TLAKOVÁ AMPLITUDA, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Zápěstí patří v dnešní době mezi nezatěžovanější části našeho těla, což platí nejen pro těžce manuálně pracující (řezníci, zedníci, řidiči, maséři), ale i pro pracující na počítači. Přetěžování zápěstí může následně vést k vážným potížím, mimo jiné k syndromu karpálního tunelu (SKT), který je v konečném důsledku nutné řešit operativně a může skončit až ztrátou hybnosti prstů.
Zápěstí patří v dnešní době mezi nezatěžovanější části našeho těla, což platí nejen pro těžce manuálně pracující (řezníci, zedníci, řidiči, maséři), ale i pro pracující na počítači. Přetěžování zápěstí může následně vést k vážným potížím, mimo jiné k syndromu karpálního tunelu (SKT), který je v konečném důsledku nutné řešit operativně a může skončit až ztrátou hybnosti prstů.
Zdroj: článek Karpály na rukou
Jde o jehlové elektrody bipolární či multipolární, případně o tenký drátek či svazek drátků. Bipolární elektroda je složena z duté jehly, jejímž středem prochází izolovaný vodič, který před hrotem jehly vychází na povrch její stěnou. Kovové tělo jehly tvoří jednu společnou elektrodu a středový vodič druhou elektrodu.
Jehlová multipolární elektroda je konstrukčně totožná s bipolární s tím rozdílem, že středem vede (a na povrch stěnou vystupuje) hned několik vzájemně izolovaných vodičů. Multipolární elektrodou lze tedy snímat několik signálu na velmi malé ploše najednou. Speciální jehlovou elektrodou se snímací plochou 25 μm lze měřit signál z jediného svalového vlákna (pro metodu SFEMG).
Podpovrchové elektrody se zavádějí kolmo na osu svalu nebo podélně. Jehlovou elektrodu lze dobře umístit ve svalu, ale jedná se o bolestivou metodu, a navíc jehla omezuje pohyb svalu a sval zároveň pohybuje elektrodou, což vede ke vzniku nežádoucích artefaktů v signálu. Jehlová elektroda může zůstat zavedena do svalu maximálně hodinu. Naproti tomu zavedený drát lze ponechat ve svalu až několik hodin, ale nelze s ním dobře manipulovat a lokalizovat konkrétní místo zájmu ve svalu. Drátové elektrody se používají tam, kde nechceme omezovat pohyb svalstva, ovšem drát se pohybem může povytáhnout.
V případě neinvazivního měření na povrchu kůže se zaznamenává signál vzniklý činností velkého množství motorických jednotek. Signál dosahuje špičkové hodnoty do 10 mV. Značný objem tkáně mezi elektrodami a svalovými vlákny, stejně jako rozhraní elektroda–pokožka omezují horní hranici využitelného frekvenčního pásma na 500 Hz. Hlavní část výkonového spektra tedy leží v oblasti 50–150 Hz.
Invazivním, takzvaným intramuskulárním EMG lze měřit elektrický potenciál malého množství motorických jednotek až jednotlivých motorických jednotek. Využitelné frekvenční pásmo sahá až k 10 kHz díky malému objemu tkáně mezi elektrodou a zdrojem signálu. Špičkové napětí dosahuje řádově stovek μV.
Snímání a záznam sumárních akčních potenciálů svalu se provádí za účelem zjištění funkcionality svalu. Využívá se povrchových nebo podpovrchových elektrod ke stimulaci periferního nervu, který pak vyvolá samotný záškub svalu, který je pak měřen povrchovou elektrodou. Podpovrchová elektroda ke snímání ve svalu není vhodná, protože dochází k jeho silné kontrakci, což se projeví vznikem artefaktů v signálu. Stimulace nervu je realizována elektrickými pulzy o frekvenci 3–5 Hz. Vyhodnocuje se amplituda a odezva na budící signál. Nízká amplituda (alespoň 10% snížení) všech odezev značí primární nemoc svalstva. Naproti tomu u nervové poruchy, jako je například roztroušená skleróza, je patrné zpoždění kontrakce vláken při normální amplitudě. Jinou verzí CMAP metody je stimulace senzorických nervů, čímž se zpětnovazebně aktivují motoneurony, a tak lze vyšetřovat jejich funkčnost či přenosové vlastnosti.
