Krevní tlak si představte jako sílu vyvinutou proudící krví a směrovanou proti stěnám tepen. Oproti tomu srdeční frekvence udává počet srdečních úderů za minutu. Na tepnách se projeví jako tep (pulz). Jedná se tedy o dvě odlišná měření a ukazatele zdravotního stavu. Měření pulzu (tepu) nenahrazuje měření krevního tlaku. Lidé s vysokým krevním tlakem (hypertenzí), kteří si potřebují tlak pravidelně kontrolovat, tak nemohou spoléhat jen na měření srdeční frekvence.
Ve svém příspěvku POOPERAČNÍ LÁZNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta ČÍŽKOVSKÁ DAVLE.
Dobrý den
18,10,2017 jdu na2 operaci kýčelního kloubu
po poslední operaci jsem byla rehabilitonována na Slapech ale mají plný stav,tak schaním jiné rehabilitační ústav nebo lázně
Jak mam postupovat
děkuji za odpověd Čížkovská mob 736463295
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Božena.
Dobrý den,
chtěla bych se prosím zeptat, za jak dlouho po operaci TEP kolene můžu jet do lázní. Na operaci jdu 22.5.2018 a rezervovala jsem si lázně na 15.7.2018. Jestli to není brzy.
Děkuji Božena
Krevní tlak je tlak, kterým působí krev na stěnu cévy, kterou protéká. Je vytvářen působením srdce jako krevní pumpy a souvisí se stavbou a funkcemi krevního oběhu. Tento tlak je různý v různých částech krevního řečiště. Běžně se tlakem krve míní arteriální (tepenný) krevní tlak, tedy tlak krve ve velkých tepnách. Tlak se zvláště ve velkých cévách mění také v závislosti na čase – nejvyšších hodnot dosahuje ve vypuzovací fázi srdeční akce (systolický tlak), nejnižších ve fázi plnění srdečních komor (diastolický tlak).[1]
Tep
Srdeční frekvence je rychlost, jakou nám tepe srdce. Vyjadřuje se v počtech srdečních stahů (tepů) za minutu. V klidovém stavu se srdeční frekvence pohybuje mezi 60 a 90 tepy za minutu, u profesionálních sportovců je však zpravidla i o polovinu nižší. Zvyšuje se při námaze a zvýšené zátěži, nebo například při stresu.
Příliš vysoký tep i v klidovém režimu může být příznakem srdečního onemocnění, ale může mít i jiné příčiny – na vině je často hormonální antikoncepce, stres, nevhodný životní styl a obezita. Neváhejte se proto poradit s lékařem.
Udržování správné tepové frekvence je pro zdraví velice důležité. Vyvážený jídelníček a dostatečné množství pohybu je ideální prevencí. Z pohybu si však vybírejte hlavně aerobní aktivity, například svižné dlouhé procházky.
Ve svém příspěvku OTOK KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Jsem 3 týdny po operaci kolenního kloubu TEP a otok kolene neustupuje, poraďte co mám dělat??? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Mam bolesti kolen, chodím o berlích s mám jít na Tep kolena.Klidove bolesti nemám.Mam strach z operace.Co myslíte,je už čas na operaci,abych mohla lépe chodit.
Rostoucí srdeční frekvence nezpůsobuje zvýšení krevního tlaku ve stejném poměru. Když vaše srdce začne bít víckrát za minutu, zdravé cévy se roztáhnou. To umožní snadnější průtok většího množství krve. Děje se tak třeba během cvičení nebo při svižnější chůzi do schodů. Srdce zrychlí, takže tepová frekvence může dosáhnout třeba i dvojnásobné hodnoty normálu. Přitom však váš krevní tlak stoupne jen nepatrně.
Krevní tlak
Jako ideální hodnota krevního tlaku se udává 120 mm Hg systolického tlaku (tlak při stažení srdeční svaloviny) a 80 mm Hg diastolického tlaku (tlak při uvolnění srdeční svaloviny). Správný zápis by v tomto případě vypadal 120/80 mm Hg (mm Hg = milimetrů rtuťového sloupce).
Vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze) nastává tehdy, pokud systolický arteriální tlak opakovaně dosahuje hodnot nad 140/90 mm Hg. Při dlouhodobém vysokém tlaku jsou ohroženy cévy, srdce a další orgány a tento stav je třeba léčit.
