Zužování krkavic nemusí mít dlouho žádné příznaky, jindy může být spojeno se zhoršením prokrvení mozku v zátěžových situacích, jako je pokles krevního tlaku, dehydratace a podobně. To se pak u starých lidí projevuje únavou, motáním hlavy či zmateností. Pokud máte podezření na toto onemocnění, více se dozvíte v článku níže.
Operace ucpané krkavice
Zúžení krční tepny nemocného ohrožuje oddrolením části plátu, který zúžení způsobuje, a jeho „vmetením“ (embolií) do mozku, čímž může vzniknout mozková mrtvice. Cílem výkonu (karotické endarterektomie) je snížení rizika vzniku cévní mozkové příhody (CMP) nebo zamezení opakování CMP.
Pacienti jsou přijímáni na neurochirurgické oddělení zpravidla jeden den před plánovanou operací. V den příjmu s nimi lékař sepíše přijímací protokol a proběhne veškerá předoperační příprava včetně krátkého vyšetření na MR mozku, takzvaný tunel (pokud k němu nejsou kontraindikace). Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude operace odložena.
Operace kvůli zúžení krční tepny se provádí zpravidla v takzvané svodné anestézii. Při ní je anestetikem (znecitlivující látkou) umrtvena nervová pleteň v oblasti krku, čímž dojde k znecitlivění místa, kde je operace prováděna. Pacient je tak při operaci po celou dobu při vědomí a spolupracuje s operační skupinou. Mezi hlavní výhody tohoto postupu patří nižší riziko komplikací oproti anestézii celkové (s uspáním pacienta) a především možnost spolehlivé monitorace stavu pacienta při dočasném uzavření krční tepny během jejího „čištění“ (odstraňování zužujícího plátu). Pacient při uzavření krční tepny počítá (zkouší se stav vědomí a řečové funkce) a mačká gumovou pískací hračku (test hybnosti končetiny). Pokud toleruje uzavření krční tepny beze změny v neurologickém stavu (neupadá do bezvědomí, neobjevuje se porucha řeči, neochrnují končetiny), je možné pokračovat v operaci při uzavřené krční tepně. V opačném případě je nutno zavést dočasný zkrat (shunt), pomocí něhož mozek dostává krev v průběhu odstraňování zúžení na karotidě. Operace trvá přibližně 2 hodiny.
Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě sledován jeho zdravotní stav a monitorovány tělesné funkce. Zůstává zde zpravidla do druhého dne, pak se přesouvá na standardní lůžkové neurochirurgické oddělení. Druhý den po operaci se z rány odstraní drén, což usnadní mobilizaci pacienta. Rovněž je naplánováno opětovné krátké vyšetření mozku na magnetické rezonanci (podobně jako před operací). Pokud vše probíhá bez komplikací, obvykle se pacienti propouští do domácího ošetřování (vzácněji se překládají do spádové nemocnice) 3. nebo 4. pooperační den.
Po propuštění se doporučuje pacientovi do 3 dnů návštěva obvodního lékaře, který jej převezme do péče. Stehy se odstraňují zpravidla 10. den po operaci. Velmi důležité je po výkonu dodržovat racionální stravu, nekouřit, omez
V naší poradně s názvem NATRŽENÝ STEHENNÍ SVAL - LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na účinnou léčbu natrženého stehenního svalu. Děkuji. Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje řada věcí, které můžete udělat, abyste si pomohl s natrženým stehenním svalem. Nejdůležitější a nezbytnou součástí vaší léčby a zotavení je udržování stehna v pohybu.
Jak se dostat do pohybu?
Během prvních 24 až 48 hodin po problému se stehenním svalem byste se měl pokusit omezit své aktivity, ale nepřestávejte se pohybovat. Pohyb vykonávejte jen tak, jak vám to příznaky dovolí. Jemně pohybujte nohou po dobu 10 až 20 sekund každou hodinu, když jste vzhůru, vyhněte se dlouhému stání na nohou.
Při použití schodů může pomoci, když při výstupu do schodů stoupáte jen svou zdravou nohu, abyste snížili namáhání stehna. Když scházíte dolů, sestupujte první svou problémovou nohu, abyste snížil zatížení stehna. Při chůzi nahoru a dolů používejte zábradlí (pokud je k dispozici).
Po 48 hodinách zkuste více používat nohu – cvičení vašemu stehnu opravdu pomáhá a může zmírnit bolest. Dělejte, co byste normálně dělal, a zůstaňte u toho, nebo se vraťte do práce – to je důležité a je to nejlepší způsob, jak se zlepšit.
Je užitečné dělat specifická cvičení, která vám mohou pomoci při zotavení. Na začátku mohou být náročná, takže udělejte, co můžete, a snažte se to časem vylepšovat.
Výhody udržení aktivity
Být aktivní je to nejlepší, co můžete pro své celkové zdraví udělat.
Když budete nadále aktivní, udržujte si tím aktuální úroveň kondice – i když musíte změnit to, co běžně děláte, jakákoliv aktivita je lepší než žádná.
Udržujte ostatní svaly a klouby silné a pružné a udržujte si zdravou tělesnou hmotnost.
Vyhněte se sportu nebo těžkému zvedání, dokud nebudete mít méně bolestí při pohybu. Před zahájením sportovních aktivit se nezapomeňte předně plně zahřát.
Léčba bolesti
- léky proti bolesti – to vám může pomoci pohodlněji se pohybovat, což může pomoci vašemu zotavení.
- ledové obklady.
Led může být prospěšný právě při léčbě muskuloskeletálních bolestí. Led je nejvýhodnější, pokud váš problém se stehny souvisí se zraněním. Nikdy nepokládejte led přímo na pokožku. K ochraně pokožky před spálením použijte bariéru, jako je igelit s ručníkem. Jak dlouho máte používat led jako léčbu, se může lišit. Obecně byste však měl led aplikovat po dobu až 15 minut. Mezi ošetřeními byste také měl nechat několik hodin. Pokud máte nějaké problémy s krevním oběhem, neměl byste používat led jako léčbu bolesti stehen.
Práce
Během rekonvalescence se doporučuje zůstat v práci nebo se do práce co nejrychleji vrátit. Abyste se mohl vrátit do práce, nemusíte být zcela bez bolesti a bez příznaků.
Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolní končetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Kyčelní kloub umožňuje pohyby: ohnutí, natažení, otočení, odtažení i přitažení dolní končetiny. Kolenní kloub pak ke stehenní kosti připojuje holenní kost a kost lýtkovou. Kolenní kloub je silný
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI KRČNÍ TEPNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Krista Melicharova.
Dobrý den,jsem po operaci krcni tepny .Přišlo se na ucpání relativně včas,mozkovou prihodu jsem nemela.Ucpani vlevo 80-90%.Pred dvema lety bylo ucpání ještě v normě 30% .Mela bych narok na lazne? Dekuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O lázně může požádat kterýkoli pacient. Rozhodnutí je pak na zdravotní pojišťovně, jestli vám zaplatí jen procedury nebo i pobyt. Dohodněte se se svým praktickým lékařem, vypracujte žádost a uvidíte.
Ateroskleróze se také někdy říká nemoc 20. století nebo se řadí mezi civilizační choroby. I když tato označení nejsou zcela přesná, neboť ateroskleróza byla popsána již v 18. století a naši předci se s ní potýkali ještě dříve. Bohužel v moderní době je její masivní nárůst opravdu nepopiratelný. Mohlo by se zdát paradoxní, že je toto onemocnění zvláště ve vyspělých zemích jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Česká republika bohužel není výjimkou. Tato choroba představuje dlouhodobě probíhající degenerativní proces, jehož podstatou je ukládání takzvaných aterogenních látek, zejména lipidů (tuků), ve stěně tepny. Postižená tepna je za normálních okolností hladká, ale při počínající ateroskleróze je poškozena a povrch její vnitřní stěny je zdrsněn. Na této tepně se pak snadno mohou zachytávat aterogenní látky přinášené krví. Látky, které se zachytí, se postupně hromadí a začínají způsobovat zúžení průsvitu tepny, nebo dokonce její uzavření. Krev tedy nemůže dostatečně proudit do další části těla, kterou má postižená tepna za úkol zásobovat.
Příčiny vzniku
Na vzniku a dalším rozvoji tohoto onemocnění se podílí více faktorů, které lze rozdělit do tří hlavních skupin, ve velké většině úzce souvisí se špatným životním stylem a zlozvyky mnohých lidí v dnešní době. V prvé řadě to je nadbytek aterogenních (aterosklerózu tvořících) látek v krvi. Za tyto látky považujeme především lipidy (cholesterol, fosfolipidy, triglyceridy). Nadbytek těchto látek je způsoben poruchou jejich metabolismu v organismu, nebo je ve vysoké míře přijímáme potravou. Druhým činitelem způsobujícím tuto chorobu je porucha endotelu (výstelky) uvnitř tepny. Tato porucha může způsobit místní tvorbu krevních sraženin, které zúží, či úplně ucpou tepnu. Pod poslední příčinou nalezneme řadu činitelů, které vzniku aterosklerózy napomáhají, jsou to například vysoký krevní tlak, obezita, kouření, genetické faktory, stres, hyperlipoproteinémie, cukrovka a podobné poruchy metabolismu cukrů. Aterosklerotická choroba má několik stupňů vývoje. První stupeň se nazývá lipoidní (tukové) skvrny. Jsou to žlutavě zbarvená ložiska ve stěně tepny, složená především z cholesterolu. Další fází jsou fibrózní a ateromové pláty, což jsou opět žlutavá ložiska, která již ale nejsou hladká, vystupují nad povrch stěny a obsahují řídký mastný obsah. Jestliže se krycí vrstva ateromového plátu rozpadne, jeho obsah se vyplaví krví a v tepenné stěně vznikne „ateromový“ vřed, který tuto cévu poškozuje. V místě poškozeném tímto aterosklerotickým procesem se druhotně začne tvořit trombus neboli krevní sraženina, která výrazně zužuje průsvit tepny. Poslední fází je zvápenatění, kdy se v postiženém úseku cévy ukládají vápenaté soli a ložisko tvrdne.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle zprávy to vypadá, že si lékaři nevědí rady s bolestí vaší krční páteře, která se u vás z nějakého důvodu napřímila a znemožňuje vám pohyb hlavy a nejen jí. V roce 1996 jste prodělala operaci na krční páteři. Nyní znovu pociťujete bolest na krku a zátylku hlavy. Lékař se vám snaží pomoct a rád by lépe pochopil příčinu vašich obtíží, ale nemůže u vás provést důležité vyšetření EMG, protože máte zaveden kardiostimulátor. EMG neboli elektromyografie patří mezi vyšetřovací metody, které napomáhají hodnotit funkční stav pohybového systému a jeho zásobování nervovými vlákny. Je založena na snímání povrchové nebo nitrosvalové aktivity. Vyšetření by pomohlo lékaři rozlišit druh nervosvalového onemocnění, které vás trápí. Podle zprávy je třeba toto vyšetření provést za speciálních podmínek ve spolupráci s kardiologem. Zkuste s lékařem pracovat na nalezení vhodného zařízení a podstupte toto vyšetření. Dále váš lékař doporučuje provedení počítačové tomografie mozku. Taky je třeba toto vyšetření podstoupit.
Ze zprávy dále vyplívá, že vás trápí také bolesti nohou, které patrně pochází z onemocnění cukrovkou, kterou si kompenzujete inzulínem. Také máte ischemickou chorobu srdeční, což je onemocnění věnčitých tepen. Jedná se o tepny, které nedostatečně zásobují srdeční sval krví, tudíž ani kyslíkem a živinami a to vám způsobuje mírné selhávání srdce, kvůli čemuž vám byl implantován kadioverter defibrilátor. Mimo to dále trpíte kožním onemocněním lichen a žijete bez slepého střeva.
Co teď s tím vším? Od posledního vyšetření uvedeného v lékařské zprávě uběhlo již 5 let a poslední doporučení je rehabilitace pod vedením rehabilitačního lékaře a vyšetření počítačovou tomografií. Absolvovala jste něco z toho od té doby?
Probíhá pomocí klinického vyšetření, ultrazvukového vyšetření, magnetické rezonance a angiografického vyšetření. Řešení je možné buď metodami intervenční radiologie (balonková dilatace, eventuálně stentování), nebo metodami operačními.
2. Předoperační příprava
V rámci předoperační přípravy je pacient oholen (záleží na lokalitě výkonu), večer před zákrokem dostane léky indikované anesteziologem.
