Ucpávání cév se v současné době stává stále častějším problémem, dalo by se již téměř mluvit o epidemickém rozsahu. V USA dojde každý rok k více než milionu infarktů. Ročně dochází téměř k 700 000 úmrtí na koronární nemoc srdeční, což je více úmrtí, než způsobuje jakákoliv jiná nemoc, včetně všech druhů rakoviny. Muži jsou k onemocnění koronárních cév a k infarktu myokardu náchylnější než ženy. Po příchodu menopauzy však u žen ochranný účinek jejich pohlaví mizí.
Příčiny
Příčinou je takzvaný aterosklerotický proces. S tím, jak tento proces pokračuje, se začínají objevovat fibrózní pláty, které jsou větší, tužší a někdy mají chrupavčitou strukturu. Většinou zasahují do průsvitu cévy a tím ji zužují. Tyto procesy v cévě pak mohou ve finále vyvolat takzvané komplikované léze, které vznikají z fibrózních plátů. Fibrózní pláty pak mohou masivně kalcifikovat a poškozovat strukturu cévy. Poškozená místa v cévě se tak stávají rizikem pro vznik trombu (krevní sraženina). Trombóza je následně příčinou náhlého cévního uzávěru.
Z praktického hlediska můžeme dělit ateroskleroticképláty na stabilní a nestabilní. Stabilní plát se vyznačuje nízkým obsahem tuků. Strukturu má pevnější a většinou neohrožuje následnou trombózou. S nestabilním plátem je ovšem situace jiná. Vyznačuje se vysokým obsahem tuku a často může praskat. Často z něho vzniká trombóza, která se pak projeví akutní cévní příhodou.
Ve svém příspěvku OPERACE OČÍ NA KLINICE HORNÍ POČERNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela.
Dobrý den, mám velkou prosbu, kdyby měl někdo s touto klinikou zkušenosti, tak sem s nimi. Nutně potřebuji operaci obou očí a zatím mám na kliniku zálusk, ale neznám nikoho kdo by u nich operaci podstoupil a mám z celkové procedury celkem velký strach, proto budu ráda, za jakékoliv názory, zkušenosti..:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel LucieA.
Dobrý den, před 3 lety jsem zde podstoupila operaci očí - odstranění dioptrií a za mě naprostá spokojenost. Jedna z nejlepších investit v mém životě a to mě jako učitelku stála 2 měsíční platy
Nejprve si je dobré uvědomit, co to vlastně cholesterol je.
Cholesterol je látka, která se v lidském těle podílí na zpracování tuků, na tvorbě buněk i žlučové kyseliny, a také i na produkci hormonů. To znamená, že lidské tělo nezbytně potřebuje cholesterol pro své fungování. Problémem ale je, že se cholesterol ukládá do cévních stěn (ateroskleroticképláty = tukové pláty v cévách), a tím se céva zužuje a zároveň se snižuje i její pružnost. Pokud je céva zúžená, hrozí u ní, že se nakonec ucpe a nebude tudy moci protékat krev, čímž dojde k nedostatku kyslíku v místech, kam céva krev s kyslíkem dodávala. Lékaři nesledují tedy jen hodnoty cholesterolu, ale sledují i stav těchto cholesterolových plátů v cévách, jak jsou velké, kolik jich je, jestli hrozí jejich prasknutí atd. Cholesterol je tedy pro lidské tělo důležitý, ale stejně tak je důležité jeho množství v lidském těle, aby nedocházelo k příliš velkému zúžení cév, a tím se také zabránilo různým kardiovaskulárním onemocněním, cévním onemocněním a mozkové mrtvici, které by mohlo vyšší množství cholesterolu (a tím i zvýšené množství ucpaných cév) způsobit. Vysoký cholesterol v České republice postihuje až 70 % dospělých.
Ve svém příspěvku OPERACE OČÍ NA KLINICE HORNÍ POČERNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela.
Dobrý den, mám velkou prosbu, kdyby měl někdo s touto klinikou zkušenosti, tak sem s nimi. Nutně potřebuji operaci obou očí a zatím mám na kliniku zálusk, ale neznám nikoho kdo by u nich operaci podstoupil a mám z celkové procedury celkem velký strach, proto budu ráda, za jakékoliv názory, zkušenosti..:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel LucieA.
