BUDKA PRO CMELAKY OTVOR a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Makulární díra je malá mezera, která vzniká ve středu sítnice, v oblasti zvané makula. V počátečních stádiích může makulární díra způsobit rozmazané a zkreslené vidění. Rovné čáry mohou vypadat zvlněně nebo prohnutě a můžete mít potíže se čtením malých písmen.
Za nějaký čas můžete ve středu svého vidění vidět malou černou skvrnu. Tento stav nebolí a ani nevede k úplné ztrátě zraku.
I když existují případy, kdy se díra uzavře sama, tak u většiny pacientů bude k opravě díry nutná operace. Ta je často úspěšná, ale je třeba si uvědomit možné komplikace léčby. Vaše vidění se nikdy úplně nevrátí do normálu, ale obvykle se po operaci zlepší.
Pokud máte makulární díru a nehledáte pomoc, vaše centrální vidění se bude pravděpodobně postupně zhoršovat.
Relativně včasná léčba (během prvních šesti měsíců) může přinést lepší výsledek, pokud jde o zlepšení zraku.
Jaké jsou možnosti léčby makulární díry se podíváme v našem článku.
Makulární díra je malá mezera, která vzniká ve středu sítnice, v oblasti zvané makula. V počátečních stádiích může makulární díra způsobit rozmazané a zkreslené vidění. Rovné čáry mohou vypadat zvlněně nebo prohnutě a můžete mít potíže se čtením malých písmen.
Za nějaký čas můžete ve středu svého vidění vidět malou černou skvrnu. Tento stav nebolí a ani nevede k úplné ztrátě zraku.
I když existují případy, kdy se díra uzavře sama, tak u většiny pacientů bude k opravě díry nutná operace. Ta je často úspěšná, ale je třeba si uvědomit možné komplikace léčby. Vaše vidění se nikdy úplně nevrátí do normálu, ale obvykle se po operaci zlepší.
Pokud máte makulární díru a nehledáte pomoc, vaše centrální vidění se bude pravděpodobně postupně zhoršovat.
Relativně včasná léčba (během prvních šesti měsíců) může přinést lepší výsledek, pokud jde o zlepšení zraku.
Jaké jsou možnosti léčby makulární díry se podíváme v našem článku.
Ve svém příspěvku LÉČBA ZÁNĚTU KOŘENŮ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radim.
periodontitida - vždy jsem chodil s každým kazem k zubaři. Plomby však vypadávaly a tak se otvor v zubu zvětšoval, až bylo zubařem přistoupeno k pročištění zubních kanálků a jejich vyplnění cizí látkou. Cca 5 roků po zákroku bylo náhodou, bez jakékoliv bolesti, na rentgenu zjištěno, že v kořenech takto ošetřeného zubu je zánět. Navržena extrakce, do které se mi nechce, neboť mi připadá zbytečná, když nic nebolí. Jaké máte zkušenosti?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Makulární díru lze často opravit pomocí operace zvané vitrektomie. Úspěšnost této operace při uzavření makulární díry je u 9 z 10 lidí, kteří mají díru méně než 6 měsíců. Pokud je díra přítomna rok nebo déle, bude úspěšnost nižší.
I když operace otvor neuzavře, vaše vidění se obvykle alespoň stabilizuje a možná zjistíte, že máte menší zkreslení vidění. U malého množství pacientů se otvor i přes operaci neuzavře a centrální vidění se může nadále zhoršovat. Nicméně druhá operace může být stále úspěšná.
Průběh operace
Operace makulární díry je forma operace miniaturní dírky prováděná pod mikroskopem.
Do očního bělma se provedou malé řezy a zavedou se velmi jemné nástroje. Nejprve se odstraní sklivec a poté se z povrchu sítnice kolem otvoru opatrně sloupne velmi jemná vrstva (vnitřní omezující membrána), aby se uvolnily síly, které udržují otvor otevřený.