3. Operační metody
Výkony se provádějí buď v celkové, nebo spinální anestézii (aplikace anestetika k míše s následným umrtvením dolní poloviny těla).
Dezobliterace: odstranění sklerotických plátů ze zúžené tepny.
Bypass: přemostění postiženého úseku tepny vlastní žilou nebo protézou (zde záleží na lokalizaci postižení, v případě postižení pánevních tepen je to spojka mezi aortou a stehenní tepnou, při postižení stehenní tepny je to přemostění mezi stehenní tepnou a podkolenní či bércovou tepnou).
Embolektomie: odstranění vmetku pomocí katetru s balonkem.
Resekce: resekce tepny u výdutě s náhradou žilou či protézou.
Amputace: Amputace končetiny při vyčerpání všech ostatních metod, záleží na místě postižení, provádí se buď v místě chodidla, pod kolenem, či nad kolenem.
4. Možné komplikace výkonu
Komplikace této operace se mohou vyskytnout na všech chirurgických pracovištích v České republice i na světě, proto je nutné na ně před operací upozornit.
Peroperační komplikace (tedy během operace):
masivní krvácení, které může mít za následek až šokový stav pacienta, popřípadě vést až k úmrtí;
poranění orgánů dutiny břišní, oblast za pobřišnicí – močovod, dolní duté žíly, pánevní žíly, močový měchýř;
srdeční selhání z důvodu velkých tlakových výkyvů při dočasném klampování aorty;
srdeční arytmie;
změny vnitřního prostřední, zejména zvýšená kyselost organismu při dočasném nedokrvení končetiny;
ledvinné selhání.
Pooperační komplikace:
bolestivost v místě operace;
pocit na zvracení;
teplota;
krvácení z operační rány nebo z našité protézy s nutnou urgentní reoperací;
infekce v ráně se vznikem hnisavého ložiska – nutné otevření a vyčištění rány;
vznik kýly v jizvě – nutná reoperace s opětovným sešitím břišní stěny;
infekce v ráně spojená s infekcí protézy s nutnou reoperací a eventuálním odstraněním protézy;
vznik sraženiny v místě protézy nebo žilního štěpu s možným ucpáním či embolizací vmetku do dolních končetin a tím jejich ohrožení z důvodu nedokrvení – nutná reoperace s odstraněním vmetku;
střevní ochrnutí s poruchou pasáže, někdy s nutností
Ve svém příspěvku UCPANÉ KORONÁRNÍ CÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor Dvořáček.
Jsem po srdečním selhání s 5 denním pobytem na Interně v nemocnici.Při ergometrii
zjištěn blok cém v určité zátěži.Jsem objednán na FN Olomouc na zjištění,která
céva je ucpaná.Bolí mne často na hrudi,jsem slabý a unavený a mám obavy.ěkám ny pozvání FH na zjištění a zákrok.Co mohu dělat pro zmenšení rizika než budu pozvání na FN Olomouc.Libor Dvořáček.P.s.Mám3násobny Bypass z roku 2004
r
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pacienti jsou přijímáni na neurochirurgické oddělení zpravidla 1 den před plánovanou operací. V den příjmu s nimi lékař sepíše přijímací protokol a proběhne veškerá předoperační příprava včetně krátkého vyšetření na magnetickou rezonanci (MR) mozku – takzvaný tunel (pokud k němu nejsou kontraindikace). Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude operace odložena.
Operace se provádí v takzvané svodné anestézii. Při ní je anestetikem (znecitlivující látkou) umrtvena nervová pleteň v oblasti krku, čímž dojde k znecitlivění místa, kde je operace prováděna. Pacient je tak při operaci po celou dobu při vědomí a spolupracuje s operační skupinou. Mezi hlavní výhody tohoto postupu patří nižší riziko komplikací oproti anestézii celkové (s uspáním pacienta) a především možnost spolehlivé monitorace stavu pacienta při dočasném uzavření krční tepny během jejího „čištění” (odstraňování zužujícího plátu). Pacient při uzavření krční tepny počítá (zkouší se stav vědomí a řečové funkce) a mačká gumovou pískací hračku (test hybnosti končetiny). Pokud toleruje uzavření krční tepny beze změny v neurologickém stavu (neupadá do bezvědomí, neobjevuje se porucha řeči, neochrnují končetiny), je možné pokračovat v operaci při uzavřené krční tepně. V opačném případě je nutno zavést dočasný zkrat (shunt), pomocí kterého mozek dostává krev v průběhu odstraňování zúžení na karotidě. Operace trvá přibližně 2 hodiny.
Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě sledován jeho zdravotní stav a monitorovány tělesné funkce. Zůstává zde zpravidla do druhého dne, pak se přesouvá na standardní lůžkové neurochirurgické oddělení. Druhý den po operaci se z rány odstraní drén, což usnadní mobilizaci pacienta. Rovněž je naplánováno opětovné krátké vyšetření mozku na MR (podobně jako před operací). Pokud vše probíhá bez komplikací, propouští se pacient obvykle do domácího ošetřování 3. nebo 4. pooperační den.
Vážnou komplikací při operaci může být vznik cévní mozkové příhody (mrtvice), která je způsobena oddrolením části plátu zužujícího krční tepnu, nebo méně často nedokrveností mozku během „čištění“ cévy. Cévní mozková příhoda se projeví poruchou hybnosti končetin či řeči, většinou se jedná o dočasné postižení, které se v následujícím období upraví. Může však vzniknout i trvalé postižení, ve výjimečných případech může dojít i k úmrtí pacienta.
Po propuštění se doporučuje pacientovi do 3 dnů návštěva obvodního lékaře, který jej převezme do péče. Stehy se odstraňují zpravid
Ve svém příspěvku JAK SE PROJEVUJE UCPÁVÁNÍ CÉV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Bartík.
