Téma

Jak spravit prasklou zubní protézu bezpečně a bez škody

Prasklou zubní protézu doma definitivně nespravujte sekundovým lepidlem, horkem ani broušením. Nejbezpečnější je uložit všechny části, protézu opláchnout, nenosit ji při bolesti nebo ostré hraně a co nejdříve ji odnést zubnímu lékaři nebo zubnímu technikovi. Dočasně lze řešit jen ochranu úst a měkkou stravu. Domácí lepení může změnit skus, poškodit sliznici a ztížit odbornou opravu.

Napsala zdravotní sestra Mgr. Světluše Vinšová
Vydáno
Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař

Když člověku praskne zubní protéza, první reakce bývá velmi lidská: „Hlavně ať to nějak drží.“ Rozumím tomu. V domácí péči jsem za ta léta viděla mnoho seniorů, kteří bez protézy nechtěli otevřít dveře, jít k lékaři, najíst se s rodinou ani zvednout telefon. Zubní náhrada není jen kus umělé hmoty. Je to pomůcka, která drží obličej, řeč, sebevědomí, příjem potravy i běžný denní rytmus. Jenže právě proto je důležité neudělat v panice chybu. Prasklou zubní protézu nelze bezpečně „spravit“ doma jako rozbitý hrníček. V ústech působí sliny, teplo, tlak při skusu, pohyb jazyka, mikroorganismy a citlivá sliznice. Lepidlo, které se zdá pevné na stole, se v ústech může uvolnit, dráždit tkáně nebo vytvořit nepatrný schůdek, který při každém soustu řeže do dásně.

Typický první klinický scénář: paní po sedmdesátce upustí horní celkovou protézu do umyvadla. Vznikne tenká prasklina přes patro, ale části ještě drží pohromadě. Řekne si, že to „zatím půjde“, a protézu dál nosí. Po dvou dnech má na patře červený bolestivý pruh a při jídle cítí pálení. Praktický dopad je jasný: prasklina změnila pružení náhrady. Místo aby tlak ležel rovnoměrně na celé ploše, soustředí se do úzké oblasti. Tak vzniká otlak, někdy až drobná ranka. Pokud je zarudnutí nebo vřed vidět, lze pro orientaci použít odkaz na otlak dásně od protézy – fotografie, ale fotografie nikdy nenahradí vyšetření v ordinaci.

Druhý scénář: pán si zlomí dolní částečnou protézu s kovovými sponami. Jedna část vypadá použitelně, druhá se viklá. Pokusí se ji slepit sekundovým lepidlem, protože druhý den má rodinnou oslavu. V ordinaci se pak ukáže, že lepidlo zateklo do lomové linie, části se spojily křivě a spona tlačí na vlastní zub. Klinicky to znamená, že se změnila poloha celé náhrady. Prakticky to může vést k bolesti zubu, poranění dásně, zápachu z úst, horšímu čištění a někdy i k tomu, že technik musí původní „opravu“ odstranit nebo náhradu předělat.

Třetí scénář se týká ulomeného umělého zubu z protézy. Pacient říká: „Vždyť je to jen jeden zub, ten si přilepím.“ Jenže zub v náhradě není ozdoba nalepená na povrchu. Je zasazený v materiálu tak, aby odpovídal skusu proti druhé čelisti. Když se přilepí o půl milimetru výš nebo šikmo, může při skousnutí narážet dřív než ostatní zuby. Výsledkem je páčení náhrady, bolest čelisti a další prasknutí. Z praxe znám větu, kterou lidé v diskuzích opakují v různých obměnách: „Slepil jsem to, ale pak mě z toho bolela celá pusa.“ To přesně odpovídá mechanice špatného dosedu.

Čtvrtý scénář: starší pacient má protézu už deset let. Praskne opakovaně na stejném místě. Rodina má pocit, že technik ji „špatně opravil“. Ve skutečnosti bývá častou příčinou změna čelistní kosti a dásní. Po ztrátě zubů se kost pod protézou časem mění a ubývá. Náhrada, která kdysi seděla, začne mít pod sebou mezery. Při skusu se prohýbá jako můstek bez podpěry. Praktický dopad je zásadní: opakované praskání často znamená, že nestačí slepit lom, ale je potřeba rebaze, úprava dosedu nebo nová protéza.

