Zatímco co se hojně debatuje o tom, jak a kdy by se měl léčit příliš vysoký krevní tlak u starších pacientů, definice zdravého krevního tlaku se s věkem nemění. Normální krevní tlak je hodnota pod 120/80. Vyšší číslo 120 je vždy systolickýtlak a udává tlak krve v momentě srdečního úhozu. Nižší číslo 80 je diastolický tlak, a udává tlak krve, když je srdce v klidu mezi rytmy. Zdravý krevní tlak by měl být pod oběma těmito čísly.
V naší poradně s názvem KREVNÍ TLAK V 70 LETECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Bradáč.
112 68 72
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ačkoli je za optimální považována hladina krevního tlaku 120/80 mmHg, za normální se ještě považuje systolickýtlak mezi 91 a 119 mmHg a diastolický krevní tlak mezi 61 a 79 mmHg. Až hladina krevního tlaku, která klesne pod 90/60 mmHg, se obvykle označuje jako nízký krevní tlak (hypotenze). Váš naměřený tlak 112/68 při tepu 72 lze i v sedmdesáti letech považovat za uspokojivý nízký krevní tlak.
Srdce žene krev do tepen a působí v nich tlak, tento krevní tlak se měří na paži, a to nejčastěji vsedě po pětiminutovém klidu. První naměřenou hodnotou je takzvaný systolický krevní tlak, což je krevní tlak zjištěný během smrštění srdce neboli během srdeční systoly, druhá hodnota je nižší a nazývá se diastolický krevní tlak, protože vzniká během odpočinku srdce neboli takzvané srdeční diastoly. S přibývajícími léty se krevní tlak zvyšuje.
Světová zdravotnická organizace stanovila pro dospělé osoby optimální tlak 130/80 mm Hg. Systolickýtlak 140 a větší anebo diastolický tlak 90 a větší anebo zvýšení obou tlaků nad tuto hranici znamená zvýšený krevní tlak neboli hypertenzi. Pokud se krevní tlak pohybuje od 140/90, ale je menší než 160/95, označuje se jako hraniční hypertenze. Zjistí-li se opakovaně systolickýtlak nad 160 anebo diastolický tlak nad 95 mm Hg, hovoří se o hypertenzi. Jedná se o chronickou nemoc, kterou je třeba sledovat a léčit celý život. Dalším problémem je střídavý krevní tlak. Při hodnotách nižších se jedná o nízký krevní tlak.
Nejnižší hodnoty krevního tlaku jsou obvykle ve spánku okolo třetí hodiny ranní. Nejvyšší hodnoty krevního tlaku jsou naopak v období mezi 8. až 11. hodinou ranní a pak večer mezi 16. a 20. hodinou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bilský Jaroslav.
ještě bych doplnil a pokud můžete poraďte mně najít odpovídající web překvapil systolický tak
Tedy tlakové hodnoty při zátěži.
195/71/71
Je mi 82 let a hlídám si tep. Podle dnešního měření mě překvapily uvedené hodnoty.
Hlídám si tep.
Nerad bych se dopracoval aktivní činností k srdečním a mozkovým problémům.
Ještě jednou dík a příjemný den Bilský Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
V naší poradně s názvem KREVNÍ TLAK A HODNOTY PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal Filák.
Dobrý den.
Je mi 75 let beru prášky na tlak Prestance 5/5 Tlak mám od 120 do135 ale spodní mám stále do 50
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš spodní tlak (diastolický tlak) je nízký a dochází u vás k tak zvané diastolické hypotenzi. Prestance působí tak, že rozšiřuje vaše cévy a snižuje diastolický tlak více než systolický, čímž může způsobit izolovanou diastolickou hypotenzi. Také věk může být významnou příčinou nízkého diastolického krevního tlaku, a díky tomu není vždy možné tento stav změnit. Co s tím? Musíte si promluvit se svým lékařem, abyste našli způsob, jak vyrovnat spodní diastolický tlak na fyziologicky přijatelnou úroveň. Sám si můžete pomoci tím, že budete nosit pravidelně a často kompresní punčochy, které zlepší váš krevní oběh. Také můžete zařadit více kávy s kofeinem, postupně můžete navýšit až na čtyři šálky denně.
Odečty Výše uvedené jsou jen průměrné přibližné. Minimální a maximální krevní tlak se může lišit v různých časových obdobích v závislosti na práci, kterou děláte.
V diskuzi VYSOKÝ KREVNÍ TLAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kolářová Miroslava.
Mám dotaz dneska jsem si nechala přeměřit tlak a mám 120 na 100 můžete mi poradit děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromír.