Nízký krevní tlak (arteriální hypotenze) nastává tehdy, pokud jsou hodnoty systolického tlaku krve dlouhodobě pod 100/65 mm Hg. Nízký krevní tlak má za následek snížení prokrvení tkání a orgánů lidského těla. Průvodním jevem nízkého tlaku jsou závratě, pocení, pocit chladu.
Tep
Průměrná tepová frekvence (TF) je cca 72 úderů za minutu u mužů a cca 76 úderů u žen. Zpomalení TF pod 60 úderů za minutu nazýváme bradykardie, zrychlení TF nad 90 úderů pak tachykardie. Nižší hodnota TF nemusí hned znamenat onemocnění: u atletů, jejichž srdce jsou rozšířená a mají zesílenou pracovní svalovinu, se hodnota TF může pohybovat i kolem 40 úderů za minutu, například Emil Zátopek měl klidový tep dokonce 30 tepů za minutu.
Vliv vysoké tepové frekvence (tachykardie) na rozvoj srdečních onemocnění se intenzivně sledoval už během 50. let 20. století. Bohužel se v té době zakořenila do obecného povědomí také celá řada nepřesností nebo vyložených mýtů. Jedním z nich je představa, že se jedná o nečetné onemocnění, které je ještě často vyvoláno přechodným zvýšením frekvence během vyšetření. Rozšířenost tachykardie je naopak značná a evidentně jde o kvalitní ukazatel úmrtnosti, což se projevuje už v živočišné říši. Menší savci s rychlou TF zde žijí krátce a na druhou stranu dlouhověká zvířata, jako slon nebo velryba, mají TF značně nízkou. U lidí byla podobná závislost popsána například v japonské populaci v publikaci z roku 2001 v magazínu Journal of Clinical Epidemiology. Úmrtnost je podle ní nejnižší ve skupině s TF mezi 60 a 70 údery za minutu a od 80 tepů stoupá velmi významně.
Snížením TF dochází k lepší rovnováze mezi poptávkou a nabídkou kyslíku v pracujícím myokardu. Efektivněji nastaveným srdečním cyklem s dostatečně dlouhou plnicí fází se snižují metabolické nároky srdečního svalu, a tím se snižuje riziko ischemické choroby srdeční. Snížení TF může mít tedy stejně přínosný vliv jako snížení vysokého tlaku. Léčiva používaná na kontrolu obou zdravotních problémů, především beta‑blokátory, patří mezi velmi dobře tolerované a relativně bezpečné látky.
Krevní tlak se měří pomocí tonometru – tlakoměru a fonendoskopu. Tep se měří palpačně.
Krevní tlak
Krevní tlak se zapisuje jako dvě čísla oddělená lomítkem. První hodnota představuje systolický tlak, druhá diastolický a jsou vyjadřovány v milimetrech rtuťového sloupce.
Běžné měření krevního tlaku se provádí za pomoci rtuťového tonometru a fonendoskopu. Manžeta manometru se upevní nejčastěji na paži nad loktem a naplní se vzduchem, jehož tlak ukazuje stupnice manometru. Tím dojde k zaškrcení pažní tepny. Vzduch z manžety se pomalu upouští a ve chvíli, kdy se tlak vzduchu vyrovná systolickému tlaku krve v pažní tepně, začne do končetiny opět proudit krev. Zvukové fenomény tvořené proudící krví je možné registrovat fonendoskopem přiloženým v loketní jamce nad průběhem pažní tepny. Jedná se o turbulentní (vířivé) proudění krve, takzvané Korotkovovy fenomény. Systolický tlak krve se odečte ve chvíli prvního zaslechnutého zvukového fenoménu (rytmické klapání frekvencí odpovídající srdeční akci) na stupnici manometru. Diastolický tlak krve se za dalšího snižování tlaku v manžetě odečítá ve chvíli vymizení zvukových fenoménů, kdy proudění krve přechází v laminární.
Měření krevního tlaku je možné i invazivními metodami. Je přesnější, ale pacienta více zatěžuje nutností umístit čidlo přímo do krevního oběhu. Používá se například na zjištění tlaku v plicním oběhu nebo při nutnosti opakovaného měření. To není možné provádět neinvazivní metodou z důvodu deformační paměti tepen a s tím související změnou tlaku v nich.
Tep
Tepová frekvence udává počet tepů srdce za minutu. Tepovou frekvenci využívají hlavně sportovci.
