Ideálním časem pro sběr březové mízy je časné jaro, kdy jsou noci ještě dost chladné a dny už teplé, tedy březen, začátek dubna. V té době je totiž cirkulace mízy ve stromech velmi intenzivní. Mízu lze odebírat do doby, než se začnou nalévat listové pupeny. Jak se březové větvičky olistí, je se sběrem mízy konec. Míza by se měla odebírat od stromů vzrostlejších, s průměrem kmene nad 30 centimetrů, těm to totiž neuškodí.
Na kmeni ve výšce kolem 130 až 150 centimetrů se pak provede bodový vrt, díra by měla mít průměr zhruba 0,5 centimetru a hloubku mezi 4 až 5 centimetry. Řez musí být až na dřevo (či do dřeva), aby se narušily mízní kanálky v lýku. Do otvoru umístíme hadičku, pod kterou přivážeme plastovou lahev, nebo mízu necháme skapávat do širší nádoby na zemi. Každý den ze stromu nakape množství asi dvou litrů březové vody. Takto navrtaný malý otvor sám zarůstá, nebo se cukrem, který míza obsahuje, ucpává. Pokud trubičku vyndáme a míza stále teče, můžeme místo ucpat větévkou nebo štěpařským voskem. Nikdy nezapomeneme strom pohladit a poděkovat mu.
Zde se můžete podívat na fotografie ze sběru březové mízy.
V diskuzi JEDLÁ SODA NA PLÍSEŇ NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Kašpar.
Jak použít sodu proti plísni nehtů, nohy
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.
Bohužel mám čerstvou zkušenost a dělala jsem si koupele v lavoru se sodou a pak jsem pokapávala tímto www.biomineraly.cz/d… Opravdu to vypadá jako krev :-) Ale je to míza stromu, potírala jsem jí i prsty, záhyby, prostě i vše okolo...
V naší poradně s názvem BŘEZOVÁ VODA NA PITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Přibylová.
Dobrý den, nasbírala jsem z naší břízy pár litrů mízy, natekla krásně, je čirá, ale nezdá se mi ani trochu sladká. Všude se píše, že chutná mírně sladce, ale tato nikoliv. Čím to je? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sladkost březové mízy nemusí být vždy patrná. Obvyklý obsah sacharidů v této míze je 1%, což je stejné, jako když do jednoho litru vody rozmícháte jeden gram cukru. To také skoro nepoznáte. Sladkost se zvyšuje s nedostatkem vody u kořenů stromu. Je li sucho, míza je hustší a sladká chuť je pak více patrná. Sladká chuť nemá vliv na zdravotní účinky mízy a stále zůstává v mnoha ohledech léčivá.
Březová míza se dá sbírat jen po dobu několika málo dní zjara. Ideální čas je tehdy, když stromům ještě nezačnou rašit listy a míza kmenem a větvemi proudí nejvíc. Do kmenu stromu se navrtá cca 3cm otvor a do otvoru se vsune šikmo seříznutá trubička, pod kterou se umístí nádobka, do níž odkapává míza břízy. Dalším způsobem je vyříznutí úzkého proužku kůry, do písmene V. Pod spodní bod se připevní kousek plechu, prohnutý do korýtka, kudy šťáva odkapává. Písmeno V by nemělo přesáhnout 1/4 obvodu stromu a šířka zářezu by neměla být větší než 1 cm. To proto, aby se strom mohl zhojit a neuschl. Odběr mízy prý stromům neškodí a někteří ho přirovnávají k úkonu, kdy člověk daruje krev.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ VINNÉ RÉVY NÁVOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ruda.
...prosím potřeboval bych ostříhat vinnou révu je to možné v tuto dobu???..děkuji RV
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Současné období (začátek března) je ideální doba na řez vinné révy. Ostříhejte to co nejdříve, protože později již začne proudit míza, která když moc vytéká, tak tvoří na šlahounech prostředí pro přemnožení nebezpečných bakterií.