V diskuzích se objevují tři vzorce chování. První: „Dnes večer to slepím a zítra někam zavolám.“ To je rizikové, protože domácí lepidlo může poškodit materiál a sliznici. Druhý: „Nosím to prasklé, protože bez zubů nemůžu mezi lidi.“ Tady bývá největší riziko otlaků a zánětu. Třetí: „Zkusím to obrousit pilníkem, ať to neřeže.“ To je nebezpečné, protože i drobným broušením se změní dosedací plocha. Zkušenosti pacientů jsou velmi podobné: jedna paní popisovala, že po domácím slepení měla pachuť v ústech; jiný pacient uváděl, že se mu prasklina po týdnu otevřela při jídle; další říkal, že po opravě u technika protéza držela lépe než před prasknutím, protože se zároveň upravil dosed.

Praktické pravidlo sestry: doma nelepte, nevařte, nebrousíte a nenoste protézu přes bolest. Všechny části opláchněte, vložte do čisté krabičky, zapište si, kdy a jak praskla, a objednejte se k zubnímu lékaři. Pokud protéza řeže, viklá se nebo sliznice krvácí, do kontroly ji raději nenoste.

Bezpečná dočasná pomoc spočívá v ochraně úst. Jezte měkkou stravu, nekousejte tvrdé pečivo, ořechy ani maso, které vyžaduje silné trhání. Ústa vyplachujte čistou vodou, sliznici udržujte jemně čistou a sledujte zarudnutí, krvácení, bolestivý vřídek nebo otok. Pokud je vidět výrazné poranění sliznice, může pomoci orientační srovnání přes zarudlé patro od zubní protézy – fotografie, ale rozhodující je vyšetření. Zubní lékař nebo technik posoudí, zda je lom čistý, zda náhrada sedí, jestli není deformovaná a zda prasklina nevznikla kvůli špatnému skusu. A to je přesně rozdíl mezi slepením a skutečnou opravou.

Čtěte dále a dozvíte se:

Proč zubní protéza praskne a kdy je to jen drobnost

Zubní protéza nejčastěji praskne kombinací únavy materiálu, pádu a nerovnoměrného zatížení. Akrylát, ze kterého je mnoho náhrad vyrobeno, je pevný, ale není nezničitelný. V ústech se každý den opakuje tisíce drobných tlaků při žvýkání, mluvení a polykání. Pokud protéza dobře sedí, tlak se rozloží. Pokud pod ní vznikne mezera, začne se při skusu prohýbat. Prakticky to pacient pozná tak, že náhrada cvaká, kýve se, podjíždí, tlačí na jednom místě nebo pod ni zalézá jídlo.

Častější neškodné nebo méně závažné příčiny

  • Pád při čištění: typicky do umyvadla, na dlažbu nebo na okraj skleničky. Lom bývá náhlý a pacient ví přesně, kdy vznikl.
  • Vyschnutí protézy: materiál může ztratit pružnost, pokud náhrada dlouho leží na suchu. Prakticky je pak křehčí při manipulaci.
  • Ulomený jednotlivý zub: někdy jde o laboratorně řešitelnou opravu, ale pořád se musí hlídat výška a poloha zubu ve skusu.
  • Drobná povrchová prasklina: může vypadat nevinně, ale pokud se šíří přes nosnou část, nemá se zatěžovat.

Vážnější příčiny, které je nutné řešit odborně

  • Špatně sedící náhrada: po letech se mění tvar dásní a kosti, takže protéza už neleží plošně. To je častý důvod opakovaného praskání.
  • Nerovný skus: jeden umělý nebo vlastní zub naráží dříve než ostatní a protézu páčí. Pacient může cítit bolest čelisti nebo tlak při kousnutí.
  • Prasklina přes střed horní protézy: často signalizuje dlouhodobé prohýbání materiálu v patrové části.
  • Poškození kovové spony nebo konstrukce: u částečné protézy může ohrozit vlastní zuby, na kterých náhrada drží.

Rozhodovací věta: jestli protéza praskla jednou po pádu, může jít o jednoduchou opravu; jestli praská opakovaně, tlačí nebo se kýve, je potřeba hledat příčinu v dosedu, skusu nebo stáří náhrady.