Oko se pak naplní dočasnou plynovou bublinou, která přitlačí otvor naplocho na zadní část oka, aby se pomohl utěsnit. Dokud je bublina v oku zablokuje vidění, ale pomalu vyprchá po dobu asi 6 až 8 týdnů, v závislosti na typu použitého plynu.
Operace makulární díry obvykle trvá asi hodinu a lze ji provést, když při vědomí (v lokální anestezii ) nebo ve spánku (v celkové anestezii). Většina pacientů volí lokální anestetikum, které zahrnuje znecitlivující injekci kolem oka, takže během operace není cítit žádná bolest.
Video s operací
Zde se můžete podívat na průběh celé operace. Video s operací trvá téměř dvě hodiny: operace makulární díry video.
Ve svém příspěvku ZUBNÍ NÁHRADY CENÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav Chrpa.
Mám snímatelnou zubní náhradu na horní čelisti - nahraženy byly původně 3 zuby s přilepením pastou na patro v roce 2016 - zaplatil jsem 1500 Kč. Následně byla letos vytržena stolička se zadrženým kořenem, který musel být odstraněn chirurgickým zákrokem na zubní klinice FN v Praze - otvor do dutin. Do stávající náhrady přidána stolička za úhradu. Po rozpadu korunky na 4 vytrženy další 2 zuby a nyní mám za úpravu stávající náhrady podle zubní lékařky zaplatit 450 Kč. Jsem pojištěnec VZP. Mám nějaký nárok na úhradu pojišťovnou? Jsem důchodce a je mi 83 let.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stanilav Chrpa.
V žádné diskusi jsem se nedověděl co uhradí VZP z účtované ceny. Kolik co stojí úkon zubaře je v diskusi, ale kolik zaplatím já z celkové sumy po ´hradě pojišťovny jsem se nedověděl. To, že kalkulaci za výkon má každý zubař jinou je zvláštní. Tak podle čeho pak pojišťovna vlastně vypočítává kolik za výkon zubař dostane?
Celý dosavadní život jsem platil zdravotní pojištění, zubaře jsem až na výjimky nepotřeboval a ke stáru mám platit za každý výkon. To, že ztráta zubů je jen vina pojištěnce a že ztráta zubů neohrožuje na životě je falešný argument nejen VZP, ale stomatologů. Cožpak stáří, životní styl včetně pracovního a životního prostředí nemá vliv na celý organismus a jeho opotřebení? To je jeden z mnoha příkladů jak se chová společnost k seniorům.
Kde je umístěna panenská blána? Mnoho lidí žije v bludu, že panenská blána je součástí pochvy. Nikoli, jde o součást vulvy, tedy zevních ženských pohlavních orgánů. To znamená, že se de facto nachází mimo vaginu. Co se stane po jejím protržení, si představíme nejlépe, když protrhneme papírový kapesník – prostě se v něm udělá díra, ale kapesník sám nezmizí ani se nerozpustí. Blána se jednoduše oddělí a stane se okrajovou součástí vchodu do pochvy.
Pojmem panenská blána se označuje slizniční řasa, která u mladých dívek částečně uzavírá vchod do pochvy. V této bláně jsou zpravidla různé otvory, díky nimž může odtékat menstruační krev. Při prvním pohlavním styku se panenská roztrhne na několik cípů. Toto protržení (deflorace) obvykle provází mírné krvácení. Panenská blána je poměrně slabá a k jejímu odstranění nemusí dojít pouze při pohlavním styku. Deflorace může být způsobena například i masturbací nebo sportem.
Sexuální aktivita obvykle panenskou blánu naruší, její přítomnost byla ve společnostech, kde se panenství cení, pokládána za jeho důkaz. Nicméně panenská blána není dokonalým důkazem panenství, protože může být protržena při masturbaci, manipulaci s tamponem nebo nesexuální aktivitou (třeba při cvičení), aniž by žena měla pohlavní styk. Na druhou stranu je možné i to, že žena s neporušenou panenskou blánou už pohlavní styk měla.
