Zápěstí patří v dnešní době mezi nezatěžovanější části našeho těla, což platí nejen pro těžce manuálně pracující (řezníci, zedníci, řidiči, maséři), ale i pro pracující na počítači. Přetěžování zápěstí může následně vést k vážným potížím, mimo jiné k syndromu karpálního tunelu (SKT), který je v konečném důsledku nutné řešit operativně a může skončit až ztrátou hybnosti prstů.
Zápěstí patří v dnešní době mezi nezatěžovanější části našeho těla, což platí nejen pro těžce manuálně pracující (řezníci, zedníci, řidiči, maséři), ale i pro pracující na počítači. Přetěžování zápěstí může následně vést k vážným potížím, mimo jiné k syndromu karpálního tunelu (SKT), který je v konečném důsledku nutné řešit operativně a může skončit až ztrátou hybnosti prstů.
Zdroj: článek Karpály na rukou
Jde o jehlové elektrody bipolární či multipolární, případně o tenký drátek či svazek drátků. Bipolární elektroda je složena z duté jehly, jejímž středem prochází izolovaný vodič, který před hrotem jehly vychází na povrch její stěnou. Kovové tělo jehly tvoří jednu společnou elektrodu a středový vodič druhou elektrodu.
Jehlová multipolární elektroda je konstrukčně totožná s bipolární s tím rozdílem, že středem vede (a na povrch stěnou vystupuje) hned několik vzájemně izolovaných vodičů. Multipolární elektrodou lze tedy snímat několik signálu na velmi malé ploše najednou. Speciální jehlovou elektrodou se snímací plochou 25 μm lze měřit signál z jediného svalového vlákna (pro metodu SFEMG).
Podpovrchové elektrody se zavádějí kolmo na osu svalu nebo podélně. Jehlovou elektrodu lze dobře umístit ve svalu, ale jedná se o bolestivou metodu, a navíc jehla omezuje pohyb svalu a sval zároveň pohybuje elektrodou, což vede ke vzniku nežádoucích artefaktů v signálu. Jehlová elektroda může zůstat zavedena do svalu maximálně hodinu. Naproti tomu zavedený drát lze ponechat ve svalu až několik hodin, ale nelze s ním dobře manipulovat a lokalizovat konkrétní místo zájmu ve svalu. Drátové elektrody se používají tam, kde nechceme omezovat pohyb svalstva, ovšem drát se pohybem může povytáhnout.
V případě neinvazivního měření na povrchu kůže se zaznamenává signál vzniklý činností velkého množství motorických jednotek. Signál dosahuje špičkové hodnoty do 10 mV. Značný objem tkáně mezi elektrodami a svalovými vlákny, stejně jako rozhraní elektroda–pokožka omezují horní hranici využitelného frekvenčního pásma na 500 Hz. Hlavní část výkonového spektra tedy leží v oblasti 50–150 Hz.
Invazivním, takzvaným intramuskulárním EMG lze měřit elektrický potenciál malého množství motorických jednotek až jednotlivých motorických jednotek. Využitelné frekvenční pásmo sahá až k 10 kHz díky malému objemu tkáně mezi elektrodou a zdrojem signálu. Špičkové napětí dosahuje řádově stovek μV.
Snímání a záznam sumárních akčních potenciálů svalu se provádí za účelem zjištění funkcionality svalu. Využívá se povrchových nebo podpovrchových elektrod ke stimulaci periferního nervu, který pak vyvolá samotný záškub svalu, který je pak měřen povrchovou elektrodou. Podpovrchová elektroda ke snímání ve svalu není vhodná, protože dochází k jeho silné kontrakci, což se projeví vznikem artefaktů v signálu. Stimulace nervu je realizována elektrickými pulzy o frekvenci 3–5 Hz. Vyhodnocuje se amplituda a odezva na budící signál. Nízká amplituda (alespoň 10% snížení) všech odezev značí primární nemoc svalstva. Naproti tomu u nervové poruchy, jako je například roztroušená skleróza, je patrné zpoždění kontrakce vláken při normální amplitudě. Jinou verzí CMAP metody je stimulace senzorických nervů, čímž se zpětnovazebně aktivují motoneurony, a tak lze vyšetřovat jejich funkčnost či přenosové vlastnosti.
