Diagnostika a management patologických stavů nadledvin nabývají v poslední době stále více na aktuálnosti v důsledku rychlého rozvoje a všeobecné dostupnosti laboratorních a zobrazovacích metod a také díky novým terapeutickým možnostem v této oblasti. Úkolem zobrazovacích metod je co nejpřesněji popsat lézi na nadledvině, tedy její morfologické charakteristiky, zejména její strukturu a velikost. Současně by se měl hodnotící radiolog vyjádřit, zda považuje nález spíše za benigní či naopak maligní. Úkolem radiologa je rozlišit útvary na nadledvině na léze vhodné k operaci a ostatní nálezy. Dále je nutné posoudit vztah k sousedním orgánům a cévním strukturám, případně zodpovědět na další požadavky a otázky operatéra. Na podkladě výsledků hormonálních vyšetření a nálezu zobrazovacích metod je pacient dispenzarizován, léčen medikamentózně či indikován k operačnímu řešení. Mezi nejčastější klinické syndromy spojené s hyperfunkcí nadledvin patří hyperkortizolismus, hyperaldosteronismus a feochromocytom.
Mezi nejčastější morfologické patologické nálezy na nadledvinách patří adenom, hyperplazie nadledvin, myelolipom, karcinom, feochromocytom a metastázy. Jednoznačně převažuje adenom nadledviny nalézaný v drtivé většině nahodile. Úlohou urologa je u těchto stavů na podkladě výsledků endokrinologického vyšetření a radiologického nálezu indikovat operační řešení či pouze pacienta dispenzarizovat.
Onemocnění nadledvin je problematikou vyžadující multidisciplinární přístup. Na funkční diagnostice se podílí endokrinolog, jehož úkolem je vyloučit klinické syndromy spojené s hormonální dysfunkcí nadledvin.
Morfologická diagnostika je pak úkolem radiologa, který by měl co nejlépe popsat morfologii útvaru a vyjádřit se k jeho dignitě.
Role urologa je komplexní posouzení těchto nálezů a následné rozhodnutí, zda pacienta pouze dispenzarizovat či mu nabídnout operační řešení.
V diskuzi ADENOM NADLEDVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Mituchovičová.
Dobry vecer.mam adenom nadledviny a pribrala jsem 13kilo.jsem asi zavodnena.ma nekdo podobnou zkusenost?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.
Dobrý večer, u mě existuje podezření na adenom nadledvinky a též jsem za poslední tři roky ztloustla o 14 kg. Teď díky low carb stravě hubnu, zatím tedy jen 6 kg, protože tuto stravu zatím jim krátce, jen 6 týdnů, ale věřím, že další kila dám také dolů. Ale zatím neproběhla další vyšetření, takže tohle ještě dořešíme. Vás se chci zeptat, jak to u vás s adenomem pokračuje dál? Musela jste na operaci, nebo vás léčí jinak? Děkuji a zdravím.
Cushingův syndrom je endokrinní porucha způsobená vysokou hladinou kortizolu v krvi. Syndrom může být způsoben příjmem glukokortikoidů nebo nádory produkujícími kortizol či adrenokortikotropním hormonem. Příčinou onemocnění může být adenom hypofýzy, která produkuje velké množství adrenokortikotropního hormonu, jenž následně způsobí nadprodukci kortizolu v nadledvinkách. Mezi projevy nemoci patří zvýšená chuť k jídlu, obezita, únava, změny nálad, deprese, zvýšení krevního tlaku a diabetes mellitus, zvýšení krevního cukru, snížení hustoty kostní hmoty, snížení sexuálního pudu či poruchy menstruace. U zdravých lidí jsou hladiny kortizolu velmi nízké během spaní a nejvyšší hned po probuzení. Tento rytmus se mění, jestliže člověk pracuje v nepravidelných směnách (např. noční směna) a spí v různou denní dobu. U Cushingova syndromu je rytmus většinou poškozen. Cushingův syndrom se vyskytuje nejen u člověka, ale je také poměrně častý u domácích psů a koní.