Pacientka po úspěšné operaci srdce (trojitý bypass) si stěžovala na bolest pravé nohy.Nikdo na to cca 7 dnů nereagoval.Poté byla převezena z fakultní nemocnice do nemocnice krajské (noha byla od lýtka směrem dolu silně tmavě modrá)kde byl okamžitě zahájen pokus o průchodnost cév a žil,který byl bohužel bezúspěšný (noha byla již v tak velmi zanedbaném stavu z předchozí nemocnice) a následovala amputace končetiny ve stehně.Vzhledem k tomu,že pacientka v bezprostředně krátké době absolvovala několik velmi náročných operativních zákroků, bohužel po několika dnech zemřela,její organizmu byl natolik vyčerpán,že již nedokázal dále bojovat.Podle mého laického názoru byla po operaci bypassu totálně zanedbána pooperační léčba.Chci ještě podotknout,že v krajské nemocnici byly bleskově zahájeny všechny potřebné zákroky na vysoké profesionální úrovni což je třeba zdůrazni a za což všem týmům, které v této nemocnici byly účastny vyslovuji neobyčejné díky.Prosím o případné odborné posouzení jak by měl celý případ,od operace až po následnou léčbu,probíhat.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kryglova.
Lékařka řekla že je nevhodný pribinacek dítě má 20 měsíců je to pravda
Krev je přiváděna k dolním končetinám pánevními, stehenními, dále podkolenními a bércovými tepnami. K hlavním postižením tepen zásobujícím dolní končetiny patří ateroskleróza, embolie, výduť tepny pravá či falešná a diabetická angiopatie. Nejčastější příčinou poškození věnčitých tepen je ateroskleróza, která vzniká tehdy, jestliže se do stěn tepen ukládají tuky, cholesterol, vápník a další látky.
Ateroskleróza znamená tvorbu plátů způsobujících ucpání tepen. K rizikovým faktorům patří kouření, zvýšený příjem tuků, zvýšená hladina cholesterolu.
Embolie znamená průnik vmetku s následnou obstrukcí lumen tepny nejčastěji ze srdce.
Výduť znamená vyklenutí tepny z důvodu oslabení stěny. Nepravá výduť vzniká následkem úrazu či poranění tepny při invazivním vyšetření – angiografii.
Diabetická angiopatie postihuje zejména periferní tepny u nemocných s cukrovkou.
Ucpávání cév v noze se projevuje bolestmi končetin při zvýšené námaze, při závažnějším postižení i v klidu, eventuálně dochází k postupnému odumírání končetiny.
V naší poradně s názvem BOLEST VNITŘNÍ STRANY STEHNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.
Dobrý večer,
chtěl bych se s Vámi poradit. Koncem ledna jsem si poranil (stehno) a nevím co s tím mám dělat dále. Nevím přesně který to je.
musculus vastus medialis
dvojhlavý sval stehení
Chtěl bych se vrátit ke sportu, ale sval mi to nepovoluje.
Mohli by jste mi poradit jak bych to mohl léčit?
Měl jsem rehabilitace, ale nepomohlo. (elektřinu)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vastus medialis je vnitřní hlavou čtyřhlavého svalu stehenního známého jako kvadriceps. Posiluje se například při předkopech s mírně vyrotovaným chodidlem ven. Zranění vyžadují následnou rehabilitaci ve formě léčebného tělocviku. Jaké cviky a jak přesně je provádět je vidět na těchto videích: https://www.youtube.com/res…
K podpoře hojení a k ochraně svalu přispěje rovněž tejpování ve tvaru obráceného Y a nebo kolení ortéza. Ortéza je vhodná při déletrvajícím namáhání, například při túrách a nebo trénincích. Doba, než se vše vrátí do původního stavu, může trvat rok a ne vždy je dosaženo původní funkčnosti. Prospěšné je spolupracovat se zkušených fyzioterapeutem někde ve fitness a pomalu sval zatěžovat.
Existuje celá řada možností prevence a léčby ucpaných tepen. Co vám lékař předepíše ke snížení arteriálního plaku a prevenci ucpání tepen, bude záviset na závažnosti vašeho stavu a vaší anamnéze. Váš lékař může předepsat jedno nebo více z následujících:
Změna životního stylu
Zdravý životní styl je nezbytný pro léčbu arteriálního plaku a léčbu ucpaných tepen.
Jíst stravu s nízkým obsahem nasycených tuků a cholesterolu, s menším množstvím cukrů a jednoduchých sacharidů a bohatou na ovoce a zeleninu;
Udržet zdravou tělesnou hmotnost;
Nekouřit;
Pravidelně cvičit;
Omezit stres;
Snížit krevní tlak a cholesterol;
Udržet nízké hladiny cukru v krvi.
Chirurgické nebo intervenční výkony
V některých případech může být nezbytný chirurgický zákrok k léčbě ucpaných tepen a zabránění další akumulaci arteriálního plaku. Tyto postupy mohou zahrnovat:
Umístění stentu. Malá hadička zvaná stent, která může obsahovat léky, může být umístěna do tepny pro udržení dostatečného průtoku krve. Sten se zavádí pomocí katétru, který vede přes tepnu v noze a vede až k srdci.
Operace bypassu. Při této operaci jsou tepny z jiných částí těla přesunuty, aby přemostily ucpané tepny a pomohly krvi bohaté na kyslík dosáhnout cílového místa určení.
Balónková angioplastika. Tento postup pomáhá otevřít ucpané tepny, které se částečně nebo úplně ucpaly, otevřením blokády pomocí zařízení, které tlačí plát na boční stěny tepen.
Léky
Řada léků může pomoci kontrolovat některé faktory, které přispívají k akumulaci arteriálního plaku.
Léky snižující hladinu cholesterolu;
Léky snižující krevní tlak;
Aspirin a další léky na ředění krve, které snižují pravděpodobnost vzniku nebezpečné krevní sraženiny.
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora Bauerová.
Dobrý den, prosím o sdělení diagnózy z magnetické rezonance. Podle mé neuroložky, mi nic není, ale podle bolestí co mám, s ní bohužel nemohu souhlasit. Moc děkuji za odpověď, už jsem zoufalá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Z vyšetření je patrné, že trpíte cukrovkou, která vám ničí vaší pravou nohu. Kvůli tomu nemůžete stát na obou nohách a křivíte se. To má vliv na už tak opotřebovanou páteř, která to nevydržela a došlo k drobnému posunu jednoho obratle přes druhý. To způsobuje bolesti dolní části zad a ztuhlost svalů (obvykle horší po ránu, zlepšují se během dne). Bolest občas vystřeluje až do zadní plochy hýždě, stehna a bérce, na zevní okraj nohy, až k malíku.
