Téma
PUPENY ZE SMRKU
OBSAH
Diskuze
V diskuzi RŮŽE U SMRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gorna Lubica.
Může se pěstovat růže u smrku?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Růže u smrku
RECEPT SE SMRKOVÝMI PUPENY
Ingredience:
- 200 ml kokosového oleje
- 40 smrkových pupenů
- 20 mladých větviček smrku (5 cm dlouhé)
- 50 ml pryskyřice
Postup přípravy:
Nejprve si větvičky smrku nasekáme a smrkové pupeny rozpůlíme. Všechny suroviny se pak vloží do hrnce a pomalu se na mírném ohni ohřívají tak dlouho, dokud se pryskyřice zcela nerozpustí. Poté se vše důkladně zamíchá a hrnec se na dvacet minut odstaví. Mezitím si připravíme čisté a vyvařené sklenice, do nichž pak mast přelijeme, zavíčkujeme a uskladníme.
Zdroj: Smrková mast na plíseň nehtů
Diskuze
V diskuzi SMRKOVÉ VÝHONKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendy.
jaké další recepty jsou na využití smrkových výhonků
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pekárková.
Je možné sbírat i větvičky ze stříbrného smrku?
Zdroj: diskuze Smrkové výhonky
RECEPT NA SMRKOVOU MAST ZASTUDENA
Ingredience:
- 200 ml kokosového oleje
- 40 smrkových pupenů
- 20 mladých větviček smrku (5 cm dlouhé)
- 50 ml pryskyřice
Postup přípravy:
Ingredience jsou stejné jako u předchozího receptu. Jen se nejprve kokosový olej ohřeje na teplotu vyšší než je dvacet pět stupňů Celsia, tím se přivede do tekutého stavu. Pryskyřici pak do kokosového oleje co nejjemněji rozdrobíme. Poté si větvičky smrku nakrájíme a pupeny rozpůlíme. Větvičky a pupeny pak vložíme do velké sklenice a vše zalijeme olejem. Mast se nechá stát 14 dní někde v teple. Nesmí se na ni ale zapomenout, je třeba ji totiž každý den řádně protřepat. Pokud by se stalo, že kokosový olej zatuhne, stačí nádobu ohřát ve vodní lázni, tak aby se nevařilo, ale jen ohřála, kokosový olej v ní by se měl znovu rozpustit. Po čtrnácti dnech je smrková mast hotová, jen je potřeba přecedit a rozlít do připravených skleniček, nebo mističek.
Zdroj: Smrková mast na plíseň nehtů
Diskuze
V diskuzi NEMOCE KANADSKÉHO SMRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Endal.
máme na zahradě v obci Tehovec-Říčansko skupinu kanadských smrků stříbrných,mno let starých. Jeden krajní nám začal usychat a vypadá to,že letos uschne úplně. Letos bylo extrémní sucho. Strom dostával malé zálivky a nechal jsem k němu vytékat přepad ze sudu z okapu. Taky moc vody to nebylo. Zřžejmě ale jde o nějakou chorobu, a co s tím? Škoda ho. díky za reakci. Endal
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Nemoce kanadského smrku
Stříhání smrčku video
- Geometrické sestříhání hustého smrčku: video.
- Odstranění suchých větví u vzrostlého smrku: video.
- Stříhání malého smrčku: video.
- Vytvoření bonsaje ze smrku sivého: video.
- Udržování hustého malého smrčku: video.
- Jak vytvořit z hustého smrčku spirálu: video.
- Jak vytvořit kouli z hustého smrčku: video.
- Postupné vytvoření vánočního smrčku: video.
Zdroj: Stříhání smrčku
Poradna
V naší poradně s názvem OLEANDR PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír.
Potřebuji přesadit oleandr - je možné přesazení provádět nyní v červnu,když má již pupeny na květy?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přesadit můžete, ale jen z menšího obalu do většího. Rostlinu několik dní nezalejvejte, aby se kořenový bal trochu zcvrknul a šel dobře vytáhnout z květináče. Pak ho opatrně vytáhněte a umístěte do většího květináče, kde ho okolo doplňte novým substrátem. V tomto období jsou nežádoucí jakékoliv zásahy do kořenového balu, takže žádné oklepávání starého substrátu nebo stříhání kořenů. Po přesazení ihned zalijte a s další zálivkou pak normálně přihnojujte až do konce srpna.
Zdroj: diskuze Oleandr přesazení
Diskuze
V diskuzi ASI MÁM KOPŘIVKU ? KDO PORADÍ ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav (64 let).