Během časných stadií vývoje plodu žádný otvor do pochvy ani neexistuje. Tenká tkáň, která pochvu ukrývá, se obvykle před narozením částečně rozdělí a vytvoří panenskou blánu s jedním nebo několika otvory, které umožňují menstruaci. V pubertě se vlivem hormonu estrogenu panenská blána stává velmi pružnou. Díky tomu je obvykle možné používat tampony, aniž by se žena o svou panenskou blánu musela bát.
Biologickým účelem panenské blány je pravděpodobně alespoň částečné zamezení vniknutí infekce do těla skrze pohlavní orgány. Velikost a tvar otvorů panenské blány je u každé ženy jiný, tudíž vzdálenost a velikost nelze přesně určit.
A jak jednoduše odpovědět na otázku náctiletých: „Jak poznám, že už nejsem pana?“ Jednoduše: „Pokud jsi měla pohlavní styk, panna nejsi, pokud neměla, tak jsi.“
Typy panenských blan:
kruhová – blána tvoří prstenec okolo poševního otvoru;
přepažená – blána tvoří jeden nebo více pásů napříč poševním otvorem;
dírkovaná – blána překrývá celý poševní otvor, ale obsahuje několik dírek;
po porodu – blána zcela chybí, zbyly z ní pouze masité zbytky po obvodu poševního otvoru;
fimbriatus – ztluštělá blána, která vzniká nadměrným působením estrogenů;
annularis – základní prstenčitá blána s různě prostorným otvorem;
semilunaris – blána připomínající svým vzhledem semilunární chlopn
V naší poradně s názvem HEMOSTOP DOBA LÉČBY HEMEROIDŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Chadraba pavel.
Vážení už mám hemeroidy měsíc a nic nepomaha bral jsem čípky a mast faktu prášky detralex a teď už týden beru hemostop gel max,ale zlepšení nenastává,už nemám skoro ani otvor do konečníku,při aplikaci hemostopu je to silně bolestivé,nevíte někdo,kdy se to zlepší?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zřejmě jste vyčerpal všechny možnosti léčby první volby a nyní již nezbývá nic jiného, než chirurgické odstranění. To vám rychle a definitivně vyřeší vaše problémy a do dvou týdnů budete zase fit a hlavně bez bolestí. Zastavte se u svého praktického lékaře nebo gastroenterologa a dohodněte si s ním postup vedoucí k operaci.
Panenská blána, nebo též hymen, je slizniční řasa, která zcela nebo částečně překrývá poševní otvor žen. Slovo hymen pochází z řeckého slova znamenajícího membránu nebo blánu. Sexuální aktivita obvykle panenskou blánu naruší. Její přítomnost byla ve společnostech, kde se panenství cení, pokládána za důkaz nevinnosti. Nicméně panenská blána není dokonalým důkazem panenství, protože může být protržena při masturbaci, manipulaci s tampónem nebo nesexuální aktivitou (třeba při cvičení), aniž by žena měla pohlavní styk. Na druhou stranu je možné i to, že žena s neporušenou panenskou blánou už pohlavní styk měla. Během časných stadií vývoje plodu žádný otvor do pochvy ani neexistuje. Tenká vrstva tkáně, která pochvu ukrývá, se obvykle před narozením částečně rozdělí a vytvoří panenskou blánu s jedním nebo několika otvory, které umožňují menstruaci. V pubertě se vlivem hormonu estrogenu panenská blána stává velmi pružnou. Díky tomu je obvykle možné používat tampóny, aniž by se žena o svou panenskou blánu musela bát. Biologickým účelem panenské blány je pravděpodobně alespoň částečné zamezení vniknutí infekce do těla skrze pohlavní orgány.