Dobrý den, ráno před užitím léků mi vycházi průměrný tlak (dlouhodobě měřeno ) 146/86 .Po prážkách za 3 až 4 hod mám tlak přes den v průměru 130/76. Není ranní tlak před práškama pro mě moc vysoký a nebezpečný ? Díky za odpověď. Jaromír
Na velikost krevního tlaku působí mnoho faktorů: věk, aktuální mentální a fyzické rozpoložení, okolní teplota a jiné. Například u starších lidí je vysoký systolický a nízký diastolický tlak normální z důvodu opotřebení a menší pružnosti krevního řečiště. Obecně je nebezpečnější vysoký spodní tlak, protože se jedná o nejnižší tlak v krevním řečišti, tedy tlak, který jej namáhá neustále. Americká kardiologická asociace považuje od roku 2017 za vysoký krevní tlak hodnoty nad 130 mm Hg, respektive nad 80 mm Hg.
V diskuzi KREVNÍ TLAK TABULKA PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dočetl jsem se že starši lide maji vyšši tlak je mi 73 let a mam tlak 145/80 jak kdy někdy meně beru prašek prenesa 4 v članku jsem se dočetl že pruměrny tlak je u mě 150/85 a max 160/90 tak jak to tedy vlastně je? pokud si ješte vezmu pulku prašku mam tlak 109/65 Děkuji za odpověd Petr
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vědecká analýza naznačila, že konzumace zázvoru může snížit systolický BP (MD: -6,36 mmHg, 95% interval spolehlivosti [-11,27, -1,46]; I2 = 89,8 %; P = 0,011) a diastolický BP (MD: -2,12 mmHg, 95% interval spolehlivosti [-3,92, -0,31]; I2 = 73,4 %; P = 0,002).
Když byly studie kategorizovány na základě průměrného věku účastníků, dávkování zázvoru a délky intervence, systolický BP a diastolický BP byly významně sníženy pouze v podskupině studií s průměrným věkem ≤50 let, délkou sledování ≤8 týdnů a dávkami zázvoru ≥3 g/d. Zjištění tedy odhalila, že konzumace zázvoru má příznivé účinky na BP. Před potvrzením konečných závěrů jsou však nutné další studie. [1]
V období dospělosti krevní tlak stoupá s postupujícím věkem a vzestup je vyšší pro systolickýtlak. Tlak je opět vyšší u mužů než u žen. Rozdíly se vyrovnávají až ve vyšším věku.
Ideální krevní tlak této věkové skupiny je 130/80 mm Hg.
Hodnoty vysokého krevního tlaku u věkové skupiny 25 až 40 jsou vyšší než 140/90 (naměřeno opakovaně, minimálně při dvou různých měřeních).
Hodnoty nízkého krevního tlaku u věkové skupiny 25 až 40 jsou u žen méně než 100/60, u mužů méně než 100/70 mm Hg.
V diskuzi KOLÍSÁNÍ KREVNÍHO TLAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Jiří Rybička.
Je mi 81 roků.Jsem 16 let diabetik 11 typu.Užívám glukophage 1000.Celý život jsem měl velmi nízký krevní tlak.V posledním roce mi začíná tlak kolísat i během dne od 120/65 až krátkodobě 170/85.Zvýšení tlaku bez zjevné příčiny někdy je několikrát za den doprovázené nahlým zpocením a potom lehkým mražením v zádech.Po nasazení léku Termisarton se dostavily silné deprese a na doporučení psychiatra léčba byla přerušena nahrazena Cipralexem a nakonec Neurolem0.25 jeden denně. Kolísání tlaku pokračuje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr Lidmila.
Dobrý den.
Občas mám takové stavy ,že mi je blbě.
Mimo jiné beru léky na snížení krevního tlaku.
Dlouhodobě mám tlak tedy v pořádku.
Schválně jsem si měřil tlak krve ve chvílích,
kdy mi je zle.
Zajímavé je,že v tu chvíli mám tlak výrazně vyšší.
Tak po hodině se mi udělá dobře a i tlak se vrátí
na původní hodnotu.
Tlak krve se vztahuje k hodnotám, které vykazuje naše tělo, aby byl zajištěn oběh krve skrz arterie. Jeho odečet se provádí ve dvou hodnotách: systolický (vyšší číslo) a diastolický (nižší číslo). Krevní tlak, který bývá označován jako normální, se pohybuje v rozmezí 110/60 až 139/80. Zvýšený krevní tlak se nazývá hypertenze. První stupeň hypertenze bývá přiřazován hodnotám do 159/99 a druhý stupeň odpovídá výsledkům, které jsou nad tuto hranici. Je nutno dodat, že kolísavý tlak není nemoc, ale příznak! U kolísavého tlaku je hodnota tlaku jednou 110/60 a jindy zase 140/90. Hodnoty jsou velice individuální a často se stává, že jsou pokaždé jiné. Kolísavý krevní tlak není nikterak ojedinělý a bohužel trápí celkem vysoké procento lidí.