Zvětšené nadledvinky mohou signalizovat tumor. Nádory v oblasti nadledvinek mohou být zhoubné i nezhoubné (karcinom, adenom). Nejčastěji zde lékaři nacházejí ty nezhoubné. Přítomnost obou druhů nádorů v těle naruší tvorbu hormonů (například kortizol, adrenalin) a dochází k jejich snížené nebo naopak zvýšené distribuci do oběhového systému organismu. To má za následek hned několik potíží.
Příznaky přítomnosti nádorů nadledvinek:
zadržování sodíku (soli) a tím i vody v těle – nateklé tělo, většinou nohy;
zvýšený krevní tlak, krvácení z nosu;
svalová slabost;
časté bolesti hlavy;
zácpa;
poruchy srdečního rytmu;
zvýšená tvorba strií (malé fialové jizvičky na kůži);
cukrovka 2. typu.
Vysoký krevní tlak může někdy vést až k prasknutí cévky v mozku a k následnému úmrtí. Zhoubné nádory váží okolo sto gramů a obvykle je nelze nahmatat při lékařské prohlídce. Objevují se nejčastěji u dětí nebo lidí okolo 40–50 let. Lékaři jsou považovány za velmi agresivní nádory, které se šíří pomocí metastází do okolních orgánů a následně do celého těla.
Rakovina
V nadledvinách se mohou vyskytovat nádory dvojího druhu. Zhoubné a nezhoubné (benigní a maligní), a nadto na zhoubné či nezhoubné nádory kůry nebo dřeně. Poměrně často se zvláště v kůře nadledvin vyskytují i nádory sekundární neboli metastatické, které mají svůj původní nádor jinde v těle a nádorové buňky se uvolnily a druhotně uchytily v nadledvinách, většinou sem byly zaneseny krví.
Prosím o sdělení, jaký mám po nedávných změnách nárok na lázeňskou péči.
Děkuji !
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Rylkova .
Mám nárok na lázně po operaci tlustého střeva měla jsem rakovinový nádor byla jsem 22.12.2015 operovaná a teď jsem skončila chemoterapii . Děkuji za kladnou odpověď Marie Rylkova
Nadledvina je párový orgán, po odebrání jedné nadledviny zastane druhá jejich funkci. Hydrokortizon je základní hormon, který se dává v pooperačním období, někdy je nutno přidat i další hormon, vše ale závisí na původní konkrétní příčině operace a na pooperačních hodnotách krevního tlaku, hladinách iontů v krvi a celkovém stavu pacienta. Běžná substituční dávka je Hydrocortison 10 mg 1-1/2-0 tablet, samozřejmě se může i zvyšovat dle celkového stavu a potřeby zátěže (například pracovní, nemoci a podobně), ale pouze po dohodě s endokrinologem, aby se člověk opět nedostal do situace zbytečného předávkování. Riziko vytvoření adenomu na druhé nadledvině závisí na původní diagnóze.
Jeden z nejpřesnějších doplňků, které se dají použít na vyřešení adrenální nedostatečnosti, jsou adrenální výtažky nadledvinek. Jsou to vyloženě tkáně jednotlivých žláz z nadledvinek a jsou rozfázované do 3 částí. Výtažky jsou dělány z celé dřeně a doplní v organismu všechno: dopamin, adrenalin, noradrenalin, dokonce i vitamín C, B a určité nukleotidy. Nadledvinky se krásně zregenerují.
Mezi nemocemi nadledvin dominují benigní, tedy nezhoubné nádory, které však často produkují účinné hormony. Nádorové buňky se stávají nezávislé na nadřazených centrech. Produkují si hormony, kdy chtějí a v libovolném množství. Vzácnější jsou takzvané „němé“ nádory, které si pomalu a často bez příznaků rostou v tkáni nadledviny. Často je odhalí lékař náhodně při ultrazvukovém vyšetření ledvin.