Velikost a tvar otvorů jsou u každé ženy jiné. Některé běžné druhy jsou:
kruhová blána – tvoří prstenec okolo poševního otvoru;
přepažená blána – tvoří jeden nebo více pásů napříč poševním otvorem;
dírkovaná blána – překrývá celý poševní otvor, ale obsahuje několik dírek.
Po porodu blána zcela chybí, zbydou z ní pouze masité zbytky po obvodu poševního otvoru.
V naší poradně s názvem ŽLUČNÍKOVÉ KAMENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacíková Vlasta.
Dobrý den ,prosím mám dotaz zda-li, už se někomu povedlo, aby mu vyšly žlučníkové kameny,našla jsem si recept od čínského lékaře,který radí jíst prvních 5 dní jablka a 6 den vypít odpoledne a večer epsomskou sůl a další den ráno olivový olej s citronem a kamínek by měl vyjít,nevím zda se tomu dá věřit a proto,bych ráda věděla ,jestli to může pomoci,děkuji všem ,kdo by mi dal radu s pozdravem Vacíková Vlasta.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Žlučníkové kameny bývají mnohem větší než je otvor ve žlučovodu a bez pomoci lékaře samy nevyjdou. Vytvářely se mnoho let, takže si nemyslete, že je za 14 dní rozpustíte nějakým čínským receptem.
Vybereme si nějakou hezkou, ale ne příliš starou břízou o průměru minimálně dvacet centimetrů. Poté něčím ostrým píchneme do stromu a pozorujeme, jestli se neobjeví kapka. Pokud ano, opatrně, tak abychom zbytečně nepoškodili strom, navrtáme aku vrtačkou nebo například nebozízkem mělký otvor s mírně šikmým sklonem (šťáva má vytékat a kapat dolů). Tradičně se za nejlepší pro sběr považují tlusté větve rostoucí na jižní straně stromu, ale z praktických důvodů se vrtá většinou do kmene ve výšce půl metru. Do otvoru vsuneme trubičku, pod kterou připevníme libovolnou nádobu – může to být láhev nebo sklenice, rozhodneme se podle toho, co máme doma a co umíme jednoduše ke stromu připevnit. Nádobu něčím přikryjeme, aby nám do ní zbytečně nepadalo listí a kůra. Pak už nezbývá nic jiného než čekat. Březová šťáva kape dost pomalu, sběr trvá převážně den. Po sběru nezapomeňme otvor uzavřít štěpařským voskem nebo stromovým balzámem. Takto získaný nápoj má velmi krátkou trvanlivost. Musí být uskladněn v lednici a spotřebovat bychom ho měli přibližně do pěti dnů. Po uplynutí této doby se už k ničemu nehodí, proto je nejlepší vše, co zůstane čtvrtý den, pomalu odpařit na sirup, který následně užíváme místo cukru například do čaje. Šťávu můžeme jemně doma ochutit, tradičně se přidává troška zázvoru, med anebo malinový sirup. Pokud si chceme udělat březovou detoxikační kúru, musíme popíjet přibližně 1 dl nápoje třikrát denně po dobu patnácti dnů. Během detoxikace nesmíme pít alkoholické nápoje a vše, co obsahuje kofein, což jsou čaje a káva.
V naší poradně s názvem PUPEČNÍ KÝLA U DOSPĚLÝCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena pitrova.
dobry den, prosim o radu--muh pritel ma pupecni kylu a odmita videt doktora jak
je nebezpecne tuto diagnozu ignorovat a co se muze stat, kdyz nepujde na operaci
dekuji za odpoved irena pitrova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Neléčená pupeční kýla se může zkomplikovat při nějaké námaze, kdy skrz otvor v břišní štěně vyleze kousek tenkého střeva. Střevo se pak stane neprůchozí a to je stav ohrožující život. Kýlu je vždy lepší vyřešit jednoduchou operací, než riskovat komplikace spojené se ztrátou kousku střeva, bolestmi a případnou smrtí.