Dobrý den, před 3 lety jsem zde podstoupila operaci očí - odstranění dioptrií a za mě naprostá spokojenost. Jedna z nejlepších investit v mém životě a to mě jako učitelku stála 2 měsíční platy
Zanesené cévy jsou důsledkem procesu zvaného ateroskleróza. Dochází při něm k ukládání tukových látek, zejména LDL cholesterolu, do cévní stěny. Postupně vznikají ateroskleroticképláty, které zužují průsvit cévy a omezují průtok krve.
Nejvíce ohroženy bývají věnčité tepny srdce, krční tepny a cévy dolních končetin. Pokud dojde k náhlému uzávěru cévy, může vzniknout infarkt nebo cévní mozková příhoda.
Zvápenatění cév je pokročilé stadium aterosklerózy. V cévní stěně se postupně ukládají tuky, cholesterol, vápník a zánětlivé buňky, čímž vznikají ateroskleroticképláty. Ty zužují průsvit cév a snižují jejich pružnost.
Postižené cévy pak hůře reagují na změny krevního tlaku a zvyšuje se riziko jejich úplného uzávěru.
Nejčastěji postižené cévy
věnčité tepny (riziko infarktu)
krční tepny (riziko mrtvice)
tepny dolních končetin (klaudikace, bolest při chůzi)
Lék na pročištění ucpaných cév a snížení cholesterolu
Pokud jsou ve vašich cévách již přítomny velké ateroskleroticképláty, pak lidové prostředky a babské rady nepomohou. Bude vám předepsán jeden z léků na snížení hladiny cholesterolu v krvi, což mohou být:
statiny – snižují tvorbu cholesterolu v játrech a snižují hladinu v krvi;
deriváty kyseliny fibrské (fibráty)– mají stejný účinek jako statiny;
nenasycené mastné kyseliny – zrychlují vylučování cholesterolu a dalších aterogenních tuků.
Lék Crestor je medikamentem, který dokáže uvolnit již ucpané cévy, zatímco ostatní léky působí pouze preventivně. Funguje u osmdesáti procent pacientů a může tak zachránit miliony lidských životů. Většina pacientů by již nepotřebovala bypass a další operace spojené se zúženými tepnami. Pokud se podá lék nemocným lidem, riziko infarktu spadne téměř na nulu. Lék Crestor byl původně vyvinutý ke snížení hladiny cholesterolu v krvi, odborníci ovšem nyní zjistili, že jeho vyšší dávky mohou rozpouštět v cévách tuk.
První příznaky aterosklerózy mohou být přítomny již u dětí v podobě tukových proužků, které se nalézají ve vnitřní stěně velkých cév. Stabilní pláty postupně zužují cévní průsvit a dávají tak vznik typickým námahovým bolestem na hrudi, například u nemocných trpících anginou pectoris. Nestabilní pláty se manifestují nestabilní anginou pectoris nebo infarktem myokardu. Zúžení cév vyvolává onemocnění, jako je srdeční infarkt, cévní mozková mrtvice, selhávání ledvin, angina pectoris, nedostatečné prokrvení dolních končetin a porucha srdečního rytmu. Taktéž impotence, což je ztráta sexuálních schopností u muže, je výsledkem aterosklerotického onemocnění cév, které zásobují krví penis a nervy umožňující při pohlavním vzrušení erekci. 34 procent mužů ve středním věku trpí impotencí. Zbývá jen určit, kolik těchto případů je důsledkem onemocnění cév. Pro muže by měla hrozba tohoto onemocnění znamenat větší motivaci k lepší péči o vlastní zdraví než riziko mozkové mrtvice nebo infarktu. Snížený přívod krve do ledvin způsobený zúženými cévami má za následek zvyšování krevního tlaku a selhávání ledvinové funkce. Trpí-li nohy nedostatkem nepostradatelných živin, chůze se stává bolestivou. Nakonec může vzhledem k nedostatečnému prokrvení dojít k odumření chodidla i celé nohy, tedy ke vzniku gangrény, což samozřejmě vyžaduje amputaci.