Adenom
Adenom je nejčastější nádor, který se v nadledvinách nachází. Může být jen v jedné nadledvině nebo obou a je často spojen s hormonální produkcí, která působí obtíže. Hormony jsou syntetizovány v nadměrném množství, dostávají se do krve a podle své povahy vyvolávají odpovídající syndromy z nadbytku. Pokud bují buňky produkující mineralokortikoidy, dochází k hyperaldosteronismu čili Connovu syndromu. Člověk ztrácí ledvinami nadměrné množství draslíku a zadržuje hodně sodíku a vody v těle. Nárůst objemu v cévách pak způsobí zvýšení krevního tlaku. Pacienti si stěžují na bolesti hlavy, únavu, krvácení z nosu. Snížená hladina draslíku vede například ke svalovým slabostem, k zácpě a může ohrozit i život z poruch srdečního rytmu.
Pokud nádorové bujení postihne buňky produkující kortizol, vede tento stav ke Cushingově syndromu. Nadprodukce kortizolu ničí organismus především rozvráceným hospodařením s cukrem, lidé mají hyperglykémii, a tedy diabetes mellitus neboli cukrovku 2. typu, mají charakteristickou obezitu s tenkými končetinami a silným trupem a kulatým (měsícovitým) obličejem, na kůži se objevují červenofialové trhlinky – strie, objevuje se vysoký krevní tlak, změny nálad, úbytek kostní hmoty vede k osteoporóze, snížena je i funkce imunitního systému a pozoruje se i pokles sexuálního pudu u obou pohlaví, u žen navíc dochází k nepravidelnostem v menstruačním cyklu.
Pokud začnou nádorově růst buňky odpovídající za produkci androgenů, dochází k adrenogenitálnímu syndromu. Ten může být i vrozený z defektu enzymů, které se podílejí na vzniku pohlavních hormonů z cholesterolu. Tento syndrom vzniká z nadprodukce jak estrogenů, což je velmi vzácné, tak častěji z androgenů. Obě sady hormonů se tvoří u obou pohlaví, ale u každého to má jiné projevy. U chlapců se rozvine předčasná (pseudo) puberta, objevují se u nich sekundární pohlavní znaky (zvětšuje se penis, roste ochlupení), ale současně nedochází ke zrání spermií ve varlatech. U dospělých mužů vede nadprodukce androgenů ke sterilitě. U dívek jsou důsledky závažnější, mužské hormony u nich způsobují takzvanou virilizaci, to jest mužský vzhled. Dívkám zbytňuje klitoris, objevuje se jim na těle rozložení ochlupení jako u mužů (vousy, silnější pubické ochlupení), dívky nemenstruují a mají hrubší hlas, mají sklony k akné, rychle vyrostou, ale také brzo růst ukončí, takže nakonec jsou nižší než jejich vrstevnice. U dospělých žen je v popředí hirsutizmus, to je růst vlasu nebo chlupu na těle ženy v mužské intenzitě a lokalizaci a poruchy plodnosti.
Vzácnější jsou nádory maligní (zhoubné), které mohou zakládat vzdálená ložiska v jiných orgánech (metastáze). Tyto nádory často hormony vůbec neprodukují. Obvykle se od tkáně nadledviny velmi liší a tím lékařům velmi stěžují diagnózu. Naštěstí jsou nádory jen vzácnými nemocemi nadledvin. Nádory mohou vycházet i ze dřeně nadledviny, například takzvaný feochromocytom. Buňky dřeně produkují adrenalin. Pokud dojde k mutaci, kdy se buňka „geneticky zblázní“ a začne si dělat, co se ji zlíbí, pak buňky uvolňují velká množství adrenalinu i v situacích, které nejsou stresové.