Co s tím? Nejlépe uděláte, když požádáte o lázně, kde se naučíte styl života s cviky, které vám pomohou zvládnout tento zdravotní stav. O lázně požádejte prostřednictvím své praktického lékaře nebo ortopeda. Pokud si nemůžete dovolit lázně, tak si požádejte alespoň o rehabilitace v místě vašeho bydliště. Rovněž se dohodněte s praktickým lékařem na léčbě bolesti. Lékař vám může předepsat lepší léky proti bolesti, než můžete volně koupit v lékárně.
Pokud váš lékař zjistí, že jedna nebo více vašich tepen je zablokovaných, změny životního stylu nemusí stačit. Místo toho může váš lékař navrhnout invazivní léčbu k odstranění nebo obejití blokád.
Během těchto procedur vám lékař zavede do tepny malou hadičku, která odsaje plak nebo plak rozbije (aterektomie). Váš lékař pak může zanechat drobnou kovovou konstrukci (stent), která pomáhá podporovat tepnu a zvyšuje průtok krve.
Pokud tyto postupy nejsou účinné nebo pokud je blokáda závažná, může být vyžadován bypass. Během této operace lékař použije tepny z jiných částí vašeho těla a nahradí zablokovanou tepnu.
Pokud máte ucpané tepny, je důležité, abyste spolupracovali se svým lékařem na vytvoření plánu léčby. Pokud blokády zůstanou neléčené, můžete riskovat vážné zdravotní komplikace, jako je mrtvice, aneuryzma nebo srdeční infarkt.
V naší poradně s názvem PROSBA O RADU - NÁLEZ MAGNETICKÉ REZONANCE A ÚPORNÁ BOLEST PRAVÉ RUKY... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea Soukupová.
Dobrý den,
kromě jiných zdravotních obtíží, bolestí zad trpím posledních 6 roků nonstop, přisuzovala jsem to RTG zjištěné skolióze páteře a též prodělané lymské borelióze. Ještě před lety jsem 2x týdně cvičila poweryogu, jezdila na horském kole a na in-line bruslích, pak jsem se kvůli bolestem a obrovské únavě vlastně veškerého pohybu (krom procházek se psy) musela vzdát...
Před dvěma roky mě poprvé velmi bolela pravá ruka, od konců prstů (brnění), po ostrou bolest v předloktí, nadloktí až do pravé lopatky. Bolí mě krční páteř. Na čas toto odeznělo, letos na začátku února mi pravou ruku opět ovládla ostrá bolest. Na neurologii v Nemocnici Kolín mě čeká od 17. 3. pětidenní hospitalizace s podáváním kortikoidů kapačkami, následně pak RHB. Ze svého okolí slyším jen negativní ohlasy na tuto „léčbu“, tak mám pochopitelně obavy.
Podstoupila jsem vyšetření magnetickou rezonancí, nález je: Incip.osteochondroza C6/7 s mírnou lokalizovanou def.spondylozou a koncentrickou, vpravo medioforaminálně až foraminálně zvýrazněnou protruzí disku šíře cca 2-3mm, krytou vpravo postrolaterálně drobným osteofytem šíře cca 2mm s následným diskovertebárním zúžením pravostranného neruoforamina C6/7 s tlakem na příslušný prostupující kořen C7 vpravo.
Prosím o další možnosti "nápravy" mojí bolavé páteře a pravé ruky.
Děkuji. Andrea Soukupová (nar.1973, 161 cm, 53 kg, nekuřačka), Vrbčany, okr.Kolín
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V tomto případě pomůže vyléčení vleklého zánětu pomocí kortikoidů a následná cílená rehabilitace. Na rehabilitaci vás jen naučí jaké cviky dělat a vy je pak budete muset vykonávat pravidelně každý den. Právě toto následné samostatné cvičení má ten léčebný účinek a bohužel je to dlouhá a namáhavá cesta, kterou je třeba dodržet a vydržet. Pomoci vám může zkušený fyzioterapeut, který vás při každém cvičení povede, a rozebere s vámi vaše denní i noční činnosti, které by mohly problémy znovu vrátit. Bohužel páteř se špatně operuje a nedá se vyměnit transplantací, takže hlavní možnost léčby je léčebný tělocvik. Právě to je důvod, proč většina lidí na tuto metodu nadává, protože nemají rádi pohyb. U vás je to ale jiné, vy máte zkušenosti s jógou, která je taky prospěšná. Vraťte se k ní a přidejte k tomu ještě cviky naučené z rehabilitace.
Tepny dolních končetin jsou nejčastější periferní lokalizací projevů aterosklerózy – kornatění tepen. Při progresi aterosklerotického postižení tepen dolních končetin dochází k zužování tepen, jejich uzávěrům a tím také k adekvátním klinickým potížím pacienta. Onemocnění může být velmi často takzvaně němé, tedy bez příznaků. Postupně se ale projevuje širokou škálou potíží. Nejčastějším prvním příznakem je bolest končetiny nebo její části při určitém zatížení, například při chůzi. Bolesti postihují nejčastěji svaly lýtka, stehna, ale i chodidla nebo hýžďové svaly. Často se potíže mylně přisuzují postižení kloubů nebo páteře. Intenzita potíží se často zvětšuje a v pokročilých stadiích mohou být bolesti i klidové a mohou se objevit i trofické defekty tkání dolních končetin, nejčastěji na bérci a chodidle. Toto již jsou velmi alarmující známky ohrožení končetiny. Proto je vhodné onemocnění řešit v jeho časnějších stadiích. Onemocnění může mít formu chronickou, tedy podobu dlouhodobých potíží, nebo může přijít náhle, akutně, a bezprostředně ohrožovat vitalitu končetiny a ohrožovat pacienta i na životě.
Podstatná část oboru cévní chirurgie se zabývá právě problematikou tepen dolních končetin. K dispozici je rozsáhlé portfolio možností, jak následky aterosklerózy napravit a zlepšit prokrvení dolních končetin.
Z chirurgických výkonů se provádějí výkony, jakými jsou různé typy desobliterací tepen (odstranění zužujících sklerotických plátů z tepny), dále bypassy nejrůznějších typů a délek. Od bypassů, které přemosťují pouze několikacentimetrový úsek, až po bypassy, které přemosťují uzavřené tepny dolní končetiny téměř v celé jejich délce. Možností jsou i extraanatomické bypassy, které přivádějí do dolní končetiny krev z míst neobvyklých pro cévní zásobení dolní končetiny.