Při sportovních výkonech a v medicíně se určuje přibližná hodnota tepové frekvence, při níž lidské srdce přestává být schopno se efektivně naplnit. Při překročení této hodnoty dochází ke snižování minutového srdečního výdeje (srdce vypuzuje méně krve než při nižší frekvenci), srdce tedy začíná selhávat.
Pro muže platí přibližně (dle fyzických parametrů, trénovanosti a podobně): 214 − (věk × 0,8)
Pro ženy platí přibližně (dle fyzických parametrů, trénovanosti a podobně): 209 − (věk × 0,7)
Tedy pro muže ve věku 50 let je to přibližně 174 tepů za minutu.[2]
Měření tepu (pulzu) je velmi jednoduché. Zvládne ho každý. Není náročné ani na vybavení. Budete potřebovat pouze hodinky s vteřinovou ručičkou (popřípadě digitální, které ukazují i sekundy) nebo digitální stopky.
Najděte si klidné místo, kde si můžete sednout a kde vás nikdo nebude rozptylovat. Tepová frekvence se měří na tepnách, které se nacházejí v blízkosti kůže. Nejčastější místa jsou:
na zápěstí;
na krku;
v oblasti spánků;
v třísle;
v podkolenní jamce;
ve střední části nártu.
Nejjednodušší je měřit tep na vnitřní straně zápěstí, na palcové straně. Tudy probíhá vřetenní tepna (arteria radialis).
Dodržujte následující postup:
Jemně umístěte 3 prsty druhé ruky na tuto tepnu (nepoužívejte palec).
Počítejte údery po dobu 30 sekund a pak hodnotu vynásobte dvakrát. Získáte tak počet tepů za minutu.
Při měření v oblasti krční tepny buďte opatrní. Silnějším stiskem snížíte přítok krve do mozku a následně můžete omdlít a upadnout.
Chyby
Správnost výsledku může být narušena těmito vlivy:
snížená citlivost v prstech;
použití chybného tlaku prstů (příliš velký tlak zpomaluje srdeční frekvenci a příliš malý tlak může způsobit, že některé údery nezaznamenáte);
snaha měřit tep v oblasti, kterou pokrývá příliš mnoho svalů nebo tuku;
použití palce při měření tepu (palec má totiž svůj vlastní pulz, který může zkreslit vaše počítání);
při měření se příliš hýbete (je nutný klid!).
Na rychlost pulzu může mít vliv nejen řada onemocnění, ale také požití alkoholu nebo probíhající stres.
V naší poradně s názvem JE NORMÁLNÍ TEP ZA MINUTU 49 ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filip Kokeš.
Je mi 17 let, nejsem sportovec, a zajímá mě jestli je to normální vím že sportovci mají nízký tep, ale já jím nejsem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obecně platí, že u dospělých se klidová srdeční frekvence nižší než 60 tepů za minutu označuje jako bradykardie. 49 tepů u dospělého nesportovce za minutu je bradykardie.
Příliš pomalá srdeční frekvence může způsobit nedostatečný průtok krve do mozku. Příznaky bradykardie jsou:
- Únava nebo pocit slabosti
- Závratě nebo točení hlavy
- Zmatenost
- Pocity na omdlévání (nebo téměř omdlévání)
- Dušnost
- Obtíže při cvičení
Pokud pociťujete některý z uvedených příznaků, tak bude třeba neprodleně konzultovat váš zdravotní stav s dorostovým lékařem. Pokud nepociťujete žádný z uvedených příznaků, tak se může jednat o příležitostnou bradykardii a ta nevyžaduje žádnou léčbu. Blíže vám k tomu sdělí váš dorostový lékař, který natočí EKG a podle křivek zjistí v jakém stavu máte srdce.
Nízký tlak a vysoký tep většinou znamená šokovou situaci, to znamená, že naše srdce a cévy jsou schopny dodávat buňkám v těle kyslík a živiny, ale nejsou schopny odvádět odpadní látky a oxid uhličitý. Šokový stav může vést až ke smrti.
Rozeznáváme:
Kardiogenní šok – nedostatečná srdeční činnost, kdy srdce neplní svou úlohu pumpy a tkáně mají nedostatek kyslíku.
Hypovolemický šok – nedostatečné množství krve v cévách, krvácení, popáleniny.
Obstrukční šok – překážka v cévách, kdy dojde k ucpání nějaké cévy a krev nemůže plně cirkulovat, plicní embolie.