Pro tento typ abscesu se využívá i označení rektoanální, nebo periproktální. Dutinka se obvykle objevuje v okolí konečníku, řiti a řitního kanálu. Míst, kde může být absces uložený, v dané oblasti je hodně, může být v blízkosti sedací kosti, nebo za konečníkem, nebo pod vrstvou vystýlající řitní otvor, nebo mezi svaly svěrače. Rektoanální abscesy, které jsou povrchové, mohou pacientovi způsobovat velkou bolest.
Příčiny
Nejčastější příčinou tohoto abscesu bývají bakterie, které pronikly do tkání v okolí konečníku a vycházejí z prostoru mezi řitními svěrači. Na tomto abscesu se obvykle podílí více druhů bakterií, kromě stafylokoků, streptokoků se sem řadí i bakterie escherichia coli, či jiné mikroorganizmy, které se do této oblasti mohly dostat přímou cestou (poranění cizím předmětem), z infikovaného okolí, rozšířením z jiného ložiska infekce prostřednictvím krve, nebo putováním těchto bakterií z míst těla, kde se tyto bakterie běžně nacházejí. Na vzniku tohoto abscesu se také podílí snížená obranyschopnost, nedokrevnost daných tkání, hematom v dané oblasti, přítomnost cizího tělesa v těle pacienta.
Léčba
Pacient tento absces pozná podle nepříjemné anální a perianální bolesti zejména při konání velké potřeby, zvýšené teploty, celkové slabosti, ale i otoky na postiženém místě, začervenáním kůže a zvýšená teplota kůže nad hnisavým ložiskem, kde je také zvýšená citlivost a bolestivost. V případě rektoanálních abscesů, které se vyskytují hlouběji v tkáních, projevy jsou hlavně celkové, jako teploty, slabost, schvácenost, nemusí být u nich zevní otok. Absces v této oblasti může bakterie šířit infekci rychleji do okolí.
Rektoanální absces je třeba řešit včas, pacient a ani lékař by neměl čekat na to, kdy se u pacienta absces projeví navenek, v tu dobu totiž je obsah dutiny plný hnisu. Tento absces se řeší chirurgicky drenáží. Abscesovou dutinu je třeba otevřít, vytvořit z ní otvor na odtékání hnisu a dutinu poté proplachovat antiseptickými roztoky a zavést do ní drény. Drény se zavádí až v okamžiku, kdy je dutina od hnisu vyčištěna. Důležitou součástí léčby není jen samotný chirurgický zákrok, ale i následné převazy, při nichž je dutina i nadále proplachována antiseptickými roztoky. V řadě případů bývají také nasazována antibiotika na doléčení abscesu, ty mají hlavně význam v případech, kdy hrozí otrava krve, nebo u pacientů, kteří současně s abscesem mají i jiné onemocnění (například cukrovka, srdeční vady). Po odstranění abscesu se řada pacientů obává první stolice, lékaři proto pacientovi obvykle doporučují léky k jejímu změkčení. Zároveň se také provádí endosonografické vyšetření konečníku. Důsledkem komplikací této drenáže bývá vznik trvalého píštěle v této oblasti.
Oční mrtvice je častější u lidí středního věku a starších lidí. Přibližně jen 10 % pacientů, kteří jsou postiženi přední ischemickou neuropatií zrakového nervu, je mladších 45 let. Kardiovaskulární onemocnění zvyšuje riziko rozvoje tohoto onemocnění. U některých pacientů s kardiovaskulárním onemocněním krevní tlak výrazně klesá během spánku. Tento nízký krevní tlak snižuje oběh krve těmito tepnami, čímž se zvyšuje pravděpodobnost oční mrtvice. Někteří lékaři se domnívají, že novější a účinnější léky na vysoký tlak mohou při spánku snižovat krevní tlak příliš nízko, čímž jsou lidé vystaveni riziku mrtvice.
