Vitamín B6 se nachází v mnoha potravinách, zejména pak v mase, celozrnných obilovinách, bramborech, různé zelenině, banánech a avokádu. Nicméně drobný nedostatek není ničím výjimečným, zejména v případě nadměrného příjmu stravy bohaté na proteiny, které zvyšují potřebu vitamínu B6. Jednoduchým řešením je pak doplnění každodenní stravy přípravky s obsahem vitamínu B6.
Získání dostatečného množství bílkovin je nezbytné pro silné vlasy a zdravou pokožku. Protein je nezbytný k výrobě nových kožních buněk, obnovuje stávající buňky. Zdrojem bílkovin je libové maso, vejce, fazole a nízkotučné mléčné výrobky. Obchody se zdravou výživou jsou přeplněné zdravými náhražkami, které obsahují spoustu bílkovin. Jedná se o tofu, tempeh, seitan a rostlinné bílkoviny. Tempeh je tradiční sójový výrobek původem z Indonésie. Seitan je japonské slané makrobiotické koření, které se přidává do potravin.
V diskuzi PROTEINY JSOU NEJLEPŠÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.
a není jedno který si ty protejny člověk koupí? já se teda v tom moc nevyznám, ale napadla mě tahle otázka :D
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alex.
no uplně jedno to není... čím víc proteinů je v koktejlu tím je to lepší žejo ;) to je docela logické... a taky je rozdíl pít sajraty nebo kvalitu... pro tělo docela důležité ;)
Užívejte 1 kapsli 1x denně společně s jídlem nebo po jídle a zapijte dostatečným množstvím tekutin. Přípravek na klouby Klokan obsahuje v 1 kapsli kukuřičný škrob, želatinu, Cartidyss (kolagenové proteiny typ II), Collys (kolagenové protein typ I), kyselinu askorbovou, stearan hořečnatý, chondroitin sulfát, glukosamin sulfát, hydroxyprolin, oxid titaničitý, kyselinu hyaluronovou a nativní kolagen typu II. Kloubní výživa Klokan není vhodná pro děti do 3 let. Balení obsahuje 30 tablet zdarma.
V diskuzi PROTEINY JSOU NEJLEPŠÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alex.
zdravím vás tady. já jsem zastáncem toho že čím víc jich je tím je to lepší ;) já si pravidelně kupuji tohle balení www.hitec-nutrition.… a jsem s ním spokojený, takže můžu vřele doporučit ;)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan.
a není jedno který si ty protejny člověk koupí? já se teda v tom moc nevyznám, ale napadla mě tahle otázka :D
Krevní řečiště dodává vlasovým kořínkům výživu v podobě aminokyselin a vitamínů. Pokud dojde k zastavení nebo snížení přívodu těchto látek, vlasový kořínek zastaví svoji činnost, životnost vlasu se zkracuje a vlas předčasně odumírá. Důsledkem je padání vlasů. Jako patologická ztráta vlasů se označuje vypadávání 100 a více vlasů denně. Hlavní složkou vlasů je keratin. Tato substance obsahuje skupiny lipidových nebo proteinových řetězců, které jsou charakteristické velkým množstvím aminokyselin obsahujících síru. Tyto aminokyseliny poskytují vlasům mechanické schopnosti (rezistenci, elasticitu). Kvalita keratinu spolu s dostatkem aminokyselin obsahujících síru je důležitá pro vitalitu vlasů. Kromě keratinu jsou pro zdravé vlasy potřeba ještě další látky, mezi nimi například vápník a křemík jako regulátory metabolismu, dále vitamíny B1, B2, B6, kyselina pantothenová a biotin (vitamín H), kyselina para-aminobenzoová, vitamín E (antioxidant, který je nepostradatelný při buněčném dýchání) a speciální směs minerálů zinku, mědi a železa.
Protein
Vlasy se vyživují proteiny, proto je důležité, abych jich byl dostatek v těle či ve stravě. Protein je důležitý pro tvorbu vlasů, jejich sílu a zdraví. Nedostatek bílkovin může způsobit suché, křehké a slabé vlasy. Extrémní diety jsou pak jasnou příčinou vypadávání vlasů. Jako velmi vhodné potraviny na proteiny lze jmenovat kuřecí maso, krůtí maso, ryby, mléčné výrobky a vejce. Dalšími vhodnými potravinami jsou luštěniny a ořechy.
Železo
Železo je důležitým minerálem pro vlasy. Nedostatek železa vede k anémii, což je hlavní příčina spojená s vypadáváním vlasů. Vlasové folikuly a kořínky jsou napájeny živinami bohatými na prokrvení. Anémie tento přívod živin do folikulů, které ovlivňují cyklus růstu vlasů, narušuje, takže to může vést k jejich odumření. Železo je obsaženo v červeném mase, kuřecím mase a rybách. Ve vegetariánské stravě je železo obsaženo v čočce, špenátu a zelené listové zelenině, jako je brokolice, kapusta a zelený salát.