Zdroj: článek Karpály na rukou
Jedním z nejčastějších důvodů bolesti hlavy vzadu je přetížení nebo ztuhnutí šíjových svalů. K tomu dochází při dlouhé práci u počítače, sezení v předklonu, stresu nebo spánku na nevhodném polštáři.
Krční páteř je častým zdrojem bolesti, která se může šířit do zadní části hlavy. Může jít o blokádu obratlů, degenerativní změny nebo výhřez ploténky.
I když se migréna typicky pojí s bolestí na jedné straně hlavy, může začínat také v oblasti týlu. Často ji provází nevolnost, citlivost na světlo a zvuky.
Bolest hlavy vzadu může být jedním z příznaků vysokého krevního tlaku, zejména pokud se objevuje ráno nebo při fyzické zátěži.
Tenzní bolest hlavy je způsobena celkovým napětím svalů hlavy a krku. Často je spojena se stresem a psychickým zatížením.
Tento stav vzniká podrážděním týlního nervu, který prochází od páteře do pokožky hlavy.
Zdroj: článek Bolest hlavy vzadu – co to může znamenat
Tato metoda umožňuje zaznamenávat akční potenciály jednoho svalového vlákna a měření hustoty svalových vláken a neuromuskulárního jitteru. Zjištěním počtu snímaných akčních potenciálů, zaznamenávaných současně, jejichž amplituda překračuje 200 μV, zjistíme zároveň počet aktivních vláken v blízkosti elektrody. Měřením v různých místech svalu můžeme zjistit průměrnou hustotu jeho vláken. Ta se liší u jednotlivých svalů a zvyšuje se ve stáří, ale také u některých poruch motorických nervů a nervosvalové ploténky. Akční potenciály snímané SFEMG svalu mají různé vzájemné zpoždění. Odchylky od konstantní frekvence se nazývají neuromuskulární jitter a jsou způsobeny chemickým přenosem na nervosvalové ploténce. Normální hodnota dosahuje 10–50 μs a podle odchylek lze rozpoznat myopatie.
Zdroj: článek Karpály na rukou
Toxická polyneuropatie u alkoholiků vede chybnou výživou a nedostatkem vitamínů k poškození takzvaného předního rohu míchy a následně k symetrickému modelu zachvácení. Symptomy jsou: výpadek reflexů, atrofie svalů nebo úbytek svalů, především svalstva lýtek, jakož i snížení vnímání a tlaková bolest lýtek. Diagnóza je potvrzena důkazem o alkoholismu i jinými orgánovými poškozeními. V pokročilém stadiu může být zredukována rychlost nervové vodivosti. V EMG (elektromyografie) lze rozeznat patologické změny.
Zdroj: článek Polyneuropatie – bolest nohou a rukou
Tupá bolest na hrudi je ve většině případů spojená s infarktem myokardu. Srdeční infarkt je odúmrť části srdečního svalu, vzniklý následkem prudkého snížení krevního průtoku věnčitými tepnami v určitém úseku srdce. Prvním příznakem srdečního infarktu bývá tupá nebo tlaková bolest za hrudní kostí, často vyzařující do zad, čelisti nebo levé paže.
Zdroj: článek Co může znamenat bolest na hrudi
Stres může změnit naše pocity, může ovlivnit naše myšlení a chování. Stres se stává rizikovým faktorem pro bezpečnost a zdraví v případě, že je dlouhodobý.
Poruchy ze stresu
Na úrovni organizace: pracovní neschopnost, vysoká fluktuace zaměstnanců, nedochvilnost, problémy s disciplínou, obtěžování, snížená produktivita, úrazy, chyby a zvýšené náklady na odškodné a zdravotní péči.
Na úrovni jednotlivce: emotivní reakce (podrážděnost, úzkost, poruchy spánku, deprese, hypochondrie, odcizení, syndrom vyhoření, problémy se vztahy v rodině), kognitivní reakce (nízká soustředěnost, špatná paměť, problémy při učení se nových věcí a při rozhodování), behaviorální reakce (užívání drog, konzumace alkoholu a tabáku, destruktivní chování) a fyziologické reakce (bolesti v zádech, oslabená imunita, peptické vředy, onemocnění srdce, vysoký tlak).