Některé tvary optických disků mohou také zvýšit riziko mrtvice. Nervová vlákna, která putují z mozku zrakovým nervem, musí vstoupit do oka otvorem zvaným optický otvor. Pokud je tento otvor menší než normál, nervová vlákna se mohou ucpat. Když jsou vlákna přiškrcena, zvyšuje se riziko vzniku okluze. Ačkoli tento vztah není dobře pochopen, lidé, kteří mají závažné kardiovaskulární onemocnění a také užívají lék Viagra, jsou více ohroženi tímto onemocněním.
Komule Davidova (Buddleia davidii) pochází z Číny. V příhodných podmínkách dobře roste, na volném prostoru až do výšky 3 metrů, ale v zápoji jiných keřů to může být až 5 metrů. Strnule vzpřímené výhony se na koncích ohýbají pod tíhou mohutných, až 30 cm dlouhých květních lat. Listy jsou vstřícné, dlouhé až 20 cm. Komule Davidova kvete od konce července do září. Sladký nektar kvítků nasytí motýly, ale i včely a čmeláky. Základní barva u původního, v přírodě rostoucího druhu bývá fialová, ale vyšlechtěné odrůdy jsou také bílé, červenofialové, modrofialové, tmavě fialové nebo růžové. Mrazům nejlépe odolávají fialové nebo bílé komule a všechny květy bez rozdílu barvy výrazně a krásně voní. Tyto krásné keře mají jisté nároky na pěstování, ale netrpí žádnými chorobami ani škůdci.
Výhodou motýlích keřů je, že jsou dostupné hned v několika barvách. Radost vám nemusí dělat jen modrofialová, růžová nebo bílá. Motýlí keře pořídíte i v méně známé žluté variantě. Existují rovněž dvojbarevné varianty. Odrůda „Flower Power“ vytváří velice nápadné květy, které přecházejí z oranžové až do modrofialové. Také je známa komule Davidova nižší klasifikace.
Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.
Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.
Metody – endoskopická vyšetření
Gastroskopie klasická
Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.
Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.
S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.
Gastroskopie transnasální
Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.
Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.
Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.
Kolonoskopie totální
Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za vyšetření rentgenové. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením.
Vyšetření předchází příprava s cílem dokonale vyčistit střevo od stolice. Obvykle se před výkonem pacientovi podává uklidňující nitrožilní inj
Včas zjištěné onemocnění lze léčit očními kapkami, laserovými operacemi nebo mikrochirurgicky.
Oční kapky pro léčbu glaukomu
Oční kapky snižují tvorbu tekutiny v přední části oka nebo zvyšují proudění této tekutiny. Bohužel oční kapky mohou vyvolat i nežádoucí účinky: alergické reakce, zarudnutí očí, palčivou bolest, rozmazané vidění a podráždění očí. Některé léky na glaukom mohou mít vliv na srdce a plíce. Informujte se u svého lékaře, jaké jsou jím předepsané léky, zda jsou pro vás vhodné, zda na ně nejste alergičtí.
Laserové operace glaukomu
Laserové operace glaukomu mírně zvyšují odtok oční kapaliny, zejména u glaukomu s otevřeným úhlem, nebo během ucpání kanálku u glaukomu s uzavřeným úhlem. Jsou různé druhy laserových operací pro léčbu glaukomu, například trabekuloplastika, kdy se používá laser pro otevření trámčinových drenážních prostorů. Dalším druhem laserové operace je iridotomie, kdy je vytvořen malý otvor v duhovce, díky čemuž kapalina proudí volněji. Posledním druhem laserové operace je cyclophotocoagulation, což je laserová operace určená k léčbě střední vrstvy oka, která snižuje produkci oční tekutiny.
Mikrochirurgie pro glaukom
Jedná se o operaci, která se nazývá trabeculectomie. Tato operace zahrnuje výměnu a vložení nového kanálku pro oční kapalinu, čímž se sníží nitrooční tlak, který způsobuje glaukom. Může dojít k selhání této operace, ale je možné ihned provést nápravu další operací. U některých pacientů je umělý kanálek tou nejlepší volbou. V mizivém množství však dochází i ke komplikacím – dočasné nebo trvalé ztrátě zraku, krvácení nebo infekci.
