Pryskyřice neboli smůla je výměšek jehličnatých stromů. Koluje v dřevě pryskyřičnými kanálky. Po poranění kůry stromu, ale i po napadení škůdci začne v poškozeném místě prýštit pryskyřice, která zacelí ránu stromu a také zalepí dýchací otvory případných škůdců (například kůrovce). Pokud je však strom slabý a má nedostatek pryskyřice, tak jej škůdce zahubí.
Domácí smolová mast z pryskyřice
Ingredience: 1 000 ml olivového oleje, cca 250 ml pryskyřice, 250 ml smrkového jehličí, 150 g včelího vosku
Postup: Ve vodní lázni v hrnci rozehřejeme olivový olej. Pak do něj vložíme jehličí a pryskyřici, kterou necháme rozpustit a poté vmícháme i včelí vosk (použijte vosková víčka, která je vhodné macerovat v alkoholu). Po přidání do rozžhavené směsi oleje a pryskyřice nastane chemická reakce, kdy začne směs pěnit, pokud bude teplota vyšší než 80 °C. Takže opravdu dejte pozor a použijte raději teploměr pro přípravu pokrmů – teplota cca 70 až 80 °C maximálně.
Zahřívejte přibližně 30 minut. Pak nechte macerovat do druhého dne. Na druhý den opět rozehřejte. Tento proces lze opakovat ještě 2x.
Poté přeceďte přes kovový cedník, do kterého nejprve vložte plátno či kávový filtr. Cedník se špatně umývá, ale lze jej opět vyčistit olejem a následně saponátem. Naplněné nádobky uložte v suchu a temnu. Lze skladovat při pokojové teplotě. Směs nádherně voní.
Použití:
na poranění, rány,
na zhmožděniny,
preventivně chrání rány po poranění před bakteriálním osídlením – tvoří jakousi bariéru proti infekcím bakteriálním a plísňovým,
k terapii proleženin a špatně se hojících vředů,
na kožní záněty, abscesy, popáleniny, omrzliny, bodnutí hmyzem, otoky – podporuje rychlejší regeneraci pokožky,
na kožní vyrážky,
na bolesti svalů, kloubů, po námaze, úraze, při zánětech, na artritidu,
Ve svém příspěvku HETRAZAN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Nawrat.
Dobrý den,
prosím o radu v této věci:
Už asi jeden rok mám problém s tinitusem,neurologické ani ORL vyšetření nevykazují nějaký problém.Náhodně jsem narazil na YouTube na přednášku paní Hany Bláhové ,která je odborník na parazity v těle.Hovoří o tom ,že tinitus je důsledek parazitu vlasovce v těle a konkrétně ve středním uchu.Dále uvádí,že hetrazán je prostředek na likvidaci vlasovce.
prosím o vyjádřeník této zaležitosti a o možnosti zakoupení toho přípravku.
děkují
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Každodenní používání dentálních nití, mezizubních kartáčků, pravidelné čištění zubů a pravidelné zubní prohlídky pomáhají předcházet problémům, jako jsou abscesy dutiny ústní nebo pigmentace zubů. Zubní infekce se mohou šířit do obličeje, lebky, a dokonce i do krevního oběhu. Při bolestech zubů, horečce a bolestech ucha je důležité navštívit svého zubního lékaře.
V naší poradně s názvem KAŠEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hert Brant.