Karcinom
Je mnohem vzácnější než adenom, vyskytuje se častěji u dětí a je spjat s výskytem adrenogenitálního syndromu. V dospělosti se objevuje mezi 4.–5. dekádou. Prvním příznakem bývá bolest břicha, někdy se dá vyhmatat i nádorová masa, hmotnost nádoru je obvykle kolem 100 gramů. Karcinomy nejčastěji metastazují do plic, jater a kostí a velké nádory obvykle prorůstají do okolních orgánů (ledviny, játra).
Závisí na místě nádoru v nadledvinách (kůra x dřeň) a na tom, zda je nádor hormonálně aktivní nebo němý, zda produkuje hormony nebo ne. Od toho se odvíjejí i klinické příznaky.
Nezhoubné nádory kůry nadledvin
Adenom: Nejčastější nádor, který v nadledvinách nacházíme. Může být jen v jedné nadledvině nebo obou a je často spojen s hormonální produkcí, která působí obtíže. Hormony jsou syntetizovány v nadměrném množství, dostávají se do krve a podle své povahy vyvolávají odpovídající syndromy z nadbytku. Pokud bují buňky produkující mineralokortikoidy, dochází k hyperaldosteronismu čili Connovu syndromu. Člověk ztrácí ledvinami nadměrné množství draslíku a zadržuje hodně sodíku a vody v těle. Nárůst objemu v cévách způsobí zvýšení krevního tlaku. Pacienti si stěžují na bolesti hlavy, únavu, krvácení z nosu. Snížená hladina draslíku vede například ke svalovým slabostem, k zácpě a může ohrozit i život kvůli poruchám srdečního rytmu.
Pokud nádorové bujení postihne buňky produkující kortizol, vede tento stav ke Cushingově syndromu. Nadprodukce kortizolu ničí organismus především rozvráceným hospodařením s cukrem, lidé mají hyperglykémii, tedy diabetes mellitus, neboli cukrovku 2. typu, mají charakteristickou obezitu s tenkými končetinami a silným trupem a kulatým (měsícovitým) obličejem, na kůži se objevují červenofialové trhlinky – strie, objevuje se vysoký krevní tlak, změny nálad, úbytek kostní hmoty vede k osteoporóze, snížena je i funkce imunitního systému a pozoruje se pokles sexuálního pudu u obou pohlaví, u žen navíc dochází k nepravidelnostem v menstruačním cyklu. Pokud začnou nádorově růst buňky odpovídající za produkci androgenů, dochází k adrenogenitálnímu syndromu. Ten může být i vrozený z defektu enzymů, které se podílejí na vzniku pohlavních hormonů z cholesterolu. Tento syndrom vzniká z nadprodukce jak estrogenů (je velmi vzácný), tak častěji androgenů. Obě sady hormonů se tvoří u obou pohlaví, ale u každého má jiné projevy. U chlapců se rozvine předčasná (pseudo)puberta, objevují se u nich sekundární pohlavní znaky (zvětšuje se penis, roste ochlupení), ale současně nedochází ke zrání spermií ve varlatech. U dospělých mužů vede nadprodukce androgenů ke sterilitě. U dívek jsou důsledky závažnější, mužské hormony u nich způsobují takzvanou virilizaci, to jest mužský vzhled. Dívkám zbytňuje klitoris, objevuje se jim na těle stejné rozložení ochlupení jako u mužů (vousy, silnější pubické ochlupení), dívky nemenstruují a mají hrubší hlas, mají sklony k akné, rychle vyrostou, ale také brzo růst ukončí, takže nakonec jsou nižší než jejich vrstevnice. U dospělých žen je v popředí hirsutizmus, to je růst vlasu nebo chlupu na těle ženy v mužské intenzitě a lokalizaci a poruchy plodnosti.
Hladina kortizolu se testuje v krvi nebo ve slinách. Tím je monitorována funkce nadledvinek. Test ze slin kontroluje kortizol v různých denních dobách. Testy se dříve používaly k odhalování Cushingova syndromu a Addisonovy choroby (závažná onemocnění nadledvinek), dnes je lékaři častěji používají k vyhodnocení hypoadrenalismu. Normální hladina kortizolu je nízká večer a vysoká ráno. Těhotenství, stres a nemoc mohou zvýšit hladinu kortizolu.