Bolest hlavy
Bolest hlavy je v dnešní době běžnou záležitostí a může mít několik příčin. Bolest hlavy způsobená stresem je obvykle popisována jako tlaková bolest, kterou cítíme na obou polovinách hlavy, a to především v oblasti temene. Bolest zad a hlavy od krční páteře bývá při stresových situacích tím nejčastějším projevem vedle únavy a vyčerpání.
Úzkost
Pokud pociťujeme úzkost či stres, naše svaly se napnou. V případě, že se napnou příliš, mohou se v těle objevit nepříjemné pocity, jako jsou potíže při nadechnutí, třes, brnění rukou či ve tváři, bolest hlavy, za krkem, v zádech či ramenou, sevření na hrudi a podobně. Tyto příznaky člověka obvykle ještě více vyděsí a tím se pocit úzkosti zvýší.
Nejrychlejší technikou je stálé pomalé, ale hluboké dýchání:
Hypoventilace = rychlá relaxace.
Zklidňující dýchací technika: Nenásilně vydechněte, pak vdechněte malé množství vzduchu a na krátký okamžik ho v plících zadržte. Pak ho opět nenásilně vydechněte, jako když se balónek sám od sebe vypouští. Po několika pokusech zjistíte, že se vám tep zpomalil, nejprve dojde k rozdílu mezi tepovou a dechovou frekvencí, poté se pravidelný rytmus vrátí. Pokračujte, ale nenásilně, až bude zpomalení zcela zřetelné.
Zdroj: článek Jak zvládat stres
U píštěle na krku se jedná o ohraničenou formu hnisavého zánětu.
Píštěl na krku vzniká jako následek neošetřeného abscesu a hnis se provalí píštělí na povrch.
Sliznice v oblasti zánětu se vyklene, ztenčí, je zbarvená a někdy jí prosvítá nahromaděný hnis. Když dojde k vytvoření píštěle, spontánní bolesti pominou, zůstane jen nepatrná tlaková bolest, teplota vymizí, nebo je jen mírně zvýšená.
Zde se můžete podívat, jak vypadá píštěl na krku.
Zdroj: článek Píštěl
Léčba je možná několika způsoby. Účinnou léčbou je například dekomprese karpálního tunelu. Té lze v počáteční fázi dosáhnout udržováním ruky v klidovém stavu, injekcemi kortikoidů a použitím fyzikální terapie. Při plně rozvinutém syndromu je nutné přetnutí zápěstních vazů, čímž se tlak na nerv odstraní. K operaci karpálního tunelu se přistupuje tehdy, selžou-li konzervativní metody léčby (klid, vitamíny, léky, obstřiky). Odkládání operace karpálního tunelu u těžkých případů může mít nevratné důsledky: utlačovaný nerv může být natolik poškozen, že se jen stěží naplno navrátí všechny funkce ruky. Operace se provádí ambulantně při lokální anestezii a trvá asi půl hodiny. Zde můžete vidět, jak probíhá operace karpálního tunelu.
Cena operace se na soukromých klinikách pohybuje okolo 5 000 Kč včetně pooperační kontroly. Za tuto cenu získáte špičkovou péči operatérů, kteří se na operace ruky dlouhodobě specializují, minimální čekací lhůty (operace jsou možné i do 10 dní) a příjemné zázemí. Máte-li diagnostikován syndrom karpálního tunelu na základě EMG, stačí se objednat přímo na operaci. V ostatních případech si nejdříve sjednejte konzultaci, na jejímž základě vám budou provedena další dovyšetření.
Po úspěšné operaci bez vzniku komplikací může jít mnohdy pacient rovnou domů. Úleva přichází do 1 až 2 dnů a normalizace funkce celé ruky se očekává do několika týdnů, popřípadě měsíců. Končetina se smí plně zatěžovat po uplynutí doby cca 3 měsíců. Správně provedený operační zákrok vyřeší problémy definitivně, proto jej není nutné odkládat, neboť se jedná o nejúčinnější způsob léčby tohoto onemocnění. Pooperační průběh léčby je založen opět na snaze pacienta. Nutné je navštěvovat obvodního lékaře, a to z důvodu kontroly hojení a převazu rány. Vhodná je tlaková masáž jizvy, díky níž dochází k většímu prokrvení a odplavení odpadních látek, což přispívá k rychlejšímu hojení jizvy a zabraňuje srůstu struktur měkkých tkání. Ránu je nutné první týden udržovat v suchu a čistotě, aby se zabránilo vniknutí infekce. V rozmezí 7. až 10. dne po operaci byste se měli podrobit vyndání stehů. Poté nejspíše dostanete poukaz k rehabilitační léčbě, kde vás naučí všechny potřebné cviky a aplikují některou z metod fyzikální terapie. Důležité je procvičit pohyby ve všech kloubech, protáhnout zkrácené svalové struktury a postupně začít posilovat ruku při různých manuálních činnostech. Důležité je nezapomínat na péči o jizvu. Jemná masáž a potírání jizvy sádlem, indulonou nebo jiným mastným krémem nejen urychlí její hojení, ale má i kosmetický efekt. Hojení jizvy nastává po dvou týdnech a plná zátěž ruky je možná asi za jeden až dva měsíce.