Naprosto fenomenální lék je Oxid chloričitý,který mne vyléčil do 24 hod Covid 19..Mne je 71 let a nenenchám na něho dopustit..Sám si ho vyrábím doma za pár korun..Je to objev století..Vymyslel ho Jim Humble (USA) a vylepšil Andreas Kalcker (NSR).. ..Vyléčil s ním na tři tisíce narozených mentálně postižených dětí!!!!!!!!!!!Důkazy jsou na Youtube,kde tyto děti komunikují..Je to neuvěřitelné!!!!!Používá se v Čechách také do pitné a vody a krevních konzerv..A
do všech i městských vodovodů..Niči viry,parazity a dalších 400 druhů nemocí..Mnoho diabetiků zachránil od amputace nohy,tak jako to umí OZON..Tyto léky,bílé pláště neuznávají a vzteky omdlévají a velice pomlouvají,protože jim začal dělat nesmírnou konkurenci..Sám ho preventivně denně naředěný piji již tři roky..A paráda,neznám jedinné nachlazení nebo covid 19..Když to bylo u mě v rodině,tak jsem vnučce klidně dával pusinku i když měla covid 19 a nic!!!!! Ano takový je život!!!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o pseudomedicínu z USA, na kterou již v roce 2010 varoval Úřad pro kontrolu potravin a léčiv Spojených států amerických FDA. Konkrétně FDA varovala před používáním produktu „Miracle Mineral Supplement“ neboli „MMS“, který při přípravě podle návodu produkuje oxid chloričitý. MMS bylo prodáváno jako léčba různých stavů, včetně HIV, rakoviny, autismu, akné a v poslední době také COVID-19. Mnozí spotřebitelé si stěžovali FDA a hlásili život ohrožující reakce a dokonce smrt. FDA varovala spotřebitele, že MMS může způsobit vážné poškození zdraví, a uvedla, že obdržela četné zprávy o nevolnosti, průjmu, silném zvracení a život ohrožujícím nízkém krevním tlaku způsobeném dehydratací. Toto varování bylo zopakováno potřetí dne 12. srpna 2019 a počtvrté dne 8. dubna 2020 s prohlášením, že požití MMS je stejně nebezpečné jako požití bělidla, a naléhá na spotřebitele, aby je nepoužívali ani nepodávali tyto produkty svým dětem z jakéhokoli důvodu, protože neexistují žádné vědecké důkazy, které by prokazovaly, že oxid chloričitý má nějaké příznivé lékařské vlastnosti.
Tady je varování: https://www.fda.gov/news-ev…
Pinguekula je velmi častý, nezhoubný výrůstek na spojivce, obvykle na vnitřní straně oka blízko nosu. Vzniká v důsledku dlouhodobého působení UV záření, větru, prachu a suchého prostředí.
V naší poradně s názvem JAK ZASTAVIT ZVONĚNÍ V UŠÍCH? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Zajíčková.
Je mi opravdu divné, že po 1,5 l l vína mě tinius přejde. Naprosto.
V čem je tedy závada co mám dělat?
Diky za radu.
J. Z.
.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Co máte dělat? Zamyslet se nad sebou a uvědomit si, že při pravidelné konzumaci 2 láhví vína vznikne za nedlouho závislost, kterou pak nejde ovládat. U alkoholu platí rčení: Když můžeš přestat, tak nechceš. Když pak později chceš, tak už nemůžeš. A to je velmi smutné v porovnání s újmou, kterou způsobuje tinnitus (zvoněním v uších). Za to opravdu ty účinky, které u sebe pozorujete nestojí. Mnohem šetrnější řešení je, přehlušit zvonění v uších jiným zvukem. Existují drahé přístroje, které vydávají speciální frekvence, jenž při styku s vibracemi vašeho tinnitu utlumí vjem ucha a výsledek je, že neuslyšíte svůj tinnitus. Ale nebojte se, že to budete muset zaplatit. Češi vždy naleznou řešení zdarma. Na youtube si právě zdarma můžete přehrát různé kolekce zvuků, které tlumí tinnitus. Vzhledem k tomu, že je nutné nalézt správnou frekvenci, tak budete muset chvíli laborovat, které z videí vám vyhovuje nejlépe a u toho pak vyladit hlasitost, aby vás to nerušilo při usínání. Tady je odkaz na několik dlouhých kolekcí: https://www.youtube.com/res… Hodně štěští.
Ve svém příspěvku MUDR JAN ŠULA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Pavel.