Z ničeho nic mám každé ráno po téle svědivé pupeny a červenou vyrážku, již asi 14 dní. Také jsem měl oteklý ret a oční víčko. Jinak jsem poměrně zdravý, mám slabší cukrovku II.typu, neberu žádné láky, Během dne se mi vyrážka a pupeny téměř ztratí. Zkoušel jsem vynechat různá jídla a pití ale bez ůzpěchu. Je to zřejmě nějaká alergie a nemohu zjistit na co. Kdo máte podobné problémy a poradíte ?
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Dobrý den předpokládám že už váš problém asi nebude aktuální, ale mám takový problém také. Doktoři na nic nepřišli. V lednu roku 2016 se mi to objevilo poprvé trvalo asi čtyři měsíce a z ničeho nic přestalo každý den ráno výsev puchýřů po těle pokaždé na jiných místech jiné velikosti. A před dvěma dny to samé. Po 4 letech se mi to znovu vrátilo.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Zdroj: diskuze Vyrazka na tele
Dřeviny
Řada chovatelů přidává králíkům do jídelníčku také řadu dřevin. Větvičky obsahují rostlinné i minerální látky. Větvičky dřevin mají i řadu dalších výhod, v kleci se králíci často nudí (obzvlášť ti mladí, kteří ocení jakékoliv ukrácení času), tak se můžou zabavit okusováním větví, zároveň si u toho obrousí své zoubky. I u dřevin ale platí, že některé dřeviny jsou pro králíka doporučovány, některé může králík okusovat v menším množství a jiné jsou úplně nevhodné. Jednou za čas může chovatel králíkovi ke stravě přidat i větvičku borovice, borůvky, břízy, buku, granátovníku, habru, hlohu, hrušně, jabloně, jasanu, javoru, jilmu, jedle, lísky, lípy, maliníku, olivovníku, olše, ostružníku, třešně, švestky, platanu, rybízu, smrku, topolu a vrby. Zároveň ale větve borovice, břízy, buku, jedle, lípy, olše, švestky, smrku, topolu a vrby doporučují jen v malém množství. U habru je třeba zase zkontrolovat, jestli strom není chycený plísní, která by byla pro králíka nebezpečná. Z jasanu se králíkovi nesmí podat plody ani pupeny, stejně tak i u javoru. Jádra ze švestky jsou zase jedovatá. Pro králíky nevhodné a často i jedovaté jsou větve z bezu, cedru, citrusových dřevin, dubu, durmanu, fíkovníku smokvoně, jalovce, jírovce maďala, oleandru, ořešáku královského, pámelníku bílého, pižmovky mošusové, ptačího zobu obecného, rododendronu, svídy, škumpy, šeříku, tisu černého, trnovníku akátu, tůje, zimolezu, zimostrázu obecného, zlatého deště.
Zdroj: Strava králíka domácího
Diskuze
V diskuzi STŘÍBRNÝ SMRK VÝROBA SIRUPU Z VÝHONKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Boža Něm..
DOTAZ. - JE MOŽNÉ UDĚLAT SIRUP I ZE STŘÍBRNÉHO SMRKU, KTERÝ MÁM DOMA NA ZAHRADĚ. Prosím , máte někdo zkušenost. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Swemo.
Je to mozne. Ale moc dobte to nie je. Rozdiel ako medzi lesnymi jahodami a domacimi. Aj o uconnych latkach obsiahnutych v striebornom smreku by som pochyboval. Urcite bude aj nizsi obsah silic.
Zdroj: diskuze Stříbrný smrk výroba sirupu z výhonků
Smrková mast
Už celá staletí zná lidstvo lékařské účinky masti vyrobené z pryskyřice smrku. Vědělo se o jejích léčivých účincích při problémech s vyrážkami, plísněmi, bolestmi kloubů a při hojení nejrůznějších drobných ranek. Středověcí lékaři, babi kořenářky a všichni další, kteří léčitelství alespoň trochu rozuměli, ji ale užívali i při léčbě uštknutí zmije. A někteří se jí dokonce snažili vrátit slabomyslným rozum.
Použití pryskyřice
Léčivé účinky pryskyřice (z různých druhů stromů, nejen ze smrku) i kůry stromů jsou známé již dlouhá staletí. Indiánské národy kůru stromů používaly při léčbě ran, vředů, řezů, kožní vyrážky, modřin a dalších zranění. Pryskyřici pak užívali na léčbu zánětů a abscesů.
Mýdla z různých pryskyřic se používaly i při odstraňování nečistot a dezinfikování ran.
Smrková mast se dá v dnešní době snadno získat dvěma způsoby. Buď se dá koupit, anebo se dá i vyrobit.