CT nadledvinek je doplňující vyšetření, které se provádí z důvodu podezření na adenom nadledviny, který pokud je aktivní, by mohl produkovat aldosteron, který zasahuje do metabolismu sodíku a vody v organismu a vede posléze při nadměrném množství k rozvoji sekundární hypertenze (vysokého tlaku). V případě, že by se potvrdil, pacient se po jeho odstranění zbaví i vysokého tlaku a léků, které užívá.
V řadě případů není žádná léčba nutná a postačí sledování velikosti uzlíku ultrazvukem. V některých případech je vhodná supresní léčba hormonem štítné žlázy, jejímž cílem je zpomalit eventuální růst uzlu. Pokud je výsledek punkce tenkou jehlou nepříznivý nebo uzel na štítné žláze stále roste, přikračuje se k operaci. Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, pak jde o totální tyreoidektomii (v případě mnohočetných uzlů), nebo pouze jeden lalok, což se označuje jako lobektomie (v takových případech, kdy je nález příznivý a druhý lalok je zcela zdravý). Pokud jde o nekomplikovaný uzel tvořící hormony štítné žlázy v nadbytku (takzvaný autonomní adenom) a výsledek je příznivý, je možné místo operace přistoupit k lokálnímu ozáření radioaktivním jodem, tedy k aplikaci terapeutické dávky radiojodu.
Primární příčiny zvýšené funkce štítné žlázy jsou daleko častější než sekundární a jejich hlavním zástupcem je Graves-Basedowova choroba. Ta patří mezi autoimunitní onemocnění, která se vyznačují tvorbou protilátek proti buňkám vlastního těla. Imunitní systém doslova bojuje proti vlastním orgánům. A právě tyto protilátky narušují tvorbu T3 a T4, což vede k jejich zvýšenému vylučování do krve. Touto nemocí jsou nejvíce postiženy ženy mezi 30. a 60. rokem života. Kromě urychleného metabolismu lze na těchto nemocných pozorovat obvykle strumu neboli zvětšení štítné žlázy v přední části krku a „vypoulené" oči, takzvaný exoftalmus. Druhou nejčastější příčinou zvýšené funkce štítné žlázy je adenom, což je nezhoubný nádor. Další příčiny jsou méně časté, jde především o záněty štítné žlázy, které se mohou obzvláště zpočátku projevovat hypertyreózou.
Feochromocytom: Maligní je pouze v 10 %. Výskyt je v každém věku, nejčastěji opět mezi 4.–5. dekádou. Obvykle jej nalezneme jen v jedné nadledvině, v obou se nacházejí opět jen z 10 %. Vyskytuje se i v rámci některých genetických syndromů. Vyznačuje se produkcí noradrenalinu a adrenalinu, které způsobují celkové nežádoucí účinky.
Příznaky nezhoubných nádorů dřeně nadledvin
Katecholaminy vyvolávají hypertenzi (vysoký krevní tlak), a to buď trvalou, nebo záchvatovitou, pokud dochází k nárazovitému výlevu adrenalinu do krevního oběhu. Může to být až život ohrožující záchvat končící prasknutím cévky v mozku a krvácením do mozku. Dalšími příznaky jsou bolesti hlavy, pocení, bušení srdce a brnění v končetinách.
Komplikace nezhoubných nádorů dřeně nadledvin
Vysoký krevní tlak poškozuje stěnu cév. To vede k závažným důsledkům především v srdci a ledvinách. U pacienta se zvyšuje riziko infarktu a mozkové příhody.
Léčba nezhoubných nádorů dřeně nadledvin
Je chirurgická, spočívá v odnětí celých nadledvin, takzvaná adrenektomie. Podezření se většinou potvrdí z biochemického rozboru moči, do níž se vylučují metabolity katecholaminů. Zvolí se speciální zobrazení pomocí značených látek, které se vychytají v nádorových buňkách, a pak následuje operace.
