ABSCESY NA YOUTUBE

Abscesy jsou onemocněním, které řada lidí podceňuje a neuvědomuje si, co tato hlíza může v některých případech napáchat na jejich zdraví.

Zdroj: článek Absces

Příběh

Ve svém příspěvku HETRAZAN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Nawrat.

Dobrý den,
prosím o radu v této věci:
Už asi jeden rok mám problém s tinitusem,neurologické ani ORL vyšetření nevykazují nějaký problém.Náhodně jsem narazil na YouTube na přednášku paní Hany Bláhové ,která je odborník na parazity v těle.Hovoří o tom ,že tinitus je důsledek parazitu vlasovce v těle a konkrétně ve středním uchu.Dále uvádí,že hetrazán je prostředek na likvidaci vlasovce.
prosím o vyjádřeník této zaležitosti a o možnosti zakoupení toho přípravku.
děkují

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Hetrazan

Nitrobřišní abscesy

Jedná se o abscesy, které jsou uloženy v dutině břišní, podle jejich umístění se rozlišuje na abscesy: intraperitoneální (uvnitř dutiny břišní), retroperitoneální (vzadu za pobřišnicí), orgánové. V případě intraperitoneálních abscesů dochází k hromadění zánětlivých látek v oblasti pod bránicí (potíže: horečka, nechutenství, úbytek váhy, kašel, bolest na hrudníku, dušnost, bolest ramene, bolest břicha, problémy s vyprazdňováním), v pánvi v důsledku akutní apendicitidy, zánětu v malé pánvi, v důsledku akutního zánětu tlustého střeva (potíže horečka, bolest v podbřišku, průjmy, potíže při močení, zvýšený počet bílých krvinek), ale i inframesokolické abscesy: důsledek akutní apendicitidy (potíže: horečka, bolest v pravém podbřišku, uzávěr tenkého střeva), problémy s tlustým střevem (potíže: bolest v levém podbřišku, nechutenství, horečka, pocity na zvracení, útvar v levém podbřišku), mezikličkové abcesy (potíže: horečka, zvýšený počet bílých krvinek, bolestivost, vzedmutí břicha). Retroperitoneální abscesy vznikají v důsledku zánětlivých onemocnění orgánů břišní dutiny, hlavními příznaky jsou horečka, bolesti břicha, bolest v třísle, zvracení, úbytek hmotnosti, bolest v noze (kyčli, koleni), zvýšený počet bílých krvinek. Orgánové abscesy postihují slezinu, slinivku břišní a játra. Absces slinivky bývá v důsledku neléčení kteréhokoliv abscesu kdekoliv v těle, v takovém případě se ale neprojeví téměř žádné příznaky, pokud ale k abscesu slinivky došlo v důsledku poranění sleziny a zavlečení sem infekce krví, pak příznaky jsou horečka, bolest v levém boku, levé části hrudníku, v levém rameni, pohmatová citlivost pod levými žebry, na pohmat zvětšená slezina. K abscesu slinivky břišní dochází v důsledku komplikace akutního zánětu (akutní pankreatitidy), bakterie se sem dostávají krví. Příznaky jsou horečka, bolest břicha, zvracení, problémy s vyprazdňováním, na pohmat zvětšená slinivka, vyšší počet bílých krvinek. K abscesům na játrech obvykle dochází v důsledku bakteriální (zánět žlučovodů, záněty zažívacího traktu, poranění jater atd.), nebo parazitární infekce. Mezi příznaky patří horečka, nechutenství, pocit slabosti, úbytek hmotnosti, někdy jsou hmatatelná zvětšená játra, chudokrevnost, zvýšený počet bílých krvinek, zvýšená sedimentace, nevzdušná dolní část pravé plíce, zápal plic, zvýšen poloha pravé bránice.

Příčiny

Většina nitrobřišních abscesů vzniká v důsledku poranění nebo zánětu břišních orgánů, jejichž následkem bývá proděravění trávicí roury. Obvykle tyto abscesy způsobují bakterie pocházející ze střev (bakterie escherichia coli, bacteroides atd.) mezi projevy nitrobřišních abscesů patří horečka, větší množství bílých krvinek v krvi, zvýšená sedimentace, lokalizovaná bol

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Absces

Poradna

V naší poradně s názvem KAŠEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hert Brant.