Při angině pectoris pacient trpí akutní svíravou bolestí za hrudní kostí, která vzniká při nedostatečném prokrvení srdce. Srdce může trpět kyslíkovým deficitem v případě, že jsou koronární tepny, které srdce zásobují okysličenou krví, zúžené a nejsou tak schopny k srdci přivést tolik kyslíku, kolik právě sval potřebuje ke své činnosti. Když je navíc tato činnost zvýšená nad normu (například při námaze, chůzi, stresu), jsou požadavky na dostatek kyslíku ještě o mnoho větší. V důsledku tohoto nepoměru mezi dodávkou a spotřebou kyslíku vznikají křeče srdečního svalu, které postižený vnímá jako svíravou či bodavou bolest na hrudníku (nebo jen jako tlak), pálení za hrudní kostí nebo dušnost. Pro bolest je přitom typické, že vystřeluje do levé paže, krku nebo čelisti. Bolesti trvají několik minut a jsou tak intenzivní, že většinou nedovolí v dané činnosti pokračovat. Až po přerušení námahy, zastavení se a prodýchání zpravidla bolesti ustupují. Bolest může být doprovázena i pocity úzkosti, strachu o život a celkové únavy.
Nejčastější příčinou, proč lidé touto nemocí trpí, je takzvaná ateroskleróza (kornatění cév). Při ateroskleróze dochází k ukládání nebezpečných tuků do cévních stěn, které se tím zužují a stávají se pro krev hůře průchozími. Aterosklerotické plaky se mohou vytvářet v jakýchkoli cévách v lidském těle, a tedy i v koronárních tepnách, které zásobují srdce. Rizikovým faktorem aterosklerózy je pak především vysoká hladina cholesterolu v krvi.
Na počátku onemocnění mohou být obtíže jen slabé, takže pocit úzkosti na prsou související se zátěží může a nemusí být příznakem anginy pectoris. Prohlídka lékařem se doporučuje zvláště v případě, existují-li rizikové faktory pro aterosklerózu (například kouření, zvýšený krevní tlak, vysoká koncentrace cholesterolu v krvi). Také nemocní cukrovkou by měli brát i lehké anginózní potíže velmi vážně. Alarmující příznak „bolest“ je u nich v důsledku chronického poškození nervů zřetelně slabší než u lidí bez cukrovky.
I při sexu se zrychluje činnost srdce, obvykle ale ne tak silně jako při tělesné námaze (například při sportu). Sex proto způsobuje záchvaty anginy pectoris jen velmi zřídka.
Glykemie (hladina krevního cukru) kolísá u zdravého člověka mezi hodnotami 3,5–6,5 mmol/l. Její hodnoty lze stanovit z kapky krve. Vysoké ranní glykemie jsou základním příznakem a projevem diabetu. Měření glykemie je proto nejdůležitějším a nejčastějším vyšetřením prováděným u všech pacientů s diabetem. Podle aktuální hodnoty cukru v krvi diabetik ví, kolik si má aplikovat inzulinu či jiného antidiabetika, určí dávky jídla a v neposlední řadě má jistotu, zda jeho léčba probíhá správně, či nikoliv.
Porušená glykemie nalačno (též prediabetes) je stav, při kterém je hodnota glykemie měřená nalačno větší nebo rovna 5,6 mmol/l a menší než 7,0 mmol/l. U pacienta se zvýšenou glykemií nalačno je potřeba provést orální glukózový toleranční test, aby se odhalila případná porušená glukózová tolerance nebo diabetes mellitus.
V závislosti na čase a konzumaci jídla rozlišujeme stav před jídlem – odborně preprandiální, stav v průběhu jídla – prandiální a období po jídle – postprandiální. Čím je hladina krevního cukru vyšší a čím déle trvá, tím je stav pro člověka nebezpečnější, protože se zvyšuje riziko aterosklerózy. Aterosklerotické změny na cévách jsou příčinou infarktu srdce, cévních mozkových příhod a jiných onemocnění.
Denně má každý ukázněný diabetik proto vždy glykemii více než 7 mmol 5–10 hodin!
Neukázněný diabetik má hladinu cukru nad kompenzační hranicí podstatně více hodin a na ještě vyšší a nebezpečnější hodnotě. Toto ale diabetik bez glukometru nikdy nezjistí, pokud jeho glykemie nedosáhne extrémně vysokých hodnot, například 15–20 mmol, a může tak žít dlouhé měsíce v tragickém omylu. Jedna kontrola u diabetologa jednou za čtvrt roku, navíc nalačno, nemusí o této skutečnosti vypovídat. Diabetik může být jen takzvaně „podmíněně zdráv“, a to jen v období, kdy je kompenzován, když jeho glykemie nalačno nepřesáhne 6 mmol a glykemie 2 hodiny po jídle klesne pod 7 mmol. Pokud těchto hodnot nedosáhne, je kromě jiného narušen i jeho imunitní systém!