Zdroj: článek Karpály na rukou
Infarkt myokardu postihuje častěji muže než ženy a více se objevuje se stoupajícím věkem, i když výjimkou nejsou ani čtyřicátníci.
Je to především náhle vzniklá bolest na hrudi, která je u infarktu poměrně specifická – bývá lokalizovaná za celou hrudní kostí, je svíravá až pálivá a často doprovázená pocitem tísně. Může vyzařovat do dolní čelisti nebo do horních končetin, zejména do levé paže, někdy se objeví atypicky mezi lopatkami nebo v nadbřišku. Podezření na probíhající infarkt vyvolává přetrvávání bolesti déle než 10 minut.
Druhým nejčastějším příznakem je dušnost. Relativně často se přidávají další příznaky, jako jsou pocit úzkosti, strachu, opocení, bušení srdce nebo pocit na zvracení.
Bolest v hrudi: Jde o nejčastější příznak a objevuje se především u mužů. V případě srdečního infarktu se bolest objeví zejména ve střední oblasti hrudníku, s jemným vyzařováním doleva. Bolest často zasáhne i žaludek, a proto se může stát, že si nemocný dává do souvislosti příznaky infarktu se špatným trávením.
Pocit tlaku v hrudi: Typickým příznakem srdečního infarktu je tlaková bolest, která se objevuje uprostřed hrudníku, trvá jednu dvě minuty a pravidelně se vrací.
Studený pot: Mezi charakteristické znaky patří rychle se objevující studený pot. Pokud se tento příznak objeví během sportu, může ho způsobit i jiné onemocnění, ale pokud se objeví v době klidu, s velkou pravděpodobností se jedná o srdeční záchvat.
Bolesti paží: Objevují se většinou u mužů, jsou vyzařovány z hrudníku a směřují k levému rameni, někdy k oběma ramenům, nebo mohou zasahovat i loket. Bolest může být stálá nebo dočasná a může vyzařovat ke krku, k dolní čelisti nebo i k žaludku. Bolesti hrudníku a paží mohou být bezprostředním příznakem infarktu, a proto je berte vážně!
Potíže s dýcháním, dušnost: Potíže s dýcháním mohou poukazovat i na jiná onemocnění, například na astma nebo na plicní problémy. Pokud se objevují společně s bolestmi hrudníku, je větší riziko vzniku srdečního infarktu.
Závratě, ztráta rovnováhy: Dalším symptomem, a to přímo před záchvatem, jsou závratě, často spojené se ztrátou rovnováhy, které mohou vést k bezvědomí. Důvodem je porucha krevního oběhu, která způsobuje nedostatek kyslíku v mozku.
Nadýmání, otoky: Nedostatečná činnost srdce způsobuje hromadění tekutin v organismu. Pokud náhle dojde k otokům kotníků, lýtek nebo cítíme nadýmání, okamžitě vyhledejme odborného lékaře.
Čím více příznaků se najednou objeví, tím větší je pravděpodobnost, že se vyvinul infarkt.
Zdroj: článek Jaký je tlak při infarktu
Píštěl na dásni je kanálek vedoucí z místa chronického zánětu na povrch. Zubní píštěl na dásni, vzácně i na kůži, je pozorovatelná infekce s občasným výtokem hnisu. Projevem je konstantní pulzující bolest a otok v postižené oblasti. Může dojít i k výtoku hnisu. Někteří jedinci trpí i horečkou, která je způsobena infekcí.