Březová míza neboli březová voda je u nás běžně známa pro své vnější užití na podporu růstu vlasů a proti lupům. Pokud se tato látka vmasíruje do pokožky hlavy, ta je pak lesklejší a plná energie. Její vnitřní užívání, tedy pití čerstvé březové mízy, u nás vesměs známo není. Míza, která proudí ze stromu během několika týdnů časného jara jako voda, je jedním z nejzdravějších a nejčistších nápojů. Je plná minerálů, které strom načerpal z půdy. Březová voda má úžasné léčivé a vitalizující účinky, čistí organismus od toxinů. Chutná jemně a lahodně. A navíc je to čistě přírodní produkt. Březová míza je bohatá na cukr, organické kyseliny, enzymy, vápník, magnesium, železo a další cenné látky. Její konzumace může pomoci při léčbě močových kamenů, žaludečních potíží, vředů na dvanácterníku. Je vhodným pomocníkem při potížích s játry, ledvinami, při anémii, bolestech hlavy, při opakovaných zánětech průdušek, tuberkulóze, dráždivém kašli. Úlevu díky ní mohou pocítit lidé, které trápí artritida nebo zánět míšního kořene, a skutečně také revmatici. Produkty z březové mízy jsou vhodné především pro ženy, protože mají mimo jiné i omlazující účinky a zvyšují plodnost.
V diskuzi JAKÉ VZDĚLÁNÍ MUSÍ MÍT ČLOVĚK PRO PROŘEZ STROMŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eduard Křivánek.
Dobrý den, jaká legislativa stanoví, že činnosti s úpravou korun stromů/mladých i vzrostlých/ může provádět pouze arborista ?
Hrozí i certifikovanému pracovníkovy finanční postih, pokud např. po jeho zásahu dojde k zaschnutí stromu?
Může provádět veškeré úpravy korun stromů a speciální řezy osoba , která má platný kurz na motorové pily?
Předem děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Odborná literatura uvádí, že stromy po řezu dobře obrůstají, ale řez se u katalp provádí spíše výjimečně, obvykle se odstraňují jen suché a poškozené větve. Nedoporučuje se odstraňovat více než jednu třetinu koruny najednou. Rány jsou zamazávány bílým, respektive světlým Latexem či Balakrylem.
Při ořezávání stromů katalpy není načasování rozhodující - není třeba se obávat nemocí ani hmyzu jako u jiných druhů stromů. Katalpu můžete prořezat kdykoli, je jí to jedno. Možná jediná věc se týká mízy. Míza začíná téct na konci zimy / brzy na jaře a proto bude lepší z estetických důvodů počkat, až na pozdější jaro. Jinak hrozí, že míza může vytéct ze zářezů. Mimo tento estetický nedostatek neexistuje žádný jiný důvod čekat, pokud jde o zdraví samotného stromu.
Jsou to stromy s nízko nasazenou korunou, řídce větvené s tlustými větvemi a s širokou dření, často s listy po třech v přeslenu (zejména na bujných výhonech). Řezné rány na těchto tlustých větvích jsou náchylné k namrznutí, dost rychle vysychají a podléhají hnilobám. Katalpy řadíme mezi stromy se slabou schopností kompartmentalizace. Jejich kmenová a korunová výmladnost je zejména v mládí poměrně vysoká, s přibývajícím věkem se však snižuje. Proto můžeme v jistých případech přistoupit i k citlivé redukci horizontálních, zdravých, tlustých, ale velmi křehkých větví, které se často lámou nejen ve větru, ale i pod vlastní vahou. Reakce katalp na tento typ odlehčovacího řezu je poměrně dobrá, často vytvářejí dostatek výmladků v blízkosti vedených řezných ran.
Vnitřně se užívá ve formě březového vína, kdy se březová míza nechá s cukrem zkvasit na víno. Má účinky hlavně močopudné. Užívat lze i polévkovou lžíci surové březové mízy 4x denně při problémech s močením či zánětech močového měchýře.