Naprosto fenomenální lék je Oxid chloričitý,který mne vyléčil do 24 hod Covid 19..Mne je 71 let a nenenchám na něho dopustit..Sám si ho vyrábím doma za pár korun..Je to objev století..Vymyslel ho Jim Humble (USA) a vylepšil Andreas Kalcker (NSR).. ..Vyléčil s ním na tři tisíce narozených mentálně postižených dětí!!!!!!!!!!!Důkazy jsou na Youtube,kde tyto děti komunikují..Je to neuvěřitelné!!!!!Používá se v Čechách také do pitné a vody a krevních konzerv..A
do všech i městských vodovodů..Niči viry,parazity a dalších 400 druhů nemocí..Mnoho diabetiků zachránil od amputace nohy,tak jako to umí OZON..Tyto léky,bílé pláště neuznávají a vzteky omdlévají a velice pomlouvají,protože jim začal dělat nesmírnou konkurenci..Sám ho preventivně denně naředěný piji již tři roky..A paráda,neznám jedinné nachlazení nebo covid 19..Když to bylo u mě v rodině,tak jsem vnučce klidně dával pusinku i když měla covid 19 a nic!!!!! Ano takový je život!!!!

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Jde o pseudomedicínu z USA, na kterou již v roce 2010 varoval Úřad pro kontrolu potravin a léčiv Spojených států amerických FDA. Konkrétně FDA varovala před používáním produktu „Miracle Mineral Supplement“ neboli „MMS“, který při přípravě podle návodu produkuje oxid chloričitý. MMS bylo prodáváno jako léčba různých stavů, včetně HIV, rakoviny, autismu, akné a v poslední době také COVID-19. Mnozí spotřebitelé si stěžovali FDA a hlásili život ohrožující reakce a dokonce smrt. FDA varovala spotřebitele, že MMS může způsobit vážné poškození zdraví, a uvedla, že obdržela četné zprávy o nevolnosti, průjmu, silném zvracení a život ohrožujícím nízkém krevním tlaku způsobeném dehydratací. Toto varování bylo zopakováno potřetí dne 12. srpna 2019 a počtvrté dne 8. dubna 2020 s prohlášením, že požití MMS je stejně nebezpečné jako požití bělidla, a naléhá na spotřebitele, aby je nepoužívali ani nepodávali tyto produkty svým dětem z jakéhokoli důvodu, protože neexistují žádné vědecké důkazy, které by prokazovaly, že oxid chloričitý má nějaké příznivé lékařské vlastnosti.
Tady je varování: https://www.fda.gov/news-ev…

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Celodenní kašel

Co je to absces

Pro onemocnění zvané absces se používá také starší termín hlíza. Pro některé typy abscesů se užívá označení furunkl, případně karbunkl, v obou případech se jedná o kožní onemocnění.

Absces (často nesprávně vyslovovaný jako „abces“) označuje lékařský pojem pro dutinu plnou hnisu, která v lidském těle vzniká v důsledku některého zánětlivého onemocnění. Toto hnisavé onemocnění může postihnout jakýkoliv orgán či část lidského těla. U pacienta se projevuje absces několika různými příznaky, nejčastěji ale nepříjemnou bolestí a otoky v okolí abscesu. Kterýkoliv z abscesů je nutné léčit, protože by jinak mohl způsobit, že se hnis z této dutiny dostane do krve pacienta a způsobí v jeho těle sepsi. Pojem hnis označuje nažloutlou tekutinu, kterou tvoří bílé krvinky a bakterie živé i mrtvé, zároveň i odumřelé zbytky tkání. Pro hnis je typický také jeho zápach.

Absces v lidském těle vyvolávají bakterie, nejčastěji se jedná o stafylokoky, streptokoky, ale můžou ho způsobit také plísně, případně prvoci. Tyto bakterie proniknou do lidského těla a napadnou ho, v místě pak hubí buňky, které se tam nacházejí a ty vypouštějí cytokiny, které způsobují vznik zánětu. Organismus pak na místo zánětu posílá buňky, které se mají s bakteriemi vypořádat, hlavně se jedná o bílé krvinky, které mají bakterie pohltit. Právě velké množství bílých krvinek v místě zánětu zde vytváří dutinu, v níž se pak hromadí hnis. Tělo se obvykle snaží zabránit tomu, aby se zánět šířil dále, a tak kolem dutiny vytvoří granulační tkáň (= pyogenní membrána), která k zánětu pouští bílé krvinky, ale zároveň je již nepouští ven. Absces se zvětšuje tím, jak nasává tekutiny, zároveň vše, co je v dutině, se rozkládá, což vyvolává vznik hnisu. Pokud se absces dostane na povrch těla, může zde vytvořit hnisavou píštěl, kterou se pak hnis valí ven. Poté se dutina vyplní a na místě píštěle vznikne jizva.