Zdroj: článek Karpály na rukou
Jedním z nejčastějších důvodů bolesti hlavy vzadu je přetížení nebo ztuhnutí šíjových svalů. K tomu dochází při dlouhé práci u počítače, sezení v předklonu, stresu nebo spánku na nevhodném polštáři.
Krční páteř je častým zdrojem bolesti, která se může šířit do zadní části hlavy. Může jít o blokádu obratlů, degenerativní změny nebo výhřez ploténky.
I když se migréna typicky pojí s bolestí na jedné straně hlavy, může začínat také v oblasti týlu. Často ji provází nevolnost, citlivost na světlo a zvuky.
Bolest hlavy vzadu může být jedním z příznaků vysokého krevního tlaku, zejména pokud se objevuje ráno nebo při fyzické zátěži.
Tenzní bolest hlavy je způsobena celkovým napětím svalů hlavy a krku. Často je spojena se stresem a psychickým zatížením.
Tento stav vzniká podrážděním týlního nervu, který prochází od páteře do pokožky hlavy.
Zdroj: článek Bolest hlavy vzadu – co to může znamenat
Tato metoda umožňuje zaznamenávat akční potenciály jednoho svalového vlákna a měření hustoty svalových vláken a neuromuskulárního jitteru. Zjištěním počtu snímaných akčních potenciálů, zaznamenávaných současně, jejichž amplituda překračuje 200 μV, zjistíme zároveň počet aktivních vláken v blízkosti elektrody. Měřením v různých místech svalu můžeme zjistit průměrnou hustotu jeho vláken. Ta se liší u jednotlivých svalů a zvyšuje se ve stáří, ale také u některých poruch motorických nervů a nervosvalové ploténky. Akční potenciály snímané SFEMG svalu mají různé vzájemné zpoždění. Odchylky od konstantní frekvence se nazývají neuromuskulární jitter a jsou způsobeny chemickým přenosem na nervosvalové ploténce. Normální hodnota dosahuje 10–50 μs a podle odchylek lze rozpoznat myopatie.
Zdroj: článek Karpály na rukou
Toxická polyneuropatie u alkoholiků vede chybnou výživou a nedostatkem vitamínů k poškození takzvaného předního rohu míchy a následně k symetrickému modelu zachvácení. Symptomy jsou: výpadek reflexů, atrofie svalů nebo úbytek svalů, především svalstva lýtek, jakož i snížení vnímání a tlaková bolest lýtek. Diagnóza je potvrzena důkazem o alkoholismu i jinými orgánovými poškozeními. V pokročilém stadiu může být zredukována rychlost nervové vodivosti. V EMG (elektromyografie) lze rozeznat patologické změny.
Zdroj: článek Polyneuropatie – bolest nohou a rukou
Tupá bolest na hrudi je ve většině případů spojená s infarktem myokardu. Srdeční infarkt je odúmrť části srdečního svalu, vzniklý následkem prudkého snížení krevního průtoku věnčitými tepnami v určitém úseku srdce. Prvním příznakem srdečního infarktu bývá tupá nebo tlaková bolest za hrudní kostí, často vyzařující do zad, čelisti nebo levé paže.
Zdroj: článek Co může znamenat bolest na hrudi
Stres může změnit naše pocity, může ovlivnit naše myšlení a chování. Stres se stává rizikovým faktorem pro bezpečnost a zdraví v případě, že je dlouhodobý.
Poruchy ze stresu
Na úrovni organizace: pracovní neschopnost, vysoká fluktuace zaměstnanců, nedochvilnost, problémy s disciplínou, obtěžování, snížená produktivita, úrazy, chyby a zvýšené náklady na odškodné a zdravotní péči.
Na úrovni jednotlivce: emotivní reakce (podrážděnost, úzkost, poruchy spánku, deprese, hypochondrie, odcizení, syndrom vyhoření, problémy se vztahy v rodině), kognitivní reakce (nízká soustředěnost, špatná paměť, problémy při učení se nových věcí a při rozhodování), behaviorální reakce (užívání drog, konzumace alkoholu a tabáku, destruktivní chování) a fyziologické reakce (bolesti v zádech, oslabená imunita, peptické vředy, onemocnění srdce, vysoký tlak).