Jak smrková mast působí na nehty
Smrková mast vrací nehtům zdravější vzhled. Je třeba ji ale nanášet často.
Zdroj: Smrková mast na plíseň nehtů
Diskuze
V diskuzi SMRKOVÉ VYHONKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
Chtěla bych se zeptat, zda nevadí když na med ze smrku vaříme nejen mladé výhonky, ale i jehličí, a musí se to jehličí a výhonky oddělit z toho stonku, nebo nevadí když se to vaří i s ním?
Moc děkuji za odpověď. Jana R.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Dobrý den, jen celé nové výhonky ze smrku, to jsou ty světle zelené, jdou krásně odštípnout. Z tmavého jehličí - větví se to nedělá.
Zdroj: diskuze Smrkové vyhonky
Babské rady
Rada č. 1
Připravíme si směs z 2 dl koprového semínka, 2 lžic mletého kozlíku lékařského a 4 dl medu. Směs dáme do dvoulitrové termosky a dolijeme vroucí vodou. Necháme 24 hodin louhovat. Pije se 1 lžíce půl hodiny před každým jídlem až do vyčerpání celé dávky. I zde je dobré dodržovat zásadu lehké stravy, spojenou s důkladnou očistou střev.
Rada č. 2
Ze sušených léčivých rostlin, jako je heřmánek, třezalka, suchokvět a březové pupeny, odsypeme vždy 100 g do třílitrové sklenice, promícháme a pevně uzavřeme. 1/2 litru vody přivedeme k varu, přidáme 1 lžíci směsi, necháme 30 minut odstát a přecedíme přes husté plátno. Do 250 g nálevu přidáme lžičku medu a vypijeme před uložením k spánku. Druhou půlku ráno ohřejeme a vypijeme s medem. Celou proceduru opakujeme po 5 letech.
Rada č. 3
K očistě cév a ledvin je i tento levný recept: Rozemeleme 3 lžíce plodu šípku, 5 lžic rozmělněného chvojí borovice nebo smrku a 2 lžíce slupek z cibule. To vše se zalije čtyřmi sklenicemi vroucí vody (8 dl), 10 minut povaří a půl hodiny nechá louhovat. Nakonec se odvar scedí přes gázu a užívá se 3x denně před jídlem a na noc jedna sklenice po dobu tří dnů.
Rada č. 4
Na jaře můžeme použít květy kaštanů. Tři květy zalijeme 1 l vroucí vody a necháme 20 minut ustát. Pijeme během dne po třech doušcích po dobu 2 až 3 týdnů. Na podzim použijeme nadrobno nakrájené slupky z plodů kaštanu – 2 lžíce na 1 litr vroucí vody. Tento odvar pijeme stejně jako odvar z květů po dobu 2–3 týdnů.
Zdroj: Čištění cévního systému
Poradna
V naší poradně s názvem NA CO VŠE LZE POUŽÍVAT SMRKOVOU MAST? NA KTERÉ ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Zajímá mně na které zdravotní problémy, kromě mykozy nehtů je vhodná smrková mast
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pryskyřice ze smrku a mast z ní vyrobená má pouze protiplísňové účinky a může zahubit dermatofyty, což je společný název pro 3 druhy hub, které mají neblahý vliv na kůži, vlasy a nehty člověka a zvířat. Nejlepší čas na sběr pryskyřice je červen a červenec.
Jiné účinky má zase esenciální olej získaný ze smrku. Ten účinkuje podobně jako antibiotika při léčbě infekcí způsobených bakteriemi, jako jsou Salmonella enteritidis, Escherichia coli, Bacillus subtilis a Staphylococcus aureus.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Na co vše lze používat smrkovou mast? Na které zdravotní problémy?
Likér ze smrkových výhonků
K výrobě likéru se využívají výhonky smrku ztepilého a kromě 2 hrstí těchto mladých výhonků potřebujeme tyto ingredience: 8 kuliček jalovce, 1/2 lžičky puškvorce, 500 ml alkoholu (80% konzumní líh), 5 lžic medu, 500 g cukru. Likér se připraví tak, že do nádoby dáme výhonky, jalovec, puškvorec a vše zalijeme alkoholem. Takto připravené necháme 2 měsíce louhovat. Poté se přecedí a přidá 500 g cukru rozpuštěného v 750 ml vody a přidá se ještě 5 lžic medu. Vše se důkladně promíchá, slije se do lahví a může se podávat nebo uskladnit.
Zdroj: Likér ze smrkových výhonků
Diskuze
V diskuzi PIVOŇKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Janderka.