Abscesy mohou postihnout každého, velmi vysoké riziko je ale u drogově závislých, protože u nich dochází k častému porušení kůže v důsledku vpichování drog, zároveň jsou obvykle na štíru s hygienou, která je základem prevence před abscesy a navíc mají drogově závislí sníženou obranyschopnost organismu. Z těchto důvodů se tedy abscesy objevují mnohokrát častěji u drogově závislých pacientů než u těch ostatních.

Pokud se tedy bakterie dostanou do lidského těla, vznikne na daném místě hnisavý zánět, který může vést ke vzniku abscesu. Absces se může časem sám zahojit, pokud je infekce v něm potlačena, tak se hnis vstřebá. Výjimečně se to stává u malých abscesů. V případě, že je absces pod kůží, může dojít k t

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Absces

Poradna

V naší poradně s názvem JAK ZASTAVIT ZVONĚNÍ V UŠÍCH? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Zajíčková.

Je mi opravdu divné, že po 1,5 l l vína mě tinius přejde. Naprosto.
V čem je tedy závada co mám dělat?
Diky za radu.
J. Z.



.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Co máte dělat? Zamyslet se nad sebou a uvědomit si, že při pravidelné konzumaci 2 láhví vína vznikne za nedlouho závislost, kterou pak nejde ovládat. U alkoholu platí rčení: Když můžeš přestat, tak nechceš. Když pak později chceš, tak už nemůžeš. A to je velmi smutné v porovnání s újmou, kterou způsobuje tinnitus (zvoněním v uších). Za to opravdu ty účinky, které u sebe pozorujete nestojí. Mnohem šetrnější řešení je, přehlušit zvonění v uších jiným zvukem. Existují drahé přístroje, které vydávají speciální frekvence, jenž při styku s vibracemi vašeho tinnitu utlumí vjem ucha a výsledek je, že neuslyšíte svůj tinnitus. Ale nebojte se, že to budete muset zaplatit. Češi vždy naleznou řešení zdarma. Na youtube si právě zdarma můžete přehrát různé kolekce zvuků, které tlumí tinnitus. Vzhledem k tomu, že je nutné nalézt správnou frekvenci, tak budete muset chvíli laborovat, které z videí vám vyhovuje nejlépe a u toho pak vyladit hlasitost, aby vás to nerušilo při usínání. Tady je odkaz na několik dlouhých kolekcí: https://www.youtube.com/res… Hodně štěští.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Zvonění v uchu

Absces v podpaží

Stejně jako na ruce, tak i v podpaží mohou snadno vzniknout abscesy, které vzhledem k častým pohybům rukou bývají velmi bolestivé a je třeba se jich proto brzy zbavit, aby pacientovi příliš neznepříjemňovaly život. Opět se jedná o zasažení kůže, tedy o furunkly. Nezasahují tedy žádný orgán.

Příčiny

Stejně jako u ostatních kožních abscesů je i v tomto případě viníkem stafylokok, případně streptokok (ve výjimečných případech i plísně), který napadl tělo pacienta v důsledku oslabení jeho organismu a „vrhnul“ se na místo kůže, které bylo nějakým způsobem poraněné, oslabené. V případě abscesu v podpaží nahrává těmto bakteriím i fakt, že řada lidí v této oblasti těla zanedbává hygienu, která je pro zabránění vzniku abscesu velmi důležitá.