Bolest hlavy
Bolest hlavy je v dnešní době běžnou záležitostí a může mít několik příčin. Bolest hlavy způsobená stresem je obvykle popisována jako tlaková bolest, kterou cítíme na obou polovinách hlavy, a to především v oblasti temene. Bolest zad a hlavy od krční páteře bývá při stresových situacích tím nejčastějším projevem vedle únavy a vyčerpání.
Úzkost
Pokud pociťujeme úzkost či stres, naše svaly se napnou. V případě, že se napnou příliš, mohou se v těle objevit nepříjemné pocity, jako jsou potíže při nadechnutí, třes, brnění rukou či ve tváři, bolest hlavy, za krkem, v zádech či ramenou, sevření na hrudi a podobně. Tyto příznaky člověka obvykle ještě více vyděsí a tím se pocit úzkosti zvýší.
Nejrychlejší technikou je stálé pomalé, ale hluboké dýchání:
Hypoventilace = rychlá relaxace.
Zklidňující dýchací technika: Nenásilně vydechněte, pak vdechněte malé množství vzduchu a na krátký okamžik ho v plících zadržte. Pak ho opět nenásilně vydechněte, jako když se balónek sám od sebe vypouští. Po několika pokusech zjistíte, že se vám tep zpomalil, nejprve dojde k rozdílu mezi tepovou a dechovou frekvencí, poté se pravidelný rytmus vrátí. Pokračujte, ale nenásilně, až bude zpomalení zcela zřetelné.
Zdroj: článek Jak zvládat stres
U píštěle na krku se jedná o ohraničenou formu hnisavého zánětu.
Píštěl na krku vzniká jako následek neošetřeného abscesu a hnis se provalí píštělí na povrch.
Sliznice v oblasti zánětu se vyklene, ztenčí, je zbarvená a někdy jí prosvítá nahromaděný hnis. Když dojde k vytvoření píštěle, spontánní bolesti pominou, zůstane jen nepatrná tlaková bolest, teplota vymizí, nebo je jen mírně zvýšená.
Zde se můžete podívat, jak vypadá píštěl na krku.
Zdroj: článek Píštěl
Příznaky se mohou lišit intenzitou i lokalizací, ale existují typické znaky, podle kterých lze zaražené větry rozpoznat.
Nejčastějším příznakem je tlaková nebo křečovitá bolest břicha, která se může stěhovat. Bolest nebývá trvalá, ale přichází ve vlnách.
Břicho může být viditelně nafouklé nebo jen subjektivně napjaté. Pocit „plného břicha“ je velmi typický.
Charakteristickým znakem je výrazná úleva po odchodu větrů nebo po stolici.
Zdroj: článek Zaražené větry: jak je poznat, uvolnit a kdy zbystřit
Bezpečné množství medvědího česneku pro zdravého dospělého je přibližně jedna hrst čerstvých listů denně nebo 10–12 kapek tinktury.
Důležité je začít menší dávkou a sledovat reakci organismu. Vyšší množství nezvyšuje zdravotní přínos, ale může vést k nadýmání, průjmu nebo poklesu tlaku. U lidí s chronickými onemocněními je vhodné dávku konzultovat s lékařem. Pokud se objeví závratě nebo zažívací obtíže, dávku snižte nebo dočasně vysaďte.
Medvědí česnek může mírně přispět ke snížení krevního tlaku, zejména u lidí s hraničními hodnotami.
Účinek souvisí s obsahem sirných látek podporujících rozšíření cév. Nejde však o náhradu antihypertenziv a pokles bývá spíše mírný. Pokud užíváte léky na tlak, sledujte hodnoty pravidelně. Při výskytu slabosti nebo motání hlavy může jít o kombinovaný efekt léčby a byliny, a je vhodné poradit se s lékařem.
Při léčbě Warfarinem je užívání medvědího česneku možné jen po konzultaci s lékařem.
Sirné sloučeniny mohou ovlivnit srážlivost krve a zvýšit riziko krvácení. Kombinace může vést k vyššímu INR nebo ke krvácivým projevům, jako jsou modřiny či krvácení z nosu. Pokud Warfarin užíváte, nezačínejte tinkturu bez kontroly. Bezpečnost má přednost před experimentováním.