Dobrý den. Žádám o radu pana doktora Šulu. Je mi 42let a loni jsem dostal tinitus. Je nějaká možnost úplného vyléčení? Děkuji za případný zájem poradit. S úctou Roman Pavel.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr m.
ano o tinitusu je to velmi dobre popsane v jednom z videi od pana duska s janem sulou pokusim se najit prsny nazev videa snasd ho do ty doby nesmazou z youtube
Příčin žaludečních křečí existuje celá řada a často se navzájem kombinují. Správné rozpoznání konkrétního spouštěče je klíčem k účinné léčbě a prevenci návratu obtíží.
Stres, úzkost a žaludeční neuróza
Psychický stres patří mezi nejčastější spouštěče žaludečních křečí. Při dlouhodobém napětí dochází ke zvýšené produkci žaludeční kyseliny a k poruchám pohyblivosti žaludku. Typické jsou křeče objevující se před důležitou událostí, v noci nebo ráno po probuzení.
Zkušenosti pacientů často ukazují, že bolest ustupuje při uklidnění, hlubokém dýchání nebo po rozptýlení pozornosti.
Zánět žaludeční sliznice patří mezi velmi časté příčiny křečí v žaludku. Vzniká vlivem infekce, dlouhodobého užívání některých léků, alkoholu nebo nevhodné stravy. Křeče bývají výraznější po jídle a často se kombinují s pálením žáhy.
Silné, dlouhotrvající křeče v žaludku mohou signalizovat žaludeční nebo dvanáctníkový vřed. Bolest bývá ostrá, pálivá a často se objevuje nalačno nebo v noci. Tento stav vyžaduje vždy lékařské vyšetření.
Nově vzniklá boule pod kůží by měla být vyšetřena lékařem. Kromě fyzikálního vyšetření (bolestivost, pohyblivost vůči okolním tkáním) se vás lékař zeptá na známky infekce (hlavně zvýšená teplota). Ze zobrazovacích metod je doporučován ultrazvuk a při pochybnostech je možné odebrat z neznámého ložiska vzorek (biopsie) a nechat ho histologicky vyšetřit. Při zvětšení podkožní uzliny nejasné příčiny je vhodné ji celou chirurgicky odstranit a taktéž zajistit histologické vyšetření.
Boule na nohou mohou být zapříčiněny zvětšenými mízními uzlinami, nezhoubnými nádory, abscesy, zhoubnými nádory, revmatickými uzlíky, ganglionem, keloidem a mukokélou.
Zvětšené mízní uzliny jsou podkožně uložené uzliny, které se mohou zvětšit při řadě onemocnění, jedná se zejména o infekce, méně často pak o nádorové choroby. Infekční uzliny bývají většinou zároveň bolestivé. Zvětšení podkožních uzlin lze nejčastěji nahmatat v tříslech.
Nezhoubné nádory bývají poměrně běžnou příčinou vzniku podkožních bulek. Z nejběžnějších jsou to například lipomy, leiomyomy, fibromy a neurofibromy. Existují i některé vzácné geneticky podmíněné choroby s mnohočetným výskytem těchto podkožních nádorů, jako je například neurofibromatóza.
Podkožně uložené abscesy (ložiska hnisu) se projevují jako podkožní boule. Dost často je nad nimi zarudlá kůže a pohmatově jsou bolestivé. Vzhledem k tomu, že je absces známkou infekčního procesu, trpí nemocný často horečkami.
Zhoubné nádory v podkoží lze většinou najít jako lokální metastázy zhoubných nádorů.
Revmatické uzlíky se vyskytují při postižení kloubů při revmatoidní artritidě. Uzlíky vznikají v místě postižených kloubů, jsou tuhé a obsahují velké množství vaziva.
Ganglion je cystický útvar vyplněný rosolovitou polotekutou hmotou, který vzniká v blízkosti kloubů a svalových šlach. Může být nepříjemný a bolestivý při pohybu, řeší se vypuštěním tekutiny nebo úplným chirurgickým odstraněním.