Glaukom s otevřeným úhlem je nejčastěji léčen různými očními kapkami, laserovými plastikami a mikrochirurgickými zákroky. Nejčastěji se jako první krok volí léky, protože někteří lidé díky nim lépe reagují na laserové operace nebo mikrochirurgické zákroky. U kojeneckých nebo vrozených glaukomů představuje primární léčbu chirurgická operace, protože příčinou problému je velmi deformovaný drenážní systém. Poraďte se vždy se svým očním lékařem, abyste zjistili, která léčba je pro vás ideální.
K péči o kolostomii jsou vám k dispozici tyto zdravotní pomůcky:
Jednodílné systémy – kolostomický sáček: U jednodílných systémů jsou lepicí ochranná podložka a uzavřený sáček navzájem pevně spojeny. Sáček je vybaven filtrem s aktivním uhlíkem pro neutralizaci pachů. Kolostomické sáčky jsou k dostání buď s plochou, nebo vyklenutou (konvexní) ochrannou podložkou. Při dosažení odpovídajícího naplnění (maximálně do poloviny objemu sáčku) je nutné tyto sáčky kompletně vyměnit.
Dvoudílné systémy – ochranná podložka s kolostomickým sáčkem: Dvoudílné systémy se skládají z ochranné podložky s mechanickým nebo lepicím uzávěrem a z příslušného kolostomického sáčku, který se připevňuje k podložce. Ochranné lepicí podložky jsou k dostání buď v plochém, nebo v konvexním provedení. Kolostomické sáčky obsahují filtr s aktivním uhlíkem pro neutralizaci pachů a jsou vybaveny odpovídajícím spojovacím systémem k upevnění na základní podložku. Sáčky je nutné při odpovídajícím naplnění (maximálně do poloviny objemu sáčku) vyměnit, zatímco ochrannou podložku lze používat několik dnů. K fixaci podložky lze použít pásek.
Ploché systémy se používají u stomií, u kterých leží vývod střeva nad úrovní kůže (prominence).
Konvexní systémy se používají vždy, když se vývod střeva nachází pod úrovní kůže (retrakce, vtažená stomie).
Co potřebujete pro výměnu kolostomického sáčku: gázu, v případě potřeby jednorázové holítko, mírně zahnuté nůžky (stomické, nůžky na nehty), šablonu, v případě potřeby ochrannou pastu, odstraňovač zbytků lepicí plochy a ochranný sprej, odpovídající kolostomické pomůcky (jednodílné nebo dvoudílné, sběrný sáček s plochou nebo konvexní podložkou), vyprazdňovací sáček.
Všechny zdravotnické pomůcky byste měli mít předem připraveny. Pro ochranu pokožky kolem stomie je důležité, aby ochranná podložka byla přizpůsobena velikosti vaší stomie. Každá založená stomie má individuální tvar. Z toho důvodu byste si měli před první výměnou kolostomických pomůcek zhotovit šablonu (například z průhledné umělohmotné fólie), kterou použijete jako předlohu k vystřižení ochranné podložky. Odpovídající šablony naleznete ve stomické taštičce. K vystřižení použijte mírně zahnuté nůžky. Abyste předešli podráždění kůže, musí být vystřižený otvor tak přesný, aby mezi stomií a ochrannou podložkou nezůstala nechráněná kůže, která by mohla přijít do kontaktu s výměšky. Na rozdíl od střevní sliznice založené stomie může nechráněná kůže na agresivní výměšky citlivě reagovat změnami. Zejména v prvních týdnech a měsících po operaci mění stomie svůj tvar a velikost. Z toho důvodu je právě na začátku důležité, abyste průměr stomie pravidelně kontr