Konkrétní příklad z praxe: pacientka přinesla protézu prasklou uprostřed a říkala, že ji „jen potřebuje spojit“. Při vyšetření se ukázalo, že protéza se v ústech houpala, protože dáseň pod ní výrazně ustoupila. Kdyby se pouze slepila, praskla by znovu. Odborný praktický dopad je tedy tento: oprava není jen spojení dvou kusů, ale obnova správného dosedu a bezpečného přenosu tlaku.

Doporučuji také podívat se na článek Zubní protézy.

Kdy s prasklou zubní protézou k zubaři ihned

K zubnímu lékaři nebo na pracoviště, které spolupracuje se zubní laboratoří, je vhodné jít co nejdříve vždy, když protéza praskne tak, že se mění její poloha v ústech. Nejde jen o pohodlí. Špatně sedící protéza může poranit sliznici, zhoršit příjem potravy, vyvolat bolest čelistního kloubu a u částečné protézy zatížit vlastní zuby. V domácí péči jsem opakovaně viděla, že lidé čekali, dokud „to ještě nějak drželo“, a přišli až s bolestivým vředem nebo krvácením.

  • Objednejte se ihned, pokud protéza řeže, píchá, viklá se nebo se při skusu rozjíždí.
  • Nenoste ji přes bolest, pokud vznikl červený otlak, ranka, krvácení nebo pálení sliznice.
  • Neodkládejte kontrolu, pokud jste protézu slepili doma a cítíte pachuť, pálení nebo změnu skusu.
  • Vezměte všechny části s sebou, i malý ulomený zub, kovovou sponu nebo odlomený růžový kousek.
  • Řešte to rychleji, pokud máte cukrovku, berete léky na ředění krve, máte oslabenou imunitu nebo se vám špatně hojí rány v ústech.

Za varovný stav považuji i situaci, kdy se objeví výrazné zarudnutí patra, bělavé povlaky, zápach z úst nebo bolestivé koutky. Tyto projevy mohou souviset s podrážděním, kvasinkovým zánětem nebo špatnou hygienou náhrady. Pokud je změna viditelná, lze ji orientačně porovnat přes zánět patra pod protézou – fotografie. Vždy ale platí, že pohled na fotografii nesmí vést k samoléčbě. Lékař musí vidět sliznici, dosed protézy a celkovou situaci v ústech.

Nejdůležitější bezpečnostní pravidlo: pokud ostrá hrana protézy dře do dásně, protézu vyjměte. Krátkodobý stud bez zubů je menší problém než bolestivý vřed, infekce nebo tak poškozená náhrada, že ji už nepůjde dobře opravit.

Konkrétní klinický příklad: pán po mozkové příhodě měl horší citlivost v ústech a prasklou dolní protézu nosil ještě týden. Rodina si všimla až zápachu a nechutenství. V ústech měl hlubší otlak, protože necítil bolest včas. Praktický dopad je velký: starší lidé, lidé po neurologických onemocněních a pacienti s diabetem by neměli čekat, až bude bolest nesnesitelná. U nich může i menší ranka v ústech rychle zhoršit jídlo, pití, řeč a celkovou kondici.

Akutní pohotovost je vhodná tehdy, když krvácení nejde zastavit, otok rychle narůstá, je horečka, výrazná bolest, potíže s polykáním nebo podezření, že člověk vdechl či spolkl část protézy. To už není běžná oprava náhrady, ale situace, která vyžaduje rychlé zdravotnické posouzení.

Za přečtení také stojí článek Lepidlo na prasklou zubní protézu.

Jak se zjišťuje, zda půjde protézu opravit

Vyšetření prasklé zubní protézy začíná jednoduše: lékař se zeptá, jak praskla, kdy se to stalo, zda spadla, jestli praská opakovaně a zda tlačila už předtím. Tyto otázky nejsou formalita. Mechanismus prasknutí napoví, zda šlo o náhodný úraz, nebo o dlouhodobý problém s dosedem. Potom se hodnotí samotná náhrada: lomová linie, chybějící části, stav umělých zubů, kovových spon, povrch, zbytky lepidel a známky deformace.