Keloid je zbytnělá jizva vzniklá poruchou hojení.
Mukokéla znamená nahromadění tekutého hlenu v místě, kde došlo k narušení vývodu některé ze žlázek. Poměrně častá je mukokéla v dutině ústní a na vnitřní straně rtu, může se však vyskytovat i jinde na těle včetně podkoží.
Nalezení boule pod kůží je relativně časté, většinou se však nejedná o závažný nález. Nicméně je nutné vědět, že se může jednat i o příznak vážnějších chorob.
Patří sem:
nezhoubné nádory: Jedná se o poměrně běžnou příčinu vzniku podkožních bulek. Z nejběžnějších jmenujme například lipomy, leiomyomy, fibromy a neurofibromy. Existují i některé vzácné geneticky podmíněné choroby s mnohočetným výskytem těchto podkožních nádorů, jako je například neurofibromatóza.
abscesy: Podkožně uložené abscesy (ložiska hnisu) se projevují jako podkožní boule. Dost často je nad nimi zarudlá kůže a pohmatově jsou bolestivé. Vzhledem k tomu, že je absces známkou infekčního procesu, trpí nemocný často horečkami.
zhoubné nádory: Podkožně lze většinou najít lokální metastáze zhoubných nádorů. Ovšem tyto jsou v této lokalitě velmi vzácné.
revmatické uzlíky: Revmatické uzlíky se vyskytují při postižení kloubů revmatoidní artritidou. Uzlíky vznikají v místě postižených kloubů, jsou tuhé a obsahují velké množství vaziva.
ganglion: Jde o cystický útvar vyplněný rosolovitou polotekutou hmotou, který vzniká v blízkosti kloubů a svalových šlach. Může být nepříjemný a bolestivý při pohybu, řeší se vypuštěním tekutiny nebo úplným chirurgickým odstraněním.
mukokéla: Mukokéla znamená nahromadění tekutého hlenu v místě, kde došlo k narušení vývodu některé ze žlázek. Poměrně častá je mukokéla v dutině ústní a na vnitřní straně rtu, může se však vyskytovat i jinde na těle včetně podkoží.
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění z
Je třeba zde upozornit na nebezpečné améby, které si můžeme přivést z dalekých cest. Pokud totiž při potížích neabsolvujete prohlídku u odborníka, tak normální praktický lékař je obvykle neodhalí a tyto améby se pak můžou rozšířit do kteréhokoliv orgánu v těle. Týká se to takových těch invazivních forem amebových onemocnění, proti kterým, kromě určitého chování, žádná obrana neexistuje. A co způsobují tyto améby? Střevní améby, respektive amébové úplavice, způsobují těžké střevní onemocnění, spojené s krví ve stolici, které může skončit třeba až proděravěním střeva. Améba může proniknout i mimo střevní stěnu a pak může dělat různé potíže v játrech, jako jsou různé jaterní abscesy, nebo může vyvolat abscesy i jinde v těle. Tyto améby sou skutečně velmi závažná onemocnění, proti který neexistuje očkování. Jedinou obranou je prevence, která spočívá v kontrole stravy a vody, to znamená jíst jen převařené jídlo a pít vodu z jasných zdrojů, zlepší je voda v originálním balení. Také převařená voda daná do nádoby, která je sterilní, by měla být bez rizika nákazy amébou. Jinak žádné očkováním proti této nemoci nás zatím neochrání. Typické zdroje nákaz pochází z oblasti východní a jihovýchodní Asie.
Episkleritida je povrchový zánět tkáně mezi spojivkou a bělmem. Často se projeví jako červená nebo narůžovělá bulka, která může být citlivá na dotek, ale většinou nebývá výrazně bolestivá.
Skleritida je vážnější hluboký zánět bělma, který může způsobovat výraznou bolest oka, zhoršení vidění a někdy i vznik bolestivé bulky. Často souvisí s autoimunitními onemocněními.
Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.
Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.
Metody – endoskopická vyšetření
Gastroskopie klasická
Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.
Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.
S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.
Gastroskopie transnasální
Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.
Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.
Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.
Kolonoskopie totální
Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za vyšetření rentgenové. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením.
Vyšetření předchází příprava s cílem dokonale vyčistit střevo od stolice. Obvykle se před výkonem pacientovi podává uklidňující nitrožilní inj
Splenomegalie je vzácně způsobena primárním onemocněním sleziny. Většinou je vstupním, průvodním a někdy i dominujícím nálezem celkových onemocnění různé etiologie.
Příčiny splenomegalie
Splenomegalie se vyskytuje u řady stavů a chorob s rozdílnými patogenetickými mechanismy:
při reaktivních zvětšeních bílé pulpy jako odpověď na virové, bakteriální, mykotické a parazitární infekce;
při proliferaci krevních elementů při akutních a chronických leukemiích, myelo- a lymfoproliferativních chorobách, při procesech histiocytárního systému;
při vystupňované fagocytární funkci makrofágů u hemolytických anémií (u idiopatické trombocytopenie je splenomegalie vzácná, přestože při ní dochází k destrukci protilátkami pokrytých destiček);
při městnavé (kongestivní) splenomegalii s portální hypertenzí: prehepatální, intrahepatální a posthepatální a při městnavé slabosti srdeční;
při střádacích chorobách a amyloidóze;
při extramedulární hematopoéze;
při procesech vycházejících ze sleziny nebo postihujících slezinu: hemangiomy, tumory sleziny, slezinné cysty, abscesy, tbc aj.
Diferenciální diagnóza splenomegalie
Zevrubné fyzikální vyšetření, uvážlivý výběr laboratorních a pomocných vyšetření.
Anamnéza – je založena na dotazech týkajících se výskytu žloutenky a splenektomie u rodinných příslušníků, na výskyt tuberkulózy u příbuzných a spolubydlících.
Osobní anamnéza se zaměřuje při podezření na infekční onemocnění na epidemiologickou situaci, na pobyty v cizině a u cizinců na oblast, ze které přicházejí. Dále se zaznamenávají B příznaky, jmenovitě horečka, její typ a trvání. Dotazy směřují i na noční pocení (TBC, Hodgkinův maligní lymfom), na úbytek na váze (maligní onemocnění), na rizikové faktory HIV infekce.
Kdy mají antibiotika na měkké tkáně skutečně smysl?
Antibiotika na měkké tkáně mají smysl tehdy, když je přítomna bakteriální infekce.
Rozhodující je klinický obraz – tedy zarudnutí, bolest, otok, lokální teplo a často i celkové příznaky, jako je horečka. Antibiotika jsou určena výhradně k léčbě bakteriálních infekcí, nikoli běžného neinfekčního zánětu. Pokud jsou nasazena správně a včas, mohou zabránit šíření infekce do hlubších struktur a snížit riziko komplikací.
Proč mi lékař nedal antibiotika, když mám otok a bolest?
Otok a bolest samy o sobě ještě neznamenají bakteriální infekci.
Mnoho stavů představuje neinfekční zánět, například po úrazu, přetížení nebo drobném poranění. V takových případech antibiotika nepomohou a mohou být spíše na škodu. Lékař posuzuje dynamiku obtíží, přítomnost zarudnutí, hnisání a celkové příznaky. Pokud tyto znaky chybí, je správné antibiotika nenasazovat.
Jak poznám rozdíl mezi zánětem a infekcí měkkých tkání?
Rozdíl spočívá především v přítomnosti bakterií a rychlosti zhoršování stavu.
Infekce se typicky projevuje rychlým šířením zarudnutí, bolestí a lokálním teplem, často doprovázeným horečkou. Zánět bez infekce bývá stabilnější a reaguje na klid, chlazení nebo protizánětlivá opatření. Infekce se bez léčby většinou zhoršuje, zatímco neinfekční zánět má tendenci se postupně zklidňovat.
