VEPŘOVÁ LÍČKA NA SMETANĚ

Dna je chronické onemocnění, které se vyznačuje zvýšeným množstvím kyseliny močové ve tkáních těla. Kyselina močová se usazuje zejména v kloubu palce u nohy, ale náchylné k jejímu ukládání mohou být i jiné klouby. Kyselina močová je vedlejší produkt rozkladu některých potravin, dna tedy úzce souvisí s výživou, jako je přejídání, avšak na jejím vzniku se mohou podílet i další faktory, např.: některé léky, stres, operace nebo poranění kloubu, infekce, časté rentgenování určitého kloubu při jiné nemoci.

Zdroj: článek Jídelníček při dně s ohledem na puriny

Poradna

V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ KŮŽE PO CELÉM TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Yvonna Grygerová.

Posledních asi 14 dní se mi na celém těle střídavě oběvují zčervenalé plochy, nejvíce na rukou a nohou, ale i na krku, břiše, obličeji.dnes večer mě strašně svedily celé šlapky nohou, po osprchování svědí celé koleno. Nejvíce se toto svědění projeví buď hned po probuzení nebo večer doma při sledování televize to začne svědit a když se poškrabu, tak to ihned napuchne a zčervená, jako po popálení jedovatou trávou.
před těmito asi 14 dny jsem začala brát doplněk stravy z Nahrinu který se jmenuje ArtiFit Caps Plus na podporu chrupavek.obsahuje glukosamin solfát sodný, chondroitin sulvát sodný,hydroxypropylmetylcelulóza, hydrolyzovaná vepřová želatina,kukuřičný škrob, extrakt z harpagofytu ležatého, citrát manganatý, citrát měďnatý,chlorid chromitý.
Dále jsem jedla denně 2-3 mandarinky, tak si myslím, že by to mohlo být z těchto dvou věcí.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Tohle bych viděl spíše jako kontaktní dermatitidu nebo svrab, než následek konzumace přípravku na klouby a mandarinek. Příčinou může být časté koupání, pěna do koupele, prášek na praní, aviváž, tělové mléko, a tak dále. U svrabu zase stačí jízda veřejnou dopravou a sednutí si na polstrovanou sedačku. Nejlépe uděláte, když zajdete na kožní a necháte si to tam vyšetřit. Tak se toho nejrychleji zbavíte.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Svědění kůže po celém těle

Obsah purinů v potravinách - tabulka

Množství purinů je vyjádřeno množstvím kyseliny močové v mg na 100 gramů dané potraviny. Jednoduše, čím více mg, tím hůře pro dnu.

Potraviny s nejvyšším množstvím purinů (nad 400 mg)

• Theobromin (syn: teobromin, xanteóza), obsahuje ho kakao a čokoláda - 2 300 mg
• Pivovarské kvasinky - 1 810 mg
• Telecí brzlík - 1 260 mg
• Uzený šprot - 804 mg
• Skopová slezina - 773 mg
• Pekařské droždí - 680 mg
• Hovězí játra - 554 mg
• Vepřové srdce - 530 mg
• Vepřová slezina - 516 mg
• Vepřová játra - 515 mg
• Lesní houby (měřeno na sušených houbách) - 488 mg
• Rybičky olejovky, sardinky v oleji - 480 mg
• Telecí játra - 460 mg
• Hovězí slezina - 444 mg
• Vepřové plíce - 434 mg

Potraviny s vyšším obsahem purinů (100 až 400 mg)

• Hovězí plíce - 399 mg
• Sardinky - 345 mg
• Telecí slezina - 343 mg
• Vepřová ledvina - 334 mg
• Pstruh - 297 mg
• Tuňák v oleji - 290 mg
• Ledviny - 269 mg
• Tuňák - 257 mg
• Hovězí srdce - 256 mg
• Kuřecí játra - 243 mg
• Okoun - 241 mg
• Skopové srdce - 241 mg
• Sardel neboli ančovičky - 239 mg
• Fazole mungo suché - 222 mg
• Sleď z umělého chovu - 219 mg
• Telecí ledviny - 218 mg
• Sleď z Atlantiku - 210 mg
• Koňské maso - 200 mg
• Sojové boby suché - 190 mg
• Jikry sledě - 190 mg
• Jehněčí svalovina - 182 mg
• Halibut - 178 mg
• Kuřecí prsa i s kůží - 175 mg
• Telecí svalovina - 172 mg
• Losos - 170 mg
• Mák suchý - 170 mg
• Vepřová svalovina - 166 mg
• Husa - 165 mg
• Jitrnice - 165 mg
• Treska tmavá - 163 mg
• Kapr - 160 mg
• Hovězí jazyk - 160 mg
• Vepřová kýta - 160 mg
• Vepřová svíčková - 150 mg
• Krůtí maso s kůží - 150 mg
• Telecí plíce - 147 mg
• Krevety hnědé - 147 mg
• Makrela - 145 mg
• Vepřové kotlety s kostí - 145 mg
• Kaviár - 144 mg
• Slunečnicové semínko - 143 mg
• Štika - 140 mg
• Vepřová plec - 140 mg
• Telecí kotlet s kostí - 140 mg
• Telecí maso - 140 mg
• Treska jednoskvrnná - 139 mg
• Kachna - 138 mg
• Zvěřina nohy - 138 mg
• Vepřový jazyk - 136 mg
• Hřebenatka islandská - 136 mg
• Hovězí svalovina - 133 mg
• Králičí maso s kostma - 132 mg
• Ryba jazyk obecný - 131 mg
• Šunka vařená - 131 mg
• Fazole bílé suché - 128 mg
• Čočka suchá - 127 mg
• Hovězí plec - 120 mg
• Hovězí vysoký roštěnec -