Ano, při vyšší dávce může medvědí česnek vyvolat průjem nebo řídkou stolici.
Dráždivé látky stimulují peristaltiku a sekreci trávicích šťáv. U citlivých osob může dojít k nadýmání nebo křečím. Obvykle stačí snížit dávku a obtíže ustoupí. Pokud průjem trvá déle než několik dní nebo je doprovázen bolestí břicha, je vhodné vyhledat lékařské vyšetření.
Dlouhodobé užívání v malém množství jako součást stravy je obvykle bezpečné.
Koncentrované tinktury by však neměly být užívány nepřetržitě bez přestávky. Doporučuje se sezónní kúra, například několik týdnů na jaře. Při dlouhodobém užívání sledujte tlak a případné zažívací obtíže. Střídmost je základ.
U lidí s nízkým tlakem je nutná opatrnost, protože může tlak ještě mírně snížit.
Pokud trpíte častými závratěmi nebo mdlobami, začněte velmi malou dávkou. Sledujte reakci těla a měřte tlak. Při zhoršení příznaků kúru přerušte. Bezpečnost má přednost před preventivním užíváním.
V běžném množství nebylo prokázáno poškození jater medvědím česnekem.
Problém může nastat při nadměrném užívání tinktur s vyšším obsahem alkoholu. U lidí s onemocněním jater je vhodné se alkoholov
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Medvědí česnek recepty: kolik je bezpečné?
Léčba je možná několika způsoby. Účinnou léčbou je například dekomprese karpálního tunelu. Té lze v počáteční fázi dosáhnout udržováním ruky v klidovém stavu, injekcemi kortikoidů a použitím fyzikální terapie. Při plně rozvinutém syndromu je nutné přetnutí zápěstních vazů, čímž se tlak na nerv odstraní. K operaci karpálního tunelu se přistupuje tehdy, selžou-li konzervativní metody léčby (klid, vitamíny, léky, obstřiky). Odkládání operace karpálního tunelu u těžkých případů může mít nevratné důsledky: utlačovaný nerv může být natolik poškozen, že se jen stěží naplno navrátí všechny funkce ruky. Operace se provádí ambulantně při lokální anestezii a trvá asi půl hodiny. Zde můžete vidět, jak probíhá operace karpálního tunelu.
Cena operace se na soukromých klinikách pohybuje okolo 5 000 Kč včetně pooperační kontroly. Za tuto cenu získáte špičkovou péči operatérů, kteří se na operace ruky dlouhodobě specializují, minimální čekací lhůty (operace jsou možné i do 10 dní) a příjemné zázemí. Máte-li diagnostikován syndrom karpálního tunelu na základě EMG, stačí se objednat přímo na operaci. V ostatních případech si nejdříve sjednejte konzultaci, na jejímž základě vám budou provedena další dovyšetření.
Po úspěšné operaci bez vzniku komplikací může jít mnohdy pacient rovnou domů. Úleva přichází do 1 až 2 dnů a normalizace funkce celé ruky se očekává do několika týdnů, popřípadě měsíců. Končetina se smí plně zatěžovat po uplynutí doby cca 3 měsíců. Správně provedený operační zákrok vyřeší problémy definitivně, proto jej není nutné odkládat, neboť se jedná o nejúčinnější způsob léčby tohoto onemocnění. Pooperační průběh léčby je založen opět na snaze pacienta. Nutné je navštěvovat obvodního lékaře, a to z důvodu kontroly hojení a převazu rány. Vhodná je tlaková masáž jizvy, díky níž dochází k většímu prokrvení a odplavení odpadních látek, což přispívá k rychlejšímu hojení jizvy a zabraňuje srůstu struktur měkkých tkání. Ránu je nutné první týden udržovat v suchu a čistotě, aby se zabránilo vniknutí infekce. V rozmezí 7. až 10. dne po operaci byste se měli podrobit vyndání stehů. Poté nejspíše dostanete poukaz k rehabilitační léčbě, kde vás naučí všechny potřebné cviky a aplikují některou z metod fyzikální terapie. Důležité je procvičit pohyby ve všech kloubech, protáhnout zkrácené svalové struktury a postupně začít posilovat ruku při různých manuálních činnostech. Důležité je nezapomínat na péči o jizvu. Jemná masáž a potírání jizvy sádlem, indulonou nebo jiným mastným krémem nejen urychlí její hojení, ale má i kosmetický efekt. Hojení jizvy nastává po dvou týdnech a plná zátěž ruky je možná asi za jeden až dva měsíce.
