příčinu.

  • Neškodnější příčiny: nový parfémovaný šampon, časté mytí horkou vodou, fénování horkým vzduchem, laky a tužidla, mechanické škrábání, suchý vzduch, lehké podráždění po barvení.
  • Vážnější příčiny: seboroická dermatitida, lupénka ve vlasech, kontaktní alergie na barvu, bakteriální zánět vlasových váčků, plísňové onemocnění, mokvající ekzém, ložiskové padání vlasů nebo jizvící záněty pokožky.

U lupů bývá největší zmatek. Suché drobné šupinky po přesušení pokožky se mohou zlepšit, když se kůže přestane dráždit. Mastné, žlutavé šupiny, svědění a zarudnutí ale často odpovídají seboroické dermatitidě. Tam hraje roli maz, kvasinky Malassezia a zánětlivá odpověď kůže. Jarišova voda může přechodně snížit pocit podráždění, ale neřeší hlavní příčinu opakovaných mastných lupů. Typický příklad je pacient, který má klid dva dny, ale za týden se mu šupiny vrátí u čela, za ušima a v zátylku.

Riziková je Jarišova voda na kůži, která je rozškrábaná, popraskaná, mokvá, krvácí nebo je ošetřovaná více přípravky najednou. Kyselina boritá se přes neporušenou kůži vstřebává hůře než přes kůži poškozenou, a proto není rozumné natírat velké podrážděné plochy opakovaně a dlouhodobě. Prakticky to znamená: jestli při nanesení cítíte silné pálení, štípání nebo se zarudnutí zvětšuje, není to známka účinku, ale varování.

Rozhodovací věta z praxe: pokud jde o lehké podráždění po jasném spouštěči, lze u dospělého krátkodobě zkusit opatrnou aplikaci ke kůži; pokud jsou přítomné strupy, mokvání, hnisání, výrazné šupiny nebo padání vlasů, patří pokožka hlavy k lékaři.

Doporučuji také podívat se na článek Jarischův roztok.

Kdy s potížemi ve vlasech raději k dermatologovi

K lékaři je vhodné jít vždy, když se potíže nelepší během několika dní po vysazení dráždivých přípravků, opakovaně se vracejí nebo se zhoršují. Pokožka hlavy je záludná tím, že ji člověk nevidí dobře. Pacient často nahmatá stroupek, šupinu nebo bolavé místo, ale nepozná, jestli jde o podráždění, ekzém, lupénku, zánět vlasového váčku nebo infekci. Praktický dopad je velký: špatně zvolená domácí péče může oddálit léčbu a prodloužit svědění i vypadávání vlasů.

  • Vyhledejte lékaře rychle, pokud se objeví mokvání, hnisavé pupínky, bolestivost, otok, horečka nebo šíření zarudnutí.
  • Objednejte se k dermatologovi, pokud máte šupiny déle než tři až čtyři týdny, vracejí se po každém vysazení přípravku nebo zasahují i obočí, nosní rýhy, uši či hrudník.
  • Nečekejte, pokud se objevuje padání vlasů v ložiscích, lámání vlasů u kůže, kulatá lysá místa nebo výrazné strupy.
  • Buďte opatrní u dětí, těhotných, kojících a lidí s rozsáhlým ekzémem, protože tam je domácí používání přípravků s kyselinou boritou citlivější téma.

V ordinaci často vídáme pacienty, kteří přijdou pozdě jen proto, že se styděli za lupy nebo si mysleli, že „to je jen špatný šampon“. Jenže silné stříbřité šupiny při lupénce ve vlasech – fotografie vypadají jinak než běžné lupy a vyžadují jiný postup. Stejně tak hnisavé pupínky při zánětu vlasových váčků – fotografie nejsou kosmetický problém, ale mohou potřebovat cílenou léčbu.