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jídelníček při dně s ohledem na puriny

Příběh

Ve svém příspěvku CO NEJÍST PŘI CUKROVCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.

Dodrý den prosím prostudujte si ,která masa jsou tučná ,kuřecí je tučné víc než vepřová kýta.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Co nejíst při cukrovce

Co má střední obsah purinů

STŘEDNĚ VYSOKÁ HODNOTA PURINŮ = 100 až 400 mg na 100 g

U potravin jsou uvedeny tyto veličiny:

U potravin jsou uvedeny tyto veličiny: celkem purinů v mg na 100 g (průměr) a výživná hustota v mg/M:

• fazole bílé, suché 128; 127,1
• sója suchá 190; 139,1
• hovězí maso 120; 192
• hovězí maso, filé 110; 216,4
• hovězí maso, přední žebro 120; 185,4
• hovězí maso, svaly 133; 292,1
• hovězí maso, hovězí pečeně, svíčková 110; 201,4
• hovězí maso, rameno 110; 203,9
• černé fazole mungo, suché 222; 194,3
• kaviár (pravý) 144; 141,6
• kuře (prsa s kůží) 175; 288,4
• kuře (pečené kuře), průměr 115; 165,8
• vařená slepice, průměr 159; 149,2
• kuře, stehno s kůží, bez kostí 110; 152,2
• kachna, průměr 138; 146,2
• sardel 239; 560
• kapr 160; 330,9
• ryba průměr 109; 335,9
• treska jednoskvrnná 139; 425,2
• halibut 178; 439,9
• sleď obecný 190; 342,4
• sleď atlantik 210; 216,9
• sledě obecně 219; 197,6
• makrela 145; 191,2
• okoun 110; 311,3
• okouni obecně 241; 544,1
• treska tmavá 163; 473,4
• losos 170; 202
• sardinky 345; 693,2
• pstruh 297; 686,7
• tuňák 257; 273,7
• tuňák v oleji 290; 246,2
• husa 165; 116,7
• hrozny, sušené, rozinky 107; 86,4
• šunka, vařená 131; 248,1
• srdce ovce 241; 367,6
• koňské maso 200; 438,8
• ledviny 218; 419,6
• jehněčí maso (pouze svaly) 182; 371
• čočka suchá 127; 93,8
• lněné semínko 105; 67,4
• játra kuře 243; 426,3
• humr 118; 346,4
• plíce 147; 389,1
• slávky 112; 391,5
• hovězí srdce 256; 504,3
• hovězí ledvina 269; 569,5
• hovězí plíce 399; 961,4
• hovězí jazyk 160; 186
• hrách suchý 109; 84,2
• vepřová ledvina 334; 784,5
• vepřový jazyk 136; 208,2
• štika 140; 406,7
• semeno máku suché 170; 86
• vepřové břicho 100; 92,3
• vepřové břicho, syrové, uzené, sušené 127; 82,6
• vepřová kotleta s kostí 145; 260
• vepřová líčka 140; 170,4
• vepřová panenka 150; 334,8
• vepřové s kostí (zadní stehno) 120; 155
• vepřové stehno (zadní stehno) 160; 357,4
• vepřové svaly 166; 374,9
• vepřové rameno s kůží (lopatka) 150; 165,2
• králičí maso, průměr s kostí 132; 207,7
• králík/zajíc (průměr) 105; 219,4
• klobása „jagdwurst“ 112; 127,8
• salám německý 104; 65,9
• játrový salám 165; 122,2
• párky z vepřového masa 101; 80,2
• hřebenatka 136; 505,8
• krevety 147; 397,9
• slezina obecně 343; 815,9
• slunečnicové semeno, suché 143; 59,5
• telecí kotleta, kotleta s kostí 140; 309,6
• telecí filé 140; 347,3
• telecí koleno s kostí 150; 353,2
• telecí stehno s kostí 150; 310,2
• telecí maso, pouze svaly 172; 438,7
• telecí, krk s kostí 150; 326,9
• telecí rameno 140; 309,3
• zvěř