Druhá část je vyšetření úst. Lékař se dívá na sliznici, patro, dásně, jazyk, koutky, vlastní zuby a skus. Hledá otlaky, zarudnutí, ranky, kvasinkové projevy, tlaková místa a známky toho, že protéza dlouhodobě neseděla. Praktický dopad pro pacienta je v tom, že někdy se opravuje nejdříve sliznice a až potom náhrada. Když je dáseň rozbolavělá a oteklá, otisk nebo úprava dosedu nemusí být přesné.

Co může zubní lékař nebo technik posuzovat

  • Čistotu lomu: hladký čerstvý lom se řeší lépe než lom zalitý domácím lepidlem.
  • Úplnost částí: chybějící kousek může znamenat nutnost doplnění materiálu nebo rozsáhlejší laboratorní práci.
  • Stabilitu v ústech: pokud se protéza houpe, samotné slepení nestačí.
  • Výšku skusu: špatně nalepený zub může změnit kontakt zubů a páčit celou náhradu.
  • Stav sliznice: poraněná dáseň ukazuje, kde protéza tlačí nebo řeže.

V některých případech se pořizuje otisk, skusový záznam nebo se náhrada posílá do laboratoře. U jednoduché praskliny může být oprava rychlá, někdy i tentýž den podle dostupnosti ordinace a technika. U staré, deformované nebo opakovaně praskající náhrady může lékař doporučit rebazi, tedy doplnění dosedací plochy, nebo zhotovení nové protézy. To není zbytečné prodražování. Je to snaha zabránit tomu, aby se stejná závada vracela.

Co si připravit před návštěvou: všechny části protézy, informaci o stáří náhrady, popis pádu nebo prasknutí, seznam míst, kde tlačila, a údaj, zda byla někdy opravovaná. Pokud používáte fixační krém, řekněte i jeho název a množství.

Konkrétní příklad: pacient přinesl protézu slepenou doma. Na první pohled držela, ale v ústech jedna strana dosedala dřív než druhá. Lékař musel nejprve odstranit lepidlo, zkontrolovat lom a posoudit, zda se materiál nezdeformoval. Prakticky to znamenalo delší opravu a nejistější výsledek. Proto opakuji: největší službu své protéze uděláte tím, že ji po prasknutí necháte v původním stavu.

Článek Lepidlo na zubní náhradu by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.

Bezpečný postup doma a odborná oprava protézy

Doma můžete udělat několik rozumných kroků, ale žádný z nich není definitivní oprava. Nejprve protézu opatrně vyjměte, opláchněte vlažnou vodou a zkontrolujte, zda nechybí část. Nepoužívejte horkou vodu, protože teplo může materiál zdeformovat. Položte do umyvadla ručník nebo napusťte trochu vody, aby při dalším vyklouznutí nepraskla ještě víc. Všechny části dejte do čisté krabičky. Pokud je protéza jen vlasově prasklá, přesto ji zbytečně nezatěžujte tvrdým jídlem.

Co doma nedělat

  • Nelepit sekundovým lepidlem: není určené pro dlouhodobý kontakt se sliznicí a může změnit přesnost lomu.
  • Nebrousit pilníkem ani nožem: odstraníte materiál, který už nepůjde vrátit, a změníte dosed.
  • Neohřívat a netvarovat: horká voda nebo plamen mohou protézu zkroutit.
  • Nepoužívat fixační krém jako opravu: fixační krém nenahradí stabilní konstrukci a může maskovat špatný dosed.
  • Nenosít při ostré hraně: bolestivý otlak se v ústech může rychle zhoršit.

Domácí režim do návštěvy ordinace má být šetrný. Jezte měkká jídla, například kaše, polévky, jogurt, míchaná vejce, měkké těstoviny nebo rozmačkanou zeleninu. Kousejte pomalu a pokud protéza nedrží, raději ji při jídle nepoužívejte. Ústa čistěte jemně, bez agresivních ústních vod s pálením. Pokud vznikla ranka, sledujte její velikost, bolest a krvácení. Viditelný traumatický vřídek od protézy – fotografie může laikovi ukázat, jak vypadá tlakové poranění, ale léčebný postup má určit odborník.