Za varovný považuji i stav, kdy člověk střídá Jarišovu vodu, octové oplachy, oleje, alkoholové vlasové vody a léčebné šampony bez plánu. Kožní bariéra pak připomíná odřenou zeď, na kterou se pořád nanáší nové vrstvy. Klinicky se zvyšuje suchost, štípání a reaktivita kůže. Praktický příklad: pacientka měla původně jen svědění po barvě, ale během dvou týdnů přidala peeling pokožky hlavy, tea tree olej a Jarišovu vodu denně. Nakonec přišla s pálivým zarudnutím a musela vše vysadit.

Domácí pravidlo bezpečnosti: pokud se potíže po přípravku zhorší, přípravek nevylepšujte dalšími domácími recepty. Vysadit, opláchnout vlažnou vodou, zklidnit režim a při výrazné reakci kontaktovat lékaře je bezpečnější než „vydržet kúru“.

Dermatologa nevyhledáváte proto, že by Jarišova voda byla vždy špatně, ale proto, že je potřeba vědět, co vlastně léčíte. Svědění může být z přesušení, alergie, kvasinek, lupénky, vší, plísně i neurologického dráždění. Každý mechanismus má jinou léčbu. To je přesně důvod, proč u dlouhodobých potíží nestačí otázka „čím mazat“, ale je potřeba nejdřív odpovědět „proč ta kůže tak reaguje“.

Za přečtení také stojí článek Jarischův roztok a jeho účinky na pleť.

Jak se zjišťuje příčina svědění, lupů a podráždění vlasové pokožky

Diagnostika začíná obyčejným pohledem a dobře vedeným rozhovorem. Kožní lékař se ptá, kdy potíže začaly, zda předcházelo barvení, nový šampon, nemoc, stres, antibiotika, hormonální změna nebo časté nošení čepice. Klinicky je důležité rozlišit suché olupování, mastné šupiny, červené mapy, pupínky, strupy a ložiska bez vlasů. Praktický dopad je zásadní: stejný pocit svědění může mít pět různých příčin a každá vyžaduje jiný postup.

U seboroické dermatitidy bývají typické mastnější šupiny, zarudnutí a svědění v místech bohatých na mazové žlázy. U lupénky bývají šupiny silnější, bělavé až stříbřité a ložiska mohou přesahovat vlasovou hranici. U kontaktní alergie bývá vazba na barvu na vlasy, parfém, konzervant nebo nový přípravek. U infekce mohou být bolestivé pupínky, hnisání nebo kruhová ložiska s polámanými vlasy. V praxi se pacientovi uleví už tím, že konečně slyší konkrétní vysvětlení, ne jen radu „zkuste jiný šampon“.

Co lékař hodnotíCo to může napovědětPraktický dopad
Mastné žlutavé šupinyčastěji seboroická dermatitidavětší smysl má léčebný antimykotický šampon než samotná Jarišova voda
Silné suché šupiny a červená ložiskamožná lupénkapotřeba cílená protizánětlivá léčba a dlouhodobý plán
Pálení po barvěpodráždění nebo kontaktní alergienutné vysadit spouštěč, někdy testování alergie
Pupínky, hnisání, bolestzánět vlasových váčků nebo infekcedomácí zklidňování nestačí

Co očekávat v ordinaci? Většinou stačí vyšetření kůže pohledem, někdy dermatoskopem. Dermatoskop je zvětšovací přístroj, kterým lékař vidí cévní kresbu, šupiny, vlasové ústí a známky zánětu lépe než pouhým okem. Pokud je podezření na plíseň, může se odebrat šupina nebo vlas na mykologii. Při podezření na alergii se zvažují epikutánní testy. U nejasného padání vlasů se někdy doplňují krevní odběry, například železo, štítná žláza nebo zánětlivé parametry.

Jako sestra bych doporučila před návštěvou udělat jednu praktickou věc: sepsat si, co jste na pokožku hlavy dávali poslední měsíc. Šampony, barvy, oleje, vodičky, laky, suché šampony i domácí oplachy. Přinést fotografii zhoršení je také užitečné, protože kůže má vlny a v den kontroly může vypadat lépe. Pokud jsou projevy viditelné, pomůže porovnat je s klinickými fotografiemi, ale diagnózu z obrázků si člověk stanovovat nemá.