V naší poradně s názvem SULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pánková.
Dobrý den,
od druhého dne po postřiku stromů přípravkem Sulka - K má náš pejsek střevní problémy (průjem). Protože postřik si samožřejmě nevybírá jen větve stromů, ale ve velkém množství padá na trávník, kde se pes pohybuje a často trávu olizuje, mohou tím být vyvolány jeho problémy?
Děkuji za odpověď.
Marcela Pánková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sulka - K obsahuje síru a ta může způsobit zažívací potíže psům, kteří ji spolknou. Nabízí se zde řešení ve formě dodatečného postřiku trávy čistou vodou z hadice, aby se z ní rychle spláchly ještě nezaschnuté zbytky přípravku Sulka - K.
Pejskovi na několik dní dopřejte dietu a krmte jen kuře s rýží, než se jeho hovínko vrátí do normálu.
Pupeny pro správnou léčbu gematerapií je třeba sbírat v době, kdy na jejich povrchu začne viditelně prýštit čirá lepkavá kapalina - míza. Každý strom je třeba několik dní pozorovat a pak zvolit nejvhodnější dobu sběru jeho pupenů. Každý druh stromu má na lidské zdraví jiné účinky a tedy i tinktury budou účinkovat každá na něco jiného.
Tinktura z pupenů z olše a vinné révy pomáhá na vnitřní zánětlivé stavy.
Tinktura z pupenů z břízy, habru a lísky stimuluje funkci jater a pomáhá tak například na akné, o to více, že habr ještě také stahuje póry a zklidňuje pokožku. Akné a špatná funkce jater spolu souvisí, akné totiž patří mezi hlavní příznaky tam, kde jsou nemocná játra. Další příznaky nemocných jater jsou hnědé kruhy pod očima, těmi je také signalizována špatná funkce jater.
Tinktura z pupenů břízy sama o sobě stimuluje ledviny.
Tinktura z obrovských pupenů kaštanu zvyšuje obranyschopnosti organismu.
Tinktura z lísky a ostružiníku pomáhá proti skleróze.
Tinktura z pupenů hlohu obecného zklidňuje srdeční arytmie a sráží vysoký krevní tlak.
Pupeny buku rozpouští ledvinové kamínky.
Tinktura z pupenů topolu tlumí svalové spasmy.
Tinktura z pupenů lípy má zase sedativní účinky, takže navozuje klidný spánek.
Tinktura z růže šípkové má antialergenní účinky, chová se jako přírodní antihistaminikum a tím prospívá při léčbě astma bronchiale.
Tinktura z pupenů se obvykle užívá 3krát denně 5 ml, které se před podáním zředí ve troše teplé vody. Chuť hotové tinktury může zlepšit malé množství medu nebo ovocné šťávy. Domácí tinktura z pupenů stromů se dá také použít při výrobě domácích krémů na ekzém anebo i proti akné. Například na přípravu habrového krému se hodí domácí tinktura z pupenů habru obecného.
Jedním z nejužitečnějších aspektů kořenového systému tújí je jeho síla. Kořeny tohoto stromu se rozvinou jak do hloubky, tak do šířky, což stromu umožňuje postavit se extrémně silnému větru a také udržet těžké zatížení sněhu bez převrácení. Túje má na rozdíl od jiných velkých stromů své kořeny pod zemí. To pomáhá předcházet spálení nebo vysychání během dlouhých období sucha a zmrznutí při silných mrazech. Hluboce rostoucí a široké kořeny pomáhají tomuto stromu zůstat zelený po celý rok a dosahovat výšky až 18 metrů nebo více.
Túje mají mělký, vláknitý kořenový systém a tento kořenový systém se může šířit až k okrajům koruny, což je nejvzdálenější vnější obvod koruny stromu. Kořeny malých stromů mohou dosahovat hloubky až 20 cm, zatímco kořeny větších stromů mohou sahat do hloubek 45 až 60 cm.