Zdroj: článek Karpály na rukou
Infarkt myokardu postihuje častěji muže než ženy a více se objevuje se stoupajícím věkem, i když výjimkou nejsou ani čtyřicátníci.
Je to především náhle vzniklá bolest na hrudi, která je u infarktu poměrně specifická – bývá lokalizovaná za celou hrudní kostí, je svíravá až pálivá a často doprovázená pocitem tísně. Může vyzařovat do dolní čelisti nebo do horních končetin, zejména do levé paže, někdy se objeví atypicky mezi lopatkami nebo v nadbřišku. Podezření na probíhající infarkt vyvolává přetrvávání bolesti déle než 10 minut.
Druhým nejčastějším příznakem je dušnost. Relativně často se přidávají další příznaky, jako jsou pocit úzkosti, strachu, opocení, bušení srdce nebo pocit na zvracení.
Bolest v hrudi: Jde o nejčastější příznak a objevuje se především u mužů. V případě srdečního infarktu se bolest objeví zejména ve střední oblasti hrudníku, s jemným vyzařováním doleva. Bolest často zasáhne i žaludek, a proto se může stát, že si nemocný dává do souvislosti příznaky infarktu se špatným trávením.
Pocit tlaku v hrudi: Typickým příznakem srdečního infarktu je tlaková bolest, která se objevuje uprostřed hrudníku, trvá jednu dvě minuty a pravidelně se vrací.
Studený pot: Mezi charakteristické znaky patří rychle se objevující studený pot. Pokud se tento příznak objeví během sportu, může ho způsobit i jiné onemocnění, ale pokud se objeví v době klidu, s velkou pravděpodobností se jedná o srdeční záchvat.
Bolesti paží: Objevují se většinou u mužů, jsou vyzařovány z hrudníku a směřují k levému rameni, někdy k oběma ramenům, nebo mohou zasahovat i loket. Bolest může být stálá nebo dočasná a může vyzařovat ke krku, k dolní čelisti nebo i k žaludku. Bolesti hrudníku a paží mohou být bezprostředním příznakem infarktu, a proto je berte vážně!
Potíže s dýcháním, dušnost: Potíže s dýcháním mohou poukazovat i na jiná onemocnění, například na astma nebo na plicní problémy. Pokud se objevují společně s bolestmi hrudníku, je větší riziko vzniku srdečního infarktu.
Závratě, ztráta rovnováhy: Dalším symptomem, a to přímo před záchvatem, jsou závratě, často spojené se ztrátou rovnováhy, které mohou vést k bezvědomí. Důvodem je porucha krevního oběhu, která způsobuje nedostatek kyslíku v mozku.
Nadýmání, otoky: Nedostatečná činnost srdce způsobuje hromadění tekutin v organismu. Pokud náhle dojde k otokům kotníků, lýtek nebo cítíme nadýmání, okamžitě vyhledejme odborného lékaře.
Čím více příznaků se najednou objeví, tím větší je pravděpodobnost, že se vyvinul infarkt.
Zdroj: článek Jaký je tlak při infarktu
Kde bolí slinivka závisí na tom, která část orgánu je postižena. Nejčastěji se bolest objevuje v horní části břicha, typicky uprostřed nebo mírně vlevo.
Typickým rysem je vystřelování bolesti do zad, někdy až mezi lopatky. Tento vzorec je pro slinivku velmi charakteristický a pomáhá ji odlišit od jiných břišních orgánů.
Zdroj: článek Umístění slinivky břišní: kde je a jak poznat její bolest
Rozhodnutí, kdy vyhledat lékaře, je u bolesti na hrudi zásadní. V některých situacích je nutné jednat bez odkladu.
Včasná reakce může rozhodnout o výsledku léčby.