Karcinom: Je mnohem vzácnější než adenom, vyskytuje se častěji u dětí a je spjat s výskytem adrenogenitálního syndromu. V dospělosti se objevuje mezi 4.–5. dekádou. Prvním příznakem bývá bolest břicha, někdy se dá vyhmatat i nádorová masa, hmotnost nádoru je obvykle kolem 100 gramů. Karcinomy nejčastěji metastazují do plic, jater a kostí a velké nádory obvykle prorůstají do okolních orgánů (ledviny, játra).
Léčba
Je především chirurgická. K diagnóze vedou lékaře buď klinické syndromy z nadprodukce hormonů, nebo hmatatelný útvar, nebo náhodný nález na ultrazvuku, který byl dělán z jiných příčin. Provede se CT vyšetření a chirurgický přístup je obvykle z boku při odstranění části žebra. Po operaci se podávají hormony do té doby, než druhá nadledvina začne produkovat dostatečné množství za obě.
Komplikace nádorů kůry nadledvin
Vycházejí ze syndromů nadprodukce, nebo v případě karcinomu z metastází do ostatních orgánů. Nádory, které nejčastěji metastaticky postihují nadledviny, se z poloviny případů objeví v obou nadledvinách a pocházejí z žaludku, prsu, tlustého střeva, jater, melanomu, vaječníků a štítné žlázy.
Základní metodou léčby časných karcinomů je chirurgický výkon, kdy se odebere buď celý prs, nebo jeho část (v tomto případě následuje většinou ještě ozáření). Pro zbavení se nádoru je také lepší odebrat i lymfatické uzliny v podpaží, protože v mnoha případech se tam již nádor rozšířil a nemusí být ještě nijak prokazatelný.
Dnes se do popředí hormonální léčby dostávají i jiné preparáty než tamoxifen. Je to anastrazol (Arimidex), letrozol (Femara) nebo formestan. Jsou to látky blokující tvorbu estrogenů v nadledvině a ve vaječníku. Novou léčebnou možností jsou protilátky proti receptoru HER2 u HER2 pozitivních nádorů. Jedná se o biologickou léčbu, jež je cíleně zaměřená proti určité molekulární struktuře v nádoru a může tedy velice účinně zapůsobit, aniž by vyvolala mnoho jiných vedlejších efektů. Její účinek je očekáván především u nádorů, které mají sklon k většímu množení buněk a metastázování (tedy u těch, jež mají horší prognózu). Po zdařené operaci opět nastává doplňující chemoterapie nebo hormonální léčba kvůli mikrometastázám.
Léčba metastázujícího karcinomu je již svízelná. Karcinom v podstatě nelze vyléčit, ale jen zmenšit a zmírnit tím i obtíže, které již mohou být i v jiných orgánech kvůli metastázám. Pacientky podstupují chemoterapii nebo hormonální léčbu tamoxifenem. Ta je zase upřednostňována u nemocných, jež mají estrogenové receptory, a zabírá, zejména pokud jsou metastázy v kostech nebo měkkých tkáních. Za těchto okolností je dobré rovněž ozařování (na metastázy v kostech, které se projevují těžkými bolestmi zad, nebo na metastázy v mozku). Chemoterapie je vyhrazena pro pacientky s metastázemi do jater, s rychlým šířením nádoru a pro ty, jež nemají estrogenové receptory.
Kortizol je hormon tvořený kůrou nadledvin. Ovlivňuje látkovou přeměnu cukrů, tuků, bílkovin, tlak krve a imunitní systém. Jeho tvorba a vylučování podléhá regulaci z vyšších oblastí mozku (mezimozek, podvěsek mozkový). Produkce kortizolu v nadledvině je silně stimulována adrenokortikotropním hormonem (ACTH), který je tvořen podvěskem mozkovým. Hladina kortizolu v krvi se v průběhu dne mění, nejvyšší je dopoledne, nejnižší v noci. Nadprodukce kortizolu se projeví klinickými příznaky známými pod názvem Cushingův syndrom.