Odborná oprava obvykle znamená očištění lomu, přesné usazení částí, doplnění vhodného dentálního materiálu a kontrolu dosedu. U některých náhrad se doplňuje výztuž, u jiných se opravuje ulomený zub nebo spona. Po opravě má přijít zkouška v ústech. Lékař hodnotí, zda protéza sedí bez kývání, zda nepřekáží ve skusu, netlačí na konkrétní bod a neřeže okraje. Praktický dopad je okamžitý: pacient má být schopen zavřít ústa bez předčasného nárazu, mluvit bez výrazného cvakání a nemít pocit, že protézu musí jazykem držet.

Nejlepší dočasná oprava je žádná domácí oprava: čistě uložit, chránit sliznici, jíst měkce a rychle řešit odborně. Čím méně do lomu zasáhnete, tím větší šance, že oprava bude přesná a levnější.

Po opravě je důležitá prevence. Čistěte protézu denně jemným kartáčkem a vhodným prostředkem, nenechávejte ji vyschnout, nepokládejte ji na kraj umyvadla a při čištění si vytvořte měkkou dopadovou plochu. Pokud začne znovu cvakat, tlačit nebo se pod ni dostává jídlo, nečekejte na další prasknutí. Včasná úprava dosedu bývá jednodušší než opakovaná oprava zlomené náhrady.

Podívejte se také na článek Lepidlo na zubní můstek, který může pomoci lépe porozumět této problematice v širších souvislostech.

Odborné zdroje k bezpečné opravě prasklé zubní protézy

U prasklé zubní protézy je největší problém v tom, že člověk často hledá rychlou domácí záchranu, aby mohl jíst, mluvit a vyjít mezi lidi. Z praxe domácí péče ale vím, že právě „rychlá oprava“ sekundovým lepidlem nebo horkou vodou umí způsobit větší škodu než samotná prasklina. Proto jsem vybrala zdroje, které se navzájem doplňují: praktická doporučení pro pacienta, stomatologická pravidla péče o náhrady, rizika špatně sedící protézy a technické poznatky o opravě akrylátového materiálu.

  • Doporučení Cleveland Clinic k péči o zubní protézy jsem vybrala proto, že jasně říká, že se zlomená protéza nemá opravovat domácím lepidlem ani volně prodejnými sadami. Pro běžného člověka je důležité hlavně vysvětlení praktického dopadu: špatně slepená náhrada může změnit skus, tlačit na dáseň, způsobit bolestivý otlak a nakonec znemožnit odbornou opravu. Tento zdroj také upozorňuje, že si pacient nemá protézu sám upravovat broušením, protože tím může porušit tvar, který rozkládá žvýkací tlak.

  • NHS doporučení kdy jít se zubní protézou k zubaři je praktické pro rozhodování doma. Uvádí, že pokud je protéza opotřebená, poškozená nebo prasklá, má pacient přinést všechny ulomené části k zubnímu lékaři. To je přesně situace tohoto longtailu. Pro pacienta z toho plyne jednoduché pravidlo: nic nevyhazovat, nic nedomodelovávat, nic násilím nedosazovat. Lékař potřebuje původní lomové linie, aby posoudil, zda půjde o laboratorní opravu, rebazi, nebo novou náhradu.

  • Americká stomatologická asociace k údržbě zubních náhrad doplňuje oblast prevence. Zdůrazňuje, že zubní náhrada se má uchovávat ve vodě nebo vhodném roztoku, když není v ústech, a nemá se dávat do horké ani vařící vody. To je důležité, protože vysychání a teplo mohou náhradu deformovat. Pro běžného nositele to znamená, že prasklině lze často předcházet tím, že se protéza nenechá na suchu, nečistí se agresivně a nepadá do prázdného tvrdého umyvadla.

  • Klinická studie o opravách akrylátových snímatelných protéz ukazuje, že oprava akrylátové snímatelné náhrady je technický stomatologický výkon, ne domácí slepování. Studie hodnotila opravy s výztuží a řešila jejich klinickou použitelnost a odolnost. Pro pacienta je zásadní ponaučení, že prasklina často nevzniká náhodou: může jít o únavu materiálu, špatné dosedání, nerovnoměrný skus nebo opakované pády. Oprava má proto řešit nejen spoj, ale také příčinu opakovaného praskání.