Jak snížit glykemii nalačno
Diabetik má poškozený metabolismus buněk (látkovou přeměnu), z čehož vyplývá důležitá informace: Dávka potravy je u diabetika strávena bez vzniku škodlivých odpadů jen tehdy, je-li tato dávka malá! Vyšší hladina cukru způsobuje vážné chemické i mechanické změny všech buněk organismu a urychluje zanášení a ucpávání cév a tepen cholesterolem.
Diabetik má mít glykemii nalačno 4–6 mmol, dvě hodiny po jídle 5–7 mmol.
Snížit glykemii lze:
snížením váhy: rozdělením dávek jídla do pěti dávek denně;
Godasal obsahuje kyselinu acetylsalicylovou v nízké dávce, která působí protidestičkově. To znamená, že snižuje schopnost krevních destiček se shlukovat a vytvářet tromby.
Nejde o „ředění krve“ v pravém slova smyslu, ale o snížení rizika vzniku destičkových sraženin, které jsou typické pro aterosklerotické onemocnění cév.
Erysipel má velmi krátkou inkubační dobu, pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí tedy velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době ve většině případů (asi osmdesát procent) kůži na dolních končetinách. Může ale zasáhnout i kůži obličeje (nyní jen dvacet procent případů, dříve byl obličej hlavní lokalitou obtíží), kde je potom poměrně pravidelně rozšířena v oblasti tvarem připomínající motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti, jeho „tělo“ je pak na kořeni nosu (může připomínat motýlovitý erytém při systémovém lupus erytemotodes – lékař musí správně odlišit). Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými symptomy, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě (má vzhled pomerančové kůry). Kůže je výrazně zahřátá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí i k tvorbě erozí, oděrek, prasklin (tento stav nazýváme erysipelas vesiculosum). Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, pak jde o erysipelas abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura neboli purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatné.
Ateroskleróze se také někdy říká nemoc 20. století nebo se řadí mezi civilizační choroby. I když tato označení nejsou zcela přesná, neboť ateroskleróza byla popsána již v 18. století a naši předci se s ní potýkali ještě dříve. Bohužel v moderní době je její masivní nárůst opravdu nepopiratelný. Mohlo by se zdát paradoxní, že je toto onemocnění zvláště ve vyspělých zemích jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Česká republika bohužel není výjimkou. Tato choroba představuje dlouhodobě probíhající degenerativní proces, jehož podstatou je ukládání takzvaných aterogenních látek, zejména lipidů (tuků), ve stěně tepny. Postižená tepna je za normálních okolností hladká, ale při počínající ateroskleróze je poškozena a povrch její vnitřní stěny je zdrsněn. Na této tepně se pak snadno mohou zachytávat aterogenní látky přinášené krví. Látky, které se zachytí, se postupně hromadí a začínají způsobovat zúžení průsvitu tepny, nebo dokonce její uzavření. Krev tedy nemůže dostatečně proudit do další části těla, kterou má postižená tepna za úkol zásobovat.
Příčiny vzniku
Na vzniku a dalším rozvoji tohoto onemocnění se podílí více faktorů, které lze rozdělit do tří hlavních skupin, ve velké většině úzce souvisí se špatným životním stylem a zlozvyky mnohých lidí v dnešní době. V prvé řadě to je nadbytek aterogenních (aterosklerózu tvořících) látek v krvi. Za tyto látky považujeme především lipidy (cholesterol, fosfolipidy, triglyceridy). Nadbytek těchto látek je způsoben poruchou jejich metabolismu v organismu, nebo je ve vysoké míře přijímáme potravou. Druhým činitelem způsobujícím tuto chorobu je porucha endotelu (výstelky) uvnitř tepny. Tato porucha může způsobit místní tvorbu krevních sraženin, které zúží, či úplně ucpou tepnu. Pod poslední příčinou nalezneme řadu činitelů, které vzniku aterosklerózy napomáhají, jsou to například vysoký krevní tlak, obezita, kouření, genetické faktory, stres, hyperlipoproteinémie, cukrovka a podobné poruchy metabolismu cukrů. Aterosklerotická choroba má několik stupňů vývoje. První stupeň se nazývá lipoidní (tukové) skvrny. Jsou to žlutavě zbarvená ložiska ve stěně tepny, složená především z cholesterolu. Další fází jsou fibrózní a ateromové pláty, což jsou opět žlutavá ložiska, která již ale nejsou hladká, vystupují nad povrch stěny a obsahují řídký mastný obsah. Jestliže se krycí vrstva ateromového plátu rozpadne, jeho obsah se vyplaví krví a v tepenné stěně vznikne „ateromový“ vřed, který tuto cévu poškozuje. V místě poškozeném tímto aterosklerotickým procesem se druhotně začne tvořit trombus neboli krevní sraženina, která výrazně zužuje průsvit tepny. Poslední fází je zvápenatění, kdy se v postiženém úseku cévy ukládají vápenaté soli a ložisko tvrdne.