Příznaky – klinický obraz: studený pot, bušení srdce, zrychlený pulz (tachykardie), nízký krevní tlak, bledost, mdloby, omdlévání, zvětšení krčních žil, cyanóza, močení malého množství moči. V tomto případě není co radit, je třeba okamžitý transport do nemocnice. Z léku volí medicína sympatomimetika.
Zrychlený tep je stav, kdy dochází ke zrychlení srdeční činnosti nad 90 stahů za minutu. Uvážíme-li, že do srdce natéká při každém uvolnění určité množství krve (cca 70 ml) a naše srdce bude bít rychleji, přečerpá více krve. Pokud ale bije příliš rychle, nebude krev stíhat natékat do prostoru srdce, takže sice bije rychle, ale množství přečerpané krve už neroste. Přílišná srdeční činnost vede k selhávání srdce.
Ve svém příspěvku BRNENI V BRISE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Marošová.
Dobrý den,chci se zeptat zda je možné,že několik let po operaci slepho střeva (revize břišní dutiny)mám stále pálivou bolest na pravé straně břicha .Taky mám silné brnění v břiše a slyším vlastní tep.Veškeré dostupné vyšetření bylo negativni.Děkuji za odpovědˇ.Helena M.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anonym.
Dobrý den, taky jsem po slepáku ale už je to hrozně dávno, pár let.
Cítím svůj tep na hořejšku břicha, měla jsem i brnění, nebyla jsem na vyšetření.
Nízký tlak a vysoký tep jsou charakteristické pro šok. Šok je nepříznivá reakce organismu (lidského těla) na situaci, kdy tkáně trpí nedostatkem kyslíku a živin. Tělo potřebuje zásoby těchto látek pro činnost mozku a srdce. Cílem první pomoci je podpořit dodávku krve právě do těchto životně důležitých orgánů. Zvýšený tep se postupně zvyšuje až na 140–160 tepů za minutu. Jedná se o život ohrožující stav, kdy je nutná okamžitá lékařská pomoc. Vždy je nutné volat linku 155.
S touto situací je možné se setkat u anafylaktického šoku a při poúrazovém šoku.
První pomoc
Volat okamžitě 155 nebo 112.
Povolit postiženému oděv, aby mohl dobře dýchat. Pokud je při vědomí, nechat jej sedět s oporou zad, v bezvědomí ho položit na záda.
Pokud má laickou injekční stříkačku s adrenalinem (EpiPen), je vhodné ji použít. Aplikuje se do horní třetiny stehna, po odjištění a úderu pružina vbodne jehlu a vstříkne adrenalin.
Lékařská první pomoc spočívá v nitrožilním podání adrenalinu. Podání kortikoidů a antihistaminik je pouze doplňující léčbou.
Protišoková opatření – často také známá pod zkratkou 5T
Podle současných standardů první pomoci se souhrn následujících doporučení již nepoužívá!
Teplo: zajištění optimálního tepelného komfortu (ne ohřát za každou cenu, ale například položit pod zraněného deku, nebo je-li v dusné a horké místnosti, tak ho vynést ven, kde je chladněji).
Ticho: vypnout hlasité zvuky, se zraněným klidně a tiše mluvit – rozhovor slouží i jako kontrola vědomí.
Tekutiny: v žádném případě nepodáváme nic k pití ani neotíráme rty vodou (zvyšuje pocit žízně), lepší je otírat obličej (kromě rtů) vlhkým kapesníkem. Jinak tento bod znamená zabránit dalším ztrátám tekutin (zastavit krvácení, ošetřit popáleniny).
Tišení bolesti: nikdy nepodáváme žádné léky (pro lékaře je potom obtížnější stanovit diagnózu), ale s pacientem komunikujeme (nemyslí na bolest), bolest také zmírní úlevová poloha (například stočení do klubíčka při poranění břicha).
Transport: zavolat 155 či 112, sami pacienta nikam neodnášíme.
Ve svém příspěvku BOLEST V KLENBĚ NOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Procházková.
Už dva roky mně bolí v klenbě nohy. Při chůzi nic nebolí, na omak když pořádně
přitlačím tak to nahmatám, ale hlavně to bolí v klidu a to píchání je hodně silné, až
mi to připadá jako nerv, nakonec to přestane a třeba to začne za několik hodin.
Někdy mně to bolí i v noci.
Dle lékařů je to spadená klenba, ale je mi divné, že to bolí jenom v klidu.
Tak tím žiju, ale je to hodně nepříjemné.