Jako materiál pro bypassy se používá buď povrchní žíla z dolní končetiny, která se použije jako tepenná náhrada, nebo cévní protézy z různých speciálních biosyntetických či syntetických materiálů.
Postižení tepen může být chronické nebo akutní (náhlé, bez předchozích postupně nastupujících problémů). A stejně tak i řešení vyšetřování může být plánované (u chronických potíží) nebo akutní u potíží akutních. Často se musí provést cévní rekonstrukce okamžitě, aby se zachránila končetina nebo život pacienta.
U akutních cévních uzávěrů se provádí obvykle trombembolektomie, tedy urgentní odstranění krevních sraženin z tepen pomocí speciálních katetrů. Obdobnými technikami se řeší také výdutě na tepnách dolních končetin, které pacienta ohrožují jednak svým prasknutím a krvácením, jednak postupným ucpáváním krevními sraženinami, čímž ohrožují končetinu nedostatečným zásobováním krve.
Stejně jako u jiných typů cévních výkonů i zde je široké pole využití endovaskulárních intervenčních technik a také možnost využití hybridních výkonů, které umožňují reparovat velmi rozsáhlá postižení tepenného systému dolních končetin za spolupráce cévního chirurga a intervenčního radiologa.
V naší poradně s názvem REHABILITACE U TOTÁLNÍ RUPTURY SVALU, DÉLKA LÉČBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Šteflíčková.
Manžel 71 let podstoupil operaci přetržených šlach na noze. Jaká je prognóza?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Prognóza závisí na úspěšnosti provedené operace a na síle manželova organizmu. Vycházejme z toho, že lékaři věnovali veškeré úsilí, aby rekonstrukci šlach provedli co nejlépe. Nyní tedy závisí na manželově organizmu, jak bude schopen dodat stavební látky novým šlachovým spojům a úponům. Manžel si může výrazně pomoci tím, že bude poctivě absolvovat pravidelné rehabilitace, jenž ho postupně vrátí do rozsahů, které měl před úrazem. V tomto léčebném tělocviku je potřeba vytrvat i nadále, aby se stal součástí běžného denního rytmu. Vnitřně je potřeba posílit příjem bílkovin, obzvláště kolagenu. Pokud manžel nemá dnu, tak může použít zvýšené porce masa a nebo použít potravní doplňky s kolagenem a vitamíny B-komplex forte. V případě probíhající léčby jiné nemoci, je potřeba poradit se o vhodnosti změn ve stravě i o potravních doplňcích s praktickým lékařem.
a. profunda femoris – ↓ za a. femoralis, pro svaly stehna
a. circumflexa femoris med. – → mezi m. ilipsoas a m. pectineus, po m. obturatorius ext. k fossa trochanterica – r. asc. (anast. s a. obturatoria), r. prof. – přes add. magnus ke svalům sedacího hrbolu (anast. s a. glutea inf.), r. transv. – ke svalům sedacího hrbolu, r. acetabularis – do lig. capitis fem., (anast. s a. obturatoria)
a. circumflexa femoris lat. – ← pod m. rectus fem., dělí se v r. asc. – k m. sartorius a tensor fasciae latae (anast. s a. circumflexa med. a aa. glutaea sup.), r. transv. – do m. vastus lat., r. desc. – pod m. rectus k patelle
aa.perforantes (3) – ↓ kolem femuru, přes adduktory k zadním svalům stehna
a. genus desc. – ↓ v canalis adductorius, ↑ přes membrana vastoadductoria, r. saphenus souběžně s n. saphenus na bérec, rr. articulares do rete genu
Zákolenní tepna (a. poplitea)
větve kloubní do rete articulare genus a větve svalové:
a. genus sup. lat. – nad lat. kondylem femuru do rete genus
a. genus sup. med. – nad med. kondylem do rete genus
a. genus media – do fossa intercondylaris k ligg. cruciata a plicae alares
a. genus inf. lat. – pod m. gastrocnemius lat. a lig. collat. lat. do rete genus
a. genus inf. med. – pod m. gastrocnemius med. a lig. collat. med. do rete genus
rr. musculares – k úponům zadních svalů stehna
aa. surales – k m. triceps surae a šlaše bicepsu
Přední holenní tepna (a. tibialis ant.)
větve:
a. recurrens tibialis post. – za mezikostní blánou do rete genus
a. recurrens tibialis ant. – před mezikostní blánou do rete genus
rr. musculares – k extenzorům nohy
a. malleolaris ant. lat. – ← pod šlachami extenzorů palce a prstů do rete malleolare lat.
a. malleolaris ant. med. – → pod šlachou m. tibialis ant. do rete malleolare med.
Hřbetní tepna nohy (a. dorsalis pedis)
větve:
aa. tarseae med. – k mediálnímu okraji nohy
a. tarsea lat. – pod krátkými ext. k laterálnímu okraji nohy, dovytváří arcus dorsalis pedis
a. arcuata – ← obloukem laterálně pod krátkým ext. prstů přes baze mtt., spojí se s a. tarsea lat. za vzniku arcus dorsalis pedis; z něho 3 aa. metatarsae dors. pro 2.–4. intermtt. štěrbinu a z nich a. digitales
V naší poradně s názvem NÁROK NA LÁZNĚ PO OPERACI MENISKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gitta Fikarová.
Dobrý den chtěla jsem se zeptat jestli bych měla nárok na lázně po operaci menisku děkuji za odpověď Fikarová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na to se budete muset zeptat svojí zdravotní pojišťovny. U někoho bude stačit rehabilitace a u jiného více pomůžou lázně. Pojišťovna volí řešení, které ji ušetří náklady na vaší léčbu. Když pojišťovnu přesvědčíte, že lázně zlepší váš zdravotní stav, protože potřebujete být v době rekonvalescence stále pod dohledem, který zabezpečí, že se budete o koleno správně a soustavně starat, což byste samoléčbou a docházením na rehabilitace nedosáhla, protože nemáte dostatečnou vůli, tak třeba se vám to podaří.
Entezopatie adduktorů kyčelního kloubu je onemocnění úponů svalů, které provádějí přitažení kyčelního kloubu (přinožení). Přetížení úponů svalů se projeví bolestí na stydké kosti, která vystřeluje do podbřišku a na vnitřní stranu stehna. Je omezen pohyb kyčle do zevní rotace.