Opakovaně, již po několik let, pupeny květů dřevité pivoňky něco vyžírá, takže vykvete jen jeden-dva květy. Jde o hmyz nebo o ptáky? Pokud hmyz, co s tím? Poradí někdo?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Pivoňka
Komule Davidova řez
Pro pěkný vzhled rostliny komuli ji musíme zjara pravidelně seříznout. Po skončení silných mrazů rostlinu seřízneme do výšky 15 cm nad zemí a necháme jí 2–3 pupeny. Pokud keř nebudeme pravidelně prořezávat, bude proschlý, nevzhledný a méně pokvete.
Zdroj: Buddleia davidii
Diskuze
V diskuzi PLÍSEŇ NEHTU U PALCE NOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana z Brna.
Ahoj, vyrábím domácí mast ze smrku, která je na plíseň na nehtech velmi účinná. Mimo jiné bezvadně funguje na bolavé klouby, bolesti hlavy, ucpaný noc či uvolnění hlenů při nachlazení. Pokud máš zájem, ozvi se mi na E-mail: ivana.uhrova@seznam.cz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katarina Anischova.
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat,jestli ještě mate uvedenou masticku ze smrku? Mám na protikuřácká asi plíseň nehtů na noze. Místa a je černá,místa a zelená. Myslíte,ze by to pomohlo? Dekuji za odpověď. Anischova
Zdroj: diskuze Plíseň nehtu u palce nohy
Smrk omorika (Pančićův)
Smrk omorika (Picea omorika) je jehličnatý strom vysoký 30 m s nápadně štíhlou korunou. Má krátké, vodorovně odstávající větve a okrouhle šupinovitě se odlupující šedohnědou borku. Jeho pupeny jsou tmavohnědé, vejčité a nepryskyřičnaté, přičemž koncový pupen má dlouhé šídlovité šupiny. Jehlice jsou nápadně vmáčklé, na spodní straně mají dva bílé pruhy (jako jedle), horní strana je tmavá, leskle zelená. Jehlice jsou husté, poléhavé, vespod mírně hřebenité. Samčí šištice mají barvu světle červenou, samičí purpurovou. Mladé šišky mají tmavě fialovou nebo namodralou barvu, zralé šišky jsou leskle hnědé, až 6 cm velké a okraj plodních šupin je vlnatě zoubkovaný. Semena mají 8 mm dlouhé křídlo.
Zde můžete vidět smrk omorika.
Smrk omorika rostl původně na vápencových bradlech na středním a horním toku řeky Driny v Bosně a Hercegovině, kde byl také nalezen. Objevil ho profesor Pančić pravděpodobně v roce 1875. Sebraná semena následně rozeslal do evropských botanických zahrad, odkud se tento smrk dostal i na komerční trh a stal se vyhledávanou parkovou dřevinou.
Smrk omorika je příbuzný se severoamerickými smrky, a sice se smrkem sitkou (Picea sitchensis) a smrkem Brewerovým (Picea breweriana), a s několika druhy asijskými.
Tento smrk vyžaduje vápencovou půdu. Botanici ho považují za terciérní relikt, protože z té doby jsou doloženy otisky podobných smrků téměř v celé Evropě. Strom roste jen na severních a severovýchodních svazích ve výškách 800–1600 m nad mořem mezi jinými lesními dřevinami.
Smrk omorika se řadí k nejvyhledávanějším parkovým dřevinám posledních let, mimo jiné kvůli své tolerantnosti k imisnímu zatížení.
Zdroj: Smrk
Nejlepší čas
Jak poznat ty správné výhonky, jak a kdy je sbírat, to vše je velmi důležité. Všeobecně se doporučuje smrkové výhonky sbírat do 15. května. Správná chvíle na sběr se však v různých částech naší republiky liší podle intenzity slunečního svitu a výšky teploty, nikoliv smrků. Stříhejte vždy jen mladé výhonky, které mají jehličky ještě jemné a nepichlavé. Jejich barva je dokonale „šťavnatě“ zelená. Případné nečistoty ze smrkových výhonků vytřeste a poté jen propláchněte studenou vodou. Je možné si větve den předen pro jistotu osprchovat ještě přímo na stromě a druhý den je s klidem nastříhat a už nečistit. To jde ovšem jen v tom případě, že máte mladé smrčiny na své zahradě, eventuálně na té sousední, a to ještě po domluvě.