Nemá někdo podobné potíže a neví co to je ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena Procházková.
Tak co to vlastně mám a dá se toho zbavit, mám hodně ploché a zdeformované nohy, ale při chůzi to nebolí
Nízký tlak a pomalý tep mohou signalizovat bradykardii. Tímto se rozumí pomalý nebo nepravidelný srdeční rytmus, který může způsobovat závratě či dušnost, a to během běžné každodenní činnosti nebo lehké námahy. Bradykardie je definována jako pomalý nebo nepravidelný srdeční rytmus obvykle s frekvencí pod 60 srdečních stahů za minutu. Při této frekvenci již srdce není schopno do těla rozvádět dostatek okysličené krve.
Příčiny:
nemoci poškozující srdeční systém, mezi ně patří ischemická choroba srdeční, srdeční infarkt, a infekce, jako je endokarditida a myokarditida;
některé léky pro léčbu srdečních potíží nebo vysokého krevního tlaku, jako jsou beta-blokátory, antiarytmika a digoxin;
snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza);
nerovnováha elektrolytů, jako je například příliš mnoho draslíku v krvi;
jizvy v tkáni po infarktu;
onemocnění sinusového uzlu (přirozeného kardiostimulátoru);
změny v srdci, které jsou důsledkem stárnutí.
Příznaky:
pocit závratě nebo točení hlavy;
mdloby;
extrémní únava;
dušnost;
bolesti na hrudi;
problémy se soustředit;
pokles krevního tlaku.
Někteří lidé nemají žádné symptomy, případně jsou jejich příznaky tak mírné, že si myslí, že jsou to jen známky stárnutí.
Rizikové faktory
Riziko vzniku abnormálně pomalého srdečního rytmu je vyšší, pokud:
Ve svém příspěvku BOLEST NAŠE KAŽDODENNÍ...BŘICHO JAKO BALON, ZÁCPA, MENSTRUAČNÍ KŘEČE, PÁLENÍ ŽÁHY A KLOUBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stana.
mam hrozne paleni v břiše a bodani nejhorši jeto v noci když jsem v klidu taky mam zacpu a chudnu
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nízká srdeční frekvence se dá vysvětlit tím, že může jít o trénovaného sportovce s převahou jedné složky autonomního nervového systému (vagotonus). Velice nízký tep je nutné řešit aplikací kardiostimulátoru. Vysoký krevní tlak, který ještě může vzrůst při sportovním výkonu, hrozí vážnými komplikacemi (infarkt, mrtvice, selhání ledvin, a to i v mladém věku). Každopádně pokud se objevuje tato kombinace, je nutné navštívit lékaře.
V naší poradně s názvem TRNUTÍ RUKOU V NOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Dobry den,prosim vas chtela bych se zeptat co muze byt pricinou trnuti rukou v noci?A zda by pomohli nejake leky nebo bylinky. Dekuji moc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Trnutí rukou v noci během spánku nejčastěji souvisí se špatnou polohou při spaní, například spaní na boku, s rukou pod hlavou, nebo spaní na břiše se vzpaženýma rukama, atd. Blíže by vám pomohl příčinu určit lékař ortopéd a nebo také specialista ve spánkové laboratoři. Spánkových laboratoří přibývá a dnes jsou dostupné ve všech velkých městech. Zkuste s jejich pomocí odhalit příčinu svých nepříjemných pocitů v rukou, abyste mohla co nejdříve zase spát v klidu a příjemně.
Pokud nejste aktivní sportovec a máte příliš nízký pulz, který doprovází dýchací obtíže a výrazná únava, může se jednat o závažný problém a je vhodné vyhledat lékaře. Velice nízký tep je nutné řešit aplikací kardiostimulátoru.
Tepová frekvence u infarktu je rychlá či kolísavá v návaznosti na malátnost. Pokud se pacient dostává do šokového stavu, dochází ke zvýšení tepu a poklesu krevního tlaku. Ovšem i při infarktu může být tep nitkový, nepravidelný a těžko hmatatelný.
Tyto pocity se často vyskytují při stresu nebo u žen v menopauze. Vždy je nutné podstoupit kontrolní vyšetření k vyloučení organické příčiny. Pokud stav trvá déle než měsíc, nejedná se o život ohrožující stav, protože by se již něco projevilo. Na prvním místě bývá psychika, nemusí se jednat o aktuální psychické potíže, může se jednat o problémy z minulosti. Opakované vyšetření tak většinou nic nepřinese.