Léčba

Kožní abscesy se obvykle léčí chirurgicky. Jen v případě, že jsou příliš malé a nerozvinuté mohou zabrat samotná antibiotika bez nutnosti chirurgického zásahu. Často se ale pacientům stává, že se jim abscesy v tomto místě stále vrací. I na abscesy v podpaží se pro zmírnění bolesti (a v některých případech i odstranění abscesu) dají aplikovat teplé obklady, obklady z popence obecného, nebo z rozvařené cibule. Chirurgický zásah dá ale pacientovi jistotu, že místo abscesu bude od hnisu zcela vyčištěno a že zákrok zabrání tomu, aby se v daném místě hnis nadále vytvářel (pokud by to hrozilo, lékař na dané místo vloží drény, nebo hadičku, jíž může hnis vytékat ven a neusazuje se tak v podkoží pacienta). V rámci léčby je důležité respektovat nařízení lékaře, chodit na převazy a místo abscesu čistit až se svolením lékaře.

Zdroj: článek Absces

Příběh

Ve svém příspěvku MUDR JAN ŠULA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Pavel.

Dobrý den. Žádám o radu pana doktora Šulu. Je mi 42let a loni jsem dostal tinitus. Je nějaká možnost úplného vyléčení? Děkuji za případný zájem poradit. S úctou Roman Pavel.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr m.

ano o tinitusu je to velmi dobre popsane v jednom z videi od pana duska s janem sulou pokusim se najit prsny nazev videa snasd ho do ty doby nesmazou z youtube

Zdroj: příběh MUDr Jan Šula

Antibiotika na zuby bez předpisu

Na zánět zubu nejsou volně dostupná antibiotika. Antibiotika jsou indikována na základě klinických příznaků a jasných známek bakteriální infekce. Patří sem například abscesy v bukálních prostorech, vestibulární abscesy, retrofaryngeální abscesy. Dále pak infekce s charakteristickými klinickými nálezy, a to dentální infekce, streptokoková tonzilitida a infekční mononukleóza.

Mezi lehké infekce nevyžadující léčbu patří například chronická periodontitida, akutní periodontitida, akutní exacerbace chronická periodontitida. Zvýšená opatrnost je nutná u pacientů s leukemií, diabetem a imunosupresí. Většina pacientů u zánětu zubu nepotřebuje antibiotika, ovšem někdy je nutná extrakce.

Zdroj: článek Jaká antibiotika na zánět zubu

Abscesy a pigmentace zubů

Každodenní používání dentálních nití, mezizubních kartáčků, pravidelné čištění zubů a pravidelné zubní prohlídky pomáhají předcházet problémům, jako jsou abscesy dutiny ústní nebo pigmentace zubů. Zubní infekce se mohou šířit do obličeje, lebky, a dokonce i do krevního oběhu. Při bolestech zubů, horečce a bolestech ucha je důležité navštívit svého zubního lékaře.

Foto abscesů a pigmentace zubů

Zde je několik fotografií, na nichž je možno vidět abscesy a pigmentaci zubů.

Zdroj: článek Nejčastější nemoci úst

Čištění parodontálních chobotů

Abscesy měkkých tkání se léčí vypuštěním hnisu podél zubu a výplachy peroxidem, incize jsou nutné výjimečně. Po zklidnění se stav léčí stejně jako u parodontálního chobotu (kapsy). Abscesy kostní se léčí lokálně výplachy peroxidem a podáváním antibiotik. Dojde-li k sekvestraci, je nutné sekvestr odstranit. Vícečetné parodontální abscesy se objevují u pacientů s neléčenou parodontitidou, když dojde k oslabení organismu například angínou či katarem horních cest dýchacích.

Zdroj: článek Parodontální chobot

Absces na ruce

Jedním z míst, kde se může absces objevit, jsou horní končetiny člověka. Tento typ abscesu nezasahuje žádný orgán, ale kůži a váčky v ní. Obvykle je tento absces viditelný na první pohled. Zpočátku se může projevovat jako mírné zarudnutí dané oblasti, postupně se pak ale zarudnutí zvětšuje a v jeho středu se tvoří hnisavý vrcholek.

Příčiny

Nejčastější příčinou abscesu na ruce jsou stafylokokové infekce. Zhruba u 30 % lidí stafylokok běžně přežívá, výrazně se neprojevuje a není potřeba ho nijak léčit. V dalších případech ale může způsobit infekci. Některé druhy stafylokoků totiž reagují ve chvílích, kdy je lidský organismus oslabený, například nemocí, v tu chvíli pak se na tuto nemoc naváží a mohou využít i drobného poranění kůže na ruce a dané místo napadnout. Oslabené tělo se s nimi nedokáže adekvátně vypořádat, a tak dochází k postupnému vzniku zánětu.

