KDY DÁVAT VEN MUŠKÁTY

Vitamín D3 je jedním z nejužitečnějších nástrojů, které máme k dispozici pro zlepšení celkového zdraví. Již více než století vědci uznávají, že má vliv na zdraví kostí. Vitamín D3 je spojen s překvapujícím množstvím jiných zdravotních obtíží, jako jsou deprese, bolesti zad, rakovina, inzulinová rezistence a preeklampsie během těhotenství, snížená obranyschopnost a makulární degenerace.

Zdroj: článek Vitamín D3

Příběh

Ve svém příspěvku BOLESTI PRI MENZES se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Bolesti pri menzes

Vitamín D3 a sluneční záření pro optimální zdraví

Slunce je s námi spojeno už od začátku věků. Bez něj by nebyl život na Zemi. Vždy, když svítí, vše žije, roste a získává energii. V dávných dobách bylo často uctíváno jako Bůh. Lidé intuitivně věděli, že sluneční svit je pro ně něco dobrého. A měli pravdu. Kdysi převážně pracovali venku na slunci. Avšak přišla doba industrializace a valná část lidí nastoupila do továren a začala chodit ven čím dál tím méně. Došlo tak k rozmachu nemocí, které do té doby nebyly vůbec známé.

Značné ovlivnění názoru na opalování měla vyšší společnost v 17. a 18. století, kdy se ve větší míře rozšířil blahobyt. Opálení znamenalo příslušnost k nižší společenské vrstvě, tedy k lidem pracujícím v zemědělství. Tento pohled změnila až Coco Channel, jež trávila prázdniny na plachetnici na moři, a přinesla tak do módního průmyslu opálení jako nový trend. Lidé se tak začali častěji a intenzivněji slunit, aby šli s módou. To vše až do počátku 80. let, kdy dermatologové přišli s krémy proti UV záření a začali rozšiřovat informace o škodlivosti UV paprsků a jejich spojitosti s vyšším výskytem rakoviny kůže a melanomem.

První spojení mezi nedostatkem slunečního záření a nemocí se datuje do poloviny 17. století. Dva vědci nezávisle na sobě si všimli, že rachitida neboli křivice (měknutí kostí) se objevuje jenom u dětí, které nebyly vystaveny dlouhodobějšímu slunečnímu svitu. Toto zjištění vedlo k bližšímu vědeckému zaměření na sluneční svit a jeho možný přínos pro lidské zdraví. Vitamín D se dá definovat jako prohormon. Není to pouze vitamín rozpustný v tucích, jenž je nutný pro absorbování vápníku v těle, ale i hormon, jelikož ho tělo získává samo ze slunečního svitu přes pokožku. Vitamín D se vytváří v pokožce po jejím vystavení slunci. UV paprsky dávají vzniknout oleji, který je následně vstřebán pokožkou do krevního oběhu. Je nutné dávat pozor při jeho získávání při letním pobytu u vody. Při jeho tvoření ze slunečního svitu se dá v prvních fázích snadno smýt. Proto se může stát, že i při častém pobytu venku na slunci a současném koupání lze mít jeho nedostatek.

Vitamín D je důležitý stejně jako ostatní vitamíny, možná že i důležitější, kvůli svému přirozenému zdroji – slunci. Z evolučně-biologického hlediska by jeho nedostatek u člověka neměl nikdy nastat, jelikož jsme tvorové, kteří žijí převážně ve dne, a proto jsme na slunci neustále. Matka příroda však neplánovala, že člověk se vyvine do stadia, kdy se může stát, že celý den nevyjde ven, a ještě k tomu se přemístí do zeměpisných poloh, kde slunce svítí intenzivně je

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Vitamín D3

Poradna

V naší poradně s názvem PRASKLEJ BUBÍNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Prasklej bubínek

Druhy kýly

Podle vzniku

• Vrozená kýla – Jak již název napovídá, tato kýla se u člověka objeví již krátce po narození a kromě nízké porodní váhy ji mohou způsobit i různé vývojové anomálie.
• Získaná kýla – Tento druh kýly je ten, který si člověk může vyvolat kdykoliv za svého života ať už náhlou změnou váhy, tak i různými zdravotními problémy a změnami v dutině břišní.

Podle viditelnosti

• Zevní kýla – Tato kýla je obvykle znatelná hned na první pohled, protože kýlní obsah je opravdu vysunut ven z břišní dutiny.
• Vnitřní kýla – Tato kýla není zvenčí zcela viditelná, protože je kýlní obsah vsunutý do záhybů pobřišnice.

Podle možnosti nápravy

• Reponibilní kýla – Jedná se o kýlu, jejíž obsah se dá ještě vrátit zpět do dutiny břišní. Což je obvykle možné zpočátku, teprve když kýla vzniká, v pozdějších stádiích, to již nebývá možné.
• Nereponibilní kýla – Obvykle se jedná o pozdější stádium kýly, kdy se kýlní obsah nedá již vrátit do dutiny břišní z různých důvodů (kýla je již příliš velká, nebo je uskřinutá).