V naší poradně s názvem LEKY NA VYS TLAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr havlik.
beru Loza 50 zorem 05 a pulku indapamidu 1,5 tlak mam 145/82 ale se citim jakoby slabši v nohach na noc si beru čtvrt diazepanu Je to v pořadku nebo mam změnit je mi 67
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Nemůžu Vám doporučit, abyste sama měnila nebo experimentovala se svou medikací na tlak. Je to nebezpečné a život ohrožující. Každé změně v užívání léků na tlak musi předcházet konzultace s ošetřujícím lékařem. Proto i Vám doporučuji obrátit se na svého kardiologa a s ním řešit svůj vysoký krevní tlak.
Krevní tlak je síla, kterou krev působí na stěnu tepen. Vyjadřujeme jej dvěma hodnotami. Srdce pracuje jako pumpa, která vhání krev do cévního řečiště a cyklicky (opakovaně) prochází klidovou a pracovní fází.
První číslo (takzvaný horní tlak) znamená systolickýtlak a naměříme jej v momentě, kdy se srdce stahuje a vypuzuje krev do tepen.
Druhé číslo (takzvaný dolní nebo spodní tlak) označuje diastolický tlak a naměříme ho v momentě klidové fáze mezi dvěma stahy srdce, kdy krevní tlak krátce klesá.
Čísla systolického a diastolického tlaku oddělujeme lomítkem (například 120/80). Měření je možné pouze tlakoměrem.
Srdce se pravidelně rytmicky stahuje a zase povoluje obvykle 70–80x za minutu v klidovém režimu. Tato aktivita se nazývá srdeční tep. Tento je možné měřit palpačně – pohmatem.
Problém s nízkým tlakem mívají staří lidé, u nichž můžou být příčinou příliš razantního snižování tlaku léky. Při nízkém tlaku, který vzniká v důsledku užívání některých léků, je třeba se vždy poradit s lékařem. Může pomoci změna preparátu, většinou je také nutné si pravidelně tlak měřit a zjistit, s čím mdloby souvisí. Zároveň je dobré vyloučit, že změny nesouvisí s nemocnou štítnou žlázou. Problémy mohou též způsobovat léky na psychické potíže, depresi, uklidnění nebo spaní. K lékaři je třeba jít ve chvíli, kdy nízký tlak vzniká náhle, přestože jste s ním nikdy neměli problémy. Může totiž signalizovat závažná onemocnění, například i cukrovku nebo Parkinsonovu chorobu.
U starších lidí, kteří mají nízký diastolický krevní tlak, ale vyšší systolický krevní tlak, je větší pravděpodobnost vzniku srdečního selhání.
V roce 1993 vstoupily v platnost nové hranice, od kterých se osoba označuje jako hypertenzní. To proto, že oněch 160/95 mmHg jsou stále hodnoty nepřiměřeně rizikové a jedná se o vysoký krevní tlak. Proto byste měli mít hodnoty krevního tlaku co nejnižší! Ideálně něco pod 120/80 mmHg. Přijatelné jsou hodnoty do 140/90 mmHg. Pokud máte právě 140/90 mmHg, už je to moc a je jedno kolik vám je let.
Systolickýtlak je důležitějším ukazatelem rizika než diastolický tlak.
Ve středním věku bývá obvyklá systolicko-diastolická hypertenze, ve vyšším pak i izolovaná systolická hypertenze.
Ideálně byste měli mít krevní tlak něco pod 120/80 mmHg.
Za přijatelné jsou považovány hodnoty krevního tlaku do 140/90 mmHg, a to i u starších osob.
Při cukrovce je třeba dosahovat hodnot nejvíce do 130/80 mmHg.
Pokud si měříte krevní tlak doma, považujte za uspokojivé průměry do 135/85 mmHg.
Při hodnotách pod 100/60 u žen a pod 110/70 u mužů hovoříme o hypotenzi, což je nízký krevní tlak. Ten je sice nepříjemný, ale není nebezpečný. Pokud bychom si mohli vybrat, je z lékařského hlediska nízký tlak výhodnější, i když se člověku s nízkým tlakem občas dělají mžitky před očima, motá se mu hlava, hučí mu v uších a potíže mu dělají i rychlé změny polohy ze sedu do stoje.