Léčba

Někteří pacienti dávají přednost vyhnisání abscesu a následné dlouhé samovolné rekonvalescenci, která ale nemusí být vždy úspěšná. Vyhnisání abscesu totiž neznamená, že byl absces z těla odstraněn. Mohlo se stát, že se hnis dostal i do krve, kde by způsobil obrovské zdravotní problémy. Kromě vyhnisání se někteří lidé uchylují i k bylinkám a babským radám, jak na absces. Z bylinek se doporučuje popenec obecný, který je nutné nějakou dobu povařit, scedit, vylouhovat a udělat z něj obklad, který se na absces pravidelně přikládá. Jiné babské rady doporučují na kožní abscesy pokládat teplé obklady několikrát denně. Stejně tak se najdou zastánci cibulových obkladů, které spočívají v tom, že se cibule zhruba půl hodiny vaří ve vodě, následně se rozmačká a vloží se do kapesníku, který se přiloží na absces. Tento obklad by se měl měnit zhruba po čtyřech hodinách. Jisté je, že někdy tyto babské rady mohou slavit úspěch, ale pokud pacient nevidí žádné zlepšení, naopak se jeho stav horší, je nutné vyhledat odbornou pomoc. Všichni lékaři, chirurgové i dermatologové, se v případě abscesu uchylují k chirurgickému zákroku, kdy je absces rozříznut a jeho dutina je od hnisu vyčištěná. Obvykle se do rány navíc zavádějí drény, aby i následující hnis mohl volně odtékat a opět se v ráně netvořil. Součástí léčby bývají také antibiotika. U nich je obvykle potřeba zjistit, které bakterie absces způsobily, protože na některé abscesy způsobené stafylokoky klasická streptokoková antibiotika nezabírají.

Zdroj: článek Absces

Boule na nohou

Nově vzniklá boule pod kůží by měla být vyšetřena lékařem. Kromě fyzikálního vyšetření (bolestivost, pohyblivost vůči okolním tkáním) se vás lékař zeptá na známky infekce (hlavně zvýšená teplota). Ze zobrazovacích metod je doporučován ultrazvuk a při pochybnostech je možné odebrat z neznámého ložiska vzorek (biopsie) a nechat ho histologicky vyšetřit. Při zvětšení podkožní uzliny nejasné příčiny je vhodné ji celou chirurgicky odstranit a taktéž zajistit histologické vyšetření.

Boule na nohou mohou být zapříčiněny zvětšenými mízními uzlinami, nezhoubnými nádory, abscesy, zhoubnými nádory, revmatickými uzlíky, ganglionem, keloidem a mukokélou.

Zvětšené mízní uzliny jsou podkožně uložené uzliny, které se mohou zvětšit při řadě onemocnění, jedná se zejména o infekce, méně často pak o nádorové choroby. Infekční uzliny bývají většinou zároveň bolestivé. Zvětšení podkožních uzlin lze nejčastěji nahmatat v tříslech.

Nezhoubné nádory bývají poměrně běžnou příčinou vzniku podkožních bulek. Z nejběžnějších jsou to například lipomy, leiomyomy, fibromy a neurofibromy. Existují i některé vzácné geneticky podmíněné choroby s mnohočetným výskytem těchto podkožních nádorů, jako je například neurofibromatóza.

Podkožně uložené abscesy (ložiska hnisu) se projevují jako podkožní boule. Dost často je nad nimi zarudlá kůže a pohmatově jsou bolestivé. Vzhledem k tomu, že je absces známkou infekčního procesu, trpí nemocný často horečkami.

Zhoubné nádory v podkoží lze většinou najít jako lokální metastázy zhoubných nádorů.

Revmatické uzlíky se vyskytují při postižení kloubů při revmatoidní artritidě. Uzlíky vznikají v místě postižených kloubů, jsou tuhé a obsahují velké množství vaziva.

Ganglion je cystický útvar vyplněný rosolovitou polotekutou hmotou, který vzniká v blízkosti kloubů a svalových šlach. Může být nepříjemný a bolestivý při pohybu, řeší se vypuštěním tekutiny nebo úplným chirurgickým odstraněním.