Entezopatie čtyřhlavého stehenního svalu, převážně jeho přímé hlavy (musculus rectus femoris), která začíná na kyčelní kosti nad kloubem kyčelním, se projevuje bolestí v třísle, na přední straně stehna a vystřeluje ke kolenu. Je omezené zanožení, které zkrátí délku kroku. Bolest při přednožení v zátěži znemožňuje výstup do schodů či do kopce.
Entezopatie ischiokrurálních svalů, tedy svalů zadní strany stehna, se projevuje bolestí pod hýždí, hlavně při zátěži v předklonu, vystřeluje po zadní straně stehna až ke kolenu.
Důsledky těchto entezopatií lze nalézt v celé dolní končetině. Vlivem svalového zřetězení mohou být narušeny kloubní vůle v kyčelním kloubu, v kolenním a hlezenním kloubu. Změna se může projevit v postavení pánve a následně i páteře.
Opatření: Místa lokální bolesti se ovlivňují technikami měkkých tkání, manuální trakcí, postizometrickou relaxací, antigravitační relaxací, fyzikální terapií. V řetězených oblastech se zasáhne mobilizací kloubů dolní končetiny, pánve. Tělesným a senzomotorickým cvičením se aktivují svaly stabilizačního systému celé dolní končetiny, pánevního pletence, páteře.
Ve svém příspěvku ZVÁPENATĚLÉ VĚNČITÉ TEPNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lisková.
pročištění organismu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Warfarin a nedostatek vitaminu K mám kovovou chlopen a ted anginu pectoris a co dál vše je od warfarinu mám zřejmě poškozené věnčity cévy a jak se to dá léčit a ještě budu mit infarkt bolí mě hlava,To není jedna nemoc vše je vinna doktorů neumí léči jen předepisovat léky,aby měli práci ,ale i na ně dojde ,někteří jsou na h**no už,abych to měla za sebou katra
Léčba ischemických cévních mozkových příhod se zaměřuje na obnovení průtoku krve do mozku. Pokud se dostanete do nemocnice hned po mrtvici, lékaři vám dají léky, které rozpouštějí krevní sraženiny. Výzkum ukazuje, že tento lék dokáže zotavit z mrtvice, zvláště pokud byl podán do 90 minut od prvních příznaků. Existují i jiné medikamenty, které jsou určeny k prevenci vzniku krevních sraženin a zvládnutí příznaků nemoci.
Hemoragická mrtvice bývá těžko léčitelná. Lékaři mohou provést chirurgický zákrok nebo jiné ošetření, aby zastavili krvácení a tlak v mozku. Léky se užívají ke kontrole krevního tlaku, otoku mozku a dalších problémů.
Pokud je váš stav stabilizován, léčba se zaměří na prevenci dalších problémů. Nejspíš budete muset užívat řadu léků, zejména na vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a diabetes. U některých lidí je nutné chirurgické odstranění nahromaděného plaku z krevních cév, které zásobují mozek (karotické tepny).
Nejlepším způsobem, jak zlepšit činnost mozku po mrtvici, je rehabilitace. Cílem mozkové rehabilitace je opětovné získání dovedností, které byly ztraceny při mrtvici, a rovněž snaha zabránit zhoršení v budoucnosti. Během několika měsíců po mrtvici máte největší šanci na opětovné získání svých schopností. Rehabilitace by měla začít co nejdříve po mrtvici.
Ve svém příspěvku BERU TEZEO NA SNIZENI TLAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Marek.
Beru Tezeo(1x denne) na snizeni tlaku.Ale vecer mam moc, az 205/117..
Zkousim Ebrantil (30) (po dohode s lekarem).
Kdyz je teple pocasi je to lepsi ,uz jsem zaznamenal i 145/85 !!
Ale vecer je to horsi.Kdys se ochladi-katastrofa!
Je mi 70 roku a mam 20 let vysky tlak(170/95) muj prvni lek byl Seloken.
Srdce,ledviny,krev a moc jsem odevzdal,hepatitis a-b-c Hiv negativ,krcni tepny negativ.
Byl jsem u neurologa negativ citlivost zachovana jenom prava strana neni optimalni.
Jsem po mozkove prihode(nekrvave).Prava strana me nefunguje jak by mela.
Take prve oko se zhorsuje(neostr videni).
P:S.Pisu bez hacku a carek(je to nemecka tastatura)
Jake medikamenty mam brat?Vazim 88kg a merim 187cm.
Pomuze mi priroda?(nepiju a nekourim)
Jirka Marek
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kdy má lázeňský pobyt v Lázních Poděbrady po operaci skutečně smysl?
Lázeňský pobyt má smysl tehdy, když je pacient po operaci stabilizovaný, ale ještě není plně fyzicky ani psychicky zotavený.
Největší přínos má v období, kdy už nehrozí akutní pooperační komplikace, ale organismus je stále oslabený. Právě v této fázi pomáhá řízená rehabilitace obnovit kondici, zlepšit toleranci zátěže a snížit riziko, že se pacient bude dlouhodobě šetřit nebo se pohybu bát.
Po jakých typech operací jsou Lázně Poděbrady nejčastěji doporučovány?
Nejčastěji jsou doporučovány po operacích srdce a velkých cév.
Typicky jde o operace chlopní, bypassy, zákroky na koronárních tepnách nebo stavy po infarktu. Pobyt ale může mít přínos i po jiných operacích, pokud došlo k výraznému poklesu kondice, dlouhé hospitalizaci nebo kombinaci operace s chronickým onemocněním.
Jak dlouho po operaci mohu do Lázní Poděbrady nastoupit?
Ve většině případů několik týdnů po operaci, až je zdravotní stav stabilní.
Konkrétní načasování závisí na typu výkonu, hojení rány a celkové kondici. Příliš brzký nástup může být zatěžující, příliš pozdní zase snižuje rehabilitační efekt. Termín vždy stanovuje ošetřující lékař na základě zdravotní dokumentace.
Hradí lázeňský pobyt po operaci zdravotní pojišťovna?
Ano, u řady indikací je pobyt hrazen nebo částečně hrazen zdravotní pojišťovnou.
Záleží na typu operace, diagnóze a schválení revizním lékařem. Pojišťovna obvykle hradí léčebnou část pobytu, zatímco některé doplňkové služby mohou být za příplatek. Vždy je vhodné si podmínky ověřit předem.
Musím mít doporučení lékaře, nebo se mohu přihlásit sám?