  • Mayo Clinic praktické rady k čištění a manipulaci se zubní protézou jsem zařadila kvůli prevenci pádů a dalšímu poškození. Doporučuje při čištění protézu bezpečně držet, oplachovat ji po jídle, čistit denně a pečovat i o sliznici úst. To se může zdát obyčejné, ale v praxi domácí péče jsem mnohokrát viděla, že protéza praskla při čištění nad tvrdou dlažbou nebo umyvadlem. Zdroj běžnému člověku připomíná, že péče o protézu není kosmetika, ale prevence bolesti, zánětu a drahé opravy.

Celkově zdroje říkají totéž z různých stran: prasklou zubní protézu má posoudit zubní lékař nebo zubní technik, protože domácí lepidla, broušení a tepelné úpravy mohou zničit přesnost dosedu. Bezpečná domácí pomoc spočívá hlavně v tom, že protézu přestanete používat, pokud řeže nebo se viklá, uschováte všechny části, opláchnete je, vložíte do čisté krabičky a objednáte se na opravu. Nejlepší oprava není ta nejrychlejší, ale ta, po které náhrada zase sedí, nekýve se, netlačí a nepoškozuje sliznici.

FAQ k tomu, jak spravit prasklou zubní protézu

Můžu prasklou zubní protézu slepit sekundovým lepidlem?

Prasklou zubní protézu nedoporučuji lepit sekundovým lepidlem. Může změnit přesné dosednutí částí, dráždit sliznici, vytvořit ostrý schůdek a ztížit následnou odbornou opravu u zubního lékaře nebo technika.

V ústech je vlhko, teplo a protéza je zatěžovaná při každém soustu. Lepidlo, které vypadá pevně na stole, se může v ústech chovat jinak. Navíc když zateče do lomové linie, technik už nemusí části přesně spojit. Bezpečnější postup je protézu vyjmout, opláchnout, uložit všechny části do krabičky a objednat se na opravu. Pokud protéza řeže, do kontroly ji nenoste.

Co mám udělat hned po prasknutí zubní protézy?

Hned po prasknutí protézu opatrně vyjměte, najděte všechny ulomené části, opláchněte je vlažnou vodou a uložte do čisté krabičky. Nebrousit, nelepit, neohřívat je v této chvíli nejdůležitější pravidlo.

Potom zkontrolujte ústa, zda nemáte krvácení, červený otlak, bolestivou ranku nebo ostrou hranu, která dře do dásně. Do objednání jezte měkkou stravu a protézu používejte jen tehdy, když nebolí a neřeže. Všechny části vezměte k zubaři, i když se zdají malé nebo nedůležité. Právě podle nich může technik lépe obnovit původní tvar.

Kolik času trvá oprava prasklé zubní protézy?

Doba opravy závisí na typu praskliny, stáří protézy, dostupnosti zubní laboratoře a tom, zda je potřeba jen spojit lom, nebo také upravit dosed. Někdy je oprava rychlá, jindy trvá déle.

Jednoduchý čistý lom bez deformace může být laboratorně řešitelný poměrně snadno. Pokud je ale protéza stará, opakovaně praská, chybí část materiálu, je slepená doma nebo špatně sedí v ústech, musí se řešit i příčina. To může znamenat rebazi, úpravu skusu nebo novou náhradu. Rychlost nesmí být důležitější než přesnost, protože špatně opravená protéza může znovu prasknout nebo poranit sliznici.

Kdy už prasklou protézu nejde dobře opravit?

Protézu může být obtížné opravit, pokud je výrazně deformovaná, stará, opakovaně praská, chybí větší část nebo byla neodborně slepená. Rozhoduje ale vyšetření, ne jen vzhled doma.

Zubní lékař hodnotí lom, dosed v ústech, stav sliznice, skus, stabilitu a celkové opotřebení. Někdy je technicky možné prasklinu spojit, ale výsledek by pacientovi nepomohl, protože náhrada by dál tlačila nebo se kývala. V takové situaci může být lepší rebaze nebo nová protéza. Cílem není jen zalepit prasklinu, ale vrátit člověku bezpečné kousání, mluvení a pohodlí bez otlaků.

zeptejte se zdravotní setry

Něco Vám není jasné? Je na této stránce něco v nepořádku? Zeptejte se na to zdravotní sestry.
Použijte tento formulář.


Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.


mohlo by vás zajímat


furon dávkování pro psa
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
co je lepší cilkanol nebo detralex
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo sedm.