Praktická příprava na vyšetření: dva až tři dny před kontrolou nepřekrývejte pokožku silnými oleji ani agresivními přípravky, pokud to není nutné. Lékař pak lépe uvidí skutečný stav kůže a snáze pozná, zda jde o lupy, ekzém, lupénku nebo infekci.

Jarišova voda v diagnostice může někdy zmást obraz, pokud se používá těsně před vyšetřením opakovaně. Kůže může být méně červená, ale zároveň vysušená nebo podrážděná. Proto je dobré lékaři říct přesně, jak často a jak dlouho jste ji používali. Praktický příklad: pacient tvrdil, že má „jen lupy“, ale po vysazení všech přípravků se ukázala jasná červená ložiska se silnou šupinou typická pro lupénku. Teprve pak šla nastavit léčba, která mu skutečně pomohla.

Článek Na co se používá Jarischova voda by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.

Jak Jarišovu vodu na vlasy používat bezpečně a co zvolit místo ní

Pokud dospělý člověk použije Jarišovu vodu na pokožku hlavy, měla by se aplikovat střídmě a krátkodobě. Prakticky se nanáší do pěšinek vatovým tamponem nebo gázou tak, aby se dostala ke kůži, ne aby zbytečně smáčela celé délky vlasů. U citlivé pokožky je rozumné nejprve vyzkoušet malé místo. Pokud dojde k výraznému pálení, zarudnutí nebo zhoršení svědění, přípravek se dál nepoužívá. Bezpečnější je krátký kontakt než dlouhé opakované polévání celé hlavy.

Domácí režim má začít odstraněním spouštěčů. Na dva týdny vynechat barvení, parfémované masky, silné stylingové přípravky, suchý šampon a horké fénování. Vlasy mýt vlažnou vodou, šampon nanášet hlavně ke kůži a dobře oplachovat. Když je kůže suchá a napjatá, někdy pomůže méně časté mytí a jemný neparfémovaný šampon. Když je pokožka mastná, svědí a tvoří se šupiny, přílišné vyhýbání se mytí může naopak zhoršit mazové prostředí.

  • Lehké podráždění po šamponu: vysadit spouštěč, jemné mytí, krátkodobé zklidnění, sledovat vývoj.
  • Mastné lupy a svědění: zvažovat léčebný šampon proti seboroické dermatitidě, ne jen zklidňující vodičku.
  • Silné šupiny a červená ložiska: objednat dermatologii, protože může jít o lupénku nebo ekzém.
  • Pupínky, bolest, hnisání: neškrábat, nemačkat, nepřelévat domácími roztoky a řešit lékařsky.

Lékařská léčba se řídí diagnózou. U seboroické dermatitidy se často používají antimykotické šampony, například s ketokonazolem nebo podobnými látkami, protože cílí na kvasinkovou složku a zánět. U výrazného zánětu může dermatolog krátkodobě přidat protizánětlivý roztok nebo pěnu. U lupénky se používají jiné účinné látky a někdy i přípravky na uvolnění šupin. U kontaktní alergie je základ najít a odstranit alergen. Praktický příklad: člověk s opakovanými lupy často nevyhraje tím, že najde „silnější vodu“, ale tím, že správně používá léčebný šampon dostatečně dlouho a nechá ho působit na kůži.

Velká chyba je používat Jarišovu vodu jako prevenci každý den dlouhodobě. Pokožka hlavy nepotřebuje trvalé odmašťování a zklidňování roztokem, pokud nemá jasný problém. Vlasům samotným nepřidá lesk, keratin ani výživu. U některých lidí může při častém používání přispět k pocitu suchosti, napětí nebo lámání délek, protože se opakovaně smáčí a následně vysychají. Jestli je hlavní problém suchý vlas, roztřepené konečky nebo poškození po barvení, řeší se péče o vlasové vlákno, ne Jarišova voda.