Podle místa nálezu

• Brániční kýla – Brániční kýla patří k vnitřním kýlám, které nejsou viditelné na první pohled, jde o to, že kýlní vak není tlačen ven ale dovnitř.
• Břišní kýla – I tento typ kýly postihuje častěji muže než ženy a objevuje se obvykle v horní části břicha.
• Femorální kýla – Jedná se o podtyp tříselné kýly, která postihuje více ženy než muže. Tato kýla se objevuje pod shyby třísel a bývá důsledkem těhotenství a porodu.
• Kýla meziobratlové ploténky – Tato kýla vzniká v okamžiku, kdy jsou meziobratlové ploténky stlačeny a vzniká tak tlak na míchu.
• Kýla v jizvě – Takováto kýla se může objevit v podstatě u jakékoliv jizvy na břiše, což je způsobeno tím, že místo sešití (jizvy) již není tak pružné jako tkáň v okolí, takže se může tkáň jizvy časem částečně rozestoupit a kýlní obsah se tímto prostupem „procpe“ ven z dutiny břišní.
• Pupeční kýla – Tato kýla se tvoří nejčastěji u novorozenců, což je způsobeno tím, že u pupíku je oslabená břišní stěna, protože tudy vedla pupeční šňůra. Pupeční kýla může také vzniknout z pupeční jizvy.
• Stehenní kýla – Pro tento typ kýly je typické, že častěji postihuje ženy než muže. Jak již název napovídá, vyskytuje se u stehenní žíly.
• Tříselná kýla – Tento typ kýly je tím nejčastějším, obvykle navíc postihuje muže, u žen se vyskytuje v méně případech. Kýla v třísle se nachází obvykle v okolí tříselného kanálu.

Zdroj: článek Tříselná kýla

Příběh

Ve svém příspěvku ZÁNĚTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Záněty

Několik důležitých informací o pavoucích

Vědci identifikovali více než 38 000 druhů pavouků a předpokládá se, že ještě mnoho druhů čeká na své objevení.

Pavouci se vyskytují na všech kontinentech, kromě Antarktidy. Odhaduje se, že v jednom akru půdy žije až 1 milion pavouků. V tropech se toto číslo může přiblížit ke 3 milionům. Vědci předpokládají, že člověk není od pavouka nikdy vzdálen více než 3 metry.

Většina pavouků žije v průměru rok.

Většina pavouků, která se nachází v domovech, se přizpůsobila k životu v interiéru a mají jen malou šanci přežít ve venkovním prostředí.

Brazilský pavouk palovčík brazilský může u mužů způsobit dlouhou a bolestivou erekci.

Pavouci jsou životně důležití pro zdravý ekosystém. Jedí škodlivý hmyz, opylují rostliny a recyklují mrtvá zvířata a rostliny. Jsou také cenným zdrojem potravy pro mnoho malých savců, ptáků a ryb.

Pavouci jedí více hmyzu než ptáci a netopýři dohromady.

Pavouci se rozmnožují pohlavně a oplodnění probíhá vnitřně, ale nepřímo, což znamená, že samec nevnáší sperma do samičího těla svým pohlavním ústrojím. Vytvářejí malé pavučiny, do kterých ejakulují, a poté sperma přenesou do objektů podobných injekční stříkačce na konci makadel.

Pavouci, kteří vytvářejí pavučiny, mají dva nebo tři drápky na špičce každé nohy, které používají k přehoupnutí z jednoho vlákna na druhé, aby neuvízli v lepkavých částech své sítě. Kromě toho tělo pavouka obsahuje speciální olejovitou látku, která rovněž brání uvíznutí ve vlastní síti.

Když pavouk chodí, tak se v daný okamžik čtyři z jeho noh vždy dotýkají země, zatímco zbylé čtyři jsou ve vzduchu.

Baghíra Kiplingův je jediný druh pavouka na světě, který je vegetarián.

Ve vzácných případech mohou kousnutí některých pavouků způsobit krevní poruchy. Například jed koutníka jedovatého může způsobit prasknutí červených krvinek. To může vyvolat další symptomy, jako například akutní poškození ledvin nebo žloutenku.

Pavouci mají modrou krev. U lidí je kyslík vázán na hemoglobin, molekulu, která obsahuje železo a dává krvi její červenou barvu. U pavouků je ale kyslík vázán na hemocyanin, molekulu, která obsahuje spíše měď než železo.

Svaly pavouka dokážou stáhnout jeho nohy do klubíčka, ale neumí je opět roztáhnout. Namísto toho musí pavouk do nohou načerpat vodnatou tekutinu, která je vytlačí ven. Nohy mrtvého pavouka se vždy stáhnou do klubíčka, protože pavouk už nemá žádnou tekutinu, která by nohy opět roztáhla.

Jed pavouka zvaného černá vdova útočí na nervy tím, že blokuje jejich signály do svalů, což způsobuje jejich bolestivé a opakované smrštění. Kousnutí černé vdovy může způsobit také probl

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pavoučí kousnutí

Poradna

V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Jiráková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nevhodné jídlo při warfarinu