STŘÍDAVÝ TEP

Bylinky na kolísavý tlak

Vyzkoušejte určitě také bylinky, výborný je například česnek, respektive jeho méně aromatická varianta - česnekový extrakt. Doporučuje se i kozlík lékařský, hloh a květ černého bezu.

Zdroj: Střídavý krevní tlak

Jak se léčí kolísání tlaku

Léky na tlak se používají pouze v případě hypertenze (vysokého tlaku), u kolísavého tlaku vám jejich užívání lékař s největší pravděpodobností nedoporučí. Je ale možné zavést několik účinných opatření či se spolehnout na osvědčené babské rady. Nejdůležitější je důsledně dodržovat pitný režim, pravidelně se hýbat a odstranit stres.

Zdroj: Střídavý krevní tlak

Druhy elektrocentrál

Na trhu jsou k dostání centrály o výkonu 3,5 kW, vyrábějící střídavý proud s napětím pouze 220 V, centrály o výkonu 5 –10 kW, vyrábějící střídavý proud s napětím 220 V i 380 V, a v neposlední řadě i centrály o výkonu 63 kW, s napětím na 220 V i 380 V a jištěním 63 A.

Centrály do výkonu 10 kW najdou své využití například jako zdroj energie při provozu stánků nebo je lze použít na drobnější elektrická nářadí v místě, kde ještě není zaveden proud, v domácnosti pro funkčnost domácích spotřebičů (mimo výpočetní techniky) při momentálním výpadku energetické sítě.

Centrálu o výkonu 63 kW lze použít jako zdroj elektrické energie na rozbíhajících se stavbách, kde ještě není zavedena staveništní elektrická přípojka.

Jelikož se jedná o takzvaný měkký zdroj energie, není vhodné elektrocentrály používat pro pohon elektropřístrojů, kde náhlý pokles výkonu může způsobit poškození vnitřní elektroniky, například počítače, laboratorní přístroje, a tam, kde dochází k častému pulznímu zapínání a vypínání (například mycí stroje potřebují, aby byl výkon centrály několikanásobně navýšen oproti příkonu spotřebiče). Motory jsou převážně vyráběny jako čtyřtaktní.

Zdroj: Elektrocentrála

Kolísavý tlak v těhotenství

Ideální tlak v těhotenství by měl být do 135/85, optimálně pak 120/80. Měření tlaku je předmětem pravidelných prohlídek, pokud není něco v pořádku, začne lékař tento stav řešit. Když si příliš vysoký tlak naměříte vy sami, doporučuje se měření pro jistotu několikrát zopakovat. Poté určitě kontaktujte lékaře. Kolísání tlaku v těhotenství je víceméně přirozený jev a nedá se nijak ovlivnit.

Zdroj: Střídavý krevní tlak

Příznaky kolísání tlaku

Kolísavý tlak nebolí, valná většina postižených nemá o svém problému ani tušení. Uvádí se například, že hypertenze stojí až za jednou čtvrtinou úmrtí po 40. roce života, nízký krevní tlak má na svědomí častou únavu nebo omdlévání a u kolísání krevního tlaku během dne zase hrozí velké nebezpečí v podobě trombózy či embolie, neboť časté změny v cévách mohou od jejich stěny snadno oddělit krevní sraženiny.

Zdroj: Střídavý krevní tlak

Vysoký diastolický tlak

O vysokém krevním tlaku se hovoří tehdy, naměří-li se u osoby starší 18 let opakovaně hodnoty krevního tlaku 140/90 mm Hg nebo více. Je třeba mít na paměti, že určité kolísání hodnot krevního tlaku je v běžném životě normální.

Příznaky

Vysoký krevní tlak zpočátku většinou působí jen malé obtíže. Nebezpečné je právě to, že se příznaky začnou projevovat, až když je pozdě. Velmi výrazné či náhlé zvýšení krevního tlaku se může projevit bolestmi hlavy, pocitem nepříjemného nebo nepravidelného bušení srdce (palpitacemi), celkovou únavou. Člověk však zpravidla vůbec netuší, že vysoký krevní tlak má. Jediný způsob, jak hypertenzi zjistit, je pravidelné měření krevního tlaku. I u osob s normálními hodnotami krevního tlaku je vhodné pravidelné preventivní měření tlaku.

Zdroj: Střídavý krevní tlak

Hodnoty krevního tlaku během dne

• Optimální: 120/80
• Normální: 130/85
• V normě: 130-139/85-89
• Mírná hypertenze: 140-159/90-99
• Střední hypertenze: 160-179/100-109
• Těžká hypertenze: 180/110 a více
• Nízký krevní tlak: 100/60 a nižší

Jde-li o rozdíly mezi dnem a nocí, jdou-li ruku v ruce s fyzickou či psychickou zátěží, nebo pokud jsou výkyvy tlaku u žen spojeny s menstruací či menopauzou, není na nich nic neobvyklého a jsou lékaři považovány za zcela normální. Jestliže však tlak kolísá často a změny se dějí během dne bez zjevné příčiny, je třeba tuto situaci řešit. O kolísavém tlaku se hovoří v případě, že jsou opakovaně naměřeny velmi rozdílné hodnoty, například jednou 110/70 a podruhé 150/90. Nestálý krevní tlak postihuje poměrně vysoké procento populace, většina lidí však o tomto problému neví.