Krevní tlak je síla krve, která tlačí na tepny s tím, jak plyne tělem. Pokud máte vysoký krevní tlak, tak vaše tělo vyvíjí příliš velkou sílu na vaše tepny a práce vašeho srdce – pumpování krve – je tak těžší, než by měla být. Při měření krevního tlaku se zobrazují dvě čísla, ta představují hodnotu systolického a diastolického krevního tlaku. Systolickýtlak měří tlak krve, který působí na tepny, když srdce bije, zatímco diastolický krevní tlak je měření tlaku krve působícího na tepny, když srdce odpočívá. Srdce je silný a efektivní sval, ale pokud je příliš a dlouho namáhán, tak se může zvětšit, opotřebit nebo způsobit infarkt, mrtvici, aneurysma, případně předčasnou smrt. Kromě tlaku je důležitý i srdeční tep. Delší život se spojuje s nižšími hodnotami tepu v klidu. Když srdce pracuje na nižších otáčkách, méně se opotřebovává a více vydrží. Kdysi se za zdravý pulsní tlak považovalo sedmdesát až osmdesát úderů za minutu. Nyní se označuje za optimální, pokud se pohybuje kolem šedesátky. Lidem s pulsem dlouhodobě vyšším než pětasedmdesát úderů za minutu hrozí až trojnásobně větší riziko srdečně-cévních chorob.
Krevní tlak se měří pomocí tonometru – tlakoměru a fonendoskopu. Tep se měří palpačně.
Krevní tlak
Krevní tlak se zapisuje jako dvě čísla oddělená lomítkem. První hodnota představuje systolickýtlak, druhá diastolický a jsou vyjadřovány v milimetrech rtuťového sloupce.
Běžné měření krevního tlaku se provádí za pomoci rtuťového tonometru a fonendoskopu. Manžeta manometru se upevní nejčastěji na paži nad loktem a naplní se vzduchem, jehož tlak ukazuje stupnice manometru. Tím dojde k zaškrcení pažní tepny. Vzduch z manžety se pomalu upouští a ve chvíli, kdy se tlak vzduchu vyrovná systolickému tlaku krve v pažní tepně, začne do končetiny opět proudit krev. Zvukové fenomény tvořené proudící krví je možné registrovat fonendoskopem přiloženým v loketní jamce nad průběhem pažní tepny. Jedná se o turbulentní (vířivé) proudění krve, takzvané Korotkovovy fenomény. Systolickýtlak krve se odečte ve chvíli prvního zaslechnutého zvukového fenoménu (rytmické klapání frekvencí odpovídající srdeční akci) na stupnici manometru. Diastolický tlak krve se za dalšího snižování tlaku v manžetě odečítá ve chvíli vymizení zvukových fenoménů, kdy proudění krve přechází v laminární.
Měření krevního tlaku je možné i invazivními metodami. Je přesnější, ale pacienta více zatěžuje nutností umístit čidlo přímo do krevního oběhu. Používá se například na zjištění tlaku v plicním oběhu nebo při nutnosti opakovaného měření. To není možné provádět neinvazivní metodou z důvodu deformační paměti tepen a s tím související změnou tlaku v nich.
Tep
Tepová frekvence udává počet tepů srdce za minutu. Tepovou frekvenci využívají hlavně sportovci.
Krevní tlak je tlak, kterým působí krev na stěnu cévy, kterou protéká. Je vytvářen působením srdce jako krevní pumpy a souvisí se stavbou a funkcemi krevního oběhu. Tento tlak je různý v různých částech krevního řečiště. Běžně se tlakem krve míní arteriální (tepenný) krevní tlak, tedy tlak krve ve velkých tepnách. Tlak se zvláště ve velkých cévách mění také v závislosti na čase – nejvyšších hodnot dosahuje ve vypuzovací fázi srdeční akce (systolickýtlak), nejnižších ve fázi plnění srdečních komor (diastolický tlak).[1]
Tep
Srdeční frekvence je rychlost, jakou nám tepe srdce. Vyjadřuje se v počtech srdečních stahů (tepů) za minutu. V klidovém stavu se srdeční frekvence pohybuje mezi 60 a 90 tepy za minutu, u profesionálních sportovců je však zpravidla i o polovinu nižší. Zvyšuje se při námaze a zvýšené zátěži, nebo například při stresu.
Příliš vysoký tep i v klidovém režimu může být příznakem srdečního onemocnění, ale může mít i jiné příčiny – na vině je často hormonální antikoncepce, stres, nevhodný životní styl a obezita. Neváhejte se proto poradit s lékařem.
Udržování správné tepové frekvence je pro zdraví velice důležité. Vyvážený jídelníček a dostatečné množství pohybu je ideální prevencí. Z pohybu si však vybírejte hlavně aerobní aktivity, například svižné dlouhé procházky.
