Padají vám vlasy, máte roztřepené konečky a vlasy zeslabené? Možná vám chybí zinek. Zinek je důležitá minerální látka pro podporu imunity, zdravé plodnosti a pro udržení svěží a jemné pokožky, vlasů i nehtů. Nedostatek zinku se projevuje únavou, kožními problémy, náchylností k respiračním onemocněním a zhoršenou plodností. Škodí nám však i nadbytek zinku.
Zinek v potravinách
V lidském organismu má zinek důležitou úlohu jako součást velké řady enzymů. Dostatek zinku v potravinách je důležitý pro správnou činnost imunitního systému. Zinek podporuje hojení ran, tvorbu řady hormonů, léčbu zánětů a uchovávání inzulínu. Mezi důležité zdravotní účinky zinku patří ochrana organismu před nachlazením. V dostatečném množství se zinek vyskytuje v potravinách bohatých na bílkoviny, zejména v hovězím, vepřovém a drůbežím mase, vejcích, játrech a mořských plodech. Mezi potraviny obsahující velké množství zinku patří také obilniny, fazole, sýry a ořechy, ale tyto přírodní zdroje poskytují zinek ve formě hůře přijatelné pro lidský organismus. Pokud tyto potraviny příliš nekonzumujete, poskytnou vám optimální denní dávku zinku doplňky stravy. V doplňcích stravy je zinek nejčastěji kombinován s hořčíkem a vápníkem.
Obsah zinku v potravinách:
chléb pšenično-žitný – obsah Zn [mg.kg-1] 12;
ječmen – obsah Zn [mg.kg-1] 25;
jogurt – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2–4,6;
kroupy ječné – obsah Zn [mg.kg-1] 20;
krupice hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 5,6;
hovězí kýta – obsah Zn [mg.kg-1] 6,5;
vepřový bok – obsah Zn [mg.kg-1] 33;
vepřová kýta – obsah Zn [mg.kg-1] 37;
vepřová krkovice – obsah Zn [mg.kg-1] 48;
vepřová plec – obsah Zn [mg.kg-1] 57;
mléko acidofilní – obsah Zn [mg.kg-1] 3,3;
mléko plnotučné – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2;
mléko sušené – obsah Zn [mg.kg-1] 36;
mouka pšeničná hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 7,3;
mouka pšeničná polohrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 4,8;
V naší poradně s názvem ČÍM ZKLIDNIT PODRÁŽDĚNÝ ŽLUČNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Čím zklidnit podrážděný žlučník
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud máte pocit podráždění žlučníku (často popisované jako tlak nebo nepříjemné pocity pod pravým žebrem, nevolnost nebo nadýmání), existují některá bezpečná domácí opatření, která mohou pomoci zmírnit příznaky. Tato opatření nenahrazují lékařské vyšetření, zejména pokud je bolest silná, přetrvávající nebo se zhoršuje.
Co často pomáhá zklidnit podráždění žlučníku
1. Dočasně přejděte na dietu s velmi nízkým obsahem tuku
Toto je obvykle nejrychlejší způsob, jak snížit podráždění žlučníku.
Vhodné jsou:
- Vařené brambory
- Rýže, toast
- Dušená zelenina
- Libové drůbeží maso nebo tofu
- Čiré polévky
Vyhněte se:
Smaženým jídlům
Sýru, máslu, smetaně
Tučnému masu
Vejcům (mohou u některých lidí spouštět podráždění)
Žlučník se nejsilněji stahuje v reakci na tuky, takže snížení příjmu tuků ho může uklidnit.
2. Teplý obklad nebo vyhřívací podložka
Teplý (ne horký) obklad na pravou horní část břicha může zmírnit křeče a nepohodlí.
3. Hydratace
Popíjejte teplou vodu nebo bylinné čaje (mátový, heřmánkový, zázvorový).
Vyhněte se:
Alkoholu
Velmi slazeným nápojům
Velkým, těžkým jídlům
4. Menší, častější jídla
Konzumace velkých jídel vyvolává silnější kontrakce žlučníku. Zkuste jíst 5–6 malých jídel po dobu několika dní.