Volání záchranné služby je na místě vždy, když existuje podezření na život ohrožující stav.
V těchto případech nečekat a neřídit se obavou z planého poplachu.
Urgentní příjem je vhodný, pokud bolest není extrémní, ale přesto vyvolává obavy.
U dlouhodobých, neměnných obtíží bez varovných příznaků může postačit plánované vyšetření.
Zdroj: článek Bolest na hrudi – kdy vyhledat lékaře
Preventivní checklist slouží jako praktický nástroj, který pomáhá snížit riziko vážných příčin bolesti na hrudi a zároveň usnadňuje včasné rozpoznání nebezpečných situací. Je určen jak lidem se známými rizikovými faktory, tak těm, kteří se s bolestí na hrudi setkali poprvé.
Smyslem checklistu není nahrazovat lékaře, ale pomoci v každodenním rozhodování, kdy je nutné zbystřit a kdy nečekat.
Některé návyky a dlouhodobé faktory zvyšují pravděpodobnost závažných příčin bolesti na hrudi.
Kombinace více rizikových faktorů výrazně zvyšuje celkové riziko, i u lidí bez předchozích obtíží.
Některé projevy bolesti na hrudi by měly vždy vést ke zvýšené pozornosti.
Výskyt těchto signálů je důvodem k okamžitému řešení, nikoli k vyčkávání.
Existují situace, kdy je nutné jednat bez jakéhokoli odkladu.
V těchto případech je vždy správným postupem přivolat odbornou pomoc.
Zdroj: článek Bolest na hrudi – kdy vyhledat lékaře
Ne, píchání u srdce ve většině případů neznamená vážný zdravotní problém.
Nejčastěji jde o nesrdeční příčiny, například svalové přepětí, podráždění nervů nebo reakci na stres. Riziko roste tehdy, pokud se píchání opakovaně vrací, trvá déle než několik minut nebo se kombinuje s dalšími příznaky, jako je dušnost, tlak na hrudi nebo slabost. V těchto situacích je vhodné lékařské vyšetření.
Krátké píchnutí u srdce, které trvá jen několik sekund, bývá obvykle neškodné.
Takový typ bolesti je typický pro svalové nebo nervové podráždění a nebývá spojen se srdečním onemocněním. Pokud se však podobné píchání začne opakovat častěji nebo se změní jeho charakter, je vhodné situaci sledovat a případně konzultovat s lékařem.
Píchání u srdce není typickým příznakem infarktu.
Srdeční infarkt se obvykle projevuje tlakovou nebo svíravou bolestí, která trvá delší dobu a často vyzařuje do paže, krku nebo zad. Izolované bodavé píchání bez dalších příznaků je pro infarkt netypické, přesto je při pochybnostech lepší vyhledat odborné vyšetření.
Ano, stres a úzkost patří mezi velmi časté příčiny píchání u srdce.
Při stresu dochází k napětí svalů hrudníku, změnám dýchání a zvýšenému vnímání těla. Bolest je skutečná, nikoli vymyšlená. Přesto by stres neměl být automatickou diagnózou bez vyloučení jiných příčin, zejména pokud se obtíže objevily nově.
Svalové píchání bývá často přesně lokalizované a mění se s pohybem nebo polohou.
Srdeční bolest bývá spíše difuzní, tlaková a neměnná bez vazby na pohyb. Pokud bolest reaguje na dotek, změnu polohy nebo hluboký nádech, je pravděpodobnější pohybová příčina, nikoli srdce.
Píchání u srdce při nádechu bývá nejčastěji nesrdečního původu.
Často souvisí s mezižeberními svaly, pohrudnicí nebo páteří. Rizikové je tehdy, pokud se přidá náhlá dušnost, horečka nebo rychlé zhoršení stavu. V takových případech je nutné lékařské vyšetření.
Píchání v klidu nebo v noci bývá subjektivně velmi nepříjemné, ale často neznamená vážný problém.
V klidu se zvyšuje pozornost k tělesným pocitům a drobné podněty jsou vnímány intenzivněji. Pokud se však noční píchání opakovaně vrací nebo je spojeno s dušností či tlakem, je vhodné vyšetření.
Ano, píc
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Píchání u srdce: kdy jde o problém a kdy nepanikařit