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Tabulka potravin podle obsahu purinů

Jin a jang potraviny

Všechny potraviny, nápoje a byliny byly taoisty před tisíci lety rozřazeny podle termických účinků na organismus (jin/jang). Kategorie „studené“, „osvěžující“, „neutrální“, „zahřívající“, „horké“ nesouvisí tolik s tím, zda jíme jídlo teplé nebo studené. V první řadě se posuzuje, jak potravina působí na rovnováhu jin/jang v nás. Rajčata, cuketa nebo brokolice vnitřní prostředí organismu zchladí, i když je jíme tepelně upravené. Maso umocní jangový účinek vývaru. Proto uvnitř prohřeje i vlažná polévka. Mátový čaj (jin) nás ochladí a osvěží, i když je vlažný. Zázvorový (jang) nás zahřeje i studený.

Dlouhodobě nevyvážená konzumace potravin má na organismus negativní vliv. Nevhodně nastavený jídelníček vede ke stagnaci čchi („přehřívání motoru“) nebo jejímu nedostatku („postupné vybíjení baterek“). To se podepíše na našem vzhledu i na tom, jak se cítíme. Jin/jang se nabízí jako výborný pomocník k vytvoření harmonizujícího pokrmu. Hlavní tajemství čínské tradiční nauky o výživě tkví v umu připravit na základě znalostí o jin a jang termicky vyvážené jídlo. Kdo se seznámí s termickým účinkem potravin, vyhne se nejběžnějším chybám ve výživě a získá návod k trvalému udržení zdraví.

Pro běžného smrtelníka neasijského původu je tento způsob uvažování příliš složitý, je rozumné se snažit najít výrazy, které jsou co nejbližší indoevropskému jazyku, nejlépe v jednoslovném podání. Protože je naším záměrem na tomto místě objasnit vztah ke stravě, můžeme ve zjednodušeném pojetí výrazu jin přisoudit význam uvolňující a k jang zpevňující.

Smysl obou pojmů ve vztahu vlivu potravin na trávení a současně dopadu na metabolismus je tak velmi jednoduchý. Potraviny, které mají uvolňující tendenci (například luštěniny, ovoce, zelenina, houby, mléko, káva, alkohol, sladkosti), způsobují dilataci (rozšíření, roztažení) některých tkání a orgánů. Typickými příklady jsou alkohol, který roztahuje cévy, tuky uvolňující produkci žluči či vláknina uvolňující střevní pochody. Současně tím dochází k uvolňování energie z těla, což v extrému vede k únavě a apatii, tedy pomalosti. V kontextu s tím má uvolňující tendence vliv na termické pochody v těle (takové potraviny obecně ochlazují).

Naopak potraviny se zpevňujícím vlivem (maso, vejce, některé mléčné výrobky, sůl) vedou metabolické pochody k dějům, kdy dochází například ke zvyšování svalového napětí („zpevňují“ se svaly), tlaku (krevního), hustoty (kostí, stolice).

Moderní věda umí tyto děje biochemicky vysvětlit (poměry vápníku a hořčíku ve stravě, množství bílkovin a jejich struktura, obsah soli ve stravě a z ní vyplývající změna poměrů mezi sodíkem a draslíkem a pod

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jin a jang

Hovězí na houbách v pomalém hrnci

Ingredience: 1 kg hovězího zadního nebo předního, 1 plechovka žampionů (600 g), 1 smetana ke šlehání, 1 hovězí bujon, 1 větší cibule, sůl, pepř, houbové koření, hladká mouka, voda

Postup: Oloupanou cibuli nakrájíme na malé kostičky a vložíme ji na dno pomalého hrnce. Omyté maso nakrájíme na plátky, osolíme a opepříme. Maso obalíme v hladké mouce a položíme ho na cibuli v pomalém hrnci. Přidáme žampiony, nadrobený bujon, posypeme houbovým kořením, podlijeme vodou tak, aby bylo maso z větší části ponořené. Pomalý hrnec zapneme na II. stupeň na 3-4 hodiny nebo na I. stupeň na 5-6 hodin. Zhruba půl hodiny před koncem vaření přidáme rozmíchanou mouku s vodou a ještě necháme trochu povařit. Kdo chce omáčku jemnější, místo ve vodě rozmíchá mouku ve smetaně. I bez smetany je ale jídlo výborné. Podáváme s těstovinami či rýží.

Zdroj: článek Hovězí na houbách nejen od Pohlreicha