Vitamín C
Vitamín C pomáhá se vstřebáváním železa. Dalo by se říci, že potraviny bohaté na vitamín C jsou vhodné ve spojení se železem. Vitamín C je také antioxidantem. Nejlepší zásoby vitamínu C jsou v černém rybízu, borůvkách, brokolici, kiwi, pomerančích, papáje, jahodách a sladkých bramborách. Vitamín C pomáhá při produkci kolagenu, který posiluje kapiláry.
Omega 3
Omega-3 mastné kyseliny jsou důležité tuky pro lidské tělo. Tyto kyseliny musejí být získány z potravin. Nacházejí se v buňkách, které lemují pokožku hlavy, a také v mazu, který udržuje pokožku hlavy hydratovanou. Nejčastěji jsou tyto mastné kyseliny obsaženy v tučných rybách, jako jsou losos, sleď, sardinky, pstruh, makrela, z rostlinných zdrojů pak například jmenujme avokádo, dýňová semínka a ořechy.
Vitamín A
Vitamín A je potřebný pro náš organismus, zejména kvůli tvorbě kožního mazu. Kožní maz je olejovitá látka tvořená mazovými žlázami a poskytuje přirozený kondicionér pro zdravou pokožku hlavy. Bez mazu dochází ke svědění pokožky hlavy a vlasy jsou suché. Vitamín A se vyskytuje v zelenině, která má vysoký obsah beta-karotenu, zejména v mrkvi, dýních a sladkých bramborách.
Zinek a selen
Ochrana pokožky hlavy vyžaduje další důležité minerály, především zinek a selen. Nedostatek zinku vede k vypadávání vlasů a k suché, šupinaté pokožce hlavy. Nejčastěji jsou tyto minerály obsaženy v cereáliích, najdeme je také v ústřicích, hovězím mase a vejcích.
Vitamín E
Vitamín E poskytuje ochranu před slunečním zářením. Nejčastěji se vyskytuje v ořeších.
Biotin
Biotin je ve vodě rozpustný vitamín B. Příliš nízká hladina biotinu způsobuje lámání vlasů a může vést k vypadávání vlasů. Potravinami obsahujícími biotin ve větší míře jsou játra, vaječné žloutky, sójová mouka a kvasnice.
Obecně dospělý člověk potřebuje asi 1 g bílkovin na 1 kilogram tělesné hmotnosti. To znamená, že muž vážící 70 kg by měl konzumovat 70g bílkovin denně. Toto pravidlo však platí pouze pro pacienty, kteří nemají onemocnění ledvin. U nich je nutné omezit příjem bílkovin.
Zde jsou některé příklady obsahu bílkovin v potravinách:
100 g kuřecích prsou obsahuje 22 g bílkovin
100 g tresky obsahuje 21 g bílkovin
vejce obsahuje 6 g bílkovin
30 g tvrdého sýru obsahuje 8 g bílkovin
30 g tvarohu obsahuje 14 g bílkovin
30 g mandlí obsahuje 5 g bílkovin
Proteinyjsou velmi důležitou součástí naší stravy. Jsou důležité pro růst a regeneraci organismu a jsou zdrojem energie. Dostatečný přísun bílkovin zvyšuje pocit sytosti a udržuje stálou hladinu cukru v krvi.
Nicméně je důležité konzumovat bílkovinové potraviny s obezřetností. Červené maso je velmi dobrým zdrojem železa, které se snadno vstřebává do těla. Ostatní potraviny, jako jsou vejce a luštěniny, také obsahují železo, ale ve formě, která se těžko absorbuje. Vstřebávání železa u těchto potravin se dá zlepšit pomocí konzumace vitamínu C. Pokud tedy zkombinujete zelené a červené papriky s míchanými vejci, dojde k lepší absorpci železa do organismu. Zkušenosti ukazují, že konzumace vegetariánské bílkovinové stravy s vysokým podílem purinů, například čočky, je méně riziková než konzumace živočišné bílkovinové potraviny. U některých jedinců trpících dnou potraviny jako jahody, pomeranče, rajčata a ořechy zhoršují jejich onemocnění, i když nemají vysoký obsah purinů.
V naší poradně s názvem PROTIONOVÉ NÁPOJE A DNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Novák.