Kdy antibiotika na měkké tkáně nestačí?
Antibiotika nestačí zejména v případě vzniku abscesu.
Absces představuje ohraničené ložisko hnisu, kam se antibiotikum dostává jen omezeně. Základní léčbou je jeho otevření a vyprázdnění. Samotná antibiotika absces nevyléčí a mohou vést k prodlužování potíží. Antibiotická léčba má význam pouze jako doplněk k chirurgickému řešení.
Je absces vždy nutné chirurgicky řešit?
Ve většině případů ano, zejména pokud je absces vyzrálý.
Malé, časné abscesy mohou někdy reagovat na konzervativní postup, ale většina abscesů vyžaduje chirurgické otevření. Odkládání zákroku zvyšuje riziko šíření infekce. Včasné chirurgické řešení často vede k rychlé úlevě a kratší celkové době léčby.
Jak rychle se může infekce měkkých tkání zhoršit?
Infekce se může zhoršit během hodin až několika dnů.
Rychlost zhoršování závisí na původci infekce, lokalizaci a celkovém stavu pacienta. Rychlé šíření zarudnutí, nárůst bolesti nebo vznik horečky jsou varovné signály. Čas hraje zásadní roli – včasná léčba může zabránit hospitalizaci a závažným komplikacím.
Kdy je nutná hospitalizace při infekci měkkých tkání?
Hospitalizace je nutná u těžších nebo komplikovaných infekcí.
Typicky jde o případy s vysokými horečkami, rychlým šířením infekce, selháním ambulantní léčby nebo u rizikových paci
Obchodní název antibiotik: Fromilid, Klabax, Klacid, Klaritromycin, Klimicin
Indikace antibiotik: Používají se na infekce dýchacích cest při alergii na betalaktamy a při atypické pneumonii. Klimicin se navíc používá i na břišní abscesy, kožní flegmony a na léčbu osteomyelitidy.
Dávkování antibiotik: Fromilid + Klabax + Klaritromycin: perorálně 250 – 500 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Klacid: perorálně 250 – 500 mg za 12 hodin pro dospělou osobu, nebo nitrožilně 500 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Klimicin: nitrožilně 300 – 600 mg za 6 hodin pro dospělou osobu
Do této skupiny antibiotický látek Makrolidů – erytromycinů patří také ACETYLISOVALERYLTYLOSIN (obchodní název antibiotika Aivlosin), DIRITROMYCIN, ERYTROMYCIN (obchodní název antibiotika Erytrocin), JOSAMYCIN (obchodní název antibiotika Wilprafen), KITASAMYCIN, OLEANDOMYCIN, ROXITROMYCIN (obchodní název antibiotika Rulid), TILMIKOSIN (obchodní název antibiotika Pulmotil), TYLOSIN (obchodní název antibiotika Tylo-Kel), TROLEANDOMYCIN. Tyto antibiotické látky Makrolidů – erytromycinů se používají k léčbě streptokoků, listeriózy, záškrtu, bakteriálního zápalu plic a atypických pneumonií, legionářské nemoci. Makrolidy – erytromyciny mohou v organismu vyvolat nežádoucí účinky jako nevolnost a zvracení, žloutenku, alergické reakce a komorovou tachyarytmii.
časté záněty krčních mandlí – trvalé změny na mandlích,
trvalé čepy na mandlích,
podezření na rakovinu,
časté abscesy,
trvalá hypertrofie mandlí (zvětšení).