Keloid je zbytnělá jizva vzniklá poruchou hojení.

Mukokéla znamená nahromadění tekutého hlenu v místě, kde došlo k narušení vývodu některé ze žlázek. Poměrně častá je mukokéla v dutině ústní a na vnitřní straně rtu, může se však vyskytovat i jinde na těle včetně podkoží.

Zdroj: článek Boule na nohou

Bolestivá bulka na ruce

Nalezení boule pod kůží je relativně časté, většinou se však nejedná o závažný nález. Nicméně je nutné vědět, že se může jednat i o příznak vážnějších chorob.

Patří sem:

• nezhoubné nádory: Jedná se o poměrně běžnou příčinu vzniku podkožních bulek. Z nejběžnějších jmenujme například lipomy, leiomyomy, fibromy a neurofibromy. Existují i některé vzácné geneticky podmíněné choroby s mnohočetným výskytem těchto podkožních nádorů, jako je například neurofibromatóza.
• abscesy: Podkožně uložené abscesy (ložiska hnisu) se projevují jako podkožní boule. Dost často je nad nimi zarudlá kůže a pohmatově jsou bolestivé. Vzhledem k tomu, že je absces známkou infekčního procesu, trpí nemocný často horečkami.
• zhoubné nádory: Podkožně lze většinou najít lokální metastáze zhoubných nádorů. Ovšem tyto jsou v této lokalitě velmi vzácné.
• revmatické uzlíky: Revmatické uzlíky se vyskytují při postižení kloubů revmatoidní artritidou. Uzlíky vznikají v místě postižených kloubů, jsou tuhé a obsahují velké množství vaziva.
• ganglion: Jde o cystický útvar vyplněný rosolovitou polotekutou hmotou, který vzniká v blízkosti kloubů a svalových šlach. Může být nepříjemný a bolestivý při pohybu, řeší se vypuštěním tekutiny nebo úplným chirurgickým odstraněním.
• mukokéla: Mukokéla znamená nahromadění tekutého hlenu v místě, kde došlo k narušení vývodu některé ze žlázek. Poměrně častá je mukokéla v dutině ústní a na vnitřní straně rtu, může se však vyskytovat i jinde na těle včetně podkoží.

Zdroj: článek Bulka na kloubu prstu

Druhy parazitů

Úplavice

Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.

Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.

Úplavice – foto

Zde je několik fotografií úplavice.

Měchovci

Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění z

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Střevní parazité

Nebezpečné améby

Je třeba zde upozornit na nebezpečné améby, které si můžeme přivést z dalekých cest. Pokud totiž při potížích neabsolvujete prohlídku u odborníka, tak normální praktický lékař je obvykle neodhalí a tyto améby se pak můžou rozšířit do kteréhokoliv orgánu v těle. Týká se to takových těch invazivních forem amebových onemocnění, proti kterým, kromě určitého chování, žádná obrana neexistuje. A co způsobují tyto améby? Střevní améby, respektive amébové úplavice, způsobují těžké střevní onemocnění, spojené s krví ve stolici, které může skončit třeba až proděravěním střeva. Améba může proniknout i mimo střevní stěnu a pak může dělat různé potíže v játrech, jako jsou různé jaterní abscesy, nebo může vyvolat abscesy i jinde v těle. Tyto améby sou skutečně velmi závažná onemocnění, proti který neexistuje očkování. Jedinou obranou je prevence, která spočívá v kontrole stravy a vody, to znamená jíst jen převařené jídlo a pít vodu z jasných zdrojů, zlepší je voda v originálním balení. Také převařená voda daná do nádoby, která je sterilní, by měla být bez rizika nákazy amébou. Jinak žádné očkováním proti této nemoci nás zatím neochrání. Typické zdroje nákaz pochází z oblasti východní a jihovýchodní Asie.
 

Zdroj: článek Infekční rizika na dovolených

Celostní medicína Hnízdil

Podle Jana Hnízdila je důležité, jakým způsobem lékař podá pacientovi informaci o jeho zdravotním stavu. Člověk, který se cítí zdráv, by pak k lékaři chodit vůbec neměl. Důležité je udržet si pocit zdraví. Když dojde k nějakému náhodnému nálezu, zkreslení, vzniklý pocit jej přijme a začne se stonat. Hnízdil zdraví samo o sobě definuje jako schopnost zvládat problémy každodenního života, a když je tělo zvládat nemůže, tak je nemocné.