Hlavním substrátem pro tvorbu kortizolu je cholesterol. Mimo něj ale tělo využívá pro stejné účely i pregnenolon. Ten slouží jako prekurzor i pro další hormony včetně progesteronu, estrogenu, testosteronu či DHEA. Ukazuje se, že v okamžiku, kdy je stres trvalý neboli chronický, tělo vrhne všechny své zdroje na syntézu kortizolu a na ostatní hormony jaksi zapomene. To vede k nerovnováze hormonálního systému, který se může u žen projevit například postmenstruačním syndromem, fibroidními tumory, endometriózou a rakovinami reprodukčních orgánů, včetně rakoviny prsu. U ženy užívající hormonální antikoncepci jsou případné problémy s kortizolem asi tím nejmenším zlem, kdy dochází ke zvýšené hladině kortizolu. Zvýšená hladina kortizolu způsobuje rozpad svalových buněk a snížení kvality kostní hmoty. Čím vyšší je hladina kortizolu, tím nižší je hladina testosteronu. Kortizol je prostě zabiják testosteronu. S tím souvisí i problém s libidem. Ve stresové situaci jde v první řadě o záchranu sebe sama a tělo poslechne příkaz a doslova vypíná program zvaný sexuální apetit. Funkce reprodukčního systému se snižuje, dochází k dočasné neplodnosti, v nejhorších případech to může vést až k vyvolání potratu.
Hepatomegalie je častým klinickým příznakem v dětském věku a může být jediným nálezem při jaterním onemocnění. O velikosti jater, sleziny a žlučových cest dostatečně informuje neinvazivní sonografické vyšetření, které je v současné době již snadno dostupné v ambulantní péči.
Polyp v tlustém střevě je vyvýšenina-výrůstek nad úrovní střevní sliznice.
Rozeznáváme dva druhy střevních polypů:
Nádorové – nazývané adenomy – tvoří asi 60–70 % všech polypů. Jsou to precancerozy v nejužším slova smyslu. Pravděpodobnost vzniku zhoubného nádoru je u adenomu do průměru 1 cm asi 1 %, do průměru 2 cm asi 10 % a při průměru více než 2 cm 30–40 %. Asi 75 % adenomů se vyskytuje v levé polovině tlustého střeva. Dle mikroskopického složení rozeznáváme tzv. tubulární adenom, vilozní adenom a kombinace obou, tzv. tubulovilozní. Nejvíce nebezpečný je vilozní adenom, z něj vzniká zhoubný nádor asi ve 30 %.
Nenádorové, tzv. hyperplastické, zánětlivé tvoří asi 11 % všech polypů. Z nich zhoubné nádory nevznikají. Zvláštní forma je tzv. familiární polyposa, což je dědičná choroba mladých lidí. V jejich tlustém střevě je kolem 1 000 i více adenomů, pravděpodobnost přeměny na zhoubný nádor je 100 %.
Výskyt polypů se s věkem výrazně zvyšuje. Do 30 let se objevuje vzácně, nikoliv však vůbec. Je zaznamenán výskyt ve věku kolem 20 let. Ve věku 50 let se objevují polypy asi v 25 % a kolem 60 let asi v 30–40 %. S věkem se nezvyšuje pouze výskyt, ale i jejich velikost a počet. Čím více polypů a větší průměr, tím větší pravděpodobnost přeměny polypu na zhoubný nádor. Doba trvání přeměny polypu na zhoubný nádor není přesně známá, odhadem mezi 5–10 lety, ale vzhledem k tomu, že při primárním nálezu polypu nevíme přesně, jak dlouho ve střevě roste, je důležité jeho pečlivé odstranění co nejdříve, další sledování a prevence vzniku dalších.