Píštěl je abnormální kanálek tvořící cestu mezi dutinou a jejím povrchem. Dutinou může být patologický útvar, například absces, nebo dutý orgán. Píštěl vzniká jako následek zánětu, nádoru či úrazu. Odchází skrz ni hnis, který může poškozovat jiné orgány a přispívat k šíření zánětu. Sliznice v oblasti zánětu se vyklene, ztenčí, je zbarvená a někdy jí prosvítá nahromaděný hnis. Když dojde k vytvoření píštěle, spontánní bolesti pominou, zůstane jen nepatrná tlaková bolest, teplota vymizí, nebo je jen mírně zvýšená.
Píštěl musí být ve většině případů léčena chirurgicky. Nejdůležitější je nalézt vnitřní ústí píštěle, proto se před operací provádí fistulografie. To je vyšetření, které zobrazí průběh kanálu a měkkých tkání pod skiaskopickou kontrolou za použití kontrastní látky. Po chirurgickém zákroku, tedy po odstranění píštěle, stačí dodržovat zvýšenou hygienu v okolí rány, a ta se časem sama zacelí.
Zdroj: článek Píštěl na dásni
Jednou z nejčastějších příčin bodavé bolesti v oblasti srdce je podráždění mezižeberních nervů. Bolest bývá ostrá, krátká a zhoršuje se při hlubokém nádechu, předklonu nebo určitém pohybu.
Typické projevy:
Psychická zátěž může vyvolat svalové napětí v hrudníku, mělké dýchání i vegetativní příznaky, které se mohou projevit pícháním u srdce. Nejedná se o přímé ohrožení, ale stav je nepříjemný a často se vrací.
Doprovodné příznaky: bušení srdce, tlak na hrudi, pocit nedostatku vzduchu, úzkost.
Některé druhy nepravidelného srdečního rytmu mohou být doprovázeny nepříjemným pícháním nebo tlakem v oblasti srdce. Problém je vážnější hlavně tehdy, pokud se objevuje spolu se závratěmi nebo dušností.
Varovné projevy:
Žaludeční kyseliny mohou způsobovat pálení žáhy, tlak na hrudi nebo bodavou bolest, která je často mylně považována za srdeční bolest.
Příznaky: pálení za hrudní kostí, kyselá chuť v ústech, zhoršení vleže nebo po jídle.
Blokované žebro či napětí v zádových svalech mohou způsobovat ostrou bolest vystřelující do přední části hrudníku. Problém často vzniká po námaze, špatném spánku nebo sedavém zaměstnání.
Tento stav vzniká při dočasném nedokrvení srdečního svalu. I když není bolest vždy bodavá, může se tak projevovat, zejména u žen.
Varovné projevy:
Infarkt nemusí mít vždy klasickou palčivou bolest. U některých lidí se může objevit bodavé nebo atypické píchání. Tento stav je však urgentní a nebezpečný.
Příznaky, které nelze ignorovat:
Zdroj: článek Píchání u srdce – kdy jde o problém
Problémy se žlučníkem vznikají nejčastěji kvůli žlučníkovým kamenům, zpomalenému odtoku žluči nebo zánětu. Onemocnění může být dlouho bez příznaků, ale postupně se objevují tyto projevy:
Jde o nejčastější signál. Bolest může být tupá, tlaková nebo ostrá. Často vystřeluje do zad nebo pod pravou lopatku. Objevuje se po jídle, zejména po tučných a smažených pokrmech.
Lidé se špatným žlučníkem často popisují pocit „nafouknutého břicha“ i po menším jídle. Trávení je zpomalené a jídlo déle leží v žaludku.
Především po tučných jídlech. Někdy jde o první a jediný příznak žlučníkových potíží.
Narušený odtok žluči může způsobit návrat žluči směrem do žaludku a jícnu, což vede k hořkosti v ústech, zejména ráno.
Žlučník se snaží vytlačit žluč, ale pokud je ucpaný nebo zanícený, bolest po jídle se stupňuje. Nejhorší jsou hutná, mastná jídla.
Porucha toku žluči může měnit barvu stolice nebo způsobovat častější vyprazdňování.
Zdroj: článek Jak se pozná špatný žlučník
U běžného nadýmání bývá bolest spíše tlaková a kolísavá, zatímco při perforaci je bolest prudká a trvalá.
Zdroj: článek Vzduch v dutině břišní: kdy jde o neškodné nadýmání a kdy o život