Doporučená hladina celkového cholesterolu (takzvaná cholesterolemie) v krvi je do 5,00 mmol/l (milimolů na litr). Hladina od 5,01 do 6,5 mmol/l je označována za zvýšenou. Lidé s touto hladinou cholesterolu by si měli více všímat svého jídelníčku a upravit svůj životní styl. Nad 6,5 mmol/l je hladina označována jako riziková. Lidem s takto vysokým cholesterolem hrozí větší riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, proto by měli být v péči lékaře.
V případě zvýšené hodnoty je důležité znát nejen svůj celkový cholesterol, ale také takzvanou hladinu hodného HDL a zlého LDL cholesterolu v krvi. Zvýšená hladina LDL cholesterolu (nad 3 mmol/l) totiž způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách, kde tvoří sklerotické pláty. Tím cévy ztrácejí pružnost a zužuje se prostor pro průtok krve. HDL cholesterol má naopak ochrannou funkci, neboť krev zbavuje nadbytečného cholesterolu (odvádí ho zpět do jater, kde je metabolizován).
Syfilis: Také syfilis vytváří na rtech tvrdý vřed. Pokud nemoc postoupí do dalšího stadia, vznikají mokvavé pláty na rtech, sliznici tváří, na jazyku a v koutcích úst. Třetí stadium přináší destrukci tkání.
Herpetická stomatitida (herpetický zánět ústní sliznice), gingivostomatitida (zánět dásní a ústní sliznice), retní opar (herpes labialis): Jsou onemocnění, která mají stejného původce. Tím je herpes virus – virus oparu (HSV). Na první setkání s tímto virem reaguje každý organismus jinak, u některého jedince se prvoinfekce projeví jen jako lehká viróza (mrzutost, únava, mírně zvýšená teplota), ale u jiného může vyvolat těžké postižení celkového stavu s vysokými horečkami a nezbytným pobytem v nemocnici. Virus pak dále přežívá v epitelových buňkách a při jeho aktivaci vznikají typické puchýřky (opar).
Pnutí lýtek se nejčastěji vyskytuje u problému cévního, nervového, svalového nebo kostního. Pnutí cévního původu může být způsobeno aterosklerózou tepen (ischemická choroba dolních končetin), kdy se tepny „ucpávají“ tukovými pláty, jindy je příčinou zánět žil, žilní trombóza, křečové žíly či blokáda mízního řečiště. Prudké pnutí působí také embolizace do končetinových tepen. Pnutí nervového původu pak vzniká při cukrovce (diabetická neuropatie), případně drážděním nervových kořenů například při výhřezu ploténky. Pnutí lýtek svalového původu se vyskytuje po svalové zátěži nebo při akutních infekcích. Do lýtka se může šířit pnutí způsobené patologickým procesem v kostech (nádory) a kloubech (artróza).
Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků Streptococcus pyogenes. Tyto mohou běžně způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo. Ve výjimečných případech mohou onemocnění růže způsobovat i stafylokoky, a to Staphylococcus aureus, který je původcem mnoha jiných onemocnění po celém těle. Ve velmi výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, a to především u pacientů se sníženou imunitou. Onemocnění postihuje častěji ženy, ale u mužů se většinou projeví dříve.
Onemocnění růže má velmi krátkou inkubační dobu, v podstatě pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době asi v osmdesáti procentech kůži na dolních končetinách. Onemocnění může také zasáhnout pokožku obličeje. Charakteristickým znakem onemocnění v obličeji je poměrně pravidelné rozšíření infekce ve tvaru připomínajícím motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti a jeho tělo je pak na kořeni nosu. Vstupní branou infekce jsou čerstvá nebo stará poranění.
Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými příznaky, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě, kdy má vzhled pomerančové kůry. Kůže je výrazně teplá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí k tvorbě erozí. Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, mluvíme o erysipelu abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura, purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné mízní uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatatelné.
Zde můžete vidět obrázek, jak vypadá růže na kůži.