Třes hlavy v klidu může způsobit přílišná únava, jindy stres nebo přemíra alkoholu, případně zdravotní komplikace. V závislosti na celkovém stavu se třes hlavy dělí na benigní a patologický. V případě benigního třesu hlavy dochází k potížím během klidu, nebo naopak tehdy, kdy je jedinec vystaven stresu nebo při aktivitě. Patologický třes se projevuje během „normálního“ života člověka a vyžaduje zvláštní pozornost a léčbu.
Příčiny
Nejčastěji se benigní třes projevuje jako symptom některých nemocí a patologických stavů, jako je roztroušená skleróza, sekundární poranění mozku, onemocnění dýchacích cest, ledvin a jater, otravy tělo těžkých kovů, Wilsonova choroba, hypertyreóza, alkoholismus nebo zneužívání návykových látek.
Co s tím dělat
Cílem je stanovení správné diagnózy. Pokud není zjevná příčina, přistupuje se k alternativní léčbě. Využívají se uvolňovací techniky jógy. Návštěva psychologa může být také doplňkem léčby. Tento typ třesu je často důsledkem komplexu méněcennosti a nejistoty člověka.
Krevní tlak u dětí narůstá s věkem, přičemž je jeho stoupání u chlapců a dívek odlišné. V dnešní době je zaznamenáván nárůst vysokého krevního tlaku u dětí. 50 % obézních dětí má vysoký krevní tlak, tito pacienti mají i vyšší riziko vzniku kardiovaskulárních komplikací v dospělosti. Pokud se diagnostikuje vysoký krevní tlak již v dětském věku, je vysoká šance, že tito pacienti budou mít problémy s krevním tlakem i v dospělosti.
Krevní tlak by se měl dle doporučení měřit od 3. roku života dítěte na každé preventivní prohlídce, tedy alespoň každé dva roky. Další indikací ke zjištění krevního tlaku jsou problémy dítěte, které by mohly souviset s vysokým krevním tlakem (například bolesti hlavy, krvácení z nosu a podobně). Měření se provádí na horní končetině rtuťovým tlakoměrem. Digitální oscilometrické tlakoměry jsou rovněž akceptovány, ale v případě nálezu je třeba hodnotu ověřit i rtuťovým měřičem tlaku. Výjimkou jsou kojenci, u nichž se upřednostňuje oscilometrický tlakoměr.
Pro správné měření krevního tlaku u dětí se musí zvolit vhodná velikost manžety. V dnešní době jsou na trhu manžety, které jsou vhodné pro dětské pacienty a jsou k dispozici různé velikosti. Před samotným měřením tlaku je důležitá příprava dítěte.
Doporučení při měření krevního tlaku u dítěte:
Dítě by mělo být před měřením 5 minut v klidu.
Dítě by mělo sedět na židli s rukou položenou na stole.
Během měření se na dítě nemá mluvit a nemá se hýbat.
Měření tlaku by se mělo opakovat po 1–2 minutách.
Zaznamenat si vždy výsledek měření.
Při každém měření se tlak přeměří alespoň dvakrát, každých sedm dní, ráno a večer a před užitím léků. Frekvence měření tlaku závisí na klinickém stavu dítěte.
Za běžnou hodnotu tlaku se považuje hodnota pod 90. percentil podle věku, pohlaví a výšky dítěte. Hodnoty mezi 90. a 95. percentilem se považují za prehypertenzi. Prehypertenze je stav předcházející samotné hypertenzi. Vysoký krevní tlak (hypertenze) u dětí je hodnota krevního tlaku nad 95. percentil (hodnoty musí být naměřeny alespoň třemi časově separovanými vyšetřeními). Hypertenze se následně dělí na hypertenzi 1. stupně a 2. stupně. Hypertenze 1. stupně jsou hodnoty tlaku mezi 95. a 99. percentilem. Hodnoty nad 99. percentil jsou považovány za hypertenzi 2. stupně. Zde můžete vidět hodnoty tlaku u dětí.