Podle Hnízdila mohou někdy za nemoci dětí jejich rodiče, kteří mezi sebou nemají dobré vztahy nebo svým potomkům věnují málo pozornosti. Negativní emoce se přenášejí jako epidemie a v takovém případě by se měli léčit hlavně rodiče.

Životopis

Jan Hnízdil, narozený v roce 1958, je známý český celostní a rehabilitační lékař, jeden z průkopníků české komplexní a psychosomatické medicíny a také autor a spoluautor celostně-medicínsky zaměřených odborných a popularizačních knih. MUDr. Jan Hnízdil vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, je atestovaným internistou a rehabilitačním lékařem, po škole pracoval jako odborný asistent na katedře tělovýchovného lékařství FTVS UK a deset let vedl rehabilitační oddělení fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Jako externista také přednášel problematiku dopingu a sportovní zátěže na 3. LF UK v Praze. Je členem akreditační komise Ministerstva zdravotnictví ČR pro psychosomatiku. MUDr. Jan Hnízdil je znám díky svému veřejnému působení a knihám, které se snaží o celostní výklad medicíny (komplexně, holisticky), to znamená, že zdravotní stav pacienta výrazně závisí na jeho psychickém stavu a na jeho „životním příběhu“, kdy případná nemoc zapadá do kontextu pacientova života a řešení jednotlivých životních situací. Kritizuje současné jednostranné biologické zaměření moderní západní medicíny a snaží se o návrat ke kořenům a pravému smyslu medicíny. Jan Hnízdil se opakovaně veřejně vyjadřoval k problematice dopingu ve vrcholovém sportu, o kterém napsal ze svých zkušeností sportovního lékaře knihu Doping aneb Zákulisí vrcholového sportu, v níž kritizuje podle něj chorobnou provázanost zdravotnického systému a lobby nadnárodních farmaceutických firem. Dále doporučuje a usiluje o změny ve vzdělávání budoucích lékařů ve smyslu výrazného rozšíření výuky psychosomatiky pro všechny budoucí lékaře bez ohledu na budoucí specializaci, protože psychosomatiku chápe (vedle dokonalé znalosti biologické – školní medicíny) jako jádro a výchozí bod pro další jednání a pomoc pacientům. Tyto myšlenky shrnul například ve své netradičně pojaté knize o přístupu k vlastnímu zdraví každého člověka s názvem Mým marodům: Jak vyrobit pacienta.

Hnízd

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Tradiční čínská medicína a léčba západních diagnóz

Privátní gastroenterologické centrum

Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.

Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.

Metody – endoskopická vyšetření

Gastroskopie klasická

Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.

Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.

S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.

Gastroskopie transnasální

Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.

Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.

Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.

Kolonoskopie totální

Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za vyšetření rentgenové. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením.

Vyšetření předchází příprava s cílem dokonale vyčistit střevo od stolice. Obvykle se před výkonem pacientovi podává uklidňující nitrožilní inj