5. Po jídle se vyhněte ležení naplocho
Po jídle zůstaňte 1–2 hodiny ve vzpřímené poloze, abyste snížili tlak a příznaky podobné refluxu.
6. Lehký pohyb
Pomalá chůze po jídle může pomoci s trávením a snížit zátěž žlučníku.
Příznaky vyžadující lékařskou pomoc
Vyhledejte pomoc co nejdříve, pokud máte:
- Neustálou nebo silnou bolest v pravé horní části břicha trvající déle než 1–2 hodiny.
- Bolest vyzařující do ramene nebo zad.
- Horečku nebo zimnici.
- Zežloutnutí kůže nebo očí.
- Zvracení, které neustává.
- Tmavou moč nebo bledou stolici.
Toto může naznačovat žlučové kameny, zánět (cholecystitidu) nebo obstrukci žlučovodu, což vyžaduje okamžitou léčbu.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ KŮŽE PO CELÉM TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Yvonna Grygerová.
Posledních asi 14 dní se mi na celém těle střídavě oběvují zčervenalé plochy, nejvíce na rukou a nohou, ale i na krku, břiše, obličeji.dnes večer mě strašně svedily celé šlapky nohou, po osprchování svědí celé koleno. Nejvíce se toto svědění projeví buď hned po probuzení nebo večer doma při sledování televize to začne svědit a když se poškrabu, tak to ihned napuchne a zčervená, jako po popálení jedovatou trávou.
před těmito asi 14 dny jsem začala brát doplněk stravy z Nahrinu který se jmenuje ArtiFit Caps Plus na podporu chrupavek.obsahuje glukosamin solfát sodný, chondroitin sulvát sodný,hydroxypropylmetylcelulóza, hydrolyzovaná vepřová želatina,kukuřičný škrob, extrakt z harpagofytu ležatého, citrát manganatý, citrát měďnatý,chlorid chromitý.
Dále jsem jedla denně 2-3 mandarinky, tak si myslím, že by to mohlo být z těchto dvou věcí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tohle bych viděl spíše jako kontaktní dermatitidu nebo svrab, než následek konzumace přípravku na klouby a mandarinek. Příčinou může být časté koupání, pěna do koupele, prášek na praní, aviváž, tělové mléko, a tak dále. U svrabu zase stačí jízda veřejnou dopravou a sednutí si na polstrovanou sedačku. Nejlépe uděláte, když zajdete na kožní a necháte si to tam vyšetřit. Tak se toho nejrychleji zbavíte.
Tato tabulka uvádí obsah purinů v jednotlivých druzích masa. Hodnoty jsou uvedeny v mg purinů na 100 g syrové potraviny. Nejde o doporučenou porci. Klinický význam závisí na velikosti porce, frekvenci konzumace, čase během dne a celkovém režimu pacienta.
Z klinické praxe vyplývá, že maso bývá jedním z hlavních zdrojů kumulované purinové zátěže, zejména při pravidelné konzumaci a ve večerních hodinách.
Ingredience: 60 g žluté cibule, 30 g másla, 4 lžíce slunečnicového oleje, 1 lžíce bílé pšeničné mouky, 20 ml brandy nebo bílého vína (volitelně), 300 ml hovězího vývaru, 1 lžíce čerstvého tymiánu (lze použít sušený), 2 lžíce celých černých pepřů (lze použít nakládaný), 900 g vepřové panenky, 1 lžíce dijonské hořčice, 200 ml smetany (33 % tuku), Sůl, Mletý černý pepř. Dále budete také potřebovat alobal.
Postup: Nejprve najemno nakrájejte cibuli. Poté rozehřejte malý hrnec s máslem a 2 lžícemi slunečnicového oleje na středním plameni. Jakmile je tuk horký, přidejte do hrnce cibuli a restujte 3–4 minuty na středním plameni. Po uplynutí stanovené doby přidejte mouku a za stálého míchání vytvořte lehkou jíšku (asi 2–3 minuty).
Když je jíška hotová, nalijte do hrnce brandy nebo víno a nechte asi 30 sekund odstát, aby se odpařil alkohol. Poté přidejte vývar, tymián a černý pepř, důkladně promíchejte, přikryjte pokličkou, snižte plamen na minimum a nechte 18–19 minut mírně vařit za občasného míchání.