Kořenový systém tújí je obecně mělký v závislosti na odrůdě a může se šířit do šířky maximálně do úrovně odkapávací linie nebo okrajů větví. Kořeny tújí nejsou známé tím, že by měly invazivní nebo agresivní kořeny.
Postřik z modré skalice je účinný v prevenci nemocí, pokud se aplikuje předtím, než se strom nakazí. Běžné choroby ovocných stromů, jako je hnědá hniloba, kadeřavost listů, bakteriální rakovina a plíseň, dobře reagují na postřikový program, který zahrnuje měď. K léčbě těchto chorob je třeba rovnoměrně postříkat všechny povrchy stromů, včetně spodní strany listů, všech větví a celého kmene.
Modrá skalice je také silný pesticid, který zabíjí nejběžnější rostlinný hmyz a roztoče. Kromě toho chrání stromy před účinky mšic, roztočů, housenek a blešivců.
Po několika letech přejdeme od výchovného řezu k řezu udržovacímu. Ten se provádí asi po nejdelší čas života stromu. Spočívá v každoročním vystřihování suchých, slabých, napadených a jinak špatných větví.
Následně se musí prosvětlovat koruna, kdy se všechny větve, které míří směrem do koruny, vyřezávají, aby pak nebránily světlu proniknout do koruny a po dešti zase umožňovaly větru rychlejší vysušení listů uvnitř koruny, čímž zabraňují vzniku houbových chorob a výskytu mšic, které se množí v teple a vlhku.
Také se vyřezávají větve, které jsou prasklé, nalomené nebo jinak poškozené, aby přes všechny tyto rány nemohla do stromu proniknout choroba, která by pak strom postupně zlikvidovala.
Vytvořit a udržovat optimální tvar koruny je při pěstování ovocných dřevin velmi důležité. Řez však vyvolává mnoho otázek a řada začínajících pěstitelů si neví rady s tím, jak a kdy prořezávat. Je pravda, že každý druh stromu vyžaduje trochu jiný přístup a případně i načasování. Ovšem při dodržování celkem jednoduchých zásad a postupů by se měl úspěchu dočkat každý, byť méně zkušený pěstitel.
Ovocné stromy lze pěstovat mnoha způsoby. I v permakultuře je v některých knihách doporučováno pěstovat při nedostatku prostoru ovoce na různě tvarovaných zákrscích, pnout stromy podél zdí, vyvazovat na ploty a opory a podobně.
Hlavním důvodem k pravidelnému řezu bývá zvětšení úrody. „Tvrdě“ řezané a silně plodící stromy rychleji zestárnou, někdy jsou méně odolné chorobám a škůdcům, nevypadají pěkně, nehodí se do přírodního vzhledu zahrady, dají spoustu práce a až odumřou, budete čekat desítky let (u nového velkého stromu), než znovu vyroste a začne plodit. Tím přijdete o veškeré výhody vyšší úrody stříhaného stromu.
U starých stromů se může provádět řez zmlazovací. Ten je zapotřebí převážně u stromů, které nebyly stříhány delší dobu, třeba i několik let. Jejich větve jsou již hrubé, přerostlé a koruna zarostlá divokými výhony (vlky). Při tomto řezu je vždy vhodné konzultovat s odborníkem, jestli je možné takový strom ještě zachránit, nebo je lepší jej pokácet a vysadit nový.
Takové stromy je totiž těžké uvést do stavu, kdy budou každý rok přinášet pravidelnou úrodu a kvalitní plody. Mívají většinou narušený koloběh úrody, takže jeden rok mají velkou úrodu drobných a nekvalitních, špatně uzrálých plodů a druhý rok třeba vůbec neplodí. Jsou přehuštěné, porostlé mechem, přes vlhký rok plné mšic, padlí a jiných chorob a škůdců.