Dalšími komplikacemi angíny mohou být:
revmatická horečka – celkové zánětlivé onemocnění, které zasahuje pojivovou tkáň různých orgánů, nejčastěji klouby, srdce, cévy a nervový systém; mezi nimi je nejzávažnějším postižení srdce – jehož následkem bývají vady chlopní a šelest. Šelest se projeví 3–4 týdny po prodělané angíně horečkami (až 40 °C), bolestmi a otoky kloubů, a někdy dokonce selháním oběhu krevního. Do 2 týdnů onemocnění většinou ustupuje, ale často se stává, že se zopakuje. Léčba zahrnuje klid na lůžku, užívání nesteroidních antirevmatik, analgetik (proti bolesti) a antipyretik (proti horečce);
hnisavá angína – rozšíření zánětu do okolí krčních mandlí – tj. když se v tkáni hltanu objeví hnisavý absces (silně bolestivý) provázený otokem. Nemocný naklání hlavu na postiženou stranu, špatně se mu polyká a je mu špatně rozumět („huhňá“). Toto nebezpečné ložisko musí být po odhalení chirurgicky odstraněno;
náhlé postižení ledvin hrozí po přechozené angíně, nejvíce u dětí, u nichž může dojít i na úplné selhání ledvin. Přestanou-li ledviny pracovat, tj. když nezajistí vylučování odpadních látek a vody z těla, vznikají otoky, dalšími symptomy jsou bledá barva kůže, vysoký tlak krevní, pocity na zvracení či zvracení. Selhání ledvin by bez léčby vedlo k městnavému selhání srdce, otoku plic, poruchám srdečního rytmu, křečím až bezvědomí.
Klasickými komplikacemi Crohnovy choroby jsou zde již zmiňované fistule a neprůchodnosti střeva. Problémem můžou být i abscesy, nebo vznik rakoviny. U některých pacientů se projevuje i nedostatečný příjem potravin (tím pádem i vitamínů a dalších nutných živin).
Crohnova choroba a sport
Diagnóza Crohnovy choroby vždy neznamená konec se sportem, než se pacient rozhodne se sportem „seknout“ měl by se poradit s lékařem. Ten mu nejlépe poradí, jestli daný sport může nadále provozovat a v jaké míře, případně jestli se má přeorientovat na jinou fyzickou aktivitu.
Hlavní je, že všichni odborníci se shodují, že úplné vynechání sportu není pro pacienta žádoucí. Sport má totiž nejen příznivý vliv na zdravotní stav pacienta, ale také i na jeho psychiku. Je třeba si také uvědomit, že dnes řada vrcholových sportovců trpí tímto onemocněním, ať už se jedná o hokejisty, nebo o triatlonisty. A nijak výrazně je to ve sportu neomezuje.
Důležité je při každé fyzické aktivitě si neustále hlídat pitný režim, aby nedošlo k narušení rovnováhy tekutin a elektrolytů, což se lidem se sníženou schopností přijímat dostatek živin může stát. Vesměs tedy platí, že fyzická aktivita se doporučuje, jaká a v jaké míře ale závisí na stavu onemocnění.
Crohnova choroba alkohol
Pacienti trpící Crohnovou chorobou by se měli raději konzumaci jakéhokoliv alkoholu (to i piva a vína) vyvarovat. U řady z nich totiž pak dochází ke zhoršení příznaků. Pokud se tedy nacházejí v mírnější fázi onemocnění, může konzumace alkoholu u nich vyvolat těžší fázi. Zároveň konzumace alkoholu obvykle u pacientů zhoršuje všechny příznaky tohoto onemocnění, ať už se jedná o průjmy, zvracení, vředy, podvýživu, záněty a onemocnění jater.
Další nevýhodou konzumace alkoholu u tohoto onemocnění je, že u některých léků na Crohnovu nemoc dochází ke kontraindikaci.
Samozřejmě není vždy nutné alkohol zcela vynechat. Výjimečné symbolické přiťuknutí na oslavě by nemělo způsobit až takové problémy. Je ale důležité si uvědomit, že každý člověk je jiný a u každého člověka se nemoc projevuje jinak, stejně tak jí zhoršují různé potraviny, stejně tak je to i s množstvím alkoholu. A proto obvykle lékaři radí raději konzumaci alkoholu neriskovat.