Zdroj: Smrkové výhonky
Smrk ztepilý
Smrk ztepilý (Picea abies) je stálezelený jehličnatý strom s šupinovitou borkou a s větvemi vyrůstajícími v přeslenech. Jako každá dřevina s velkým areálem rozšíření vyniká i smrk velkou morfologickou proměnlivostí. Strom dorůstá do výšky až 50 m. Pupeny jsou úzce kuželovité, nepryskyřičnaté, s přitisklými šupinami. Jehlice vyrůstají ve šroubovici, jsou 1–2 cm dlouhé, tuhé, tmavozelené, na průřezu čtyřhranné, na spodní i svrchní straně s jemným proužkem.
Zde můžete vidět smrk ztepilý.
Smrk kvete od dubna do června. Samčí a samičí květy se rodí v oddělených chomáčcích na téže rostlině. Samčí květní šištice jsou stopkaté, červené, při otevření žlutavé, samičí jsou přisedlé, červené.
Plodem je hnědá válcovitá šiška, která měří až 15 cm a visí z větve.
Za domov smrku se považuje severní a střední Evropa. V Japonsku a na severu Ruska dosahuje až k severní lesní hranici, v Alpách roste ve výškách do 2000 m nad mořem a tvoří horní hranici lesa. Smrk se vyskytuje i v Severní Americe, v Austrálii se pak pěstuje jako okrasný strom.
Smrk roste v kyselých půdách, středně až silně vlhkých. V horských polohách tvoří charakteristické rozlehlé klimaxové lesy. Smrkové porosty (smrčiny) se objevují i v polohách s vysokou hladinou spodní vody (podmáčené smrčiny). Od 19. století je smrk vysazován do kulturních lesů jako hlavní dřevina.
Mezi faktory, jež mají vliv na věk stromu, patří i výživa. Na místech podobných přirozenému prostředí, kde se v půdě nachází dostatek humusu, se jehličnanům i jejich semenům daří velmi dobře. Obtížnější to mají zahrádkáři, kteří k pěstování využívají půdu navezenou. Ideálním hnojivem a podpůrným produktem je rohovina (organika) nebo agrabiomin (organominerální).
V průběhu růstu smrku se můžete setkat s fyziologickými poruchami, například s hnědnutím jehličí. Jestliže prosychá uvnitř stromu, nepanikařte, jedná se totiž o přirozený jev související s životností (jehličí vydrží 3–5 let). Pokud ale jehličí osychá i zvnějšku, může být problém v nedostatečné zálivce či ve psí moči. Některé jehličnany se zbarvují do rezavé barvy zcela přirozeně: připravují se tak na podzimní a zimní období.
Smrk představuje nejcennější surovinu papírenského průmyslu. Kromě toho se z jeho pryskyřice získává bednářská smůla, kalafuna a terpentýn. Mladé výhonky lze použít k výrobě čaje, který má díky většímu množství pryskyřice příznivé účinky na průdušky (zejména je-li přislazen medem).
Zdroj: Smrk
Sirup ze smrku
Ingredience: mladé smrkové výhonky do délky 5 cm, třtinový cukr, citrony
Postup: Výhonky dobře umyjeme, necháme okapat. Plníme velkou 5litrovou láhev tak, že vložíme vrstvu výhonků asi 5 cm vysokou, prosypeme třtinovým cukrem, položíme 2 kolečka citronu a opakujeme, dokud není láhev plná. Jemně přitlačíme. Láhev převážeme celofánem a postavíme na okno na slunné místo. Necháme stát 2–3 týdny. Začne se tvořit hustá šťáva, kterou pak přes plátýnko přecedíme, slijeme do láhví a uložíme na chladné místo. Užíváme jako prevenci i léčbu kašle 1 lžíci každé ráno nebo k ochucení čaje či nápoje. Sirup má velmi příjemnou chuť a ocení jej i děti.
Zdroj: Smrkové výhonky
Léčivé účinky smrku ztepilého
Smrk ztepilý je v našich krajích stromem s tradiční symbolikou; je nejen symbolem Vánoc, ale dříve byl i „ochráncem“ před zlými duchy, čarodějnicemi a prostředkem k očištění od negativní energie. Všichni také známe smrkové májky, vyrobené z vysokého otesaného kmene a ozdobené pentlemi. Samozřejmě nelze opomenout hospodářský význam smrkového dřeva, které je u nás jedním z nejdůležitějších surovin dřevařského a nábytkářského průmyslu.
Léčivé vlastnosti tohoto stromu byly pro naše předky přinejmenším stejně významné, jako jeho rituální použití. Smrková pryskyřice byla lékem mnohého využití, byla lehce dostupná pro každého a sloužila k léčbě vnitřních i vnějších potíží.
Zdroj: Léčivé smrkové výhonky