Nyní připravte vepřovou panenku: Omyjte ji, osušte, očistěte od blan, osolte, opepřete a potřete dijonskou hořčicí.
Dále předehřejte troubu na 170–175 °C a připravte si plech (⌀ alespoň 27 cm) vhodný do trouby. Nalijte 2 lžíce slunečnicového oleje do pánve a rozehřejte ji na středním plameni. Jakmile je olej horký, vložte vepřovou panenku do pánve a opečte ji na středním plameni 3–4 minuty z každé strany. Po opečení vložte plech do předehřáté trouby a pečte 12–13 minut při 170–175 °C. Hotovou vepřovou panenku vyjměte z trouby a na 6–7 minut ji zabalte do alobalu, aby odpočinula a při krájení nepustila šťávu.
Zatímco je vepřová panenka zabalená v alobalu, dokončete omáčku: Zvyšte plamen na střední, přidejte smetanu, sůl a duste 4–5 minut. Jakmile se omáčka provaří, vypněte plamen a rozmixujte ji tyčovým mixérem do hladka.
Nyní vepřovou panenku vybalte z alobalu a nakrájejte ji na kousky silné asi 1 cm. Pepřovou omáčku nalijte na talíř, položte vepřovou panenku na omáčku a podávejte.
Postup: Panenku nakrájíme na 2 plátky, nařízneme a naklepeme. Mrkev nakrájíme na slabé proužky, jarní cibulku nadrobno, žampiony a hermelín na plátky. Maso osolíme a opepříme. Poklademe na něj slaninu, mrkev, jarní cibulku, část žampionů a hermelín a zabalíme do rolády (aby držela pohromadě, použijeme nit). Rolády opečeme na pánvičce na rozpáleném oleji ze všech stran, poté podlijeme vodou, přiklopíme a pomalu dusíme asi půl hodinky. Maso vyjmeme a uchováváme v teple, do výpeku vložíme zbylé žampiony, zalijeme smetanou a krátce povaříme. Rolády naaranžujeme na talíř, přelijeme omáčkou a podáváme. Jako přílohu použijeme brambory, uvařené a poté opečené se zbylou mrkvičkou a jarní cibulkou.
Uzeniny představují z hlediska purinů i celkového režimu u dny specifickou rizikovou skupinu. Hodnoty jsou uvedeny v mg purinů na 100 g potraviny. Nejde o doporučenou porci. Klinický dopad je ovlivněn nejen obsahem purinů, ale také zpracováním, obsahem soli a častou konzumací.
Z klinické praxe vyplývá, že uzeniny se často konzumují ve večerních hodinách, při společenských příležitostech nebo opakovaně během týdne. Právě kumulace těchto faktorů zvyšuje riziko záchvatů dny.
Potravina
Obsah purinů (mg / 100 g)
Praktická poznámka
Šunka vepřová dušená
110
záleží na porci
Šunka vepřová uzená
120
vyšší zátěž večer
Šunka kuřecí
95
většinou lépe tolerováno
Šunka krůtí
100
střední riziko
Vepřová klobása
150
rizikové při opakování
Uzená klobása
165
vyšší purinová zátěž
Jitrnice
180
nevhodné při záchvatu
Jelito
190
vysoké riziko
Párky vepřové
130
rizikové při časté konzumaci
Párky kuřecí
110
záleží na porci
Párky hovězí
140
vyšší zátěž večer
Salám vysočina
165
vyšší purinová zátěž
Salám herkules
170
rizikové při opakování
Salám gothaj
160
nevhodné večer
Salám paprikáš
175
vysoká zátěž
Salám lovecký
180
rizikové při záchvatu
Anglická slanina
145
vyšší riziko při opakování
Slanina uzená
150
nevhodné večer
Špek
155
vysoká zátěž
Paštika masová
160
koncentrovaný zdroj purinů
Paštika játrová
200
vysoké riziko
Tlačenka
170
rizikové při opakování
Škvarky
140
vyšší zátěž večer
Uzeniny se často konzumují ve večerních hodinách, což zvyšuje riziko potíží.
Kombinace uzenin a alkoholu patří k častým spouštěčům záchvatů.