Bezpečný kompromis: u dospělého s lehce podrážděnou pokožkou lze Jarišovu vodu chápat jako krátkodobou podpůrnou péči. Pokud se ale do týdne neukáže jasné zlepšení, nebo se potíže vracejí, je rozumnější hledat diagnózu než prodlužovat domácí pokusy.

Z praxe domácí péče ještě dodám, že u seniorů, lidí s cukrovkou, poruchou imunity, rozsáhlým ekzémem nebo špatně se hojící kůží jsem opatrnější. U nich se i malý zánět ve vlasech může zkomplikovat škrábáním a infekcí. Stejně tak u malých dětí není vhodné brát Jarišovu vodu jako běžnou kosmetiku. Když si nejste jistí, zavolejte do lékárny nebo dermatologické ambulance a popište věk, rozsah plochy, stav kůže a důvod použití. To je mnohem bezpečnější než řídit se větou z diskuze: „Mně to pomohlo, tak to zkuste taky.“

Podívejte se také na článek Domácí léčba vaginální kvasinkové infekce, který může pomoci lépe porozumět této problematice v širších souvislostech.

Odborné zdroje k použití Jarišovy vody na vlasy a pokožku hlavy

U Jarišovy vody na vlasy je nejdůležitější pochopit, že nejde o vlasové tonikum pro růst vlasů, ale o zevně používaný dermatologický roztok, který se tradičně aplikuje na podrážděnou kůži. Proto jsem vybírala zdroje, které pomáhají rozlišit tři praktické otázky: co Jarischův roztok obsahuje, kdy může mít smysl na pokožce hlavy a kdy už je lepší řešit svědění, lupy nebo zarudnutí cílenou léčbou u kožního lékaře.

  1. oficiální informace o přípravku Solutio Jarisch a způsobu aplikace jsem zvolila proto, že popisují praktické použití roztoku na kůži a uvádějí aplikaci jednou až třikrát denně, případně formou obkladu na 10 až 15 minut. Pro běžného člověka je důležité právě to, že roztok se nemá chápat jako šampon, kondicionér ani kúra na vlasové kořínky, ale jako krátkodobý kontakt s kůží. U vlasaté části hlavy to v praxi znamená nanášet ho hlavně ke kůži, ne lít zbytečně do délek vlasů.

  2. odborné upozornění na kyselinu boritou a její limity v kožních přípravcích je důležité kvůli bezpečnosti. Zdroj připomíná, že Solutio Jarisch obsahuje kyselinu boritou a že při doporučování přípravků s touto látkou je nutné brát v úvahu toxicitu a kontraindikace, zejména u malých dětí. Běžnému člověku to přinese jednoduché ponaučení: Jarišova voda není neškodná „vodička na všechno“, ale přípravek, se kterým se má zacházet rozumně, krátkodobě a ne na velké poškozené plochy.

  3. kazuistika toxické dermatitidy po lokální aplikaci kyseliny borité ukazuje, že i zevní přípravky mohou u citlivých osob vyvolat výraznou kožní reakci. Vybrala jsem ji proto, že dobře brzdí častý diskusní omyl: „když je to z lékárny a používá se to na kůži, nemůže to uškodit“. Prakticky to znamená, že při pálení, zhoršení zarudnutí, mokvání, otoku nebo vyrážce po nanesení je potřeba přípravek vysadit a nečekat, že se kůže „musí pročistit“.

  4. přehled diagnostiky a léčby seboroické dermatitidy vlasové části hlavy jsem zařadila proto, že mnoho lidí hledá Jarišovu vodu na vlasy ve skutečnosti kvůli lupům, svědění, mastným šupinám a začervenání. Tento zdroj vysvětluje, že u mírné až střední seboroické dermatitidy se používají hlavně antimykotické přípravky, například ketokonazol nebo ciklopirox, případně protizánětlivá léčba. To je zásadní: Jarišova voda může krátkodobě zklidnit podráždění, ale neřeší hlavní mechanismus přemnožení kvasinek rodu Malassezia.