Dobrý den
potřeboval bych doporučit nějaký druh proteinů nebo jiného výrobků, který by mi dal potřebné bílkoviny a který je vhodný i pro lidi s onemocnění dnou...
děkuji za odpověd Novák
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Proteinové nápoje moc dobře dohromady se dnou nejdou. Prpteiny = kyselina močová = záchvat dny. Lidské tělo si plně vystačí s proteiny, které přijme v běžné stravě a prakticky nepotřebuje žádné další doplňování. Pokud však hodláte použít proteinový nápoj, tak volte ty, které jsou vyrobeny z mléčné syrovátky a striktně dodržujte maximální množství 20 gramů bílkovin na jednu porci. Při používání proteinových nápojů zvyšte příjem tekutin během dne.
Sacharidy, též glycidy, zastarale uhlovodany nebo karbohydráty, jsou organické sloučeniny patřící do skupiny polyhydroxyderivátů karbonylových sloučenin (aldehydů nebo ketonů). Mnohé ze sacharidů jsou významné přírodní látky, řada dalších byla připravena synteticky. Nízkomolekulární sacharidy vyznačující se více či méně sladkou chutí se nazývají cukry.
Sacharidy se dělí na:
monosacharidy
oligosacharidy
polysacharidy
komplexní sacharidy
Sacharidy, které mají sladkou chuť, se nazývají cukry. Jedná se o glukózu (hroznový cukr), fruktózu (ovocný cukr) a galaktózu. Jsou to jednoduché cukry, které jsou organismem vstřebávány. Sladkou chuť mají také disacharidy, mezi něž řadíme sacharózu (řepný cukr), mléčný cukr (laktózu) a sladový cukr (maltózu). Glukóza a fruktóza jsou ve velkém množství obsaženy v ovoci, v medu, ve vínech, zelenině a v luštěninách. Glukóza i fruktóza se podílejí se na tvorbě zubního kazu.
Komplexní sacharidy naše tělo získává z obilovin, luštěnin, brambor, ze zeleniny a ovoce. Polysacharidy dále dělíme na využitelné (stravitelné), které tělo využívá jako zdroj energie, a nevyužitelné polysacharidy, což je velice důležitá vláknina.
Doporučené množství sacharidů v potravinách člověka představuje 55–60 % celkového energetického příjmu. To je přibližně 270–350 (a více) gramů denně, v závislosti na celkové dávce energie.
Kořenová zelenina je na cukry vyloženě bohatá. V průměru 100 gramů poskytuje asi 4 gramy cukru. Ale ani takové chilli papričky nejsou bez viny. Raději je vyměňte za červené a žluté papriky, které mají o polovinu množství cukru méně, přestože jsou sladší. Pozor si dejte i na obyčejnou cibuli. Jeden průměrný kus může ukrývat až 5 gramů cukru. Také rajčata jsou nabitá sacharidy. Naštěstí u zeleniny platí jednoduché pravidlo: co je zelené nebo bílé, má málo cukrů.
V diskuzi NUTRIČNÍ MEDICÍNA. LÉČBA STRAVOU POD DOHLEDEM. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Vyvarovat se mouky a cukru je rozhodne dobra cesta. Zdravy zivotni styl je cestou k dlouhovekosti. Pokud k tomu sportujete, je to nejlepsi kombinace (pak vam samozrejme doporuci vitaminy, proteiny apod. doplnky stravy, skvely je treba curenzym
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milena Camprová.
Dobrý den, existuje pro celiaka bezlepkový Pangamin ?
Děkuji za odpověď.
Poslední jídlo dne představuje večeře, která by měla pokrýt asi 15–20 % denního energetického příjmu. Stejně jako odpolední svačina i večeře by měla být dostatečně objemná a přitom méně energeticky vydatná. Nemusí být také v každém případě teplá, ale měla by být kaloricky nejméně vydatným jídlem z celého dne.
Večeře by měla obsahovat tyto složky:
1. Zeleninu – co nejčerstvější syrovou nebo šetrně upravenou tak, aby se v ní zachovalo co nejvíce vitamínů, minerálů a dalších cenných látek (nejlépe v páře).
2. Proteiny – jsou tráveny pomalu, tudíž zasytí na delší dobu a organismus z nich čerpá dostatek materiálu na opravy buněk, svalů a podobně, zejména pokud jsme byli odpoledne sportovat.
3. Sacharidy – jsou důležité pro pálení energie večer a v noci. Pokud večeře neobsahuje dostatek sacharidů, organismus bude na „noční provoz“ čerpat energii ze svalů (bude jich ubývat).
4. Tuky – pokud večeře obsahuje tuky, měly by to být výhradně tuky zdravé, tedy nenasycené, například lžička olivového oleje v salátu, troška semínek pro oživení přílohy či mořská ryba.