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kolonoskopie Liberec

Homeopatické léky na nadměrné pocení

• ACETIC ACID – pacient s bledou, voskovou a edematózní kůží. Horká pokožka s pálením a suchostí. Hojný pot. Snížená citlivost povrchu těla. Varikózní otoky. Podrážděnost vyvolaná většinou starostmi kvůli obchodům.
• ACONITUM – studený pot a ledový chlad obličeje, nadměrné pocení na místech, kde pacient leží, potí se ze strachu, šoku nebo leknutí, pocení přináší úlevu všech obtíží.
• AETHUSA CYNAPIUM – horkost a pocení na hlavě, odřená stehna při chůzi, pacient se velice potí na tříslech a ve slabinách, pokožka je chladná a pokrytá lepkavým potem. Silné a studené pocení. Nemá žízeň. Když se potí, musí být přikrytý.
• AGARICUS MUSCARIUS – nadměrné pocení hlavně dopoledne. Večerní prudké záchvaty horka s hojným pocením. Velmi citlivý k chladnému vzduchu, zhoršení na chladném čerstvém vzduchu, po jídle a po souloži. Zlepšení pozvolným pohybem.
• AMMONIUM CARBONICUM – dlouhotrvající pocení, štiplavé sekrece potu, odpor k vodě, potí se při každé situaci a z maličkostí, pocení v záhybech končetin, mezi nohama, kolem konečníků a genitálií.
• ANTIMONIUM TATARICUM – pocení z ospalosti a vysílení, hojné pocení při zimnici, studený a lepkavý pot, s velkou slabostí, horečka doprovázená pocením a letargií.
• ARSENICUM JODATUM – pocení po horečce, vysilující noční pocení, pacient je promočen potem, zimnice, nesnáší chlad. Velká vyhublost s dobrou chutí k jídlu.
• BABTISIA – pocení při zimnici, s revmatickými bolestmi, celé tělo bolavé, horkost a pocení po celém těle, pot zapáchá po hnilobě.
• BARYTA CARBONICA – potí se v přítomnosti někoho cizího, strach z cizinců, zmatenost, plachost. Ztráta sebedůvěry, zvýšená stydlivost. Pacient s bledým a odulým obličejem, potí se na čele. Chodidla nohou se silně potí a zapáchají.
• BELLADONNA – pocení všude po těle, ale ne na hlavě. Zčervenání kůže. Suchá a horká pokožka, zduřelá a velice citlivá. Pacient se velice potí, suchá je jen hlava. Nemá žízeň.
• CALCAREA CARBONICA – hojné pocení těla, s potlačenou bolestí hlavy, při spánku silné pocení, až promáčí polštář. Pacient se lokálně potí, je většinou tlustý, ochablý, potí se a je mu zároveň zima, jeho pot je kyselý a vlhký.
• CHINA-CINCHONA OFFICINALIS – lepkavé pocení, s krvácením, chlad s hojným pocením, jedna ruka ledově studená, druhá teplá. Zničující noční pocení. Pocení při každé menší námaze, hlavně na jednotlivých místech. Senná rýma s horečkou a pocením.
• MERCURIUS – pocení při jídle, večer v posteli. Všechny příznaky se zhoršují pocením. Hojné páchnoucí vazké pocení, horší v noci. Studený lepkavý pot na nohou v noci.
• N

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kyselý pot

Splenomegalie

Splenomegalie je vzácně způsobena primárním onemocněním sleziny. Většinou je vstupním, průvodním a někdy i dominujícím nálezem celkových onemocnění různé etiologie.

Příčiny splenomegalie

Splenomegalie se vyskytuje u řady stavů a chorob s rozdílnými patogenetickými mechanismy:

• při reaktivních zvětšeních bílé pulpy jako odpověď na virové, bakteriální, mykotické a parazitární infekce;
• při proliferaci krevních elementů při akutních a chronických leukemiích, myelo- a lymfoproliferativních chorobách, při procesech histiocytárního systému;
• při vystupňované fagocytární funkci makrofágů u hemolytických anémií (u idiopatické trombocytopenie je splenomegalie vzácná, přestože při ní dochází k destrukci protilátkami pokrytých destiček);
• při městnavé (kongestivní) splenomegalii s portální hypertenzí: prehepatální, intrahepatální a posthepatální a při městnavé slabosti srdeční;
• při střádacích chorobách a amyloidóze;
• při extramedulární hematopoéze;
• při procesech vycházejících ze sleziny nebo postihujících slezinu: hemangiomy, tumory sleziny, slezinné cysty, abscesy, tbc aj.

Diferenciální diagnóza splenomegalie

• Zevrubné fyzikální vyšetření, uvážlivý výběr laboratorních a pomocných vyšetření.
• Anamnéza – je založena na dotazech týkajících se výskytu žloutenky a splenektomie u rodinných příslušníků, na výskyt tuberkulózy u příbuzných a spolubydlících.
• Osobní anamnéza se zaměřuje při podezření na infekční onemocnění na epidemiologickou situaci, na pobyty v cizině a u cizinců na oblast, ze které přicházejí. Dále se zaznamenávají B příznaky, jmenovitě horečka, její typ a trvání. Dotazy směřují i na noční pocení (TBC, Hodgkinův maligní lymfom), na úbytek na váze (maligní onemocnění), na rizikové faktory HIV infekce.

Zdroj: článek Hepatomegalie