Opakovaná konzumace během týdne má větší dopad než jednorázová porce.
Potraviny bohaté na zinek jsou obvykle běžnou součástí lidského jídelníčku, aniž by si konzumenti uvědomovali, jaké „zázračné“ prvky se v jejich stravě skrývají. A zinek k těmto prvkům bezesporu patří. Důležité je ale při konzumaci těchto potravin mít na paměti, že nic se nemá přehánět, a nadbytek zinku v lidském těle může napáchat různé škody. Podle vyhlášky z roku 20009 se doporučuje ke konzumaci 15 mg zinku denně, taková dávka je adekvátní k tomu, co od zinku očekáváme. O něco vyšší množství zinku mohou denně konzumovat těhotné ženy a dospívající.
Selen a zinek jsou dva klíčové minerály, které pomáhají v procesu oxidace. Pomáhají tělu vstřebávat antioxidanty, takže jejich každodenní příjem napomáhá správné funkci antioxidantů i v prevenci očních onemocnění. Zinek lze nalézt v sýru, jogurtu, červeném mase, vepřovém mase a v některých cereáliích. Selen nalézaje obsažen v ořeších, celozrnném pečivu, rýži a těstovinách se sýrem. Ale stejně jako u antioxidantů platí, že příliš velké množství těchto minerálů může způsobit problémy.
Všechny potraviny, nápoje a byliny byly taoisty před tisíci lety rozřazeny podle termických účinků na organismus (jin/jang). Kategorie „studené“, „osvěžující“, „neutrální“, „zahřívající“, „horké“ nesouvisí tolik s tím, zda jíme jídlo teplé nebo studené. V první řadě se posuzuje, jak potravina působí na rovnováhu jin/jang v nás. Rajčata, cuketa nebo brokolice vnitřní prostředí organismu zchladí, i když je jíme tepelně upravené. Maso umocní jangový účinek vývaru. Proto uvnitř prohřeje i vlažná polévka. Mátový čaj (jin) nás ochladí a osvěží, i když je vlažný. Zázvorový (jang) nás zahřeje i studený.
Dlouhodobě nevyvážená konzumace potravin má na organismus negativní vliv. Nevhodně nastavený jídelníček vede ke stagnaci čchi („přehřívání motoru“) nebo jejímu nedostatku („postupné vybíjení baterek“). To se podepíše na našem vzhledu i na tom, jak se cítíme. Jin/jang se nabízí jako výborný pomocník k vytvoření harmonizujícího pokrmu. Hlavní tajemství čínské tradiční nauky o výživě tkví v umu připravit na základě znalostí o jin a jang termicky vyvážené jídlo. Kdo se seznámí s termickým účinkem potravin, vyhne se nejběžnějším chybám ve výživě a získá návod k trvalému udržení zdraví.
Pro běžného smrtelníka neasijského původu je tento způsob uvažování příliš složitý, je rozumné se snažit najít výrazy, které jsou co nejbližší indoevropskému jazyku, nejlépe v jednoslovném podání. Protože je naším záměrem na tomto místě objasnit vztah ke stravě, můžeme ve zjednodušeném pojetí výrazu jin přisoudit význam uvolňující a k jang zpevňující.
Smysl obou pojmů ve vztahu vlivu potravin na trávení a současně dopadu na metabolismus je tak velmi jednoduchý. Potraviny, které mají uvolňující tendenci (například luštěniny, ovoce, zelenina, houby, mléko, káva, alkohol, sladkosti), způsobují dilataci (rozšíření, roztažení) některých tkání a orgánů. Typickými příklady jsou alkohol, který roztahuje cévy, tuky uvolňující produkci žluči či vláknina uvolňující střevní pochody. Současně tím dochází k uvolňování energie z těla, což v extrému vede k únavě a apatii, tedy pomalosti. V kontextu s tím má uvolňující tendence vliv na termické pochody v těle (takové potraviny obecně ochlazují).
Naopak potraviny se zpevňujícím vlivem (maso, vejce, některé mléčné výrobky, sůl) vedou metabolické pochody k dějům, kdy dochází například ke zvyšování svalového napětí („zpevňují“ se svaly), tlaku (krevního), hustoty (kostí, stolice).