Správná volba večeře:
Zeleninový salát se sýrem a pečivem
Těstovinový salát s jogurtovým dressingem
Chléb s tvarohem a řeřichou
Chléb s pomazánkou, tvrdým sýrem nebo šunkou
Zelenina
Špatná volba večeře:
Sladká kaše
Sladké pečivo
Knedlíky s omáčkou
Sladké druhy ovoce – banány, hroznové víno
Mléčné dezerty – pudinky, slazený tvaroh a podobně
Večeří se 2 až 3 hodiny před spaním! Toto pravidlo si uchovejte v paměti.
V naší poradně s názvem LNĚNÝ OLEJ A TVAROH DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svatka.
Dobrý den-užívám olej,tvaroh a ln.semínko už měsíc a mám pocit že se mi zhoršily kožní problemy(asi lupenka na loktech a kotnících- nikdy jsem nekonzumovala tak pravidelně a často tvaroh,olej... Nevím jestli je to následný projev tohoto užívání nebo mám zastavit toto užívání. dík Svatka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšená obměna kůže, která vypadá jako lupenka, může souviset s vyšším příjmem bílkovin, které jsouobsaženy v tvarohu. Zkuste na měsíc vysadit a pak znovu začněte s poloviční intenzitou než máte nyní.
Sacharidy, karbohydráty, uhlohydráty, cukry, to všechno jsou pro vás možné známé názvy pro tuto základní složku. Pojďme si tedy vysvětlit základní funkce a na druhé straně úskalí těchto živin. Sacharidy jsou malé molekuly, které jsou seskupeny po jedné molekule, takzvané jednoduché cukry (monosacharidy), dvou molekulách, takzvané disacharidy, anebo ve více molekulách, které dohromady tvoří složené cukry (polysacharidy). A všechny tyto životně důležité molekuly jsou v různém množství a různém složení obsaženy v potravinách, které konzumujeme. Podle složení sacharidů je nám jasné, že každou kombinaci těchto sacharidových molekul bude tělo trávit trošku jinak.
V naší poradně s názvem ALAVIS PRO LIDI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Prosím je možné použít Alavis pro lidi ,u Bechtěrevovy choroby?Nebo doporučíte něco jiného?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Glukosamin a chondroitin, které jsouobsaženy mimo jiné i v Alavisu, jsou vhodné pro každého, protože stravovací návyky v mnoha případech nepřinášejí lidskému tělu tyto potřebné látky v potřebném množství. Budou tedy prospěšné i pro pacienta s Bechtěrevovou chorobou, ale nijak zvlášť ji nevyléčí. Běchtěrevova choroba, respektive její léčba, vyžaduje cílený a soustavný pohyb protahováním a rehabilitačním cvičením.
Aminokyseliny můžeme chápat různými způsoby. Budou-li se sledovat chemická názvosloví a vzorce, pak bude aminokyselinou jakákoli molekula s funkční skupinou karboxylovou (zbytkem karboxylové kyseliny, COO-) a aminovou (NH2). Nás však budou zajímat zejména proteinogenní aminokyseliny, jinak řečeno ty, které jsou v různých vzájemných kombinacích stavebním kamenem bílkovin v těle člověka a mají zásadní vliv na jeho metabolismus, respektive tvorbu svalové i kosterní hmoty a správnou funkci tělních soustav (například arginin na kardiovaskulární systém).
Aminokyseliny esenciální:
isoleucin
leucin
lysin
methionin
fenylalanin
threonin
valin
tryptofan
Aminokyseliny semiesenciální:
arginin
histidin
Aminokyseliny neesenciální:
alanin
asparagin
kyselina asparagová
cystein
kyselina glutamová
glutamin
glycin
prolin
serin
tyrosin
Tři vzácné aminokyseliny, selenocystein (Sec), pyrolysin (Pyl) a N-formylmethionin (f MET), se v organismu vyskytují zřídka: pyrolysin nalezneme převážně u prokaryot (bakterie, sinice), selenocystein se podobá cysteinu, nicméně obsahuje místo atomu síry selen, N-formylmethionin se vyskytuje pouze u některých bakterií.
Trávení aminokyselin logicky souvisí s trávením proteinů. To probíhá v žaludku a nejintenzivněji v tenkém střevě za pomoci enzymů, takzvaných proteináz neboli endopeptidáz, například pepsin nebo trypsin štěpí řetězce zevnitř, exopeptidázy od konců. Aminopeptidázy rozkládají aminové konce, karboxypeptidázy karboxylové. Vzniklé dipeptidy jsou štěpeny dipeptidázou. Dílčí aminokyseliny se vstřebávají do krve. Putují do jater, kde z nich vznikají takzvané labilní proteiny. Ty krví putují buď do tkání, kde jsou podle potřeby metabolizovány – neukládají se v organismu podobně jako sacharidy (cukry) a lipidy (tuky) – a jsou zcela odbourány (v močovinovém cyklu), nebo jsou využity k tvorbě proteinů či jiných látek (například kreatin nebo koenzym A).