Pro léčebný pobyt je nutné doporučení lékaře.
Návrh obvykle vystavuje praktický lékař nebo specialista, který pacienta sledoval po operaci. Bez tohoto doporučení nelze čerpat lázeňskou péči hrazenou pojišťovnou, samoplátcovský pobyt má ale jiná pravidla.
Co když se během pobytu necítím dobře nebo se můj stav zhorší?
Během pobytu je zajištěn nepřetržitý zdravotnický dohled.
Při zhoršení stavu lékař upraví rehabilitační plán, sníží zátěž nebo dočasně některé procedury vynechá. V případě potřeby je zajištěna další odborná péče. Pobyt je vždy veden s ohledem na bezpečnost pacienta.
Je lázeňský pobyt fyzicky náročný?
Pobyt není koncipován jako extrémní zátěž.
Rehabilitace je nastavena individuálně podle aktuální kondice pacienta. Cílem není výkon, ale postupné a bezpečné zvyšování zátěže. Většina pacientů zvládá program bez potíží a oceňuje, že se cítí „příjemně unavená“, nikoli vyčerpaná.
Mohu do lázní i ve vyšším věku?
Ano, vyšší věk není překážkou.
Naopak senioři patří mezi skupiny, které z lázeňského pobytu často p
Ateroskleróza je proces ukládání plaket (sbírek) cholesterolu ve stěnách tepen. Cholesterol způsobuje kornatění stěn tepen a zúžení vnitřního kanálu (lumen) tepny. Tepny zúžené aterosklerózou pak nedodávají dostatečné množství krve k normálnímu udržení funkcí těla. Ateroskleróza tepen dolních končetin způsobuje snížení průtoku krve do dolních končetin. To se následně projeví bolestmi nohou, bércovými vředy nebo pomalejším hojením ran. Ateroskleróza tepen může postihnout i přívod krve do mozku, což vede k takzvané cévní demenci (mentální poškození způsobené postupným odumíráním mozkové tkáně) nebo k cévní mozkové příhodě (náhlá smrt mozkové tkáně).
Mnoho lidí má aterosklerózu bez příznaků několik let či desetiletí. Ateroskleróza může totiž začít od brzkého dospívání, ale příznaky nebo zdravotní problémy vznikají později v dospělosti, kdy se zhoršuje tepenné zúžení. Kouření cigaret, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu a cukrovka urychlují aterosklerózu a symptomatické projevy a způsobují další komplikace, zejména u lidí s pozitivní rodinnou anamnézou.
Koronární ateroskleróza (ischemická srdeční choroba) je ateroskleróza způsobující kornatění a zúžení věnčitých tepen. Snížené prokrvení srdečního svalu z koronární aterosklerózy se nazývá koronární srdeční chorobou. Mezi koronární srdeční onemocnění patří srdeční infarkt, který může způsobit neočekávanou smrt. Projevuje se bolestí na hrudi (angina pectoris), poruchami srdečního rytmu a srdečním selháním v důsledku oslabení srdečního svalu.
Ateroskleróza a angina pectoris
Angina pectoris se projevuje palčivou bolestí za hrudní kostí, která je způsobena nedostatkem kyslíku v srdeční svalovině. Dojde tak k nesprávnému stahování srdeční svaloviny, srdce přestává plnit svou funkci jako pumpa a do celého těla proudí jen malé množství okysličené krve. Svými projevy je velmi podobná akutnímu infarktu myokardu, ale nedochází při ní k odumření srdeční tkáně. Angina pectoris je rovněž bolestí, která je vyvolána zvýšeným požadavkem na kyslík (rychlá chůze, běh, stres a podobně), kdy cévy nemocné aterosklerózou nemohou dostatečně zásobit tělo ani srdce okysličenou krví. U diabetiků může dojít k progresivnímu snížení průtoku krve v srdci, které je bezbolestné, ale způsobuje dušnost a rychlou únavnost.
Příznaky anginy pectoris způsobené námahou jsou tlak, tíha, svírání nebo bolest na hrudníku. Bolest se však může objevit i v krku, čelistech, rukou, zádech nebo v zubech. Tato bolest je doprovázena dušností, nevolností nebo studeným potem. Příznaky anginy pectoris trvají několik desítek vteřin až pár minut. Odpočinek (přestat ihned s tím, co vám potíže vyvolalo) a nitroglycerin (dává se pod jazyk) snižují požada
Před zahájením léčby aspirinem je důležitá konzultace s lékařem. Riziko a přínos léčby se liší u každého člověka. Aspirin je vhodný na ředění krve, ale může způsobit řadu komplikací. Většina srdečních a mozkových příhod se vyskytuje, když dojde k zablokování dodávky krve do části srdečního svalu nebo mozku. To obvykle nastává s aterosklerózou, což je proces, při kterém dochází k ukládání tukových látek, cholesterolu, buněčného odpadu, vápníku a dalších látek na vnitřní stranu tepny. Tyto usazeniny se nazývají plak. Plak obvykle postihuje velké a střední tepny. A může být tak velký, že výrazně snižuje krevní průtok v tepnách. Ale největší rizika se objevují, až když dojde k prasknutí.
Aspirin napomáhá zabránit infarktu tím, že ředí krev, což znamená, že předchází tvorbě krevních sraženin. Zároveň napomáhá s předcházením infarktu a mrtvice. U pacientů, kteří prodělali infarkt, je obvykle podáván právě aspirin, jde tedy o takzvanou sekundární prevenci.
Využití aspirinu pro srdce
Snižuje bolest. Aspirin snižuje bolest a zánět spojený s onemocněním srdce tím, že blokuje působení enzymu cyklooxygenázy. Pokud je tento enzym blokován, tělo je méně schopné produkovat látku zvanou prostaglandin, což je chemická látka, která signalizuje zranění a aktivuje bolest.
Zabraňuje tvorbě krevních sraženin. Některé z prostaglandinů v krvi spouští sérii událostí, které způsobují shlukování krevních destiček a tvorbu krevní sraženiny. Krevní sraženiny jsou nebezpečné, protože mohou ucpat tepny zásobující srdeční sval a mozek, čímž se zvyšuje riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Aspirin snižuje toto riziko.
Snižuje riziko úmrtí. Výzkum ukázal, že pravidelné užívání aspirinu je spojeno se snížením úmrtnosti.