  5. doporučení Americké akademie dermatologie k léčbě seboroické dermatitidy doplňuje pacientsky srozumitelný pohled. Uvádí, že u mírné až střední seboroické dermatitidy pokožky hlavy mohou pomoci léčebné šampony proti lupům a zánětu. Pro člověka v koupelně je to praktická informace: když má lupy, svědění a mastné šupiny opakovaně, nemá donekonečna střídat domácí vodičky, ale zvolit léčebný šampon a při neúspěchu dermatologa.

Celkově z těchto zdrojů plyne, že Jarišova voda na vlasy dává smysl spíše jako krátkodobé zklidnění podrážděné pokožky hlavy, nikoli jako hlavní léčba lupů, padání vlasů, ekzému nebo infekce. Běžnému člověku nejvíc pomůže bezpečný postup: nanášet jen na kůži, krátce, ne na hluboce rozškrábaná nebo mokvající ložiska, nepoužívat u malých dětí bez lékaře a při zhoršení raději vyhledat dermatologa.

FAQ k použití Jarišovy vody na vlasy a pokožku hlavy

Může se Jarišova voda dávat přímo do vlasů?

Jarišova voda se nedává do vlasů kvůli vlasovému vláknu, ale případně na pokožku hlavy. Smysl má nanesení do pěšinek ke kůži, ne polévání délek vlasů jako vlasovou kúrou.

Pokud ji použijete, postupujte střídmě: malé množství na tampon nebo gázu, jemně přiložit nebo otřít podrážděné místo a sledovat reakci. Při pálení, štípání, větším zarudnutí nebo zhoršení svědění ji vysaďte. Jarišova voda není léčba padání vlasů, roztřepených konečků ani poškozených délek, takže u kosmetického problému vlasů nepřinese očekávaný efekt.

Pomůže Jarišova voda na lupy?

Na běžné podráždění se šupinkami může někdy krátkodobě ulevit, ale na opakované mastné lupy často nestačí. Ty bývají spojeny se seboroickou dermatitidou a potřebují cílenější léčbu.

Jestli máte svědění, mastné žlutavé šupiny, zarudnutí u čela, za ušima nebo v zátylku, je vhodnější léčebný šampon proti seboroické dermatitidě a při neúspěchu dermatolog. Jarišova voda může zklidnit pocit podráždění, ale neřeší kvasinkovou a zánětlivou složku onemocnění. Proto se lupy často po krátkém zlepšení vracejí.

Jak často používat Jarišovu vodu na pokožku hlavy?

Bez doporučení lékaře bych ji používala jen krátkodobě a opatrně, například několik dní u lehkého podráždění. Dlouhodobé každodenní používání na celou vlasatou část hlavy není vhodný domácí plán.

Rozumné je nejprve zkusit malé místo a sledovat reakci kůže. Pokud se stav lepší, současně musí být odstraněn spouštěč, třeba dráždivý šampon nebo barva. Pokud se potíže vracejí, je čas hledat příčinu. Časté opakování bez diagnózy může maskovat problém nebo pokožku dál vysušovat a dráždit.

Kdy Jarišovu vodu na vlasy raději nepoužívat?

Nepoužívejte ji na mokvající, krvavou, silně rozškrábanou nebo hnisavou pokožku. Opatrnost je nutná také u dětí, těhotných, kojících a lidí s rozsáhlým ekzémem nebo poruchou hojení.

Jestli máte bolestivá ložiska, pupínky s hnisem, strupy, výrazné zarudnutí, padání vlasů v kolečkách nebo horečku, nejde o situaci pro kosmetické pokusy. V takovém případě je bezpečnější dermatologické vyšetření. Lékař rozliší ekzém, lupénku, infekci, alergii i seboroickou dermatitidu a doporučí léčbu, která cílí na skutečnou příčinu.

mohlo by vás zajímat


protonová léčba brno kontakty
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>