Jediným způsobem, kterým se dají polypy zjistit a zároveň odstranit, je koloskopie. Je to vyšetření tlustého střeva optickým přístrojem, jenž se zavede konečníkem do tlustého střeva po nezbytné předchozí přípravě střeva projímadlem – to střevo dokonale vyčistí kvůli dobré přehlednosti. Koloskop je hadice síly asi jako prst, na konci je kamera vedoucí obraz přes světelná vlákna na monitor, kde vidíme asi 40x zvětšený obraz vnitřku tlustého střeva. Vidíme zánětlivé změny, polypy, divertikly, nádory. Speciálními nástroji jsme schopni odstranit polyp již při prvním vyšetření, eventuálně dle velikosti nebo počtu polypů i v několika sezeních. V případě nutnosti odebere lékař jeden nebo několik malých vzorků na mikroskopické vyšetření. Podle jejich výsledku se pak určuje další postup. Z uvedeného vyplývá, že koloskopie je v případě výskytu polypů zároveň vyšetření i léčení. Vyšetření trvá asi 15–20 minut, v převážné většině případů je nebolestivé, pouze pacient občas pociťuje tlak v břiše, způsobený napnutím střeva vzduchem, což je nezbytné, protože po přípravě je střevo splasklé a lékař kvůli dobré viditelnosti a bezpečnému průchodu koloskopu potřebuje střevo rozepnout. Před začátkem vyšetření lékař aplikuje do žíly zklidňující injekci, díky které pacienti méně vnímají nepříjemné pocity. Ve všeobecném podvědomí je koloskopie něčím, co připomíná metody používané v koncentračních táborech, ale snahou lékařů provádějících toto vyšetření je minimalizovat nepříjemné pocity šetrným způsobem tohoto vyšetření, podrobným vysvětlením celého procesu. Vzhledem k výše uvedené nebezpečnosti adenomových polypů ve střevě je koloskopie podstatně menším zlem, než později zemřít na zanedbanou rakovinu tlustého střeva.
Nádory štítné žlázy jsou poměrně vzácné, vyskytují se u 36–60 případů na 1 milion obyvatel a mezi zhoubnými nádory zaujímají 0,5–1 %. Přesto patří u mladších lidí ve věku do 45 let mezi pět nejčastějších karcinomů a počet těchto nádorů stále narůstá. Rizikovým faktorem je předchozí radiační zátěž (například stavy po ozařování krku, větší výskyt v oblastech, kde došlo k jaderným katastrofám a podobně), výskyt v rodině, jiná onemocnění štítné žlázy, nedostatek jodu a hormonální vlivy.
Nádory štítné žlázy mohou být benigní, nejčastější jde o folikulární adenom, nebo maligní – karcinom. Karcinomy štítné žlázy jsou značně různorodé, představují nehomogenní skupinu nádorů, jejíž jednotlivé formy se liší nejen histologicky, ale především biologickým chováním. Vyžadují odlišné léčebné postupy a mají i různou prognózu, od nádorů s velmi příznivým průběhem a dobře ovlivnitelných terapií, které jsou nejčastější, až po vzácné typy s vysokou agresivitou. Karcinomy štítné žlázy se rozdělují na diferencované (papilární a folikulární), nediferencované (anaplastický) a medulární karcinomy štítné žlázy. Ve štítné žláze se mohou vyskytnout nádory z lymfatické tkáně (lymfomy) nebo metastázy jiných malignit a vzácně sarkomy.
Prognóza karcinomů štítné žlázy závisí na histologické formě nádoru. Nejméně agresivní jsou diferencované karcinomy, zejména papilární, horší prognózu má karcinom medulární a nejagresivnější je karcinom anaplastický. U papilárního karcinomu je přežití u více než 85 % případů, u folikulárního 46 % a medulárního 25 %. Zásadní je vhodně zvolená terapie, která kombinuje chirurgické odstranění štítné žlázy, léčbu radijodem a hormonální supresní léčbu.