Zdroj: Střídavý krevní tlak

Recenze kolísavého tlaku

Tlak krve se vztahuje k hodnotám, které vykazuje naše tělo, aby byl zajištěn oběh krve skrz arterie. Jeho odečet se provádí ve dvou hodnotách: systolický (vyšší číslo) a diastolický (nižší číslo). Krevní tlak, který bývá označován jako normální, se pohybuje v rozmezí 110/60 až 139/80. Zvýšený krevní tlak se nazývá hypertenze. První stupeň hypertenze bývá přiřazován hodnotám do 159/99 a druhý stupeň odpovídá výsledkům, které jsou nad tuto hranici. Je nutno dodat, že kolísavý tlak není nemoc, ale příznak! U kolísavého tlaku je hodnota tlaku jednou 110/60 a jindy zase 140/90. Hodnoty jsou velice individuální a často se stává, že jsou pokaždé jiné. Kolísavý krevní tlak není nikterak ojedinělý a bohužel trápí celkem vysoké procento lidí.

Zdroj: Střídavý krevní tlak

Diastolický tlak / systolický tlak

Srdce žene krev do tepen a působí v nich tlak, tento krevní tlak se měří na paži, a to nejčastěji vsedě po pětiminutovém klidu. První naměřenou hodnotou je takzvaný systolický krevní tlak, což je krevní tlak zjištěný během smrštění srdce neboli během srdeční systoly, druhá hodnota je nižší a nazývá se diastolický krevní tlak, protože vzniká během odpočinku srdce neboli takzvané srdeční diastoly. S přibývajícími léty se krevní tlak zvyšuje.

Světová zdravotnická organizace stanovila pro dospělé osoby optimální tlak 130/80 mm Hg. Systolický tlak 140 a větší anebo diastolický tlak 90 a větší anebo zvýšení obou tlaků nad tuto hranici znamená zvýšený krevní tlak neboli hypertenzi. Pokud se krevní tlak pohybuje od 140/90, ale je menší než 160/95, označuje se jako hraniční hypertenze. Zjistí-li se opakovaně systolický tlak nad 160 anebo diastolický tlak nad 95 mm Hg, hovoří se o hypertenzi. Jedná se o chronickou nemoc, kterou je třeba sledovat a léčit celý život. Dalším problémem je střídavý krevní tlak. Při hodnotách nižších se jedná o nízký krevní tlak.

Nejnižší hodnoty krevního tlaku jsou obvykle ve spánku okolo třetí hodiny ranní. Nejvyšší hodnoty krevního tlaku jsou naopak v období mezi 8. až 11. hodinou ranní a pak večer mezi 16. a 20. hodinou.

Zdroj: Krevní tlak podle věku

Příčiny náhlého zvýšení krevního tlaku

Přechodný vzestup krevního tlaku, který nezpůsobila tělesná činnost, je projevem toho, že jedinec je silně emocionálně rozrušený a odpovídajícím způsobem se aktivuje jeho sympatický nervový systém. Silné city jako zuřivost, vztek nebo panická úzkost vyvolávají náhlé zvýšení tlaku, které nějakou dobu trvá. Postižení je interpretují jako životu nebezpečné, což má za následek další stoupání tlaku a ještě větší obavy. Postižení (obvykle mají zdravé srdce) by si buď měřili tlak nejraději pořád, nebo se naopak nechtějí znepokojovat, a tak si tlak neměří vůbec.

Vysoký krevní tlak vyvolávají i změny ve funkci ledvin. Mohou-li stoupání krevního tlaku opravdu vyvolat psychosociální faktory, může se to dít jedině tak, že zároveň ovlivňují činnost ledvin. Při akutním stresu stoupá v ledvinách cévní odpor, snižuje se průtok krve, sůl je vylučována jen v nevelkém množství - a tlak stoupá. Jestliže silný stres, zloba nebo úzkost trvají dostatečně dlouho, může nadměrná aktivita sympatiku (zvýšené vylučování stresových hormonů) a zároveň snížená aktivita parasympatiku (málo odpočinku a času na zotavení) vyvolat trvalé zvýšení tlaku. Dochází totiž mimo jiné ke dlouhodobě zvýšenému vylučování stresových hormonů (kortizolu), glukózy a inzulínu. Ve spojení se známými rizikovými faktory může rovněž psychosociální zátěž - silný pracovní stres, problémy v mezilidských vztazích, katastrofy - způsobit zvýšení krevního tlaku, ať už přechodné, nebo trvalé.

Zdroj: Střídavý krevní tlak