Krevní tlak je síla krve, která tlačí na tepny s tím, jak plyne tělem. Pokud máte vysoký krevní tlak, tak vaše tělo vyvíjí příliš velkou sílu na vaše tepny a práce vašeho srdce – pumpování krve – je tak těžší, než by měla být. Při měření krevního tlaku se zobrazují dvě čísla, ta představují hodnotu systolického a diastolického krevního tlaku. Systolický tlak měří tlak krve, který působí na tepny, když srdce bije, zatímco diastolický krevní tlak je měření tlaku krve působícího na tepny, když srdce odpočívá. Srdce je silný a efektivní sval, ale pokud je příliš a dlouho namáhán, tak se může zvětšit, opotřebit nebo způsobit infarkt, mrtvici, aneurysma, případně předčasnou smrt. Kromě tlaku je důležitý i srdeční tep. Delší život se spojuje s nižšími hodnotami tepu v klidu. Když srdce pracuje na nižších otáčkách, méně se opotřebovává a více vydrží. Kdysi se za zdravý pulsní tlak považovalo sedmdesát až osmdesát úderů za minutu. Nyní se označuje za optimální, pokud se pohybuje kolem šedesátky. Lidem s pulsem dlouhodobě vyšším než pětasedmdesát úderů za minutu hrozí až trojnásobně větší riziko srdečně-cévních chorob.
Dystonie je syndrom, který může mít řadu příčin. Podle etiologie se dystonie dělí na primární (idiopatické) se sporadickým nebo familiárním výskytem, u nichž se kromě dystonie ještě může objevit třes, ale ostatní klinický nález je normální. Do skupiny primárních dystonií patří i takzvané dystonie plus syndromy nejčastěji v kombinaci s parkinsonismem nebo myoklonem. Heredodegenerativní dystonické syndromy jsou podmíněny geneticky, obvykle u nich dominuje dystonie a jsou spojeny s výskytem dalších neurologických (další extrapyramidové, pyramidové, cerebelární léze periferního motoneuronu a myopatie) i jiných příznaků (poruchy chování, kognitivní deficit, hepatopatie, splenomegalie) podobně jako sekundární dystonie, které ale nejsou podmíněny geneticky.
U primárních dystonií se zpočátku abnormní svalová aktivita objevuje jen při určitém pohybu (task specific) a teprve později se vyskytuje i v klidu. Naopak u sekundárních dystonických syndromů se dystonie v klidu vyskytuje již od počátku. Hemidystonie má téměř vždy sekundární původ. Pro dystonii je při elektromyografii typická trvalá mimovolní svalová aktivita, obvykle nepravidelného charakteru. U fokálních a segmentálních dystonií je nutno elektroencefalograficky vyloučit epileptický původ.
V diferenciální diagnostice dystonií postihujících cervikokraniální oblast je třeba odlišit faciální hemispasmus, který není přiřazován k dystonickým syndromům, dále choreu, tiky a psychogenní původ. Hemispasmus se klinicky projevuje záškuby periorbitálního a často i periorálního svalstva včetně m. platysma. Záškuby mohou být nepravidelné a i v salvách. Velmi vzácně se vyskytuje bilaterálně. Hemispasmus se objevuje při fokálním postižení n. facialis (například kontaktem s a. cerebellaris posterior inferior) nebo po jeho periferní paréze.
Etiologie dystonických syndromů
Primární sporadické dystonie:
cervikální dystonie (torticollis)
blefarospasmus
grafospasmus
oromandibulární dystonie
laryngeální dystonie
Primární hereditární dystonie (dystonie plus syndrom):
progresivní torzní dystonie (Oppenheim)
doparesponzivní dystonie (Segawa)
myoklonická dystonie
Dystonie v rámci herododegenerativních onemocnění:
V léčbě fokálních dystonií je lékem první volby botulotoxin. U generalizovaných a torpidních dystonických syndromů lze perorálně podle snášenlivosti vyzkoušet benzodiazepiny (klonazepam, diazepam, tetrazepam), anticholinergika (procyklidin od 3x 2,5 mg až do 60 mg denně, biperiden od 2x 1 mg až do 16 mg denně ve třech dávkách), karbamazepin a tetrabenazin (od 2x 12,5 mg až do 200 mg denně ve 3 dávkách), který není toho času v ČR registrován. Baklofen lze podávat perorálně (40–180 mg denně) i kontinálně intrathekálně. Efektní může být hluboká mozková stimulace nebo selektivní léze (rizotomie, pallidotomie, thalamotomie). U dystonií s počátkem v dětském věku, adolescenci, ale i před 45. rokem je nutno vyzkoušet odpovídavost na L-DOPA (150–500 mg alespoň měsíc) a vyloučit Wilsonovu nemoc.
